P. Princ 16.4.2023 22:44

V mezigalaktick0m prostoru se foton pohupuje na gravitačních vlnách, kličkuje mezi gravitačními čočkami a pohybuje se v prostředí velmi blízké ideálnímu vakuu. Proto se jeho rychlost velmi blíží rychlosti, která je v našem vesmíru limitní. Nemá smysl popisovat "vjemy" paralelně se pohybujícího hypotetického pozorovatele v těchto hraničních podmínkách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 16.4.2023 11:18

Těšil jsem se, že se konečně dozvím výsledek myšlenkového pokusu, který mně občas napadne, a který je ten samý, co byl uveden na začátku:

Já na fotonu nesedím, já jsem foton (myšlenkový pokus). Letím z velmi staré hvězdy a má cesta začala před 5 miliardami let. Nějaký astronom si na tu hvězdu teď zaměřil svůj dalekohled a já skončil na sítnici oka toho astronoma.

A teď ta kardinální otázka: Jak by jsem já jako foton vnímal tu předlouhou cestu? Dlouhá byla jak z hlediska času, tak délky. V jednom odborném výkladu, co jsem slyšel, by se prý obě události (start z hvězdy a dopad na sítnici oka) staly pro mně prakticky současně. Nebo by to bylo jinak? A jak bych vnímal své okolí během té cesty dlouhé 5 miliard světelných let?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 16.4.2023 9:16

Je to klasické řecké jméno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 15.4.2023 23:20

Je současný, ale nejeví se tak pozorovatelům z různých vztažných soustav.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 15.4.2023 23:17

S těmi fotony to také není docela tak. Ty se také chovají entropicky, což se projevuje prodlužováním vlnové délky ekvivalentu kvanta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 15.4.2023 21:11

Mám s textem problém.

Autor se pomocí informací tak z prváku lepšího gymplu (nevím jak dnes, už je to čtyřicet let) pokouší oponovat jinému textu, jehož autor se přiznal ke zjednodušení na úroveň staršího gymnasisty.

Ale budiž. Vynecháme-li matematický aparát, jde stále o to samé. Chodec, řidič, pilot Pirx, mion, proton, neutron, foton, dokonce i nehybně ležící kámen na zahrádce, to vše se imrvére pohybuje v čase a prostoru. A pak je tam jedna velmi jednoduchá pomůcka. Sčítání vektorů. Takže ležící šutr (vynechme teď pohyby země, soustavy, galaxie a kdesi cosi) se pohybuje pouze v čase. A stárne. Ale když ho pošleme na cestu? Čím rychleji se bude pohybovat prostorem, tím pomaleji se bude pohybovat časem. No a protože to zatím vypadá tak, že maximální rychlost pohybu v prostoru má světlo ve vakuu (a opět vynechme všemožná vakua), ty vektory znamenají, že v prostoročasových souřadnicích máme veškerý pohyb v prostoru, nikoliv v čase.

No a ty veselé miony (a další srandovní věcičky, které občas pozorovatelé zachytí miliardy let od jejich vzniku) které mají poločas rozpadu tak směšné malý, prostě letí prostorem rychleji, nežli časem.

Do toho se ještě pletou pojmy, jako hmotnost a energie (i když ta Albertova rovnice by mohla každého varovat), intuitivní vnímání času (protože i ty zlomky milisekund jsou naším vnímáním a našimi měřítky).

Vlastně v tom textu byla jedna správná myšlenka. Ta o fiktivním pozorovateli na letícím mionu. Jenže i ta byla naruby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 15.4.2023 19:56

násobně MENŠÍ

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 15.4.2023 19:54

tak se klidně přiznám, že tohle mi už hlava nebere. Akorát bych pochyboval nad konstrukcí: pozorovatel co se pohybuje s miomem!! Čekal bych, že s miomem se může současně pohybovat ještě jiný miom možná by mu stačil foton?? , ale co ten tak může pozorovat?? To je nějaká fikce reálně nemožná. Žádný pozorovatel s miomem letět nemůže, ale spekulujeme co pozoruje!

Také mě dere, když v nějakém pořadu mi astronom předvádí vznik červí díry tím, že na papíru formátu A4 vyznačí 2 body - "hvězdy, planety" několik světelných let od sebe a pak papír ohne, ty 2 body dá k sobě a to je jako červí díra. To by někdo nedokázal mít energii na to, aby nějaká sonda překonala světelné roky v cuku letu, ale energii na přiblížení 2 hvězd resp ohnutí vesmíru by měl? A nedej bože, aby toto ohnutí provedl i někdo jiný zhruba v tom samém prostoru.

Přijde mi to jak si opravdu chytré hlavy představují ledacos a s erudicí a zajímavě, ale nějak se mi zdá , že tomu něco chybí.

Řekněme, že by se objevily nějaké násobně (několik řádů) částice a my sestrojili "mikroskop", který s nimi mohl pozorovat nyní známe nejmenší známé částice. Nezmizel by náhodou princip neurčitosti, který se vztahuje k nyní známým mikro částicím a přesunul se o patro níže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Žaloudek 15.4.2023 17:41

Má to snad znamenat, že pohyb miomu není pro pozorovatele, který se pohybuje s ním a pro pozorovatele ze země, současný?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 15.4.2023 16:49

V posledním odstavci je psáno: " ... Einsteinova kritika kvantové mechaniky v její kodaňské interpretaci nebyla výrazem nedůvěry v kvantovou mechaniku, ale naopak projevem hlubokého chápáni změn, ..."

Na Neviditelném psovi bych spíš očekával diskuzi ve stylu: "Já plně souhlasím a ještě bych chtěl zdůraznit, že ..."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 15.4.2023 12:41

Tim je jen zkratka jména Timotej, které je rozšířené po celé Evropě

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 15.4.2023 9:29

A Vám také DÍKY.! Zdař Bůh, Jóžín.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 15.4.2023 9:26

Díky pane Cícha, jak odhalujete podvodné mámení kdejakých "popularizátorů" vědeckých poznatků. Jóžín.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 15.4.2023 9:00

Když už, tak trochu odborně, ne jenom humanitně. Moje dva texty:

http://dusanpolansky.cz/stripky/lorentz.html

http://dusanpolansky.cz/clanky/minkowski.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 15.4.2023 7:29

Mne by zaujímalo, zda MT má skutečně syna Tima a nebo zda jen podlehl módě, že vše musí být z Anglie nebo z USA.

• reagovat
• nahlásit příspěvek