V. Čermák 10.3.2023 19:30

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 10.3.2023 19:28

Jestli chcete něco Odhojit, přejte a bude vám přáno, dávejte a bude vám dáno, nesuďte a nebudete souzen, odpouštějte a bude vám odpuštěno, všechno samozřejmě v duchu, to vše místo plivání a bučení...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 10.3.2023 19:23

Tak zrovna s těmi Sny bych moc nešermoval, protože zrovna těch archetypálních, z nevědomí, snad přímo od Boha, které vychovávají či léčí, je naprosté minimum, několik za život. Většina snů je z vyšších mozkových sfér, či dokonce s oblasti Vědomí. Pamatuji si, jak jsem ve snu vyřešil úlohu z deskriptivní geometrie, se kterou jsem nemohl hnout. V Bibli toho o snach skoro nic není, z bezpečnostních důvodů případného pisatele...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Havelka 10.3.2023 18:27

Názor, že naše současné duševní problémy jsou působeny našimi minulými traumaty, je takový líbivý a zdánlivě plný naděje. Protože pak stačí ta minulá traumata odhojit (třeba v regresní terapii) a je po problémech. Tento oblíbený názor zastávají zejména ti, kteří to na sobě nikdy opravdu nezkusili. Sám mám důkladný výcvik v regresní terapii, takže jsem to na sobě vyzkoušel více než poctivě. Na neurózy, úzkosti a deprese tohle nefunguje ani nepatrně.

Naše současné duševní problémy jsou působeny zejména našimi současnými návyky, které ale jsou většinou nevědomé. Ale s nimi je mnohonásobně víc práce, tedy když už člověk ví, jak na to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Žaloudek 10.3.2023 17:21

Zkusím to názorněji: Nevěřím, že se někdo počurává proto, že jeho dědeček bojoval na Piávě. Ale věřím, že je možné, že se počurává ze stejného (neznámého) důvodu, ze kterého se počurával jeho dědeček, který ten důvod také neznal. Chápete ten rozdíl?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 10.3.2023 13:34

Ostatně soudím, že takovýchto "intelektualit" je pro takováto fóra škoda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Harvánek 10.3.2023 10:09

Řekl bych, že 99% lidí tohle nazajímá a tentýž počet tomu nevěří, protože tomu nerozumí. V životě jsem se snad jen dvakrát dostal do situace, kdy se vyplnilo to, o čem se mi zdálo. Jako malé dítě jsem nedokázal říkat "r" a jednou jsem měl zvláštní sen, který už nedovedu popsat a když jsem se z něho probudil, první slovo, které jsem vyslovil bylo "prr" (což byl povel pro koně, aby zastavili a mezi nimiž jsem byl jako doma. Druhý sen (?) o několik desetiletí později, jsem vážně onemocněl a pomalu se připravoval na odchod ze světa. To mě směla navštívit manželka, aby se se mnou rozloučila a já se také od lékařů dozvěděl, že mě neddokáží zachránit. Tu noc jsem se viděl, jak se vznáším nad postelí, kde leželo moje tělo a pak jsem dlouho letěl jakýmsi tunelem k jasnému světlu. Když už jsem byl hodně v blízko, najednou se můj pohyb zastavil a jakýsi hlas mě poslal zpátky s tím, že ještě nejsem připraven. Vzbudil jsem se na posteli o od té chvíle jsem se začal uzdravovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Caslavka 10.3.2023 9:21

Jooo, vite prd !! Prof. Foučková kdysi /r. 86/ lecila ve sve ambulanci docela uspesne např. koktavost deti. Hypnosou a rozhovorem "s podvedomim", aby si pacient uvedomil pricinu sveho defektu... To js vjeci, ze?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 10.3.2023 8:19

pokud operujete s pojmy jako centrální mozek nebo nevědomé, zavede vás to k subjektivními idealismu filosofů jako byl Berkeley nebo Schopenhauer. Tedy, že materiální svět je jen nominální představou. Tedy, že svět je partií maryáše, který hrajeme sami se sebou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 10.3.2023 7:55

Všechny ty vyprávěnky o vědomí, podvědomí, nevědomí a možná i nadvědomí a vedlevědomí jsou způsobeny pouze tím, že o funkci lidského mozku víme pramálo (i když řádově více než v době Freudově a Jungově) a pokoušíme se popsat kolektivní fungování oněch miliard neuronů, o jejichž stavech v konkrétní situaci nevíme vůbec nic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Ema 10.3.2023 7:14

Bohužel jsem to celé přečetl

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Franz 10.3.2023 6:54

Vlastnot prodělt holocaust, bombardování nebo vyhnání, autonehodu atp. To nemyslíte vážně. Ale zdědit podobnou hrůzu, aniž bych ji prožil reálně, vnitřně, to dává podstaně větší logiku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Žaloudek 10.3.2023 6:15

Nevěřím na traumata, ukrytá několik generací hluboko. Zdědit ale asi můžu "vlastnosti", taková traumata vyvolávající. Takže přesněji, nevěřím na dědičnou paměť.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 10.3.2023 3:18

• reagovat
• nahlásit příspěvek