Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Vyloučení pasažéra... Bylo by normální, kdyby personál obchodu vyzval zákazníka odnášejícího si zaplacený poslední chleba, aby ho vrátil, páč by jinak chyběl někomu z personálu? A nespolupracující zákazník by následně dostal na budku s tím, že si má koupit zítra? Jistě, smluvní podmínky obchodů s tím obvykle nepočítají...

Každá mamutí společnost podléhá parkinsonizaci

Znám to z vlastní zkušenosti.

Takže mne neohromují autorem uváděná ohromná čísla o miliónech denně realizovaných leteckých spojení, o stovkách obhospodařovaných destinací či o tisících letadel v provozu. Tvrdím, a jsem o tom přesvědčen, že deset nebo dvacet malých společností by cestujícím poskytlo lepší služby. Kapitalistické firmy mají vždy tendenci požírat své slabší konkurenty a tím se zvětšovat - je to pro ně zpočátku výhodné (i když ne vždy pro jejich klienty, kteří ztrátou rozmanitosti trhu přijdou o část volnosti výběru), málokterá z rostoucích společností si však uvědomí, že s růstem firmy přichází i růst problémů, a na vnitřní řízení spotřebuje obří firma mnohem víc energie, než odpovídá růstu jejího tržního podílu.

Mám k tomuto fenoménu jednu analogii. Obchodní společnost představuje jistý "objem", v němž probíhají vnitřní procesy, a jistý "povrch", na kterém se stýká se svým okolím. Když se sloučí dvě menší společnosti, jejich výsledný objem je součtem dvou původních objemů, ale výsledný povrch je menší než součet původních povrchů. To znamená, že nyní je relativně více energie potřeba pro vnitřní procesy a méně jí zbývá na kontakt s okolím, to jest s klienty a s dodavateli. A čím je společnost mohutnější, tím je tento nepoměr výraznější.

Já jim

také odpouštím...Dzp.

Je pravda

že prakticky bezchybný provoz tak obrovské a složité organizace, je obdivuhodný. Těch pár zanedbatelných chybiček, které se nutně musí občas vyskytnout, na tom obdivu nemůže nic změnit.

Oceňuji článek

Také jsem se mnohokrát zamýšlel nad tím, proč z nás letecké společnosti dělají potenciální zločince a proč pohodlí či laskavost na letišti i v letadle tak obtížně hledáme. Jediný vstřícný a pozitivní přístup jsem zažil u UP El Al. Když ve starých filmech vidím, jak kdysi bývalo cestování letadlem samozřejmě snadné, bez překážek a buzerace, říkám si, čeho jsem se to dožil. Na stará kolena konečně mohu létat, ale za jakých nepříjemných a nepochopitelných podmínek.

Bagatelizovat

bezdůvodné vyhození pasažéra z jeho zaplaceného místa mi nepřijde vhodné. A spekulace o tom, že jeho cesta není důležitá a může tedy letět jindy už vůbec ne. Může snad pasažér oznámit dvě hodiny před odletem, že neletí? Může, ale jeho peníze propadnou. Koupí letenky se snad uzavírá smlouva mezi aerolinkami a cestujícím.

Naprostý souhlas. Nás z Maroka místo do Frankfurtu odvezli do Mnichova (Když auto bylo ve Frankfurtu), slíbili převoz do Frankfurtu, na který se vykašlali a pasažére, ty se o půlnoci sám postarej.