29.6.2024 | Svátek má Petr, Pavel


Diskuse k článku

SVĚT: Pásmo rozpadu

Že já musím pokaždé dostat zapravdu! Oč raději bych byl, kdybych se ve svých předpovědích mýlil, ale ony se jako na potvoru naplňují, až je mi z toho ouzko. To na rozdíl od odhadců oficiálních, kteřížto se seknou téměř vždycky; snad bych jim tedy mohl být radou co dělat, aby se pokaždé tak trapně nesekli.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kraus 22.2.2016 21:06

Jeden z kamínků do mosaiky:

poslouchal jsem na Českém rozhlase Praha asi hodinový rozhovor s jakousi historičkou, tedy autorkou populárních knih o dějinách, a ta říkala, že v připravované knize bude dávat ještě větší důraz na to dobré co se stalo a potlačovat to špatné. Důsledky toho si každý domyslí, jen podotkněme, že u nás to začíná, na Západě je to již zřejmě zaběhnuto. Jen mě při čtení nebo sledování dokumentů o dobách opravdu starých do téhle chvíle nenapadlo, že důvodem jejich tendenčnosti není hloupost nebo neznalost mladistvých autorů, ale úmyslné překrucování. Takto podané události pak ztrácejí logický děj i smysl a čtenáři se tak jednak zatemňuje myšlení, jednak se mu předkládá zavádějící obraz světa, zvláště když se třeba z čínských dějin odstraní všechny zmínky o pravidelném vyvražďování cizinců jako součásti lidové tradice nebo z jihoamerických dějin zmínky o lidských obětech, například inckým božstvům nejmilejších ve formě dětí, zaživa pohřbívaných. Monopol na všechno zlo pak zůstává bílému muži, vnášejícímu všude kam vstoupí násilí a zkázu. Už i mladí v Čechách tomu bezelstně věří. To se to pak ti uprchlíci vítají. A přestávají vítat, teprve když začíná jít o vlastní pohodlí, ale vnitřní pocit viny – zůstává?

Ale to je jen kamínek do mosaiky, přímo balvan mimo mosaiku je otázka všeobsahující vůle Alláhovy. Protože nejen Alláhovy, ale i Nejvyššího ostatního Lidu knihy. Jiný lid, třeba ten ovládaný Inky, to měl jednodušší. Jejich bohové byli více místní, dosažitelnější a ve svých požadavcích jednoznační. Tak to má lid rád. Ale ten Nejvyšší, no, muslimové snad ještě psí diskuse nemonitorují, diktoval Mohammedovi opravdu On? A Mojžíš, mluvil opravdu s Ním? Jak to napsat a nerouhat se? Začněme z jiné strany, přímo od V.Havla a jeho otázky „jak to, že je vůbec NĚCO?“. Smál se tomu udiveně, jiným z toho šel mráz po zádech. Nebo od Eskymo Welzla, který od svých Eskymáků přejal panteismus a zřejmě měl i nějaký osobní zážitek. Poznal možná, že všechno, všechny ty vesmíry

J. Kraus 22.2.2016 21:09

dokončení

se svými bohy různých hierarchií a jim podléhajícími světy až k té němé tváři a mikrobům v jejích střevech a patníku, na nějž močí, tvoří jeden celek, neustále oživovaný universálním duchem. Vrcholy některých hor jsou příznivé k takovým zážitkům, jistě i osamělý svět dalekého severu. Zdá se – opusťme Havla i Welzla -, že veškeré stvoření je rozděleno podle dvou kvalit. Na to, co nemá svobodnou vůli, třeba andělé, ďáblové, mikroby nebo kameny, a na to, co ji má, třeba inčtí i jiní bohové a lidé. Vše pak jako představa a hra Jediného a Nejvyššího, který je tím vším a není nic, v čem by nebyl. Ne, nebudu to dál rozvrtávat, nebudu psát o pochybení buddhistů, kteří usilují o splynutí s Ním a v jejich svatém zápalu je nenapadá, že budou do té hry vrženi zpět, s jiným egem, protože smyslem hry je zdokonalení Dokonalého. Dal svým nepatrným odštěpkům svobodnou vůli, aby se mohly mlít a tím tříbit. Zdá se ale, že cestou od Nejvyššího k Lidu knihy se ztratila sama podstata Nejvyššího, láska. Je to slovo už nějaké chudé a zprofanované, ale co naplat. Co je bez lásky, co přesahuje míru nutnou k tříbení, to bude sežehnuto. I proto přišel Kristus do světa plného už čarodějů a propadajícího zlu, aby vrátil na Zemi lásku. Jinak by svět zahynul. Tak to aspoň stojí psáno. Mimochodem, tady narážíme na otázku vzniku lidských ras a jejich (ne)příbuznosti. Číňané by asi nezahynuli. Nesluší se teď, po tomhle povídání, otírat se o vůli Alláhovu. Nevíme vlastně ani, kam ho zařadit. Na rozdíl od mas současného křesťanského duchovenstva je ale pravděpodobné, že mnozí muslimští duchovní jakési spojení s transcendentnem mají. Cítíme taky, že do hry vstoupily a stále vstupují síly jiné než lidské a že lidé starého myšlení jsou odsouváni mimo. Tedy jejich logika a vidění světa. Mám teď možnost být skoro denně nablízku a pozorovat jednu asi dvacetiletou dívku, pečovatelku z charity. Indigové a křišťálové děti, připravené už pro budoucí svět. Na svět, který přichází a jemuž je třeba udělat místo.

P. Vaňura 22.2.2016 21:50

"Myslím, že německé dějiny se učí příliš objektivně"

(c) Adolf Hitler, Mein Kampf.