27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


Diskuse k článku

ESEJ: Čtyři kvadranty konformity

Milý čtenáři, už delší dobu jsem zvažoval, že přeložím do češtiny některou z esejí, které vydává na svém blogu Paul Graham (zmiňovaný v posledním článku). Dobrá příležitost se naskytla teď. Jeho nejnovější text “Čtyři kvadranty konformity” patří mezi ty, nad kterými se vyplatí přemýšlet.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Ivanovský 28.7.2020 21:15

Všiml jste si už někdo, že pod příspěvky pana Mariana Kechlibara se z 99% rozběhne normální diskuze, bez urážek a nálepkování. Pro mne jsou jeho příspěvky jako závan čerstvého vzduchu a to samé platí o diskuzi pod nimi.

Tím to děkuji panu Kechlibarovi i zúčastněným diskutujícím.

Z. Lapil 28.7.2020 21:32

Řekl bych, že tento příjemný úkaz je důsledkem nepříjemné skutečnosti: ti, kteří by četbu takových věcí potřebovali jako prase drbání, je nečtou.

Čímž nechci naznačovat nic o písmu svatém, ale na oponenturu podobných článků nestačí výkřiky ze tmy.

V. Církva 28.7.2020 20:09

Krásný článek.

Co se ale týká universit, myslím že je problém jinde. Jednak pozitivní diskriminace, kterou pravděpodobně odstartovali ti nekonvenční protože chtěli podpořit zaostalé, ale obrátila se proti nim a přivedla do akedemické sféry ty pitomce. A potom, že dnes je na universitě větší procento občanů. jenže těch nekonvenčně myslících je procentuálně stejně. Tak získali vládu nad universitami konvenční agresívní.

"...které myšlenky se mají zakázat, nebudou neomylné. Tím spíš, že nikdo inteligentní se takovou prací zabývat nechce, takže ji budou vykonávat pitomci." :-)

Konfornmě agresívní lidé - Netzer, Zelený, Sinclair, ano je to o vás.

J. Matuška 28.7.2020 16:34

"Ale v dlouhodobé perspektivě jsem optimistou. Nezávisle myslící lidé umějí chránit sebe sama. Pokud současné instituce selžou, vytvoří si nové. To bude vyžadovat trochu fantazie, ale to je, konec konců, jejich silná stránka." Protože jsem intelektuální barbar, napadl mě např. vznik IVK, ISIDe, Protiproudu, stovky různých webů, blogů, internerových novin. V neposlední řadě právě přínos myšlenek Marina Kechlibara...

J. Matuška 28.7.2020 16:51

...Mariana Kechlibara...

Z. Lapil 28.7.2020 16:58

Přesně tak. A konkrétně v národě, který sám sebe, byť za pomoci Dobrovského a Havlíčka a Němcové a Jungmanna (takové pěkné české jméno) a Palackého skoro až vydupal ze země... I s tím, že otcové buditelé by se marně snažili, kdyby neměli v zádech - primitivně a asi nepřesně zjednoduším - čtenáře bible Kralické... Jakže to říkal Hitler či kdo s tím ohýbáním prutů? Nepletu si ho se Svatoplukem :-).

Z. Lapil 28.7.2020 16:25

Před čtením diskuse.

Esej tvrdí, že většina lidí je agresivně konvenční. Já tvrdím, že součástí takového přístupu je "takhle se to dělalo vždycky, a proto je to správné". Takoví lidé obvykle netouží po vyšším technickém vzdělání, spíš po oborech "primárně ziskových": práva, ekonomika, možná doktořina...

A když je dnes na vysokých školách mnohem více studentů, tak se ti studenti mnohem více blíží průměru populace a tím je tam i relativně více agresivně konvenčních, kterým například nedělá dobře "myšlenkově nepřátelské prostředí". A umějí se ozvat.

Jedna zakázaná myšlenka: mohl by ten "převis agresivně konvenčních" nějak souviset s pozitivní diskriminací? Neříkám, že nutně s černošstvím, i když to je - aspoň v USA, řekl bych - vlastně totéž.

Nápad na odpověď: černoši (v Evropě Židi) žijí ve víceméně vynucených ghetech. Klidně subjektivně vynucených, nechci se teď hádat na téma diskriminace zákonem. Znamená to, že toto omezení vede ke zbytnění agresivní konvenčnosti? Něco jako zbytnění pudu sebezáchovy před ne-našimi? S výsledkem třeba BLM, což je tvrzení, se kterým jistě souzní i mnohý rasista.

Osobně opravdu nepovažuju za komáry za sobě rovné, ale zabíjím jen ty, kteří mě přímo osobně obtěžují. Proč? Protože i na jejich životě mi - přiznávám, v míře úměrné jejich velikosti - záleží.

V. Církva 28.7.2020 20:13

Jejky, četl jsem Váš příspěvek až po té co jsem psal. Minimálně v několika bodech jsme nezávisle došli ke stejným závěrům (pozitivní diskriminace, větší procento studentů.....), tak se omlouvám za opakování už napsaného. Není to snad moje konvenčnost :-)

Z. Lapil 28.7.2020 21:27

Proč konvenčnost? 1+1=2. Spíš mě překvapuje, že jsme na to přišli jediní dva.

Aneb co se vlastně na univerzitách za posledních bratru 50 let změnilo? Je mnohem snazší se tam dostat. A vlastně ještě: z "Žák poslouchá učitele na slovo" se stala demokracie.

Kupodivu v situaci, kdy je cokoliv ne-bílého málem z definice lepší, takže bych třeba já čekal, že bude mít aspoň nějaký vliv indický přístup "Žák musí několik (10?) let pracovat metodou svého guru, pak teprv umí dost, aby mohl rozvíjet metody vlastní. Přitom Indů je na amerických univerzitách docela dost a Číňani taky nebudou ve škole zrovna demokrati.

Čímž se vlastně vracím na začátek, ale trochu ho rozvinu: v demokracii vládnou ti, kteří nejvíc řvou. Podle kvadrátů v článku jsou to agresivně konvenční. Až mám chuť napsat agresivní pitomci.

Dobrou noc :-).

I. Schlägel 28.7.2020 15:39

Autorovi za jeho snahu seznamovat nás s tématy, o která bychom možná nezavadili, vřelý dík.

T. Zlesa 28.7.2020 15:23

Sociální inženýři - metla lidstva.

Pro nudící se intelektuály v penzi solidní téma. Ale každé téma, kde jedni hodnotí druhé podle jejich myšlenek, je z principu nebezpečné. I tihle sociologové...

J. Anděl 28.7.2020 15:32

Roztřídění pro pochopení není resp. nemusí být nutně hodnocení - tedy přiřazování hodnoty dobrý/špatný.

T. Zlesa 28.7.2020 16:21

Roztřídění je jenom zástěrka, předchází mu hodnocení - takový/makový. Třídit lidi je nebezpečné, od intelektuálů zvlášť. Většinou jim vyjde, že ostatní (nebo aspoň někteří) jsou nedokonalí až chybní.

J. Jurax 28.7.2020 18:27

Jojo, jenže ono opravdu někteří jsou nedokonalí až chybní. Z nich pak někteří ve všech oborech, kdežto jiní jenom v oborech vybraných.

P. Dostál 28.7.2020 18:41

Hodnocení samo o sobě ale není špatné. Tady asi trochu selhává čeština (nebo moje slovní zásoba). Hodnocení ve smyslu nějakého vyjádření míry schopností či vlastností. Jako statistik to vidím za nezbytné, nemohu pracovat s něčím, co nejde numericky vyjádřit (minimálně jako binární vlastnost ano/ne). Co je problém je určování hodnoty člověka podle míry jeho vlastností a schopností.

Co není problém je dělat věci podle schopností. Někdo je lepší atlet, někdo lepší truhlář, někdo lepší programátor. To nečiní nikoho lepšího jako člověka, přesto asi dáte přednost tomu, když vám skříň udělá dobrý truhlář než dobrý programátor.

Naprosto to samé můžeme použít u vlastností. Někdo je chytřejší, někdo je sebevědomější, někdo (podle článku) konvenčnější. Vždy je to víceméně spojitá škála, těch binárních vlastností je minimum (například samec/samice, takhle je to doufám přijatelné i pro LGBTQ). Ani zde to neurčuje hodnotu člověka, ale přesto dám přednost tomu, když vědec bude spíš chytřejší (protože je placen z mých daní) a řidič kamionu spíš klidnější (protože cholerik mě může na silnici zabít).

P. Dostál 28.7.2020 19:11

Co se týče hodnocení od intelektuálů, zde jde naopak o typický projev členění popsaného v článku. Intelektuálové jsou výhradně osoby patřící do horních dvou kvadrantů (ti pasivní určitě nepíší kritické či burcující texty). Dokud vyšší vzdělání bylo doménou malé skupiny, byla většinou patřili mezi ty nezávislé, proto neměli tolik tendence hodnotit.

Jakmile se vzdělání "demokratizovalo", začali převládat ti konvenční. A ti potřebují škatulky, kam zařadí ty správné a ty špatné. Takže máte v zásadě pravdu, hodnocení od intelektuálů dnes často vede k zařazení člověka mezi nedokonalé a rozbité. Což je ale spíš dokladem správného postřehu autora. A samotný popis problému není hodnocením lidí, je vysvětlením mechanismu, který se poslední dobou dost mediálně projevuje (teď hlavně v USA, ale nemylme se, stejný mechanismus se projevuje i u nás).

Ještě dvě poznámky. Za prvé, konvenční intelektuálové škatulkují nějakým způsobem, neznamená to ale, že ostatní nemohou škatulkovat jinak a že jejich škatulky jsou lepší. Prostě konvence na FF UK jsou trochu jiné než na dolu ČSM. Ale stejně zaslepené.

Za druhé, konvenčnost a nekonvenčnost není na škále dobrý špatný. Nekonvenční myšlenky jsou nezbytné, ale nikoliv každé nekonvenční chování. Nekonvenční myslitel bez morálky (i to je do jisté míry konvence) může být být šílený vědec nebo nebezpečný zločinec a nejde o něco, co by bylo záhodno podporovat.

T. Zlesa 28.7.2020 19:41

Všichni výše máte pravdu. Nic ale nevyvrací problém s nebezpečností třídění lidí. Když si rozřídím sám zedníky nebo lékaře v okolí na schopné a neschopné není to nebezpečné. Když nějaký vědec začne třídit lidi a někteří mu vycházejí lépe a jiní hůře pro nějakou činnost nebo využití ve společnosti, vždy vidím v povzdálí vůdce, managera, politika, který to zneužije k ovládání mas. Takže se sociologií opatrně.

J. Anděl 28.7.2020 20:10

No. Podle mě záleží na tom, zda jsou ti intelektuálové (či kdokoliv jiný) posedlí touhou řídit lidský svět.

Já si svět pro svoje porozumění uspořádám a roztřídím rád a s potěšením. A (ale) nepotřebuju svět měnit podle svých představ.

Z. Lapil 28.7.2020 23:19

Tříděná tvarohový x makový je fajn, dokonce i můžu říct, že mám tvarohové raději než makové. Blbý je, když začnu říkat "kdo rád makové koláče, je fuj".

Připomnělo mi to Gulliverovský konflikt snad dokonce vyvrcholivší válkou, zda je správné loupat vejce z kulatého nebo špičatého konce.

A není to jen literatura, osobně jsem zažil překvapivě vyhrocený konflikt, ze které strany "se" jí banán. Vlastně dva - v tom prvním jsem podlehl rodičovské autoritě, v tom druhém jsem se rozhodl, že budu ten moudřejší. Vlastně teď jím banán z té strany, ze které mi to přišlo správné jako dítěti. Ale co je nejhorší: už asi nikdy nebudu loupat banán samozřejmě, protože se ve mně uhnízdilo přesvědčení, že EXISTUJE správný konec banánu.

P. Král 28.7.2020 14:27

Sám sebe se ptám, co je dneska konformita a co avantgarda?

Tak nějak (s autorem) cítím, ač sémanticky je to paradoxní, že pokrokáři jsou konformní. Ale s kým, čím? Se svým zrcadlem v jimi většinově ovládaných, hystericky mravokárných médiích?

Progresivisté to ale cítí jistě naopak. Vidí se v čele "nezbytných snah" o zlepšení světa a tupé stádo holt táhnou násilím za sebou.

Vidím neustálou přetahovanou o status avantgardy i v politice. Mobilizují jedni proti vládě komunistů, druzí proti vládě neomarxistů a obě ty vlády (prakticky téhož) se zřejmě uskutečňují současně...

Je výhodné stavět se do role menšiny, ale v tomhle post-postmoderním světě není vůbec jasné, jestli třeba 4% tvoří menšinu, nebo dominantní hlas...

Atd. atp., je to jen úvaha bez ambice dobrat se závěru, takže určitě pasivní, a ani nevím, jestli konvenční nebo nekonvenční :)

J. Anděl 28.7.2020 15:33

Jsou konformní s ideologií.

V. Církva 28.7.2020 20:19

Jak to cítí a tvrdí progresivisté je nepodstatné. Jasné je, že ti bořiči soch a stádovitá většina jdou konvenčně s davem progresivistů. Každý extrém je škodlivý. Možná v době kdy byly progresivistické názory v minoritě a byly nekonvenční na nich bylo i něco pravdy. To už bylo ale snad někdy před francouzskou revolucí a určitě před tou ruskou.

Dnes je moderní být crazy a modernistický. většina tohoto stáda jsou lidé konvenční a ti co to vedou, boří sochy a netolerují policii příliš agresivní.

Dnes je nekonvenční se policistů pokud dělají dobrou práci občas zastat.

L. Severa 28.7.2020 14:03

Jako vždy perfektní. Jen malou poznámku. V článku se uvádí "...vzdali jsme se pojmu kacířství..." Ovšem ten pojem jako by seděl na novodobé zatracování "škodlivých" myšlenek a jejich autorů.

V. Chrastina 28.7.2020 16:40

Ano, pane Severo, pojem kacířství renovují euro hujeři, sluníčkáři, vítači muslimských migrantů a nejrůznější genderoví filištíni. Nejraději by upalovali každého, kdo s nimi nesouhlasí, a s pokřikem: jsou to islamofobisté, rasisti, a spoustami dalších hrubě nenávistných nálepek odhodlaně přikládají na plamennou hranici kacířům, kteří se obrátili na nekorektní víru svobody myšlení a projevu. :-/

V. Klepetko 28.7.2020 10:14

Tento článek je velkým zdrojem inspirace: nevím, jak to bude pan Kechlibar komentovat, ale typnul bych si, že mu bude sympatický apel autora na svobodu diskuze, ale položí i pár zneklidňujících otázek. Já je budu adresovat panu Kechlibarovi jako námět pro jeho úvahu:

1. Neměli bychom rozlišovat konvenci (konformitu) myšlenkovou a sociální?

Takto může být člověk agresivně konformní (pokud jde třeba o "způsob života", a pasivně (ne) konformní, pokud jde o myšlenky, zde jsou možné libovolné kombinace. V situaci, kdy "myšlenky" aktivně zasahují "do života" může proto nastat konflikt uvnitř rozpolcené osobnosti, zmateně probíhající v karteziánských souřadnicích pana autora od frustrace k deprivaci...

2. Autor vlastně navazuje na nedávný otevřený dopis intelektuálů proti omezení svobody diskuze - což je ale kritika sice více než oprávněná, ale vedená hodně "zleva"? Viz seznam signatářů - je tam Chomsky a jiní levičáci... Není to spíše tak, že konflikt na univerzitách dnes probíhá mezi agresivně nekonvenčními profesory s různým stupněm a typem agresivity? Každá agrese znamená omezení svobody. Stupňovaná agrese "nekonvenčních myslitelů" může vést až ke snahám prosadit svůj nekonvenční pohled na svět metodou represivního omezení jiných myšlenek. Ostatní "agresoři" namitají, pozor, to je za hranou, takto si zlikvidujeme samotný zdroj všeho nekonvenčního!

Problémem je ale samotná agrese, jako taková. Je nepřítelem tradice i svobody! Zdánlivě je chrání - v podobě inkvizice, levicového progresivismu "mazací kultury"... Ale ve skutečnosti ničí a znehodnocuje vše, co je na tradici i svobodě krásného!

J. Anděl 28.7.2020 12:27

Dobrý článek a dobré zamyšlení. Taky jsem zvědavý na komentáře pana Kechlibara. A napadlo mě něco podobného, co píšeš - osobně trochu (nic závažného) postrádám rozlišení orientace těch postojů dovnitř versus ven. Což je možná - možná! je to ono? - to, co jsi myslel konformitou/nezávislostí myšlenkovou či sociální. Myšlenková - tedy dovnitř, ke své osobě, sociální, tedy ven, k okolí, pro ostatní lidi.

Pokud agresivitu chápu jako v podstatě realizovaný záměr překonávat odpor (protichůdnou sílu), pak agresivita vůči sobě (dovnitř) je vlastně vůlí. Teprve agresivita ven může být tím nepřítelem tam či onde, jak píšeš.

Podotázka: je sebeobrana agrese? Přikláním se mírně k tomu, že je (a není "špatná").

Tvůj příklad z dnešních univerzit mi připomněl pozici lidí jako například Svědků Jehovových v čase socialistické totality, případně komunistů postižených vývojem po roce 1968. Nejsou nezávislí (resp. mohou být a někdy jsou, ale nechci to pro tenhle modelový příklad komplikovat), jsou konformní, přesto však ve sporu s mocí. Jsi si jistý, že na těch dnešních univerzitách jde o spor různě agresivních nekonformních?

Kde leží zdroj nezávislosti, pokud každý přejatý systém pravidel může být nazván konformitou, ať už k pravidlům Skauta, pravidlům libertariána, pravidlům Mojžíšovým? Jde snad o to, zda poslední slovo před finálním rozhodnutím má vždycky Vědomí a Svědomí individuálního Já v Přítomnosti. Toto Vědomí pak mačká pomyslný Enter. Možná (!!??) jako to dokázal Ježíš ve vztahu k Zákonu.

:-)

V. Klepetko 28.7.2020 15:47

Hmm... Sebeobrana jako agrese? Pro mě trochu překvapivé, budu o tom přemýšlet. .. Mezitím trochu vysvětlím, jak jsem to vlastně myslel. Z mého pohledu vykazuje sociálně konvenční člověk sociální konformitu = konformitu ve vztahu k tradici, rituálům, zásadám přirozeného práva, genderově nezrelativizované rodině, do jisté míry vykazuje i loajalitu k světské moci a je stoupencem evolučních změn. Takový člověk ale může být současně myšlenkově značně svobodný, nekonvenční, nekonformní a nezávislý: může třeba rozvrátit paradigma fyzikálních teorii, vymyslet fuzzy - logiku nebo třeba vybudovat funkční sektu, organický navazující na nějaký kánon :-)

Sociální agrese - to není problém, který zde řešíme. Mira sociální agrese je ve prospěch nebo proti konformitě je u každého z nás různá, a vše v intervalu mezi spokojenými otroky až po Marty je vlastně normální - tento typ agrese je přirozenou součástí života lidí i společnosti. To, proti čemu se chci důrazně vyhranit, je agrese myšlenková - ve vztahu k jinému názoru, ke konkurenční teorii, k jinému způsobu vnímání reality. Takže, Jindro, abych ti odpověděl - ano, opravdu si myslím, že na těch univerzitách dnes jde o spor různých typů agresorů mezi nositeli nekonformních a nezávislých názorů. Jde tam ale právě o tu škodlivou '"myšlenkovou agresi" nekonformních grázlů, kteří se snaží navzájem umlčet zaváděním pravidel diskuze (např. politická korektnost) které jsou v naprostém rozporu s tradicí svobodného myšlení. A jejich kolegové vidí, že když se tato tradice zničí, tak nastane doba temna. Což nechtějí tradicionalistům dopřát, takže se bouří :-)))) Žádnou konformitu ve vztahu třeba k Trumpovi nebo teistickým tradicím nebo ke své zbídačené vlasti ale nevykazuje nikdo z nich. Což není příliš překvapivé.

V. Klepetko 28.7.2020 15:47

Otázka - byl třeba Socrates myšlenkově agresivní? Nebo sociálně agresivní? Myslím, že ani náhodou, ale i tak se jeho myšlenky prosadily - a nepotřeboval k tomu ani ptydepe korektnosti, ani cenzory, a dokonce ani útočiště proti mikroagresi

J. Anděl 28.7.2020 20:30

Sokratovy myšlenky (apod) možná přirozeně vyplnily prázdno, jako voda. To asi nelze nazvat agresí. :-)

V. Klepetko 28.7.2020 21:26

... podrobil se procesu a vypil tu čiši jedu... Ani to bych za agresi nepovažoval :-)