Z. Opatrný 7.2.2023 23:39

Pane Plzáku, nebýt oné "datace" ve Vaší první větě, řadil bych vás věkově mezi generaci, co zná tehdejší reálie leda z knížek. Ale neberu Vám Váš pohled. A snad se nemýlím v odhadu, že jsme si nezvolili další hradní ostudu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Opatrný 7.2.2023 23:27

Nojo, už jsem se omluvil za délku oné polemiky. Ale když tak si jako náhražku dejte pečlivé pročtení oné hruškovské zprávy. Je fakt zajímavá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 7.2.2023 21:15

Na otázku položenou v titulku článkubych skepticky odpověděl že budou.

A bude-li se do toho montovat MŽP, tak tuplem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 7.2.2023 18:16

V takové obecné poloze souhlasím s tvrzením P. Rady.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 17:59

Dočítat takové analýzy si mohou dopřát jen přeživší. Ti ale pak mohou mrtvým i závidět. Někteří ale věří, že "požární" situaci zas půjde v pohodě ošvejkovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 7.2.2023 17:29

Dočetl jsem až po větu „Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko?

Počkám si na Neviditelném psovi na další analýzu s názvem "Jaké faktory ovlivnily šíření válečného požáru v Evropě 21. století?" A tu další analýzu bych si asi přečetl celou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 16:56

To mohlo být zajímavé. Uvádí se totiž, že je tam ještě zhruba třetina lesních porostů původních. To co je tam na požárech nové proti minulosti pak zřejmě souvisí se změnami klimatu:

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3407486-zeme-v-ohni-osm-z-deseti-nejhorsich-pozaru-se-odehralo-v-poslednich-deseti-letech

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 16:21

Můžete údajný "výdělek" nebo "neodbornost" (13 jmen) fakticky doložit?

Nebo jde o soukromou projekci?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 16:17

Také se obávám o přežití lesa a nejen na Šumavě a nejen jeho.

Obávám se, že věcná pravidla pro to, jak se zachovat v relativně extrémní dynamicky se měnící situaci našeho životního prostředí už s pricipu její novosti nikdo nezná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 7.2.2023 15:59

Činnost ekologů je prospěšná, činnost ekologistů, přesněji řečeno pseudoekologických dotačních čerpačů, je škodlivá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 7.2.2023 15:56

Nevím, za byli uvědomělí nebo ne, ale naše lesy nechali sežrat kůrovcem nesoudruzi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 7.2.2023 15:55

Nepřipadá vám, že se poněkud míjíme v tématu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plzák 7.2.2023 15:55

....Masivní převahu (13 jmen) tvoří odborníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (ÚVGZ)....

Kdo jiný to taky má psát, než uvedený ústav AV ČR? Co by jinak ti vědci psali, když zatím není nic nového na obzoru? Jsou to šarlatáni typu magistra Kellyho. Rozdíl? Vydělají víc, než svého času Kelly a nikdo je honit nebude.

Jen nevím, proč jjsou nyzýváni odborníky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plzák 7.2.2023 15:44

Autor si přibližně před těmi samými lety jako já "užíval" slasti vojenské služby. Tím pádem nechápu o jakém to mluví vítězství, když mluví o kontrabráchovi Pavlovi. Špion, záškodník, co je na něm dobrého? A ještě předseda závodní organizace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kaucký 7.2.2023 15:38

Šumava byla historicky hospodářský les. Co jsem se o ní dočetl, tak byla v historii několikrát skoro odlesněna. Poprvé v ranném středověku, snad ještě za Keltů, měli tam sklárny, podruhé v období 13. až 15. století, byly tam hutě a železářské hamry. Tohle postihlo většinu našich pohoří. Protože byly tyto hory odlesněné, byly nevhodnější lokalitou pro výsadbu a pěstování rychle rostoucího dřeva, např. smrku. Protože má smrk poměrně dobrou pevnost na stojato, byl později žádán pro důlní výdřevu. A kruh se uzavřel, poptávka vs. nabídka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Opatrný 7.2.2023 14:52

Inu protože autor nějak nedokáže ztotožnit kupř strategii lidské péče o lesy v Britské Kolumbii a okolo Hřenska. Svého času jsem měl možnost si o tom diskutovat přímo "tam"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stys 7.2.2023 14:51

To poslední je s Jakubem nějak rovnat. Nechtěl bych být v jeho kůži a mít na svědomí vše to, co on má. Stačí vyrazit na Vysočině do lesa...

Normální ale bývá, a to ve všech zemích světa, uvádět obor bakalářského a magisterského vzdělání a obor PhD. Uvádějí to například i firemní přednášející komerčních firem. Kdo to neuvádí, mívá k tomu nějaký důvod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Opatrný 7.2.2023 14:48

Pandoru neznám, za komentář děkuji . Neusoudil jsem - jen nepochopil. Obecný malér řady kauz je tvrdošijné prosazování extremních pravidel tam, kde prostě nesedí. No a jinak si letos slavím jedno relevantní kulaté publikační výročí - viz https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/sumava-nedej-se-aneb-pitomcem-snadno-a-rychle.A130408_225610_p_spolecnost_wag

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 14:31

https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vestnik_mzp_2022/$FILE/SOTPR-Vestnik_zari_2022_priloha1-20220930.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 14:27

Dnes je podle mě nejen v této zemi významě ohrožena nosná kapacita území a to nejvíce za posledních deset tisíc let. Nárůst četnosti požárů je toho symtomem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 14:21

Dobrý den pane profesore. Nevím s čeho vyvozujete, že jsem zastáncem ..."ponechat stávající bezzásahovou legislativu pro (veškeré) naše NP".

Už dlouhodobě přeci sděluji, že antropogenní vlivy na veškerou biosféru dnes už mnohdy hrubě převažují nad přírodními. To se dříve v diskusích mezi námi odrazilo i v rozdílném pohledu na geneticky upravené potraviny - a tím jsem si to asi polepil.

S analogického pohledu přitom už není žádné území možné považovat za ryze bezzásahové. Vždyt řada vlivů navozených v tzv. civilizovaném světě měřitelně dopadá i na Antarktidu, kterou lze dodnes považovat za relativně nejpřísněji střeženou co možná bezzásahovou rezervaci/park světa.

Účelné by - když už - mohlo být věcné poměřování toho kterého vlivu a protiopatření... Teprve tam, kde už jsme toho pokazili nepřehledně mnoho, pak alibisticky s cílem egoistického udržení dobré nálady v předvečer dne "posledního soudu", zvažovat striktní bezzásahovost.

Obecně je pro mě kritériem pokroku v biosféře pokles entropie/ růst uspořádanosti. Donedávna k němu ale příznačně došlo při civilizační "bezzásahovosti". Problém tohoto pohledu však zřejmě tkví ve vágnosti použitého časového měřítka a tak s tím argumentačně nemívám úspěch.

Abych byl i konkrétnější tak nedávno vyšel druhý díl Spilbergovi fantazie o planetě Pandora a lidské vlivnosti na prostředí. Jak se Vám takováto lidská fantazie opřená o pozemské zkušenosti líbila?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 7.2.2023 14:03

Zajímalo by mě, které hodnoty vytvořené přírodou i člověkem za několik tisíc let jsou v této zemi ohroženy. Ve světě stavby (ne pouze základy) i stromy staré několik tisíc let existují. V zemích českých je ale tisíc let vzácným maximem. Ke kterému má příroda i lidská díla v okolí Českosaského Švýcarska, pokud vím, dost daleko.

Proč autor "naprosto nezpochybňuje" význam lesních požárů a zároveň je pro daný průšvih a případně další jemu podobné považuje za irrelevantní?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Novák 7.2.2023 13:52

Odpověď na poslední otázku je jednoznačná. Bude. Blbost tzv. vzdělanců totiž nemá horní hranici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 13:40

Obecně mám za to, že čím později od ukončení základní fáze vzdělávání, tím méně je rozumné jeho názvem připomínat až se tím ohánet.

Vždyt dnešní nutností specializace se zároven fakticky potvrzují limity poznání i mimořádně inteligentních jedinců. Mnozí dnes už oproti počátkům snahy o převahu vědění nad vírou pravidelně nedokáží obsáhnout víceoborový nadhled - natož vynikat. Zároven to potvrzuje stále vážnější věcný společenský problém vtěsnat míru vstřebávání poznání do omezené výukové doby.

Bylo by také nedomyšleným vyjádřením až předsudkem, že další roky aktivního života už nemohou znamenat významný rozvoj osobnosti, která posléze může začít odborně vynikat dokonce v docela jiném ohledu.

Argumentace vzděláním může být vedle nápovědy i záplatou nedostatků ve věcné úrovni - oproti míře osobní citové potřeby se s dotyčným popasovat.

Příkladem pro veřejnost by mohli být členové kapely Plavci - "Promovaní inženýři ..." a fakt, že dobří hudební kritici jim původní vzdělání posléze sotva kdy připomínali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 12:07

Pane Koutský dávám zapravdu, že od dob Marie Terezie se u nás lesy cíleně pěstují. Pojem "Šumava" však zabírá velce širokou oblast kde se zejména ve vrcholových partiích místy dodnes na relativně minimální rozloze tzv prvých zon udržela původní klimaxová smrčina. To prostě proto, že ta roste pravidelně neobyčejně pomalu i ekonomicky odlehle. Jak se zachovat právě v této oblasti bylo a někdy doposud je, jádrem sporu.

Související okolností je, že v dnešní globálně-klimaticky tak rychle proměnné situaci jak nikdy v lidské historii, už prakticky nelze tak jak ještě před půlstoletím pěstovat mnonokulturní les prostě proto, že než doroste jeden druh alespon do těžební zralosti, nejspíše se změní podnební poměry víc než je pro jeho růst optimální.

Lesnictví bylo jak píšete opravdu zredukováno a to u nás ideologicky podle principu momentální tržní výkonnosti. Tedy bez ohledu na falt, že les neplní zdaleka jen dřevoprodukční funkce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 7.2.2023 12:00

ÚVGZ AVČR byl založen velmi tučným grantem EU. Takže: Koho chleba jíš, ...

Pak z nich padají takové objevy, jako že kůrovec do lesa patří; lesní požár je žádoucí pro obnovení biodiverzity; atd. A jsou z nich potom odborní požárníci

PS: Požárníci požár zakládají, hasiči ho hasí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kaucký 7.2.2023 11:47

Naše lesy byly už možná 200 let „pěstovány” jako hospodářské, dělat z některých oblastí najednou bezzásahové, bez alespoň nějaké přípravy, tím myslím dovysazení různých druhů rostlin, které v oblasti chybí a odstranění nemocných stromů, se jeví jako nešťastné. Les, kde se vyskytuje jen jeden druh rostlin se vždy dříve nebo později stane zdrojem nějaké kalamity. Viz Šumava. Přírodní obnova takového lesa potom trvá desítky, možná stovky let.

Ke druhému odstavci. Ano pěstovat les se nedaří. Lesníci byli zredukováni na třetinu a stali se z nich otroci úřadování, na skutečnou práci ve prospěch lesa už nemají ani čas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kaucký 7.2.2023 11:22

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 7.2.2023 11:22

Škoda, že v Hřensku nebyli v lese připoutáni ke stromům všichni ti ekologičtí zmetci, úředníci a fanatici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stys 7.2.2023 11:16

Jakub Hruška zcela záměrně své pravé vzdělání tají https://www.czechglobe.cz/cs/kontakty/92/ . 1988 – RNDr., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze - co to je za údaj? Všude o sobě tvrdí, že je hydrolog.

Ona mimo to analytická chemie ve skutečnosti neexistuje. Vše jsou fakticky aplikace jiné chemie, kde ji lidé chápou lépe: přístroje - fyzikální chemie, činidla - organická chemie, anorganická chemie, občas biochemie, analyty (zkoumané látky) - organická chemie, anorganická chemie, biochemie, chemické inženýrství, geochemie. Analytickou chemii studovali vesměs lidé, kteří vypadli z fyzikálky nebo orgány.

Já mám třeba analytickou a fyzikální chemii jako maturitní předměty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek