Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Život bez Měsíce
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kuka 23.7.2014 19:20Je to jednoduche . Jednou jsme na mesici byli a tim prukopnicke lety konci . Mesic je skala ve vesmiru , neni duvod tam letat . Osobne mam podobne nazory i na provoz ISS , cesta , kterou se vydala ESA je podle meho paradoxne nejlepsi . Jen to PR by mela mit lepsi ,vzdyt treba o rossete nevi 98% populace EU . |
|
|
B. Uhlich 23.7.2014 22:55Re: Je to jednoduche . Myslím, že naprosta hlavním a největším problémem při dobývání vesmíru je sám člověk.. to se obecně bohužel nějak nechápe, nebo ..spíš chápat nechce. Nedávno jsem slyšel v rozhlase nějaký komentář od pana Koláře a on tam plameně hovořil o tom, že kdyby byl na Marsu člověk a ne nějací roboti, byl by vědecký výstup o 3řády jinde...no možná, že to pravda je... ovšem tady se pomíjí, že člověk sám o sobě je asi tím nejzbytečnějším břemenem jaké lze vyslat do vesmíru. zatímco při sondážním výzkumu tvoří užitečnou zátěž téměř 80% zatížení ..při letu člověka je tomu přesně naopak...prakticky celá kapacita kosmické lodi je orientována výhradně na to, aby ten "užitečnej" člověk neuhynul, aby měl jakous takous pohodu, aby se nenudil a pod.... tedy je jasné, že pilotovaná kosmonautika ať se to někomu líbí nebo ne - je na postupném odchodu ze scény. Moderní elektronika umožňuje dnes už taková řešení, že jsou ty automaty víceméně autonomní a spoustu problému už mohou řešit i sami..proto i já jsem toho názoru, že tupě setrvávat na dogmatu, že do vesmíru má létat v první řadě člověk, je v podstatě nesmysl. Ano, člověk do vesmíru asi létat bude, ale už asi ne na nějaké mise, kde by byl jen na obtíž. Proto vnímám spíše pozitivně kosmonautiku, které se spíš specializuje na technická řešení a v tom začíná být evropská kosmonautika velmi na výši a já sám musím uznat, že se tam dnes odehrává tolik unikátních zajímavých projektů až je to neuvěřitelné....a s tím P.R. bych si zas až tak hlavu nelámal...kdo chce infomace mít ten je má..kdo nechce... s tím nic nenaděláme....konec konců co dělat v době, kdy např na YouTube je víc "dokumentů" o tom , že Američané na Měsíci nepřistáli než opravdových a pěkných autentických dokumentů.....to taky o ledasčem vypovídá, že? |
|
|
V. Novak 23.7.2014 10:39Let na Měsíc byla politická záležitost, bitva studené války. Proto byl program Apollo/Saturn řízen v podstatě vojensky a měl jeden stanovený cíl - být na Měsíci dřív než Sověti. Pak, bohužel, udělali v USA krok špatným směrem - k STS, který byl podle původních specifkací a požadavků v podstatě nepostavitelný. Byla to chyba z přílišného optimismu, která Američany na léta uzemnila a sežrala tolik prostředků, že nezbylo na to hlavní, pro co měl být raketoplán jen výtahem nahoru/dolů - celou plánovanou orbitální infrastrukturu včetně obydlených stanic, urychlovacích stupňů, montážních plošin, čerpacích stanic atd. |
|
|
P. Joch 23.7.2014 9:41ekonomická stránka pokroku Spousta nadšených fandů i odborníků naprosto ignorují ekonomickou stránku věci. Procházka po měsíci byl politický akt, který stál neskutečné peníze a jeho ekonomický efekt byl mizivý. Co si budem povídat, rozvoj informačních, komunikačních a raketových technologií byl ve skutečnosti tažen vojenským programem. Ale to nadšencům nebrání tvrdit, že bez kosmonautů nemáme teflonové pánvičky a suchý zips. Další problém rozvoje vesmírných letů je energetická náročnost takové cesty, hlavně únik z gravitační pasti Země. To by bylo řešitelné s jaderným reaktorem na palubě, ale to je potenciální průser. Naopak neskutečná akcelerace pokroku informačních a komunikačních technologií byla je a bude umožněna hlavně ekonomickou výnosností v poměru ke vstupům. Pokud by nám to plánovali politici a vlády, tak telefon má pořád šnůru a počítače zůstanou jen pro vyvolené. |
|
|
B. Uhlich 23.7.2014 23:11Re: ekonomická stránka pokroku Jo, je to víceméně tak...na vynesení 1kg na nízkou oběžnou dráhu je potřeba vynaložit cca 165kWh energie..ten výpočet není složitý a každý kdo alespoň trochu dával pozor na střední škole při fyzice si to může spočítat taky... Ono to ovšem na první pohled není mnoho, ale když si člověk vezme, že nakonec musíte dát do pohybu až tisíce tun techniky, pak dostanete čísla o hodně a hodně obludnější a je zřejmě, že s množstvím energie tak nějak logicky souvisí i cena.. (proto se někdy uculuji názorům, že až budou létat soukromníci ..bude ...skoro ..zadarmo..hahahaha...) navíc rozměry a nosnosti raket mají také svojí limitu a to z důvodu, že jsme zatím limitováni jen jedním prokazatelně existujícím a fungujícím systémem raketového pohonu a tím je chemie... proto se nedá moc čekat nějaká zásadní změna v systému vypouštění těles do kosmu. Sice je zde spousta fantasmagorických nápadů, ale jak vidno ..zatím nikdo nebyl schopen nahradit staré dobré kapalinové motory, které jsou sice neustále výkonější..ovšem už tak 75 let stejné... :-) A tak holt kosmonautika zůstane drahá ať se to někomu líbí nebo ne..... :-) |
|
R. Gramblička 23.7.2014 6:23jako nadšený fanda klasické SF se neraz bavím nad tím, jak autoři dokázali dopodrobna zpracovat a popsat překotný vývoj robotiky a vemírnych letů, který se nakonec neuskutečnil, ale vůbec nedovedli odhadnout vývoj v komunikaci a informatice. Proto se i v daleké budoucnosti na vesmírných lodích setkáváme s děrovacími štítky, pákami, videopáskami atd. Existence globální sítě a jednoduchost komunikace před 50. lety nikoho z nich nenapadla |
|
|
Z. Lapil 23.7.2014 8:46Re: jako Cožpak o to, nenapadla... Mě zase těší, že nezávisle na trefě do technologického vývoje je spousta těchhle knížek dobré a zábavné čtení. A dokonce se najde i dobrá literatura, kterou rozhodně nezabila skutečnost, že na kanálech na Marsu moc lodí neuvidíte. Pak přijde čas, a muž se musí usadit, znáte? http://pegas-maturita.wz.cz/dila/wyndham/povidky/rest.html. Doporučuju i dalším, je to krátké :-) |
|
|
V. Novak 23.7.2014 10:25Pozor! Lem má informační krystaly. A co je USB "klíčenka" jiného? |
|
|
R. Gramblička 23.7.2014 11:09Re: Pozor! Lem má informační krystaly. Lema jsem zatím nečetl |
|
|
J. Jurax 24.7.2014 0:08Re: jako No, v Lemově románu K Mrakům Magellanovým (1955, česky 1958) je popsán teleran - něco jako mobilní telefon, akorát se nosil na zápěstí jako hodinky. Pravda, dalo se s ním akorát videotelefonovat. Telekomunikační družice předjímal A.C.Clark cca v roce 1947. |
|
|
P. Sulc 23.7.2014 3:06Vazeny autore, tak komunikacni revoluce, to je prach sprosty kseft, kter doluje penize za to, ze si lide cely den posilaji pitome SMS. Ale to pristani na Mesici, to jde z kapes danovych poplatniku, to uz kseft neni ani pro stat, ani pro ty poplatniky. Je to v podstate neproduktivni a nicemu to neprizpeje. Jak vidite, pokrok se vali jako lavina i bez vesmirneho programu. |
|
|
R. Gramblička 23.7.2014 6:17Re: Vazeny autore, tak komunikacni revoluce, ještěže o technickém a vědeckém vývoji nerozhodují zapšklí dědkové vašeho typu... |
|
|
J. Gogo 23.7.2014 6:48Re: Vazeny autore, tak komunikacni revoluce, A kdo o tom rozhoduje? Ředitelé zeměkoule, jako jste vy? |
|
|
R. Gramblička 23.7.2014 8:17Re: Vazeny autore, tak komunikacni revoluce, nejsem ředitel ničeho, a zeměkoule už vůbec ne |
|
|
J. Jurax 24.7.2014 0:10Re: Vazeny autore, tak komunikacni revoluce, Jojo, pitomé SMS, a taky plkají na netu :-) |
|
|
B. Uhlich 23.7.2014 0:41Tak samozřejmě, to už je dlouho diskutovaná věc ..zatímco autoři sci-fi už před 100lety hýřili nápady o létajících strojích na zemi , v podzemí i v hlubinách vesmíru tak o komunikační revoluci jaksi téměř nepředpověděl nikdo... Ale vzhledem k tomu, že si tehdy nikdo nedovedl představit, že miniaturizace elektroniky tak strašlivě pokročí..což právě umožnilo tu zmiňovanou elektronizaci společnosti...se asi na ony autory sci-fi zlobit nemůžeme. Prostě si budoucnost představovali jen v mezích své skutečnosti , kterou tehdy žili...lodě si představovali jako velké lodě, letadla jako velká letadla atd.. a tak měli představu, že stačí postavit velké stroje a bude problém vyřešen a ono to, jak ukázala budoucnost zas až tak jednoduché nebylo. I ta budoucnost, kterou sice předpověděli, se nakonec nevyvíjela tak snadno jak si představovali...teprve až moderní technologie umožňují realizaci některých nápadů a stejná situace je dnes i ve zmiňované kosmonautice. Lidé mají poměrně žertovnou představu, že stačí vyrobit ještě větší rakety, ještě větší přistávací moduly a hurá na Mars, ale ono tomu tak není. Čeká nás vyřešit obrovské množství problémů, které jsme dosud řešit nemuseli. např. Měsíční výpravy, ačkoliv se prokazatelně jednalo o největší technické dobrodružství 20ho století - byly vpodstatě čirým amatérismem, který měl za úkol jen jediné - dostat člověka na Měsíc, nic víc se od toho neočekávalo...a v tom je možná právě ten problém. Kdyby se celá věc tehdy pojala jako průmyslový problém a ne politický cíl, myslím, že bychom sice přistáli na Měsíci až později, ale jistě s daleko větším efektem..třeba by tam dnes už byla minimálně obydlená observatoř..takhle jsme si sice dokázali, že jsme dobří..umíme to, ale zároveň politici zjistili, že P.R. se dá dělat i jinak - levnějí a zájem opadl. Naopak zájem se přemístil do informačních technologií, které politikům skýtají netušené možnosti od reklamy až po určité formy moci a co víc dá se na tom i poměrně slušně vydělávat. Tedy tady je asi důvod proč jsou tak daleko komunikace... |
|
|
B. Uhlich 23.7.2014 0:56Re: Tak samozřejmě, to už je dlouho diskutovaná věc ..a tak "daleko" dobývání vesmíru. Zatímco jsme poměrně bez problému schopni vybavit většinu populace vším potřebným, aby si zakomunikovala, aby se pobavila a pod... už hůř jsme na tom třeba s tím, aby ta "vybavená" populace žila zdravěji a měla třeba k dispozici toalety a koupelny... a stejně je to i kosmonautikou..srovnáme-li vývoj komunkačních technologií s vývojem kosmických technologií..sice oba obory prožívají nebývalý rozmach, ale zatímco na Zemi prakticky není místo, které bychom neprozkoumali, a nebo si tam odtud alespoň nezavolali - tak z kosmického hlediska jsme se vlastně vůbec nikam nedostali. Těch cca 25 světelných hodin od Země , kde se nachází naše nejvzdálenější kosmické sondy to jasně dokumentuje... Teď jde o to, zda ta technologická "nedostatečnost", která nás zatím(?) při průniku do vesmíru provází, bude nadále ovlivňovat naše snažení, nebo se nám podaří začít oddělovat skutečné problémy od umělých (viz třeba naprosto nesmyslný boj proti klimatickým změnám) a budeme schopni začít řešit opravdu zásadní technologické problémy a ne utrácet veškeré snažení v nesmyslech, které nikam nevedou...pak se možná dočkáme, že i kosmonautika se bude rozvíjet podobně dynamicky jako třeba mobilní internet nebo tzv. chytré telefony... k tomu je ovšem potřeba lidí (hlavně politiků), kteří budu ochotni uvažovat dál než za hranice svého volebního období... |
|
|
R. Gramblička 23.7.2014 6:26Re: Tak samozřejmě, to už je dlouho diskutovaná věc ááá, předběh jste mně, psal jsem to samé ;-) |
