Trochu mě děsí, že se nám dostávají do rukou takové nástroje bez toho, abychom mohli mít dostatečně pod kontrolou, kdo a za jakým účelem je použije.Respektive, jestli je vůbec použije uvážlivě.

Genetické modifikace nabízejí proto kromě obrovských možností využití i nebezpečí, že někdo pustí do světa ledasjaké monstrum.

Žijeme ve 21. století, tzn. v době technologicky intenzivní.

V červnu roku 1992 jsem v USA (na Babson College) seděl u stolu s podnikatelem, který vynalezl červené kontaktní čočky pro kuřata. Nebyla to sice high-tech typu CRISPR, ale i tato technologie měla přínos pro podnikatele v zemědělství (nižší úmrtnost uklováním). Na názor kuřat (zda chtějí celý život vidět svět jen v červené barvě) se samozřejmě nikdo neptal.

Nebojte se. Jen co si toho všimnou dostatečně magorní obránci práv zvířat, bude randál.

Po přečtení článku se vynoří okamžitě myšlenka: A co koronavirus? Není také on výplodem nedokonalosti techniky CRISPR?

Naštěstí je možno si poslechnout doktorku Pekovou, jak říká že tyto laboratorní potvory nejsou v přírodě až tak vitální a časem buď zahynou nebo se uklidní a přizpůsobí.

Pokud se vám vynoří tahle myšlenka, tak potřebujete dát si od COVIDu dovolenou.