J. Bakulová 23.8.2011 19:18

taky mám hezký zážitek

z r.61. Bylo to na jaře a my šli se školou manifestovat za svobodu alžírské vlastenky Džamily Buherredové. Snad to píšu dobře, ta dáma si lehala na koleje, aby nemohl do Alžírska dojet vlak se zbraněmi proti povstalcům, ale to je celkem fuk. Jeden můj spolužák si nějak odvodil, že mé křestní jméno Jarmila by se francouzsky mohlo číst jako Džamila a hned začal jednat. Svázal mi ruce páskem z mého kabátu, postrkoval mě a provolával: takto mučí alžírské vlastence, Jo, taky mi zuli s kamarádem boty. Já se chechtala, spolužáci se dobře bavili až do chvíle, kdy nás hned druhý den zavolali do ředitelny a sdělili nám, že takové nepřístojné chování by si zasluhovalo vyloučení ze školy, ale protože byli rozumní, dali nám třem akorát dvojky z chování. Protože to nebylo na vysvědčení, ale jen v žákajdě, měli jsme celkem kliku, byli jsme totiž už maturitní ročník.

Dodneška mi kamarádi říkají Džamilo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Špronglová 23.8.2011 10:09

Alarmující-Poučné-Úsměvné

avšak ne tak konstruktivní, významné a důležité jako stavění barikád v Praze V Klausem při Pražském povstání 1945. Inu panů Hulíků bylo a je mnoho, ale V Klaus je jediný......

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 23.8.2011 9:45

Máte staré kosti?

Za socialismu se sbíral nejen starý papír a staré železo, ale také kosti. Jeden z žáků zaklepal na dveře domu a zeptal se majitele domu: "Dědečku, máte staré kosti?" A ten pán mu laskavě odpověděl: "Mám synáčku, mám. Ale ještě nějaký čas je budu potřebovat".

• reagovat
• nahlásit příspěvek