Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Po půl století se do Prahy vrátily povodně
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Čížek 10.6.2013 9:13Letošní povodeň statisticky nebyla moc veliká jenom něco kolem třicetileté vody. Takže její srovnávání se šestisetletou vodou z roku 2002 kapánek kulhá. Jenomže od té doby opět ubylo polí a přibylo velkoskladů a satelitů. Kde na rozdíl od polí a luk odtoky deště z betonových ploch nic nebrzdí. Aby četnosti povodní odvozené ze zcela jiných poměrů mohly ještě platit, musel by být pod každým takovým objektem vybudován velikánský suchý nebeský rybník. A velikou ránu tomu dali developeři, když si vylobovali "zelené" nařízení, které jim ušetřilo na rozprodaných pozemcích náklady na dešťovou kanalizaci s retencí. Nařízení o přednostní likvidaci srážkových vod přímo na pozemku je vhodnét buď pro státní zastupitelství, anebo pro doktora Chocholouška. Na většině přírodních ploch u nás zasákává do podzemní vody jen asi 5 procent spadlých srážek. Nové pozemky jsou většinou na kopci a z jejich nepropustných ploch by se mělo zasáknout 100 procent srážkové vody do země. Jestliže je na nich 25 procent nepropustných ploch, tak by se z nich musel zvýšit podzemní odtok pětkrát. To kvůli propustnosti zeminy a spádovým poměrům není většinou možné a nese to s sebou do budoucna velké problémy nejen se zavodněním níže položených stavebních pracel, ale samozřejmě i s povodněmi. Protože do vodou nasycených ploch pod satelitem už žádná dešťová voda nezasákne. Vezme to přímo po svahu dolů. |
|
|
Š. Hašek 10.6.2013 8:45Asi tak. Důležitý článek. Ale nemá moc šanci proti uječeným "počasníkům" v novinách a TV. |
|
|
P. Lenc 10.6.2013 8:55Re: Asi tak. Asi tak... |
|
K. Frauknecht 10.6.2013 7:35Důležité připomenutí, že se naši předci s velkou vodou běžně setkávali. Chovali se však jinak - maloplošné zemědělství s různorodou skladbou pěstovaných kultur, nemeliorovali a nenutili vodní toky plynout jinudy.... - asi rozumněji. Jasně, pokrok nezastavíš. Musí být ale přece jasný, že mám-li zcela odvodněnou obec (včetně parkovišť, ulic...) musí se pod obcí při srážkách "y" mm zvýšit průtok vodního toku o "x" kubíků. Řeší to někdo? Nebo platí "pode mnou potopa" a je jim to fuk? |
|
|
J. Huml 10.6.2013 7:29Jiste, vse je vporadku a povodne i tak vysoke kdysi byly.. ted jen musime odtahovat auta od Vltavy, drive lide proste od velke vody rychle utekli. Moudra priroda si sama poradi, tak to bylo vzdycky, pocasi je pocasi, klima ma svoje pravidla, vse je pri starem. Tak az budete mit trochu casu, pane Kremlik, napiste zase neco historickeho o Havlovi. |
|
|
P. Pavlovský 10.6.2013 1:42Cožpak automobily... "...nábřeží nebylo nutno odtahovat automobily...." Především až do poloviny 19. stol. neexistovala v Praze žádná nábřeží, byly jen povlovné břehy. Přes Vltavu vedly brody. Proto se Vltava nezvedala o tolik, měla prostor rozlít se do stran. Jedním z posledních prostorů k takovému rozlivu je dolní Trója, ale i tu chtějí někteří šílenci ochraňovat hrází. Tak zase jeden vertikální metr přibude! |
|
|
A. Bocek 10.6.2013 7:40Je to kontraproduktivní. Ti , kteří vybudují hráze, zhorší situaci po proudu těm, co je mají nízké nebo žádné. Přitom v zemědělství by stačilo, hnojit hnojem a né chemií, nepěstovat kukuřici na svahu a v lesích neodvážet každý klacík do spaloven. |
|
|
V. Novák 10.6.2013 10:15Kde ten hnůj vezmete, když jsme si "moudrou" zemědělskou politikou "všechno nakoupíme a dovezeme" zdecimovali stáda dobytka? V lesích je klacků dost - jenže pod jehličnatými stromy nemáte běžnou nasákavou hrabanku, ale jehličí, po kterém voda spíš steče. A kukuřice? On je ještě někdo takový blázen, že pěstuje kukuřici a ne řepku? K čemu kukuřice, když není dobytek, který by ji žral? |
|
|
D. Seibt 10.6.2013 12:50Re: Kde ten hnůj vezmete, když jsme si "moudrou" zemědělskou politikou Oproti roku 2002 je plocha kukurice o 50% vetsi a na co se pouziva? No prece se dava do bioplynovych stanic, co myslite na co jineho by ji bylo potreba tolik? Bioplynove stanice to je dalsi velky problem po solarnim problemu. Tyhle dila dotujeme uz asi 6mld kc z celkove castky 44mld kc rocne na OZE. Ale darmo mluvit a psat, stejne jako odborna verejnost varovala pred solarnim problemem roky pred tim nez se to stalo tak stejne tak varuje i ted, ale dopadne to uplne stejne. |
|
|
A. Bocek 10.6.2013 13:13Re: Kde ten hnůj vezmete, když jsme si "moudrou" zemědělskou politikou U bioplynových stanic platí poměr 300kVA generátor potřebuje 70 ha kukuřice, 70 ha trávy, 70 ks krav. Vykvašená kejda (po bioplynu) se musí v tekutém stavu zapravit zpět do půdy a přidat ještě syntetická hnojiva. Úbytek žížal, úbytek živin,řádková příprava na povodně. |
|
|
V. Novák 10.6.2013 10:24Ještě dlouho přes polovinu 19. stol.! To už stál železniční most, když celnice Na Výtoni byla na mírně vyvýšeném bahnitém břehu a šífy byly vytažené až skoro k ní. Domy stály až na pravé straně (po proudu) ulice Podskalské, k Vtavě se táhly jen hromady dříví. Pravda - když je voda odnesla, rozbouraly klády Karlův most... Domy v Podskalí byly obývané v patře, přízemí byla vyhražena činnostem, které se daly rychle přerušit a nářadí odnést. Taky přišla běžná povodeň každý rok a Podskaláci na ni byli zvyklí. Díky Vltavské kaskádě a nábřežím nemáme každoroční povodně, zato na pořádnou povodeň nejsme připravení. Vltavská kaskáda je stavěná na dvacetiletou vodu - ne víc. Ve 20. století to stačilo, dokonce zasáhl dostavěný a nenapuštěný Orlík. Dnes to nestačí. V 19. stol. by to taky nestačilo. |
|
J. Vyhnalík 10.6.2013 16:02Re: Cožpak automobily... Ona ta nábřeží byla vybudovaná právě po velké povodni z roku 1890, které se vyrovnala až ta z roku 2002. Letošní povodeň je ve srovnání s nimi malá. |
