honzak 27.1.2009 8:41

Re: nesuchar

Však já taky reaguju k následnému příspěvku!!! Nic, stane se. Já zase pamatuju hektolitry piva U Trajců a demižony vína V trojické.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Yarda 27.1.2009 8:35

Myslím že zasluhuje tichou vzpomínku

i řeznictví s jídelnou na rohu Spálené a Myslíkovy ulice

Třeba jaternicový nebo jelítkový prejt s kyselým zelím, případně zadělávané dršťky.

Před nějakou dobou jsem vegetil rok v Praze tak jsem se často stavoval na gáblík v bufetu ve stanici Opatov, tam to ještě (snad) funguje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pamětník I. 27.1.2009 8:23

Re: nesuchar

Honzaku, kdybyste v té době jako chudý študák sežral zadarmo tolik hermelínů jako já, taky byste na to taky nezapomněl. Vždyť my jsme pořádali na koleji hermelínové mejdany, kde se platilo vstupné vínem a zkoumali jsme optimální doby a teploty zrání. Jó, kdyby tenkrát někoho napadlo hermelín nakládat, aby k tomu šlo pít pivo...Vždyť já pana Čecha nekritizuji za invenci, jen jsem chtěl v této souvislosti dát k dobrému i své vzpomínky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 27.1.2009 8:12

Re: posloužím příběhem

telefonát kolegy z roku cca 1975 - "šéfe, beru si dovolenou. Jsem sám v nějakém paneláku ve 4. patře, a nevím ve kterém městě"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MF 27.1.2009 7:49

Jo.jo.

Je mi 65. V naší třídě bylo 15 kluků. Ve 14 případech by dnes oba rodičové bručeli v kriminále za týrání svěřené osoby. Naštěstí tenkrát nebyly sociálky, fondy ohrožených dětí, linky důvěry a podobné blbosti. Přestože jsme byli řezáni celkem pravidelně na různé způsoby, nepamatuji se, že by někdo z nás utrpěl trauma, nebo mu bylo vážně ublíženo na zdraví. Všichni na to dnes vzpomínáme docela rádi a rodičům to nemáme vůbec za zlé. Jak to bylo u holek nevím ale myslím že i ony někdy nějakou chytly. Když jsme dostali ve škole poznámku nebo nedej bože museli rodiče do školy, tak jsme doma dostali přidáno a ne jako dnes, kdy si matinky vyšlápnou na učitele a seřvou  je že jejich geniálnímu děťátku se ubližuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

liberal shark 27.1.2009 7:45

nádhera :-))

Jinak američané si zálibu v našem nezdravém jídle stále udržují .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 27.1.2009 7:44

Re: posloužím příběhem

Můj kamarád zapařil v Hradci Králové, kde studoval v 80 letech na lékařské. Ráno se probudil v soukromém bytě v paneláku, potichu vstal, aby nikoho nevzbudil a šel pryč. Dole na chodbě na nástěnce čte: Domovní řád města Olomouc..... 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 27.1.2009 7:39

Re: jako vždy - sqělé

No buřty už myslím nejsou skoro nikde, jedině snad na nějakém veletrhu v Brně 10 deka sojovuřtošpekáčku  za 60 Kč, ale třeba mléčné jídelny tady v Ostravě přežily docela v pohodě. Teda ono se to jmenuje už jinak, polovina až 2 /3 pultů zabraly nějaké současné potraviny a jídla rychlého občerstvení, téměř úplně zmizely obložené chleby a podobné, ale pořád tam je nějaký pult s plno mléčných různých salátů téměř jako ze starých časů. Vlašský, pařížský, vajíčkový, žampiónový, rybí, teda co si vzpomínám na ty tradiční nebo různé současné humrové, lososové, hermelínové či různé "zdravé" vitamínové  a podobné.  A v konkurenci různých čínských jídelen, Mc Donaldů a podobných se tyto pořád drží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

havránek 27.1.2009 7:24

Re: jako vždy - sqělé

a co takhle v " mlíčňáku na Václaváku jahodový koktejl, ranní smaženky, chleby s budapeští a nepřekonatelné jahody se šlehačkou. V Domě potravin pak " extra"- dnes by napsali domácí tatarka...a kde jsou ty všechny lidové masny, kde jsme se ráno spravovali... ach,jo...jsou v pr..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fero 27.1.2009 7:11

Opět mi den začal úsměvem

Tak jako pokaždé, když si přečtu článek od pana Čecha, mi začne příjemný den. Díky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

naples 27.1.2009 7:07

pane cech

diky za vase psani, pripomina mladi a je s vami vsemi prava ceska sranda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 27.1.2009 6:35

Re: jako vždy - sqělé

"s obsluhou se česky nedomluvíš" - příběh ze Strašnic. V podchodu u metra je masna i požádal jsem (předtím slušně pozdraviv) o "štangli lovečáku", což je moje kalorická i vitamínová bomba na lyžích. Slečna chudák čuměla jek puk a tak se rusky obrátila na svoji starší kolegyni a zase věděla prd. I zželelo se mi ubohých dítek a ukázal jsem jim co chci a poté pomalu zopakoval, "š-t-a-n-g-l-e-  l-o-v-e-č-á-k-u", abych jim usnadnil další pracovní nasazení.

Automat Koruna byl zdrojem zábavy a poučení, pověstný koktail byl konzumován po litrech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 27.1.2009 6:28

posloužím příběhem

dnes již mrtvého kolegy. Po delším posezení nasedl do autobusu s úmyslem odjet domů. Na konečné byl vyhozen a zkušeně mávnul na taxík, řka:" šéfe, hoďte mě do města na tramvaj!" Odpověď ho zmrazila - "Tramvaj??? V Poděbradech???"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 27.1.2009 6:26

Re: Drobný detail o nespolehlivosti paměti

Boha jeho, vy jste suchar! Vy si pamatujete, co jste měl před 40 lety v hospodě kromě tlačenky a utopenců? Já ne, a že jsem po hospodách nechal skoro všechny peníze, které jsem v potu tváře na manunálních brigádách vydělal. Navíc po překročení "hladinky" už člověk nerozezná syreček od hermelínu, ba co dím nerozná i důležitější věci!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucius Malfoy 27.1.2009 5:22

Hermelín je samozřejmě úlet,

ale jinak dobrý, moc dobrý.  Ty fabulace mi nijak nevadí, Honza píše zatraceně čtivě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hardy 27.1.2009 5:04

Re: Drobný detail o nespolehlivosti paměti

Ano, je to tak, myslím, že ani JČ už neví co je pravda a co je latina non plus ultra. Lidi to ovšem žerou a nevadí jim to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

madla 27.1.2009 2:21

Re: jako vždy - sqělé

A teď k tomu zbytku. Chodili jsme do Luxoru,Hlavovky,Demínky,do Valdeka,protože jsme museli obměňovat lokály,aby nás číšníci nezabili,protože když si 15 lidí poručilo sodovku,která tehdy stála myslím 25 halířů,protože čaj  byl za 80, kafe za 1,30,linmča s ovocem 1,80,pak si dal jeden něco jako salám s cibulí a 3x mu doplňovali ošatku chleba,to dokázalo rozpálit do běla i ty,co obsluhovali anglického krále.Čas her a malin nezralých.Ale hlavně čas tažení Prahou a ochutnávek špekáčků, od Národní přes Příkopy,Masaryčku, Hlavák a Václavák až na Tylák,kde byly bezkonkurenčně nejlepší,tak akorát opečený,ale nespálený nebo vysušený,vždycky bílý šťavnatý a pálící křen a (jak on to dělal) i ve tři ráno měkký chleba,to vše za tři pade.Přátelská rada obsluhy a decentní odstup,když se kolem něj šlo odpoledne,byly zdarma.Nejlepší na Tyláku bylo to,že tam člověk vypadl přímo z tramvaje a jako do máminy náruče.Po letech si tam navykl chodit i náš pes,dospívající a pak už dospělé děti,kdeže loňské sněhy jsou.Dnes tam není nic,jen KFC a McD a podobné hnusy,klasické české špekáčky už nejsou nikde.To,co se dnes prodává,jsou jakési klobásy pochybného původu a jakosti,okolo to smrdí,protože se k nim dává zelí a cibule,s obsluhou se česky nedomluvíš,jsme tu vlastně ještě doma?A vídeňská roštěná nebo biftek s vejcem v Demínce,to bya jídla,po kterých se mi stýská,když dneska vidím na jídelníčku ty zrůdnosti s broskví nebo s ananasem.Humrový salát u Pelikána a nepřekonatelné mléčné koktejly v Koruně a v mlíčňáku na rohu Václaváku a Opletalky.No,raději nevzpomínat,takže končím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pamětník I. 27.1.2009 2:13

Drobný detail o nespolehlivosti paměti

Pane Čechu, jste jen o tři roky mladší než já, takže jste studoval koncem šedesátých let. V té době moje spolužačka v rámci diplomky byla v Sedlčanské mlékárně účastna poloprovozního zavádění výroby prvního Hermelínu u nás. Významná část pokusné produkce proto byla konzumována při degustacích na kolejích Strahov. Do běžného prodeje se rozšířil až začátkem sedmdesátých let a nakládání Hermelínu začalo až koncem let osmdesátých.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

madla 27.1.2009 1:36

jako vždy - sqělé

Předem se omlouvám,že budu jednostranná,ale téma bylo částečně nastaveno.Byť za mého mládí byly občas při tělocviku vidět zejména na klucích stopy po řemenu,nebralo se to jako týrání svěřené osoby,postižený to bral jako adekvátní trest za spáchané zvěrstvo,byť kritéria pro trest byla různá stejně jako jeho formy.Pohlavek od učitele nebyl ničím výjimečným,od 7.třídy dokonce demokratičtí učitelé dávali na výběr facku nebo poznámku.Je s podivem,že jsme vyrostli,aniž by většina z nás měla sadistické sklony,komplexy a různá postižení,jak se obávají dnešní zastánci liberální výchovy,což v jejich pojetí znamená,že dítě může vše.Dokonce jsem tuhle někde tady četla,že z nočníku může být doživotní trauma,to je,co?Mám více než dospělé děti,které vyrostly tak,že jsem jednou řekla,podruhé připomenula a potřetí byla na zadek,a to teď hned,žádné až přijde tatínek,ten o tom ani nevěděl,a když trestal on,tak zákazem Večerníčka nebo tak.Nikdy,a to ani když byl týden pryč,jsem jeho zákaz neporušila.Protože si oba odmala kousali nehty až na maso,dohodli jsme 3 facky za nehet.V sobotu vypukala velká fackovací slavnost (facky byly symbolické,ale těch 30,byť  nebolely,s mým komentářem  byly obzvlášť vypečené).Syn přestal ve 13, dcera-už bez facek-v 19,mladší je mladší a paráda je paráda).Od mala písničky,pohádky,povídání,společné dovolené,o víkendech výlety.Na nádraží jsme koupili 2 velké lístky za 25,- Kč, 2 dětské,pak teprve jsme viděli,kam až dojedem,no a pochodili někde,dali si oběd a z nějaké další zastávky jeli domů.Tehdy byl vlak výrazně levnější než autobus,dnes je to naopak.Jako malí shlédli Večerníčka,do postelí,pohádka,pusa,dobrou noc.Televize večer jen vybrané programy o víkendu,dodnes syn vyčítá,že co on mohl v 15,toho užívala stejně s ním o 4 roky mladší dcera.Ale oba se shodují v tom,že měli krásné,láskyplné a šťastné dětství,což mne opravdu těší.Když vidím rozcapenýho zmetka, jak kope bezradnou maminu,tak mi to přijde stejně ,jako když někdo týrá zvíře.Udělá to každému

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Věra 27.1.2009 1:16

Prima!

Fantastický vzpomínky! Mám podobné, jsouc asi o 3 roky starší, nejhezčí jsou na párky v Koruně, ty byly skoro jako za 1.republiky! Jsou to vzpomínky zvané chuťovky Prý podobné uzeniny teď vyrábí firma Klepiš, prodává je třeba v uzenářství U Synků (Na poříčí 21). Taky jsem milovala útulné kavárny a restaurace, kam mě občas vodila máma jako dítě (Slavie, Demínka, Hlavovka, Valdek, Černý pivovar na Karláku). Do Slávie jsme chodívaly i jako studentky, mělo to svou atmosféru. Známý obraz "Piják absintu" a Šimek s Grossmanem, píšící u stolku svá nezapomenutelná dílka - to byl život!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

conqueror 27.1.2009 1:05

Folklórové historky

a hlavně ty "Karlovi Vary", to skutečná taškařice...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 27.1.2009 0:59

Ohledně té stravy

Jednou jsem si v místním řeznictví (v Zalouževsi - v Kanukistánu, už neexistuje) poručil kousek tlustého od šunky. Prodavačka na mne vykulila oči, co že s tím budu dělat, a dala mi jej, asi 10 dkg, zadarmo, že by to prý stejně musela vyhodit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek