J. Kovaříček 1.3.2010 23:41

Nelidské osobvnosti?

Hezký článek, radost si takový text přečíst. Pozoruji občas při procházkách delfíny v naší zátoce a obdivuji jejich hravost. Srovnávat je však s lidmi považuji za scestné. Pokud vím, tak delfíni nevedou války, nehromadí mamon, neokrádají své bližní, domácí spory neřeší násilím, vzájemně se nepodráží, nevstupují do komunistické strany, neposlouchají rockovou hudbu ani techno, nepřejídají se atd atd. Takže s homo sapiens mají opravdu jen málo společného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 1.3.2010 13:01

inteligence vs uvědomování si sama sebe

Zajímala by mě jakožto laika jedna věc - proč se tolik posuzuje inteligence, tedy jistý soubor mentálních dovedností, a nikoliv třeba spíš právě to sebeuvědomování?

Proč by inteligence měla být měřítkem toho, abychom někoho vnímali jako osobu? Tedy namátkou alespoň stejně jako člověka s poruchou osobnosti, který myslí jen na svůj žaludek a svůj ocas?

Abych rozšířil příspěvek J.Koťátkové níže, tedy "mohu já trpět?".

Samozřejmě tím nechci tvrdit (ba tvrdím opak), že ubližovat tvorům, kteří si já neuvědomují (třeba postiženým lidem) je ok.

Inteligence je každopádně přeceněná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Koťátková 1.3.2010 7:19

Velryby, delfíni...

k lovu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Koťátková 1.3.2010 7:04

Práva

Snad jednou nadejde den, kdy i zbytku živoucího stvoření budou vrácena práva, která mu mohla býti odňata pouze tyranií. Francouzi již prokázali, že tmavá barva kůže není žádným důvodem k tomu, aby byla lidská bytost ponechána bez ochrany svévoli kdejakého trýznitele. Snad si jednoho dne nakonec uvědomíme, že ani počet nohou, ochlupenost pokožky nebo zakončení os sacrum nejsou dostatečným důvodem k tomu, abychom témuž osudu ponechali kteroukoli citlivou bytost. Neboť podle jakého jiného znaku bychom měli načrtnout hraniční čáru? Měla by to být schopnost uvažovat, nebo snad schopnost hovořit? Dospělý pes nebo dospělý kůň jsou mimo jakoukoli pochybnost mnohem rozumnější i mnohem společenštější než novorozenec starý jeden den, jeden týden, či dokonce jeden měsíc. Ale i za předpokladu, že by tomu bylo jinak, změnilo by se na věci něco? Otázka totiž nezní Mohou myslet? ani Mohou hovořit?, nýbrž Mohou trpět? (Jeremy Bentham)

• reagovat
• nahlásit příspěvek