3.7.2024 | Svátek má Radomír


Diskuse k článku

TECHNIKA: Létající oči nad oblaky

V obchodě se špionážními potřebami si můžete za pětatřicet tisíc korun objednat létajícího špeha s doletem až dva kilometry a výdrží kolem patnácti minut.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Křemen 27.8.2016 18:54

Proč těžší než vzduch? Mám jiné řešení.

Velice mne zajímá vývoj vzducholodí plněných héliem které nehoří a poháněných vodíkem který kromě tepla dává i vodu v podobě páry která brání namrzání a zpočátku nadnáší. Anglie už vyvinula deseti tunovou vzducholoď a chystá padesáti tunovou. Neznám oblast v které nepůjde vzducholodě využít. Normální lidé už mnoho necestují a raději využívají elektronické spojení. Tam platí to, že funguje všechno co je vzájemně výhodné. Protože cesta vede vždy k makru a mikru, tak se brzo objeví maličké mikro vzducholodě které ve vzduchu vydrží mnohem déle než všechny drony na světě. Ukotvená, nově plánovaná 50ti tunová vzducholoď umí pracovat jako televizní, rozhlasový nebo Wi-Fi komunikační systém. Nová desetitunová vzducholoď měla malou nehodu protože konstruktéři si nevšimli, že vzducholoď musí mít kotvu aby nebyla závislá na pozemním personálu. Kotva jde vrhnout, spustit a nebo vystřelit. Můžeme tedy kotvit šípem, harpunou, pytlem písku na laně, hákem a nebo koulí na laně. Úmyslně neříkám co je nejlepší, ale když pomocí kotvy odhodíte závaží, tak se vzducholoď musí stočit ve směru větru. Nebyly vidět detaily, ale vzducholoď by měla přistávat na lyžiny které jsou odpružené. U vzducholodi jde použít naviják i k tomu aby se na palubu přepravoval náklad který prodlouží pobyt nad Zemí a nebo výměnu posádky kde parašutista seskočí a novou posádku po jednom vytáhne naviják. I tady jde použít kladka na vzducholodi a naviják na zemi. Určitě se tělesa lehčí než vzduch na oblohu vrátí spolu se snadnou dostupností hélia a vodíkovým pohonem kde se využije i teplo k nadnášení. Vzhledem k tomu, že vysoko je potřeba i kyslík, tak výrobou vodíku z vody získáme kyslík a kyslík s héliem uspoří potřebu jiných plynů na palubě vzducholodi. Kyslík s héliem je dýchatelná směs plynů kde hélium recyklujeme a kyslík přidáváme aby se snížila spotřeba jiných plynů. Vím, že v různých výškách fouká jinak rychle a jiným směrem, tak mi jen chybí mapa větrů aby šlo změnou výšky "plout" tam kam potřebujeme.

I. Pujman 8.8.2016 14:23

nad mojí zahradou...NE!

Už slyším hromadu hlasů, které křičí, že jde především o zneužití technologie k dalšímu, tentokrát nekontrolovatelnému a neodvratitelnému zrušení domácího soukromí. Dřív stačil vysoký plot nebo velká vzdálenost. Dnes už nebude stačit ani protiletadlový kulomet, když budete mít špatnou mušku. Jo, jo, Aldoux Huxley měl pravdu....