Stín 26.2.2009 21:51

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Nemusí ale může a o tom je věda. Někdy přijdete na věc, která se nakonec ukáže jako zbytečná, ale to přece neznamená, že to je špatně, že se do toho investovalo. A nikdy nevíte, k čemu se to kdy bude hodit. Zkuste si přečíst o vývoji polovodičových součástek, tam je celkem dost zvratů a návratů k již "odepsané" technologii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JP 24.2.2009 13:08

Re: Ukázka mrhání prostředky

Netvrdím přece  "miliardy pro Higgse a na HDV nic". Navrhněte experiment, který HDV potvrdí (nebo vyvrátí) a jděte s tím na veřejnost. Navrhněte uspořádání pokusu, spočítejte náklady a shánějte sponsora (agenturu). Úvahy musíte zahájit sám. A dotáhnout je do konkrétního návrhu experimentálního ověření. Tedy navrhnout pokus, který dá jiný výsledek pro Higgse a jiný pro HDV. Teprve pak je možno pokus provést a rozhodnout, která verze platí (také ale nemusí platit žádná - to by měl právě pokus ověřit).

Jinak LHC se samozřejmě nestaví jen kvůli Higgsovi. Co třeba, kdyby se ukázalo, že při krátkodobě vznikající černé mikrodíře (která nemá vlasy) zmizí informace o baryonovém čísle (b. číslo by se nezachovávalo). To by přece byla cesta k energetickým zdrojům stokrát větším, než je jaderná energie (a to bez antihmoty, na jejíž výrobu bychom stejně tu energii předem pořebovali).

Ješte dodatek. Prostor (časoprostor) je vlastnost událostí (nikoliv objektů). Pokud by objekty neinteragovaly, nemělo by smysl mluvit o prostoru. Vidím-li, že se třeba Měsíc nachází na nějakém místě (v bodě prostoru), měl bych říkat, že v tomto místě došlo ke srážce fotonu a Měsíce (tedy k interakci, události). Bez toho fotonu by byla tma a Měsíc bych neviděl. Bez interakce nelze polohu zjistit (a podle kvantové teorie vlastně ani není - je neurčitá - ve fyzice existuje jen to, co naměřím - co se nějak projeví - co se nijak neprojevuje a nic neovlivňuje, je jen spekulace).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Machacek 23.2.2009 18:03

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Zapomneli jste na klasickou tv obrazovku, taky jisty typ

urychlovace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Odbornik 23.2.2009 17:09

Re: Relativistická hmotnost

Ano, hmotnost roste a to svinsky rychle. Z hlinikoveho stolu se za chvili stane zelezny a ze zelezneho zlaty. Vidite jak roste hustota materalu. Co s tim?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 23.2.2009 8:58

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Ad to auto na vodu: zkuste udělat následující teoretickou činnost:

Namalujte si chemický postup, popsaný v článku. Upozorňuji, že v každém kroku postupu musí být stejné množství jednotlivých druhů atomů a měly by tam být jen reálně existující molekuly (to ale není podmínkou, pokud budete znát jejich vlastnosti). Podívejte se  do nějakýc htabulek na vazebné energie těch molekul. Součty energií molekul v jednotlivých krocích si napište nad ty kroky. Nad přechody mezi jednotlivými stavy si napište kolik energie ve vazbách přibude nebo ubude. Pokud energie ve vazbách ubude, z reakce lze čerpat energii. Pokud přibude, je třeba tam energii dodat. Pak se zkusme bavit dále.

Vedle toho, jak se chtějí autoři takovýchhle vynálezů vypořádat s platností zákona zachování energie jsou problémy s nádrží jen nezajímavou technickou podružností.

Mimochodem: ta objímání ve Vašem příspěvku jsou hezká. Navíc se zjevně jedná o objímání mužské (proto objeť a odmítli)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Trident One 22.2.2009 14:58

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Ještě je podobná diskuse  zde:

http://www.xantiaclub.cz/forum/viewtopic.php?p=12045&sid=37725b763be8d46f90fd429a2f783da4

ale jde o podobné neodborníky, jako jsem já (objektivní názory skutečně fundovaných, netendenčních a nezaujatých odborníků zoufale chybí). Ale už s tím nebudu otravovat. Opravdu je to tematicky mimo vlákno.. Takže - domluvil jsem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Trident One 22.2.2009 14:46

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Tak jsem hovořil (no.. spíše psal přes MSN) s jednou kapacitou , jenž se sice zabývá patenty z oboru dřevozpracujícího průmyslu, nicméně jeho přehled je hodně široký. Ubezpečil mne, že tato půda (co se patentů týká) je bohužel v současné době příliš horká a nebezpečná. A to platí nejen v ropném průmyslu. Společnosti, jež jsou na těžebním průmyslu závislé, a potažmo celé ekonomiky, vyčleňují miliardy na odkup patentů a zastrašování či vydírání. Existuje mnoho objetí, které se odmítli podvolit a nejsou již mezi námi.  Sice se o tom nemluví, neb je to dosti riskantní, ale tato praxe funguje obecně ve vícero odvětvích, nikoliv jen kolem ropy. A že v případě procesu "voda >>> elektřina" nejde jen o ztrátovou záležitost, svědčí i toto: http://magazin.automix.centrum.cz/clanek.phtml?id=12058 Údajně už existuje řešení i ohledně té nádrže, ale je jisté, že i tyto informace se ZTRATÍ z novin i webů, či budou prohlášeny za kachnu. Ovšem, že jde o správnou cestu svědčí i to, jak jsem byl ubezpečen, že všechny funkční systemy využívaly elektromotory, žádný z nich nevyužíval spalovací motory.

Ještě mi byl navržen následující ověřující pokus: Oznamte do tisku zprávu, že jste úspěšně odzkoušel pohon využívající eneergii vody, či jiné běžné suroviny bez nutnosti dotací dalšími palivy či energií a zveřejněte tabulku výsledků a parametrů. Dále sdělte, že jste připraven poskytnout podklady případnému výrobci k seriové výrobě.  Do týdne se nestačíte divit, co se začne dít..

Samozřejmě, zpráva by měla pocházet od někoho, kdo dokáže prokázat v oboru určité znalosti aby působil důvěryhodně a nezamotával se... Já to bohužel (nebo naštěstí), nejsem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

corund 21.2.2009 18:17

Re: Relativistická hmotnost

pardon, to bylo pro 28 TeV, ten urychlovac ma mit az 14 TeV, tedy jsem pocital srazku dvou protonu, kazdej 14 TeV, proton s 10TeV ma asi 1.8e-20 kg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

corund 21.2.2009 18:07

Re: Relativistická hmotnost

hmotnost protou pri energii 10TeV je asi 5e-20 kg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ludva 21.2.2009 17:36

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Pokud by blíže vysvětlily velký třesk, byl by to fantastický průlom do vědomostí lidstva. Jen bádejte dál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Trident One 20.2.2009 23:59

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Jéje.. tak v tomhle zrovna si to nepamatuji. Moc jsem technickou stránku nevnímal. Ale je fakt, že se něco na ten způsob vyskytovalo v Nautilu a v Roburu Dobyvateli. Ale jak píšete.. to byly romány.. a to už je dosti mimo urychlovače Nechme se překvapit. Třeba se to naučíme od živočichů jako jsou úhoři či rejnoci (nebo paúhoři a parejnoci, nevím). Dobrou noc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Trident One 20.2.2009 23:48

Re: Neverim v uspech toho pristroje

...hlavně by ji bylo třeba někudy přivést. Takže.... kdoví, co na těch vyobrazení vlastně je. I když... téma sběračů statické energie zmiňuje vícero autorů v mnoha souvislostech (historických). Ale je to jen rovina nedotažených hypotéz.a těmi zůstanou. No... ale to už jsme dost mimo téma.. a také do toho nevidím.. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 20.2.2009 23:24

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Oblouková lampa na statickou elektřinu je nesmysl. Statická elektřina má vysoké napětí, ale nepatrnou hustotu proudu. Oblouková lampa potřebuje přesně opačné vlastnosti zdroje. Měnit tyto vlastnosti u stejnosměrného proudu byl ještě donedávna dost složitý technický oříšek, řešený pomocí dost monstrózních strojů. Navíc kromě bouřky má statická elektřina velmi malou hustotu - moc dlouho by asi nesvítila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 20.2.2009 23:12

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Osobně mi to připadá jako nesmysl. Pokud vstupem nebylo už nic dalšího, pak to energeticky nemohlo fungovat (rozložit vodu na něco užitečného stojí poměrně hodně energie, kterou je třeba do reakce odněkud dodat). Jestli oni si to nepůjčili z Verneova románu Pět neděl v balóně - tam měli vzduchoplavci podobný věčný zdroj tepla  na vodu (rozkládali vodu a vzniklým vodíkem topili). Ale to byl fantastický román, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Trident One 20.2.2009 23:02

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Tak tohle nevím. Kdysi jsem četl úvahy o tom, že snad ve starověku používali určitou formu obloukových lamp k osvětlování prostor bez oken (hrobky, svatyně) a elektřinu sbírali pomocí nějakého měděného pozlaceného cimbuří z ovzduší, tedy také statickou elektřinu, ale neumím si to v praxi představit.. Je pravda, že tato osvětlovací tělesa jsou na reliefech a malbách zobrazena, ale nevedou k nim vodiče, tak to může být cokoliv. Také nevím, co s takovým sběračem udělá první bouřka.. třebas prachová, při níž údajně vznikají též extremní statické výboje. Ale tohle je pro mne fakt španělská vesnice. Nejsem tak vzdělán. Četl jsem sice též cosi o projektu Omega a tzv. Filadelfském experimentu, ale pouze coby milovník záhad a s vědomím, že přání bývá otcem myšlenky a že drakovi rostou hlavy rychleji, než je Jiřík stačí stínat, a vše, k čemu nejsou důkazy, je třeba filtrovat. Ale jinak jsou to bezesporu nesmírně zajímavé věci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Trident One 20.2.2009 22:46

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Jejda.. to jste mne dostal... Tak to musíte jinam. Nejsem technik a mému oboru je toto vzdáleno.  Vím, jak funguje elektromotor, jak spalovací motor, že u palivového článku jde o jistou formu přeměny chemické energie na elektrickou a jde tam o vodík. ale podrobnosti po mně nechtějte. Hltal jsem to jako zajímavost a neznám je. Zaujala mne hlavně nezávislost na dalších zařízeních a údajná jednoduchost. . Jak říkám, ty dokumenty jsou snad někde u ledu, ale nevypařily se. Pokusím se zagooglit a najdu-li něco, hodím odkaz. Co vím jistě, tak vstupem byla upravená voda. (snad destilovaná, ale to si stoprocentně nepamatuji a nerad bych se zamotal, takže je to bez záruky.) Byl jsem tehdy pouze divák. Nic víc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 20.2.2009 21:47

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Teslovy vynálezy se používají v hojné míře. To, že mu Marconi patrně ukradl vynález bezdrátové telegrafie, dořešil soud teprve před pár lety. Střídavý proud v zásuvce patrně také máte (a toho se týkalo mnoho Teslových vynálezů). Teslův transformátor je dodnes hezká hračka. Jiné vynálezy se moc neujaly, protože se zjistilo, že poměr cena/výkon u nich není tak dobrý, jako u těch které jsem zmínil výše. Čerpání statické elektřiny by patrně byl mnohem větší finanční tunel, než je soušasná fotovoltaika. Teslova turbína má mnohem menší účinnost, než klasické typy. Dálkový bezdrátový přenos energie se ukázal jako prakticky nerealizovatelný (velké ztráty).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 20.2.2009 21:39

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Ještě jednou: z čeho (jakou chemickou či fyzikální reakcí) ten systém podle Vás získával energii? Co byl vstup a co byl odpad? Pokud by to bylo tak jednoduché, proč to nepoužívají nějaké organismy v přírodě?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Trident One 20.2.2009 21:00

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Přesně tak.. A není třeba chodit až tak daleko. Stačí rentgen, který pokládáme dnes za naprosto běžnou samozřejmost.  Jsou nevelkou součástí například zubařských křesel. Jak bychom si bez nich dnes asi poradili? Jak jsem uvedl, dokud nám tyto věci nepřestanou sloužit, neumíme jejich užitek docenit...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Trident One 20.2.2009 20:56

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Ale já přeci nemluvil o PM. Pouze jsem zmiňoval revoluční system představený před cca 10 lety vynálezcem a froncouzkou (tuším) automobilkou. Tehdejší system pracoval revolučním způsobem. Medium si v potřebné míře vyvíjel sám.  doplňovala se destilovaná voda. Nebylo třeba tedy skladovat nebezpečné množství vodíku.  Celý system včetně nevelké nádrže zabíral menší prostor, než benzinový agregát s příslušenstvím, Hnací jednotka (elektromotory) byly umístěny přímo v kolech. Automobilka (a nebylo to na apríla, podotýkám) tenkrát představovala dva plně funkční prototypy dosahující po rovině bez dalších zdrojů energie a při zátěži 250 kg (3 dospělí lodé) rychlosti 85 km/h.  Jek jsem uvedl. po oznámení , že byl vynálezce nalezen zavražděný všechny zdroje zmizely a prototypy byly převezeny k jakési expertize, kde se po nich slehla zem. Dnes nenaleznete ani na internetu žádné informace. Je záhadou. proč  se později objevily monstra s primitivními aparaturami zabírajícími půl dodávky a s vyvíječi vodíku v garážích.Zřejmě měly přesvědčit veřejnost, že bez ropy to nejde. Nicméně věřím, že informace o dnes zamlčovaném projektu se nachází v archivech české televize, která příslušný dokument také odvysílala.

Co se týká experimentů souvicejících s Teslovými pracemi, o těch opravdu mnoho reálného nevím. Kusé zprávy o nich se zatím pohybují víceméně v oblasti sci-fi, rozumněji pojaté jsou v menšině, pokud vůbec nějaké.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 20.2.2009 20:10

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Ještě k užitku: myslíte si že třeba lékařská vyšetření pomocí radiofarmak (která si nemocnice vyrábějí v malých urychlovačích) není užitečný výsledek? Tokamak se potýká s trochu jinými problémy - není to urychlovač.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 20.2.2009 19:56

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Jaderné reaktory pracují s teplotami několika málo stovek stupňů a s párou. To je prostředí, jehož technologie se vyvíjela předtím 200 let. Tokamaky pracují s teplotami o mnoho řádů vyššími. A vám je 40 let vývoje málo? U tokamaků není ani tak problém s reakcemi (to už je dávno dořešené), ale s tím, jak tyto reakce ve větším měřítku použít žádoucím způsobem. Tam je teď hlavní problém. Kotle na horkou vodu jsou známy tisíce let, s magnetickými nádobami se experimentuje jen asi půl století.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 20.2.2009 19:50

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Ad palivový článek: Palivový článek neobejde zákon zachování energie. (pokud ano, jak podle Vás?) Palivový článek je prozatím drahý a technologicky komplikovaný způsob, jak uskladnit energii s 50% ztrátami. Tu energii je stejně třeba nějak vyrobit. Jak? Prozatím je nejlevnější jí použít na vytěžení dalšího uhlíku ze země (ztráty i s dopravou jsou menší, než víše zmíněných 50%).

Ad Nikola Tesla: Jeho vynálezy jsou známé. Problémem u nich je spíše hustota toku energie v přírodě (třeba u atmosférických zdrojů) a ztráty (u bezdrátového přenosu energie).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Trident One 20.2.2009 18:37

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Právě proto se v CERNu investovalo... aby se to změnilo ...

"tak já, až se vrátím do doby ledové, vynaleznu aspoň ten kapesník... aby se ten vývoj pohnul aspoň trochu kupředu.."

Jak víte, že se nic nepohlo? Už dávno jsme mohli jezdit na palivové články... odpad? Voda!! Bohužel, autor patentu byl zavražděn, automobilky projekt stahly a o existenci těchto aut se nesmělo mluvit.. Ještě je dost ropy a na té je třeba přeci ještě něco trhnout... Je pravda, že svět na tohle není ještě připraven. Mnoho států závislých na velkooběmové těžbě ropy by se položilo.

Další věc je praktické využití patentů Nikoly Tesly... bohužel, také pod pokličkou.. i když o věcech, které jeho vynálezy umí, je také lépe pomlčet... Ale je mnoho poznatků z výzkumů jaderné fyziky, jichž se využívá. Jen si toho moc nevšímáme.. O jak velké věci jde si většinou uvědomíme až tehdy, když nám fungovat z nějakého důvodu přestanou..

Mimochodem... Od Fermiho doby, kdy odvážní dobrodruzi přistrkovaly cihličky uranu jednu k druhé dřevěnou tyčí, a poočku hlídali gajgry, zda se nepřiblížili kritickému množství, aby včas utekli, se přeci jen dost změnilo, nemyslíte? A výkon prvního tokamaku? Raději neuvažovat..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pesimista 20.2.2009 13:40

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Prvni Fermiho jaderny reaktor byl postaven do 10 let od zjisteni jak probiha stepeni Uranu. Fuze se zacala zkoumat v r. 1970. Za 40 let se nepodarilo sestrojit funkcni Tokamak, ktery by byl uzitecny, prestoze dnesni teoreticke znalosti castic, diky urychlovacum, jsou nesrovnatelne s temi, ktere mel pred 60 lety Fermi. Tak tu asi neco nehraje, ze? Neco asi neni v poradku, ze by teorie, nebo urychlovace? Takze vidite, ze hromada teorie navic, nemusi prinest stejne mnozstvi uzitku pro prakticky zivot.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 20.2.2009 12:17

Re: Neverim v uspech toho pristroje

Na to, že dosavadní urychlovače nepřinesly průlom, jste prosím přišel jak?

Urychlovače se stavějí už víc než třičtvrtě století a například umožnily: -objevit a prozkoumat nové prvky (používané dnes například ve farmakologii), odhalit principy jaderných reakcí (urychlovače například mohou tvořit základ nových typů jaderných reaktorů), prozkoumat vlastnosti silné interakce, umožnily objev spousty nových částic, výzkum antihmoty, a tak dále. Rozdíl mezi kladívkem a kladivem je ale dobrým příkladem: zkuste si vyzkoušet kujnost hroudy železa kladívkem z dětské stavebnice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pesimista 20.2.2009 11:54

Neverim v uspech toho pristroje

Dosavadni urychlovace neprinesly nejaky zavratny prulom ve zkoumani hmoty. Proc by toto monstrum neco melo zmenit? Copak pritom vznikne nejake nova sila, ktera by se dala vyuzit? Je to jakoby namisto maleho kladivka pouzili vetsi kladivo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 19.2.2009 15:34

Re: Ukázka mrhání prostředky

(citace JP) :"Chceme-li se dostat dále, nemůžeme ignorovat otázku, jsou-li naše představy o světě pravdivé, nebo nejsou." (reakce) : a proč můžeme ( dokonce i chceme ) ignorovat otázku zda vesmír je dvouveličinový, tj. zda není hmota realizována "vlnobalíčkováním" časoprostoru samotného v lokalitách Planckových škál ? ( dokonce k tomu zahájení úvah nejsou zapotřebí žádné miliardy. Proč jinde se klade takový miliardový důraz na zjištění Higgse a háže bobek na HDV ? Chápu to, ale nesouhlasím s Vaším výrokem, že "chceme-li se dostat dál", že miliardy na Higgse >ano< a na HDV >nic< .. pouze upálit laika. ).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 19.2.2009 15:25

Re: Ukázka mrhání prostředky

Pane JP, děkuji, máte pravdu a v bodech 1,2 a 3 nelze nic vytknout. Pouze bych k onomu závěru drobátko podotknul ( i s vědomím, že námitka není zcela dobrá ) : kvůli pouhému Higgsovu bosonu tolik miliard ? Pokud jen kvůli němu, pak ...pak by mi bylo líto za celou čtyřčlennou rodinu v chudé chatrči se vším chudým, dát celoživotní úspory za diamant. Ještě poznámka k tomu rozhovoru Faradaye s ministrem financí : bezva ! podobné říkám já ( ale jsem za víru kamenován a posílán na hranici ) : kdyby se moje HDV potvrdila, byl by to největší oběj všech dob. - http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/m/m_207.doc

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JP 19.2.2009 13:44

Re: Ukázka mrhání prostředky

cituji: >do Maxwellových rovnic< bylo investováno cca 200 zlatých a pak z toho obrovský civilizační pokrok .. u colideru je to jaksi naopak ...

1. Základní výzkum elektřiny ani zdaleka nebyl za 200 zlatých. Cesta k Maxwellovým rovnicím od Galvaniho, přes Coulomba, Voltu, Ampéra, Faradaye a další byla dost složitá a nákladná. Jen stavba budov (výzkumných ústavů) ve kterých byly experimenty prováděny byla ve statisících zlatých. Na tehdejší dobu to určitě nebyly zanedbatelné prostředky.

2. Využití výsledků základního výzkumu v praxi je vždy těžké předvídat. Když se poprvé podařilo fyzikům provést jaderné reakce, málokdo z nich věřil v praktické využití (Rutherford, když se ho ptali, řekl, že uvolnění většího množství jaderné energie je prakticky neuskutečnitelné) . Stejně tak když navštívil Faradaye ministr financí Gladstone, poznamenal: "To všechno je velmi zajímavé, ale k čemu je to dobré?" Načež Faraday suše opáčil: "Nevím, pane, ale jednou z toho budete vybírat daně". Představa, že by snad někdo mohl vyrábět elektřinu a dokonce ji prodávat,  se tenkrát jevila dost fantasmagoricky.

3. Většina základních objevů má mnoho společných znaků. Za prvé je obtížné sehnat prostředky. Je mnoho těch, kteří to považují za vyhazování peněz. Stačí se podívat, jak obtížné bylo pro Kolumba sehnat peníze na hledání nové cesty do Asie.. Dále, nejvýznamnější fakta , jež byla objevena, původně autor vůbec nesledoval. Kolumbus hledal cestu do Asie a objevil Ameriku. A teprve po dlouhé době se zjistí skutečný přínos objevu. 

Cituji: "Teorie "co" se má objevit, byly už postaveny"  -- Ale pokud se teorie nepotvrdí experimentálně je vše na vodě - existuje Higgsův boson nebo ne? Chceme-li se dostat dále, nemůžeme ignorovat otázku, jsou-li naše představy o světě pravdivé, nebo nejsou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek