S. Rehulka 21.8.2012 13:09

Ahoj Honousku.....

....v den druhého "osvobození" Československa, jsem byl určený garážmistrem v holešovickém ČSAD 2, abych vozil chleba z Vysočan do vnitřní Prahy. Ne Hlávkovu mostě, mě stavěl voják a důstojník v ramenaté, kozácké perelině se mě ptal, co vezu a kam jedu. Ačkoliv jsem rusky uměl velice dobře (chodíval jsem na Václavském nám. do Sovětské knígy, kde byly v ruštině překlady západních knih o letadlech),řekl jsem mu česky: Já ti nerozumim ! on na to : nerosumiš ? vazmi stěrku i stěrí ! -

Totiž na sajtnách mé VS5 Pragy, byly různé nápisy: at žije Svoboda, Dubček, Smrkovský, Jepiševe táhni domů...atd.

Oficír zrudnul, vytáhl pistoli a opakoval : vazmi stěrku i stěrí ! Sedl jsem si na obrubník abych získal čas, ale mezitím závozník vytáhl hadr a začal nápisy utírat. Nevím, jestli by ten sovětčík opravdu střelil, ale strach jsem měl.

Když jsem večer přijel domů a řekl to mámě, vyčítavě mi řekla : Ty moulo, kvůli takovým šmejdům by ses nechal zabít?

Vždyt Svoboda zradil presidenta Beneše, Dubček byl vychovaný v Interhelpu v SSSR a Smrkovský, o revoluci v květnu 1945 zarazil žádost o pomoc Američanů Praze !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 21.8.2012 11:36

Díky Honzo

za pěkný článek o nepěkné době. Já jsem tu dobu prožíval doma, nešel jsem celý týden do školy a toulal se po Hřebenkách nebo jezdil na kole po Praze a motal se mezi tanky a ruskými vojáky. Nebezpečí jsem si tehdy moc neuvědomoval, zato moje máma ano a tak, když jsem se večer vrátil, dostal jsem facku až jsem spadl s kola. Dnes ji chápu. No rodiče mé budoucí ženy, kteří bydleli jen pár metrů od nás, v ulici Na Hřebenkách, věděli okamžitě co dělat. Vyhnali děti pro potraviny do samoobsluhy na Náměstíčku, kde už stála dlouhá fronta. Pamatovali si to z války.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Linhart 21.8.2012 6:53

cha, cha...

Ach, vy antikomunističtí odbojáři! S vámi je vždy prdel... bez vás by radostné současnosti nebylo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek