Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

dávka

roční dávka větší než 20 mSv (uvedeno jako 2000 mrem), tedy více než průměrný roční limit pracovníka se zářením

průměrný roční limit pracovníka se zářením je 50mSv

Hormese

Co tak Hormese.....Radiačni

dávka versus účinek

Nepochybuji, že je dávka vypočtena zhruba správně. Mezi vědeckou komunitou jsou ovšem velmi diskutovány účinky těchto nízkých dávek (přírodní pozadí či srovnatelné hodnoty).

Podle současného paradigmatu radiační ochrany - lineárního modelu dávka/účinek lze sice vypočítat nějakou pravděpodobnost onemocnění, v praxi to ale potvezeno nebylo. Je to jen velmi konzervativní odhad.

Ve skutečnosti se neděje do cca 200 mSv (jednorázově ) nic. Nad tuto dávku jsou vidět první změny v krevním obraze, tedy lehká forma nemoci z ozáření. Pokud je dávka rozložena, pak také nic. Např. na epidemiologické studie (ruská a běloruská) na obyvatelích po spadu z Černobylu žádnou závislost neprokázaly.

Spíše to vypadá že pozaďové záření je biogenní povahy. Potřebujeme ho. Kdyby nebylo, pravděpodobně by jsme všichni zemřeli. Něco takového např. naznačují studie nemocnosti na skupinách ponorkových námořníků, kdy je vrstvou vody odstíněno jak záření z podloží i kosmická složka, takže během plavby obdrží naopak neobvykle nízké dávky.

Není to tak přímočaré a jednoduché jak se na první pohled zdá...

Re: dávka versus účinek

S tím, že podprahové dávky navíc rovnoměrně rozložené nevykazují změny v krevním obraze souhlasím a také mám za to, že problematika není vůbec tak jednoduchá jak se zdá.

S tou pravděpodobností, že bychom všichni při absenci záření "zemřeli" už pokládám to tvrzení za pokroucené minimálně o rozdíl ke slovu "vymřeli".míněnému na dlouhé generace...

Další nesoulad mám u absence hodnocení vzhledem k vnímavosti různých tkání. Hlavně ty které jsou vy vývoji/množení buněk - jako sliznice, gonády, kostní dřen... jsou rizikové a poškození se může projevit až v další generaci.

Typické číselné klamání.

Autor jaksi předpokládá, že v uvedené oblasti se nikdo během roku nenadechne, ničeho se nedotkne a nic s okolíniho neveme během roku do úst. Až pak má naprostou pravdu v přirovnání s tomografem či letem v letadle.

Proč asi pracovníci opravující elektrárnu nosí na sobě přetlakové oděvy? Myslí si pan Škoda, že je ten přetlak vzduchu či tlouštka obleku chrání proti gama záření? Věřím, že nikoli - jen se mu zřejmě nechce referovat o podstatě problému na veřejností a tak raději podává neúplnou informaci.

To podstatné je v biologických metebolických transformacích a v následném ozařování zevniř organismu. Například Jod se jen při nedostatku kumuluje ve štítné žláze ale stroncium 90 se kumuluje v kostech namísto vápníku a Cesium 137 s poločasem rozpadu 33let se kumuluje namísto draslíku... http://cs.wikipedia.org/wiki/Stroncium...http://ww...

Proč se asi se tyto aspekty k opublikování autorovi nehodí?