28.5.2022 | Svátek má Vilém


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Můj učitel na podzemní univerzitě

Minulé úterý jsem se z rádia dozvěděla, že zemřel historik Jan Křen, a byla bych věru nevděčnice, kdybych ho nepřipomněla. Byl totiž mým učitelem na podzemní univerzitě, která v Praze fungovala v posledních letech komunismu. Původně to měla být jen bohemistika, ale Jan Křen nás samozřejmě učil historii.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Š. Hašek 16.4.2020 10:23

Netýká se pana Křena ....

Jen nám řekněte, zda na podzemní "universitě" skládala zkoušky také paní Šabatová. A přednášela ideoložka komunismu Šiklová, nebo Ruml st.

Mnozí, co tu dobu zažili, se nenechají oblbnout, Vašim dosti jednostranným pohledem.

M. Pivoda 16.4.2020 9:53

Paradoxy doby: souhrou okolností se nevýhoda doby pro někoho může paradoxně stát výhodou.

Docent matematiky Václav Polák se prý na unniverzitě pyšně nosíval jako páv. Až jen do té doby, než ho vyhodili z univerzity, a musel pracovat jako vrátný v dopravním podniku ČSAD. Tam pak povýšil na práci systémového programátora u počítače a začal pracovat vědecky v úplně jiném oboru, tehdy ve světě začínajícím. A na nevědeckém pracovišti v ČSAD Brno, jsem se s tím doc. Polákem seznámil i já, při návštěvě úplně jiného programátora z ČSAD, který s ním sdílel kancelář.

Zaujal mne Polákův projekt umělé inteligence. Bylo to něco více než jen počítačová informatika. Normálně by se mnou docent Polák nemluvil (byl jsem alespoň o dvě úrovně níž než on), ale protože byl Polák tehdy v politické nemilosti, byl doc. Polák vděčný za jakýkoliv zájem o jeho dílo a osobní kontakt. Takže v době, kdy Polákovi bývalí kolegové taktně přecházeli na druhou stranu ulice, aby se s ním, politicky nežádoucí osobou, nemuseli (v době tzv. normalizace) setkat, já jsem to setkání s doc. Polákem naopak uvítal a těžil jsem z toho odborně. To jsou ty paradoxy.

Byla to tehdy pro mne taková podzemní univerzita v dobách české normalizace. Nevýhoda doby se změnila v moji výhodu. To ale trvalo jen do té doby, než se agent StB Alexandr Čestnější na mém pracovišti VUT Brno sametově změnil na "disidenta" - a ostatní kolem mu tento jeho pouťový trik sezobli jak malinu.

I Šustrová píše: "... Byl totiž mým učitelem na podzemní univerzitě, která v Praze fungovala v posledních letech komunismu. ..."