M. Pivoda 4.1.2024 10:16

Vysledovat kauzalitu se snaží i výzkumníci podnikání i z poctivě napsané případové studie o jednom jediném podnikateli.

Jak vysledovat? Ten výzkumný postup je možná spíše uměním, než vědou. A je také zatížen rizikem.

Jisté je jen to, že jistého není nic. Ve vyvíjejícím se světě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 4.1.2024 9:52

Cituji: "... A vy jste tomu dal korunu: Pro Vas kauzální vztah - neboli hypotéza - může být ověřena vědeckým zkoumáním statistickeho souboru velikosti JEDNA. ..."

Komentář

I. Orisek argumentuje něčím, co já jsem nikdy neřekl (lze ověřit pohledem výše, co jsem skutečně napsal).

I. Orisek argumentuje tím, co on sám, z mého textu chybně vyvodil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Orisek 3.1.2024 22:04

2. Lékařský výzkumnik v 60. létech tvrdil na zakladě svojí studie pouhých 50ti pacientů (statistický výběr s nedostatečným rozsahem), že živočišný tuk v lidské potravě se usazuje v cévách a tím je zacpává, ergo, živočišný tuk je smrtelně nebezpečným.

Co udělalo lékařství po celém světě? Po tři generace byli lekaři učeni, ze živočišný tuk je smrtelně nebezpečným. Nikoho ani nenapadlo zjistit, jestli byly výsledky té jediné studie statisticky významné s nějakou vysokou pravděpodobností jako například 95%. (To jsou ty Vaše nevýznamné statistické korelace.)

To bylo možné proto, že průměrný lekař nemá o matematicke statistice ani tušení a čte pouze úvod a zavěr klinických studií. Jakmile však zabrousíte do vlastní studie, navrhu vedeckého experimentu a metody zpracovani vědeckych dat, tak často můžeme takovou klinickou studii zamítnout jako neplatnou.

A to se skutečně stalo, ale trvalo to 60 let. Tedˇ světová medicina prohlásila Mea Culpa a živočišný tuk, náhle, už není životu nebezpečným.

3. A vy jste tomu dal korunu: Pro Vas kauzální vztah - neboli hypotéza - může být ověřena vědeckým zkoumáním statistickeho souboru velikosti JEDNA.

Takové pseudovědecké nahližení na problém vědeckého výzkumu ignoruje ten důležitý fakt, ze Váš statisicky výběr velikosti jedna, může obsahovat právě ten "průkazný" fakt, který bude potom popřen 999 případy ve statistickém souboru většiho rozsahu. Neboli, Váš "průkazný" případ se vyskytuje se zanedbatelmou pravděpodobnosti napríklad 0.00001

neboli 0.001%.

A v tom je ta podstata šarlatánství v pseudovědecké verzi lékařského výzkumu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Orisek 3.1.2024 22:00

Vážený pane Pivodo: Zde jste dokonale nastínil pseudovědecký přístup mnohých "vědců" a jejich šarlatánství (neboli předstírání znalosti faktů kteroužto znalost nemají). To je zejména v lekařském výzkumu běžné, viz moje výše popsaná zkušenost.

To je také proč, zejména v Americe, je 80% klinických studií chybných nebo dokonce podvodných. To se nekdy vysvětluje "novými poznatky". Jestliže však nové poznatky jsou opačné of starých poznatků tak jedny nebo druhe jsou chybné. Jak je to možné?

Vědecký výzkum problému začíná vyslovením hypotézy. Mnozí šarlatáni se nikdy nedostanpou dále než je ta neověřená hypotéza.

Potom je třeba navrhnou vědecký experiment, jehož účelem je jmenovanou hypotézu potvrdit nebo vyvrátit.

Výsledkem vědeckeho experientu jsou vědecka data, která musí být nyní zpracovana metodami matematicke statistiky abychom mohli určit s určitou úrovni důveryhodnosti, napřiklad s pravděpodobností 95%, že hypotéza je pravdivá nebo nepravdivá (nikdy však s jistotou, která je nedosažitelná).

Ale ani zde se mnozí nevyhnou omylu:

1. Lékařský výzkumník na Harvardu publikoval studii která tvrdila, že vysoký výskyt rakoviny žaludku v Mexiku je způsoben pálivými paprikami, které Mexičané jedí aby se potili a tím snížili tělesnou teplotu.

Jenomže výzkumník se dopustil kardinálního hříchu vědeckeho výzkumu: Zaměnil dva současně se vyskutujici faktory za příčinu a následek - Váš kauzální vztah.

Ukázalo se totiž v dalších studiích, že rakovina žaludku v Mexiku je způsobena bakterii v pitné vodě !

Pokračování......

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 3.1.2024 17:17

Věda je znalost příčin (Descartes). J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Těhanová 3.1.2024 10:39

Bohužel, dnes se mi zdá, že téměř všechna data jsou díky lživému marketingu poněkud cinknutá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Machotka 3.1.2024 9:40

Sice trochu se zpožděním, ale dovolím si zareagovat.

Ano, data sama o sobě nic nevytvoří. Spolu s modelem, který jednak stanovuje, která data sbírat, ale hlavně jak pak interpretovat, však mohou pomoci k lepšímu rozhodování - v závěru článku je to trochu schematicky popsáno, aby místo jeden ze tří byl správně jeden ze dvou.

To neznamená, že nahradí vše ostatní. Spíš jde o to získat to, čemu se říká komparativní výhoda. Vědeckou metodu i taylorismus si už osvojily i ostatní národy a zejména Asii tímto konkurovat nemůžeme. Třetí průmyslová revoluce byla o automatizaci (mechanizaci manuální opakovatelné práce). Tam nás, řekl bych, dokonce předběhli.

Z jiného úhlu pohledu: za bolševika se tvrdilo, že hlavní je produkce. Západ nás pak přesvědčil, že hlavní není umět vyrobit, ale umět prodat. Zdálo by se, že zákazník by se měl logicky rozhodovat dle poměru cena - výkon. Moderní marketing však učí, že těch kritérií je sedm: produkt (jeho vlastnosti a přínosy), místo, cena, promotion, obal, pozicování (co odlišuje nápad od ostatních možností), lidé.

Nebudete-li mít žádný produkt, to ostatní vám nepomůže. Budete-li mít produkt, a třeba i kvalitní, ale budete-li ignorovat to ostatní, můžete nakonec skončit v poli poražených úplně stejně. O tom je využití dat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 3.1.2024 7:21

Obor vývojová psychologie byl formulován pozorováním vývojových fází vlastního dítěte (dokonce s vlastní sekretářkou).

Tzn. k důležitému obohacení oboru psychologie došlo na statisticky nevýznamném vzorku o počtu jedinců jedna.

Nicméně já vám raději více řeknu o oboru ekonomie a hlavně podnikání - a hlavně o technologicky-orientovaném podnikání.

Závěr: Je třeba vysledovat kauzalitu, nikoliv jen stanovit statistické korelace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 3.1.2024 7:06

Důležité nejsou jednotlivé hodnoty (teploty), ale trend. Jak moc se odchýlil úhel křivky trendu stoupání teplot od predikovaného. Tohle jsou jen multimediální senzace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Dedic 3.1.2024 6:15

Nikoliv, protoze vytvareji nefalzifikovatelne teorie. Vetsina spolecenskych ved nema s vedou pranic spolecneho.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Dedic 3.1.2024 6:08

Treba Merkelova mela skvelou povest ... dokud neodstoupila, aura nekritizovatelnosti neopadla, a nebylo lepe videt co vlastne zpusobila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Orisek 2.1.2024 23:33

Můj otec říkal, že statistika je přesná práce s nepřesnými čisly. Jenomže my zde mame na mysli matematickou statistiku a počet pravděpodobnosti, které jsou tím sine qua non pro zpracovavání vědeckých dat získaných vědeckým experimentem.

A v tom je právě ten rozdil mezi průmernou telesnou teplotou v čekárně u lekaře a vědeckým závěrem stanoveným s určitou úrovní spolehlivosti, například s pravděpodobnosti 95%, že lékařova hypotéza o živočišném tuku usazujicím se v tepnách a že je ten tuk je tudíž smrtelně nebezpečným, je budˇ s pravděpodobností 95% správná nebo je s pravděpodobností 95% chybná. (Výsledek takových klinických studií je vždy platný jenom s urcitou pravděpodobností a nikoliv s jistotou, což by znamenalo pravdepodobnost 100%, která je nedostižitelná.)

V uvedeném případě tato hypotéza platna nebyla takže po šedesati letech celá medicina tuto hypotezu odmitá a živočišný tuk už není mrtelně nebezpečným ačkoliv lékařské faculty tímto způsobem lékaře mylně ucily po celých 60 let.

Jak je to možné? Bylo to možné proto, že tato hypotéza byla chybně a nedostatečně "oveřena" v 60. létech na malém, statisticky nevýznamném výběru pacientů a celá medicina to po celém světě chybně to opakovala právě pro nedostatečnou znalost matematicke statistiky a počtu pravděpodobnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 2.1.2024 20:44

Někde jsem před vánocemi četl nebo slyšel, že oteplení v Česku dosáhlo už letos (bylo to vlastně loni) teplot, kterými nám ekologisti vyhrožovali až pro 2050. Jejich časový odhad tragedie byl tedy příliš optimistický?!

Já si říkám, máme-li teď tu hrůzu, která měla nastat až 2050 tak mi to nepřipadá až tak hrozné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 2.1.2024 20:28

Statistika je skutečně vědecky užitečná.

Jenže pro praktika lékaře (který chce/potřebuje vyléčit jednoho konkrétního pacienta), je informace o tom, že průměrná tělesná teplota pacientů v jeho čekárně je, řekněme 38 stupňů Celsia, jen orientační informací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Orisek 2.1.2024 18:14

Nepomáhají tomu dvě skutečnosti:

1. Fakulty "žurnalistiky" nemají tušení o vědecké metodě zkoumání a učí abolventy takové kurzy jako "Internety a ty" a "Jak rozumět vědám". Tito absolventi si potom myslí, ze jsou vybaveni proto aby psali "zasvěceně" o čemkoliv.

2. Ani v profesích to není o mnoho lepší: Lékařské fakulty vůbec neučí metody matematické statistiky, což je ovšem sine qua non všech klinických studií založených na zpracování statistických dat vědeckého experimentu. Tato funkce je obvykle delegována mladému programátorovi počítačů, který rovněž nemá tušení o matematické statistice a zoufale listuje ve svém manuálu aby našel nějakou vhodnou matematickou metodu. Vysledkem je často neplatná klinicka "studie", která tvrdí neplatné výsledky obvykle s pravděpodobností 95%. A tak máme jednou margarin vs. máslo a jindy "smrtelný živočišný tuk v potravě" což medicina nedávno uplně zamítla.

(Někdy se ovšem může jednat pouze o to, že výzkumník si pouze svoje data "upravil". Matematičtí statistici si už 150 let lámou hlavu tím, že statistické výsledky otce genetiky Gregora Mandela potvrzuji tak dokonale jeho hypotézu ackoliv byly jeho experimenty duplikovány a jeho hypotréza byla takto bez pochybností ověřena.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Orisek 2.1.2024 18:10

Principy vědecké metody, což je jediný způsob jak posunout dále naši znalost skutečnosti, jsou porušovány na denním, pořádku.

Řekl mi lékař: "Vůbec nebude vadit, když nepotvrdíte moji hypotézu metodami matematické statistiky. Ja to na té konferenci nějak omluvím." Proto se také předpokládá, že 80% vědeckých "studií" je neplatných.

Epidemiologové neudělali za posledních sto let žádný pokrok ve vyzkoumaní jak se šiří ve společnosti virusy a proto většina "opatření! proti šíření virů během poslední epidemie Covid-19 byla založena na neověřených hypotézách an předpokladech. Takže náš samozvaný nejvetší odborník na opidemiologii Dr. Fauci chodil v červnu 2022 se dvěma rouškami a český ministr zdravotnictví rekl "udělali jsme už všechno a tedˇ nebudeme dělat nic" potom, co se česká úmrtnost nasledkem Covid-19 zečtyřnásobila během čtyřech měsíců aniž někdo věděl proč.

V ekonomii se děje totéž: Tedˇ je v modě psát o tom, jak se americká ekonomie musí zhroutit v roce 2024 potom, co se neověřené předpoklady o tom, že nevinna Fed Funds Rate ve výši 5.5% (v roce 1981 to bylo 22.36%) musí zcela určitě zničit americké národní hospodářství, se ukázaly liché.

Pokračování......

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 2.1.2024 16:17

Nezmysel. Ani za minulého režimu nebol valný záujem o učňovky, lenže na stredné školy sa každý nedostal. A pre privatizačných zbohatlíkov učňovky boli vyhodené peniaze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 2.1.2024 16:02

Moc ne, proto pochybuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Machotka 2.1.2024 16:01

Děkuji za otázku.

Teorie systémů je srovnávána s vědeckou metodou, což je terminus technicus pro sadu procesů. Dva rozdíly, tj. redukcionistický přístup vědecké metody vs. holistický přístup teorie systémů a výzkum prováděný co nejvíce v "reálu" vs. výzkum prováděný na modelu, jsou zmíněny explicitně v článku. Je tam zmíněn i třetí, tj. teorie systémů, zejm. jedná-li se o tzv. měkké systémy, počítá s tím, že zjištěná fakta mohou mít dočasnou platnost, dojde-li k významným změnám ať už v samotném prostředí nebo v systémech, které jsou schopny ovlivnit ostatní. S tím ze společenských věd bojuje zejména ekonomie, jejíž predikce se po roce 2008 staly značně nepřesné.

Máte ale pravdu v tom, že spíše než o protiklad se jedná o komplementární doplnění vědecké metody. Mimochodem, existují i problémy takové komplexity, že k jejich řešení ani teorie systémů nedokáže nijak výrazně pomoci. Ty by pak patřily do domény věd, jako je kybernetika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 2.1.2024 15:49

Vesnický idiot vyhrál v loterii velké peníze a lidé se ptali: Jak je to možné, že takový blb může vyhrát tolik peněz? Zeptali se ho proto, jakým postupem přišel na to své šťastné číslo, které v loterii vyhrálo nejvíce.

No jak? Vypočítal jsem to, řekl vesnický idiot. Narodil jsem se sedmého a pocházím ze sedmi dětí, tak jsem ta dvě čísla mezi sebou vynásobil - a vyšlo mi šťastné číslo: 42.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 2.1.2024 15:42

Největší přínosné vhledy pro lidstvo přinášejí zcela výjimeční jednotlivci, což činí vědeckou zásadu opakovatelnosti neopakovatelnou.

Čím více lidí do vědy hovoří, tím hůře. Takže: 7 x 7 je, demokraticky, kolik?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 2.1.2024 15:15

Wikipedie: "Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti ... "

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Molhanec 2.1.2024 15:09

Jo, ja bych taky teorii systemu a vedeckou metodu nestavil proti sobe. Ostatne i kazdy zkoumatelny model systemu je redukci realneho systemu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Těhanová 2.1.2024 14:37

taky nevím, co si od toho slibují. Spíš si myslím, že tento pojem nechápou v jeho složitosti a důsledcích.

Data, sama o sobě nic nevytvoří a ani nebudou schopna někoho nasytit.

Práci bude dělat kdo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 2.1.2024 14:12

Není mi jasné, proč je v nadpisu článku zkratka vs. Podle mně, systémový přístup, založený na teorii systémů, je páteří metodologie vědy. Ale nechám se poučit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.1.2024 13:15

Na jakou učňovskou školu jste poslal své potomky, máte-li jaké?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.1.2024 13:10

Inu, zas jiní na tom zbohatnou. Tím se to vyrovná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.1.2024 13:09

Podle slovníku cizích slov renomovaný značí "s dobrou pověstí, věhlasný". Znáte politika s dobrou pověstí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.1.2024 13:05

Neřekl bych.

Mimoto pomněte, že Komenský na rozdíl od současných učitelů směl používat rákosku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 2.1.2024 13:02

Jak které a taky záleží na uživateli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek