janci 13.12.2007 12:11

Az dnes..

Kunovjan, v letectvi pouceny laik, v sedmdesatych letech kazdy rok na brigade v Letu v Kunovicich.

Centroplany na L39 se tam vyrabely  - videl jsem a preskok brany Cmelakem jsem videl na vlastni oci, jeden ze zkusebnich pilotu - i jmeno si pamatuju - odletal na nejaky veletrh do hannoveru. Urcite to bylo vicekrat.

Dik za pekne pocteni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jun Su 12.12.2007 12:49

Najde se někdo, kdo by znal odpověď

Prošel jsem si pár minulých Čechovin a někde v č.47 je o pilotech Airbusů vers. B737 atd.a o fci "autoland". Loni v lednu jsem letěl z Petěru,v Praze foukal Kyril. Při sedání (v +-18,00) se A320 motala jak ..no pod splavem, pak se naklonila mocně na křídlo a byla bleskově vyrovnána a posazena jak kačenka na Mácháč. Nezjistil by někdo, kým a jak bylo tenkrát to éro řízeno (jde to vůbec autopilotem v takovém nářezu). Ti pánové nebo dámy mají mojí velkou úctu a musím říct, že jsem se ani nebál, prostě jsem věřil, že to umí. Panu Čechu, mechanici to umí spravovat a piloti s tím umí vozil bezpečně lidi. Doufám, že nikdy nezažiju ten vtip: "červánky nalevo=hořící levý, červ.napravo=hořící pravý a obláčky vzadu nejsou kumulky, ale padáky posádky, která se s vámi tímto loučí". Dík všem profíkům a ptačím mozkům. Su.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jardas 11.12.2007 19:34

K umlaceni

Pane Cechu, nikdo Vam nerika, ze jste lhar, prestante brecet. To jste si rekl sam. Jenom k tomu letadlu zastavenemu ,,na fleku". Kazdy vi to, ze brzdeni je nejuccinejsi, pokud se kola toci, to plati jak u aut, tak letadel. Pokud by tedy letadlo sedlo se zablokovanymi koly, tak bych predpokladal, ze pristani bude spis delsi, nez kratsi, pneumatiky na hadry, disky kol ubrousene a pravdepodobna vymena podvozku. Ve vasem pribehu jste mohl dodat ,,a ty blbi piloti vypochodovali prednim sklem  a sedeli v pulce drahy". A mohl byste nam taky popsat na jakem systemu fungovaly a kde byly umisteny ventilatory na chlazeni brzd u TU154? Pokud vim, tak ventilatory mely IL18 a rikalo se jim vrtule. Ale necham se poucit. A vezmete si priklad z tech, kteri radi kritikum, aby to necetli. Kdyz nesnesete kritiku, tak nepiste. Moc to pripomina Paroubka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel 11.12.2007 17:00

Poděkování

Pane Čech je to OK  !!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Nemo 11.12.2007 14:47

Nenechte se znechutit

Zdravím Vás! Nenechte se znechutit. Věřím Vám važdé slovo, už jen proto, že jako aeroklubák s 640 nalétanými hodinami jsem na Ruzyni několikrát byl i coby pilot a tak vím, že tamější podmínky takové, jak popisujete mnohdy byly.

No a letiště LKKU (Kunovice/Uh. Hradiště)? To je kapitola sama o sobě....

Zcela vážně: kdy bude knižní vydání???? Já, coby velký fanda do letadel bych šel a hned bych něco takového koupil. Ještě by to stálo za to doplnit pár příhodami z aeroklubů, které jsou mnohdy (nikoliv co do rozsahu, ale co do lidské blbost) ještě vydařenější....

Dík za další pokračování. Při každém dalším díle si výňatky z Vašich článků předčítáme a za veselého a nevázaného řehotu si tak zlepšujeme poněkud stísněnou předvánoční náladu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

emil 11.12.2007 13:19

autorovi

Nenechte se otrávit pár pitomci, kteří většinou doma musí držet "hubu a krok", a tak na veřejnosti jsou obzvláště chytří a "jedineční".  Těm bych poradil, ať si čtou něco jiného, co jejich "inteligenci" stačí a prospívá (třeba Lukáše Jelínka nebo lžidoktora Křečka).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Judith Saebel 11.12.2007 11:12

Jen tak dál, prosím

Pane Čech, Vaše historky se čtou moc hezky.  Člověk se při nich nachechtá and nádherně si odpočine .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

prouky 11.12.2007 10:36

Kerosen pod zemí.

Jsem Tuchoměřická náplava. Kdo neví, kde jsou Tuchoměřice: jejich katastr sousedí s letištěm. Když jsem se přistěhoval v prvé půlce osmdesátých let, bylo to jak v pohádce. Každý na jižním svahu údolí, směrem k letišti, měl nafťáky. Hodil kýbl do studny, nalil do nafťáků a topil. Byly studny kde nad "vodou" stálo 5 metrů kerosenu. Na severním svahu platilo do jisté výšky totéž. Jen nejvyšší domy, tak třeba 30 ze tří set, měly smůlu a kupovaly uhlí. Nebo chodili do studny ke spřáteleným sousedům níže. Vodovod nebyl, dvakrát denně jezdil vodař s cisternou a ženský čekaly s kanystrama u silnice. Nu, dvacáté století. (Měly plastové kanystry ne vědra!) V druhé půlce osmdesátých začal zdroj levného paliva vysychat a posléze, do poloviny devadesátých, dokonce zavedli vodovod. Sláva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

- pzv - 11.12.2007 10:11

ten závěr

ten závěr s babičkou s kufrem a se štrůdlem - to je geniílníííí !!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tomáš 11.12.2007 9:44

Příběh černého pasažéra

Pane Čechu, Váš dnešní článek mne vyprovokoval popsat Vám jednu letištní příhodu a poprosit o názor, bylo-li podle Vás něco takového možné, nebo ne. Příhodu mi vyprávěl jeden skvělý universitní docent, který byl někdy v šedesátých letech na jakési vědecké konferenci v Praze. Tam byl přítomen i jeden jeho známý, který byl alkoholik se zvláštním průběhem opilosti - a sice, že i když hodně vypil, vypadal jako zcela střízlivý a přitom vůbec nevěděl, co činí. Byl vždy dobře oblečen a lidé v těchto jeho stavech často neměli ani ponětí, že tento člověk je velmi opilý a na to, co právě dělá si nikdy nebude schopen vzpomenout. Tento pán se na konferenci opět opil. Ve stavu, kdy o sobě nevěděl pochodoval po Příkopech a došel do míst, kde dnes stojí OD Kotva. Tam spatřil autobus, do kterého nastoupil. Autobus po nějaké době odjel směrem k ruzyňskému letišti. Tam ten člověk z autobusu vystoupil a podle vyprávění pana docenta se podobně jako Vámi vzomínaná babička dostal tam, kam nikdo nesměl - až k odstaveným letadlům. Do jednoho z nich se mu prý podařilo nastoupit, posadit se a usnout. Letadlo (snad TU-104 do Jakarty) za chvíli začali připravovat k letu. Nastoupili řádní cestující a pořád si nikdo nevšimnul, že tam je i jeden pán, který na palubu nepatří. Letadlo prý opravdu odletělo a náš člověk se probral při přistání v Indii (...ale to by znamenalo, že prospal mezipřistání v Aténách a Bejrutu, nebo ještě někde jinde ?). Nestačil se divit, kde že to je a svěřil se letušce. Nastal neuvěřitelný rozruch, pána někam odvedli a velmi složitě se řešilo, co teď. Nakonec to prý řešila až ministerstva zahraničních věcí a černého pasažéra odtransportovali domů. Tam mu to prý všechno spočítali a musel uhradit vysoké náklady na tento výlet. Manželka s ním prý tímto ztratila trpělivost a rozvedla se. Pan docent přísahal, že to je pravda (doufám, že jsem příhodu popsal tak, jak mi ji pan docent řekl).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zubr 11.12.2007 9:42

jen houšť a větší kapky

Milý pane Čechu,Vaše psaní je skutečnou oázou v šedé poušti internetové,ba téměř psí...Jako každý kluk,i já byl fanda do ér,do svých 15 let jsem stačil v rámci dětských dnů,pořádaných voj.let.útvarem prošmejdit,co se dalo....IL 14,MiG 15,IL 28...Pak to jaksi ustalo....a nyní coby důchodce jen vzpomínám.Děkuji Vám za Vaše příspěvky a volám větu,uvedenou v záhlaví příspěvku.....!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

VL 11.12.2007 9:10

Ruský klídek

Kerosin na letištní ploše jsem viděl ve veliké zemi na letišti Mineralnyje vody. Letěli jsme do Moskvy a v sektoru pro inostrance a poslance Nejvyššího sovětu byla otevřená okna. Najednou cítím klasické aroma, podívám se ven a tam stála veliká cisterna, pravděpodobně na MAZ-547 (dříve nosiče raket SS-20), okolo ní veliká louže vyteklého paliva a v ní se procházel Rus - pravděpodobně řidič se zapálenou cigaretou. Vypadnout mu vajgl, tak mohlo být pořádně veselo ..

• reagovat
• nahlásit příspěvek