17.6.2024 | Svátek má Adolf


Diskuse k článku

ŠUMAVA: Fokusace divočiny se tentokrát nepovedla

Fokusace. Pojem většinou označující co nejpřesnější zaostření pozorovaného či snímaného objektu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Opatrný 28.9.2017 12:39

je vlastní názor nekorektností ?

Vážený pane Rado, tohle již je asi jen diskuse mezi námi dvěma.Neberu Vám Váš obvyklý přístup hodnocení věcí a dějů z pohledu celoplanetárního či vesmírného. Nezpochybňuji balážovská konstatování o masivním skrytém životě ve zdánlivě mrtvém lese, mám přece jen vcelku komplexní biologické vzdělání. Rád se nechám okouzlit (dočasně) skutečnou divočinou. Ale nepodpořil bych třebas projekt cíleného zdivočení Silva-Tarouccovského Průhonického parku, byť by to byl pokus jako hrom a navíc by to Pražáci měli blízko a Botanický ústav (nejen) si zajistil granty na desítky let dopředu.

Soudím,že "místní lidé" v hustě osídleném regionu mají přednostní právo mluvit do věcí, jež se jich blízce týkají. Nedávno se třebas takto tvrdě střetli s jinou partou ekonadšenců na školení "Vlčích hlídek" nedaleko Police nad Metují. Málem došlo i na vidle :-)) Najděte si bližší údaje, jistě to zvládnete.

P. Rada 28.9.2017 17:23

Re: je vlastní názor nekorektností ?

Vážený pane profesore předně děkuji za reakci i když je už mimo hlavní debatní proud. Vyjádřím se dál jen k Vámi nadnesenému modelu: ... "zdivočení Silva-Tarouccovského Průhonického parku".

1. Na tomto je příměru je pěkně ilustrativně vidět jak dalece do minulosti Vy vnímáte míru původnosti klimaxových smrčim Šumavy - které jsou jádrem tamějšího parku - a jak dalekosáhle vnímáte historii porostů v Průhonicích. Tento nepoměr je s mého pohledu několikařádový - tvrdím že "nekorektní". Nejsem ale formálním vzděláním biolog. Pro Vás je naopak zřejmě analogickou situací. Je otázkou zdali by ho mé posgraduální studium biologie zmírnilo či eskaovalo a tedy zdali bych míru korektnosti časem jako "vlastní názor" vyhodnotil jinak.

Podobně cennější je pro mě zbytek zlomku procenta nejméně dotčené plochy naší země antropogenní činností (prvé zony NPŠ) právě i oproti úhrným rozlohám příměstských a městských parků nedávno vytvořench. I ty ale mohou být zbírkou velmi cennnou a funkční. Zůstávají však spíše souborem entit bez pečeti přirozených dlouhodobých vazeb. Nechám analogicky na Vás zdali tuto propast budete chtít "zvládnut".

2. Lidmi vytvořený Průhonický park je sice zahradou s pozoruhodnou biodiverzitou. Šumavský park má však s důvodů rozlohy i dynamiky výškové reálnou ambici obsahovat řádově více druhů řádově méně ovlivněných. Považuji za v celé diskusi za příznačné - nekorektní, že ta se orientuje jen na duhy dřevin - kdežto ostatní živé přehlíží.

3. To, že jste si vzpoměl na případ Průhonic kvituji zejména s ohledem na klimaticky iniciované rozšířování vlivů kúrovce např:...."http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1765786-smrky-v-pruhonickem-parku-padaji-kvuli-kurovci-k-zemi"... Jeví se tedy už i s běžného pohledu pražana který se na Šumavu. dostane zřídka tak, že se v jeho nejbližším okolí dějí jevy za celé století nevídané. Také kvituji to, že jste zvolil právě Průhonický park který na seznamu UNESCO a sám tak přitakal myšlence významu širších vazeb.