19.3.2024 | Svátek má Josef


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Konec století páry...

Lokomotivy a vlaky miluji od dětství. Zamiloval jsem se do nich v době doznívající slávy parních lokomotiv v padesátých letech. Příjezd takové rychlíkové lokomotivy k nástupišti demonstroval peklo v plné kráse.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
O. Zuckerová 26.12.2016 21:34

Post scriptum:

Dvořák by určitě nikdy neřek Ježíšmarjá.

B. Novacek 26.12.2016 22:58

Re: Post scriptum:

Poslechnou, voni Zuckerová: slova jako "fabulace, nadsázka a literární licence" jim asi nic neříkaj...tak se laskavě vrátěj ke študyju slovníků a zábavu a potěšení z četby ponechaj ostatním, rozuměli?

M. Bílý 26.12.2016 16:53

Krásné počteníčko a nádherně psané ...

....Na parní lokomotivy též moc vzpomínám. Denně jsem jezdil vlakem v letech 1937 až 44 z Horních Počernic do Prahy, kde jsem chodil na Staroměstskou reálku.

Nejvic však vzpomínám na lokálku Březnice - Rožmitál pod Třemšínem, s takovou malou mašinkou. Jednou jsme se rozjížděli ze zastávky Oslí a najednou se ozval ženský křik: "Zastavtéé, zastavtéé !" Mašinka začala prudce brzdit až do úplného zastavení. Hrnu se k oknu, abych zjistil jestli jsme někoho nepřejeli. Kdepak. Ze statku u zastávky vybíhala panímáma s nuší na zádech, doběhla nás, pan průvodčí ji pomohl nastoupit a zase jsme se rozjeli. Byl to rok 1943 a bylo mi 17 let.

J. Kraus 26.12.2016 15:24

Co si pamatuju,

poslední trať s parní trakcí byla z Děčína do Rumburku. Podnik, kde jsem byl tehdy zaměstnán, měl v Kytlici pionýrák, pár metrů od železničního náspu. Tam vlak na chvilku vyjel z lesa do přehlednějšího terénu a dal se fotit. Dalo se tam zajet autem a jezdili tam fotit fandové zdaleka, i ze Západního Německa. Jezdívali jsme tam na školení, bylo to koncem 70.let, možná i začátkem osmdesátých. Lokomotivy snad byly Luzny, nejsem si ale jistý.

Jeden kolega pocházel z ajznboňácké rodiny a dovedl vyprávět, jak to na parní trakci chodívalo. Jak mašinfíra v bílých rukavicích před jízdou kontroloval, jestli není v kabině někde nahoře na trubce špína, jak jel padesát kilometrů, jen aby se v Nymburce na točně obrátil komínem dopředu soupravy, o tajemství kluzných ložisek. Ztracený svět, vzpomínky nezachyceny, staré reálie brzy zapomenuty, pro děti a mladé už exotika cizího světa. Ostatně i jako pro mne třeba staré laurinky nebo dokonce kočáry. Vždy jsem je viděl už jen jako exponáty („lepší než originál“) a oproti populárům, hadimrškám, erenám k nim nemám citový vztah. Líp nebude. Stáhnul jsem před lety kompletní webovou stránku o Chevroletu C60L (Ford F15) i se stovkami odkazů na menší weby, zmapována snad všechna pojízdná auta a vraky v anglicky mluvícím světě. Dnes je stránka neudržovaná a z odkazů živý jen zlomek. Jeden krásný šestikolový C60 mají i v Bakově. Ale to jsem odbočil.

Parní lokomotiva stojí u nástupiště, supící, rachotící, strašlivá, jde z ní strach, ale nebezpečná není. Malý chlapec dávných let chtěl by se s ní nějak skamarádit, aspoň ji pohladit. Hledím na dnešního malého chlapce, stojí před hypermarketem na parkovišti plném aut. Asijsky šikmé reflektory, maska se šklebí jako tvář démona z čínského chrámu, parkoviště plné zrůd, jde z nich strach, stařec cítí nebezpečí a jeho pohled se jim vyhýbá. Chlapec je všechna důvěrně zná, ale na veteranparty se nudí, stará octavie mu připadá divná, směšná jako všechno staré. Odbočil na slepou kolej stařec nebo chlapec?

J. Kraus 26.12.2016 16:09

oprava

Trapná chyba, lokomotivy byly nejspíš řady 464 „ušatá“ („Bulan“), bral jsem to prve podle obrázků na harddisku a tam to mám podle lokalit. Lužná je obec s museem lokomotiv. V té Kytlici jezdily čtyřkolové, trochu sražené.

T. Kočí 26.12.2016 21:25

Re: oprava

Ušatá= bulík

T. Kočí 26.12.2016 21:24

Re: Co si pamatuju,

V Jesenici bydlí pan Jaromír S. byvše mašinfíra na páře, jeho paní bývalá výpravčí.Tento napsal a vlastním nákladem vydal dva sešity úžasných vzpomínek" Blízko kolejí" na vlastní práci na páře. Tyto sešitky pak zadarmo roznesl do poštovních schránek po okolí Jesenice i v ní. Úžasné čtení. Já zažil ještě parní trakci v plné síle, dokonce jsem krátce pracoval v depu Čáslav na opravách posledních kusů.

P. Hlosta 26.12.2016 10:38

Nádherná ta doba páry! ;-))

S tou dobou souvisí i vagóny dřevěňáky, značně nepohodlné na sezení, ale mající plošinu na nastupování a z ní se teprve šlo do vagónu. Tu plošinu jsme obsadili u posledního vagónu, když jsme jezdili na vandry, spustili jsme nějakou tu čundráckou s basou, kytarou a banjem a pěli na celý kraj jak o život. No nádhera! Ty dřevěňáky skončili k naší lítosti daleko dříve, než parní lokomotivy. Souběžně s odstraňováním páry se odstraňovalo kouření ve vlacích. Nejdřív vyhrazené pro nekuřáky, pak vyhrazené pro kuřáky jeden vagón, až úplný zákaz kouření a dnes i na nádražích. Postupné zhygienizování vlakové dopravy už nesleduji, protože zcela jsem přešel na auto, které si po Sametu mohl konečně člověk za práci i koupit. Když slyším, že jízdenka z Prahy přes republiku stojí tisícovku, pořád to nedokáži zkousnout. Ale chápu, že je jiná doba a když ve vlaku cestující nemusí čichat dým cigaret a dokonce si koupí prý i občerstvení ve vlaku..... ;-))

A. Trick 26.12.2016 11:47

Kam na ty pohádky chodíte?

Aš - Třinec koštuje 579 Kč. A když to stihnete ten samý den tak se za tu sumu můžete i vrátit

J. Lukavsky 26.12.2016 9:34

A co Albatros?

Zdravím a děkuji za krásnou vzpomínku. Ale zapoměl jste na královnu parních lokomotiv, na Albatros. To byla mašina! Když jsme čekali na nádraží na svůj osobáček (obvykle ho táhla Němka) tak jsme vyhlíželi toužebně rychlík do Prahy. Když ho táhl Albatros - to byla krása. Modrý, červená kola, elegantní..... Údajně udělal na zkušebním okruho 160 km/hod (To by mohl jezdit i dneska v Korytu, tedy korektně v Koridoru). A když zastavil tak topič obešel s mazničkou stroj, sáhl na ložiska a dolil olej, kompresor dofoukával vzduch do brzd. A pak ten rozjezd, jak kola prokluzovala a mašinfíra ubral a pak zase přidal. No nelením a jdu se podívat, když má přes naše nádraží jet nějaká historická jízda. Byly to krásné kousky a musel to být krásný pocit když mistři utáhli poslední šroubek a mašina vyjížděla z dílny.

Dík, ročník 43 Vás zdraví.

A. Trick 26.12.2016 7:47

Zajímavé, ale

Mikádo se přestalo dělat v roce 1937 (43 kusů) a číslování tendrů používaly pouze ČSD (Kryšpín). Poslední parní lokomotiva ČSD byla Rosnička. Vyrobeny dva prototypy a další objednávka stornována.

T. Kočí 26.12.2016 9:57

Re: Zajímavé, ale

Správně. Mikado 387. rosnička 464.Albatros 498.

první číslo : počet spřažených náprav

2. +3x10 ́= max.rychlost

3. + 10 = nápravový tlak v t.

Hezky napsáno.článek

A. Trick 26.12.2016 10:30

Re: Zajímavé, ale

Tak jest.

M. Pivoda 26.12.2016 0:35

Dlouhý text vzpomínek

Tak dlouhé vzpomínky se dají číst jen v době vánočních prázdnin.

Já momentálně také sepisuji jakési své vzpomínky, ale aby byl text pro čtenáře čtivější, píši ho jako své odpovědi na předem připravené otázky.

Skromný, analogický návrh: Možná, že právník Hulík mohl předem vyjmenovat nějaké paragrafy a pak ně pak "pověsit" své vzpomínky.

Železnice? Když jsem se já rozhodoval, na jakou střední školu se přihlásit, dopravní školu jsem sice také zvažoval, ale každodenní obsluha trati mi přišla velmi nudná. Respektuji tyto profese, ale to nebyl vhodný typ práce pro mne (navzdory zájmu hudebního skladatele Antonína Dvořáka, vyučeného řezníka).

B. Novacek 26.12.2016 7:45

Re: Dlouhý text vzpomínek

Pokud se vámi psané vzpomínky, Pivodo, nesou ve stejném duchu jako váš příspěvek do diskuse, tak potěš pámbu, čitelné jako tento jímavý a poučný článek "právníka Hulíka" zcela určitě nebudou!

Vám, pane Hulíku, patří dík a uznání za další vzpomínání, které mě evokuje vzpomínky na dětství, strávené na a v blízkosti chomutovského, dnes zcela mrtvého nádraží...

Mnoho úspěchů a třaskavou inspiraci i v roce 2017!

M. Pivoda 26.12.2016 16:14

Nestruktukralizovaná text

Já jsem měl připomínku k formě Hulíkova článku, tzn. že je to dlouhý text bez jakéhokoliv vloženého podnadpisu.

Jiný právník mne v mém mladém věku před takovým stylem psaní varoval a připomínal, že takovým nepřehledným stylem píší rusové své tlusté knihy.

Dovolím si v této souvislosti připojit svou vzpomínku: Ten právník (mentor) byl JUDr. Dušan Novák, který v 50. letech odeslal nějakou právnickou knihu do USA - a strávil pak asi 16 let ve vězení. Po návratu do civilu nepokračoval jako právník, přeškolil se na programátora počítačů a publikoval své příspěvky v časopise Mechanizace a automatizace administrativy.

J. Lepka 26.12.2016 20:49

Re: Nestruktukralizovaná text

A co říkal k Hrabalovi : Taneční hodiny pro starší a pokročilé ???