18.1.2020 | Svátek má Vladislav


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Rameš 16.12.2019 17:43

Civilizace se rodí a zanikají s neúprosnou pravidelností již pěkných pár tisíc let. Není rozumný důvod očekávat, že ta naše bude výjimkou. Jediný způsob, jak cyklus obejít, který mě napadá, je vytvořit globální civilizaci - ale jednak je to aktuálně nemožné, protože by se rozpadla vnitřním pnutím, druhak se bojím, že kdyby se to přece jen povedlo, brzy (na historické poměry) by toho lidé hořce litovali.

P. Rada 16.12.2019 18:54

Globální civilizaci ale už svým způsobem máme. Prakticky globálně lze totiž celosvětově obchodovat a taky se to děje. Možná polovina věcí co jsem si nedávno koupil např pochází z číny i když nese jméno západní či japonské firmy.

Mocenská rétorická roztříštěnost sice ještě trochu kryje rozdílné kulturní okruhy ale takováto rozmanitost sama o sobě nemusí znamenat tak velký problém - jako globální nestabilita přírodních systémů na jejihž životaschopnosti jsme jako lidstvo dlouhodobě závislí.

http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html

F. Houžňák 16.12.2019 13:54

Homo evropensis se z žádných přírodních pravidel nevymkl, ono to totiž nejde. On se je snažil ignorovat a ochcat, a tudíž na něm přírodní pravidla demonstrují, jak to s každou takovou skupinou dopadne. Staří Židové říkali, že takhle s každým vzpurníkem, co si myslí, že je chytřejší než božské zákony, zatočí Adonai, staří Řekové zase, že se vzpurníky zatočí jejich nejrůznější bohové, no a pokrokoví Jevropejci nevěří na žádné bohy, ale na přírodu, a tak s ními zatočí příroda. Vyjde to nastejno, kdo si o sobě myslí, že má nadosmrti bezplatně a bezpracně postaráno, přijde o všecko.

P. Rada 16.12.2019 14:41

Vymknutí se přírodním pravidlům nějakou dobu naopak praktikovat lze a také se to často děje. Na příslušosti k národu či kontenentu to tolik nezávisí.

Podmínkou ale je vysoká fantazijní schopnost. Odborněji vysoký stupen intencionality. Dotyčný si prostě začne představovat co by bylo kdyby ... kdyby bylo ... kdyby.... Geniové to prý dokáží vysledovat až do sedmého stupně. Vychytralci to často zneužívají vůči okolí. V takto komplikovaném sledu nejistého ale kdekdo pochybí, začne pak sledovat falešně navozené vize ... a zlo se takto dostává do světa lidí.

Běžná je přeci mezi lidmi např žárlivost. Běžné je navozování moci prostřednictvím pomluv, peněz odtržených od reálného krytí atd. atd.

Celá lidská společnost běžně poměřuje nikoliv na přírodně neokecatelné hodnoty jako gramy a jouly - ale pravidelně prostřednictvím fikce peněz celá desetiletí odtržených od reálného krytí.

Jako reálné nám připadají kdejaké legislativní záruky .... a nakonec i ta slepá víra kterou to vše zdůvodnujete Vy.

J. Schwarz 16.12.2019 13:14

Příčinu úpadku vidím v tom, že v demokracii si lze odhlasovávat stále větší a větší "státní péči". Ten, kdo chce stát na vlastních nohou pak musí stejně platit do společné kasy a pokud "nečerpá", vypadá jako pitomec. Celé civilizační nastavení zvýhodňuje honbu za zážitky a zábavu. Proč se starat, když ti, co se nestarají mají taky "nárok", protože lidská práva...Ona ani ta pracovitost nevznikla jen tak. Když po generace flink špatně dopadal, vytvořil se pocit "dobře udělané práce" - takový člověk by se prostě necítil dobře, kdyby práci odflákl. Ale když budou poměry takové že se flinkům a tlučhubům povede líp nebo minimálně stejně jako poctivým pracovníkům, špatný pocit z odfláknuté práce se vytratí a bude nahrazen příjemným pocitem z toho jak dotyčný na věc "vyzrál". Takže příčinou našeho sešupu je dobré bydlo a preference tlučhubů před pracanty. Skvělé království powerpointových prezentací a excelových tabulek vítězí nad fortelem a umem.

J. Jurax 16.12.2019 14:25

Prostě posun od toho práci dobře udělat, protože jinak chcípnu hlady, k tomu práci nějak ošolíchat, případně se jí úplně vyhnout nebo se "živit" něčím naprosto neužitečným typu gender studií nebo poradenstvím při rozdílení dotací, protože ti ostatní, ti výše jmenovaní poctiví, mne budou (nedobrovolně sice a pod nátlakem, protože sociální stát) živit.

Š. Hašek 16.12.2019 9:04

Pravdivý článek.

P. Rada 16.12.2019 8:47

Lidé dnešního typu ale v podobě za roztroušenými zdroji kočovně migrujícíh tlup jsou tu zhruba 70tis let. Homogenita genetické informace vypovídá, že vzešli s hloušku o někoika tisících členů. V průběhu holocénu (posledních 10tis) se však neobvykle ustálily zvláště vhodné klimatické podmínky. Nastolená stabilita podnebí umožnila rozvoj lesů, využití půd podél delt řek... Tím nárůst využitelné bonity půdních podmínek až tak, že potravně náročnému teplokrevnému druhu umožnily dostatečně vysokou úživnost pro relativně trvalé zemědělské osídlení i populační růst.

Posledních 5 tis let pak nad kočovníky četností už převážilla forma vesničanů vázaných na pevná sídla. V komunikačně spjatých oblastech začala vznikat výraznější centra nastolující už v pravdě civilizační charakter.

V posedních sto letech v návaznosti na průmyslovou revoluci a nově využívané surovinové zdroje dokonce začla četností převažovat forma velmi koncentrovaného městského osídlení.

O konci které formy lidstva autor uvažuje je trochu otázka ale pokud začal sám úvahami nad zaniklými civilizacemi mohl mít na mysli spíše formy vyznačující se obecně pevným osídlením. Takové totiž zanechává nejmarkantnější archeologické stopy vedoucí k civilizačnímu přiřazení.

Dlouhodobé osídlení totiž pravidelně umožnuje rozvinutou dělbu práce, tradování zkušeností... a tím až technologický rozvoj kterého jsme dodnes svědky.

Negativem zvláště extenzivního rozvoje, může být i přes růst technologičnosti která efektivitu využívání zdrojů zvyšuje, převažující nárůst měrné náročnosti na nutně limitované zdroje. Spotřeba společnosti může pak být až tak velká, že se přiblíží mezi úživnosti. To může vést jak k technologickému skoku - tak ke stagnaci, nestabilitě až regresi.

Fermiho paradox vypovídá právě o tom, že s inteligentním až civilizačím životem to vůbec nemusí být vývojově tak snadné, jak se to naprosté většině populace v rozvojové fázi jeví. I proto děkuji autorovi na připomenutí problematiky.

V. Petr 16.12.2019 13:09

Je to jinak. Lidé postupně zlenivěli a hlavně, ztratili ochotu VÁLČIT! Roli bojovníků přenechávali příslušníkům zaostalejších etnik, jenže tito bojovníci se ukázali být loajální více ke svým soukmenovcům, než k nim!

Na stará kolena s hrůzou zjišťuji, že vize německých militaristů, kteří říkali, že národ, který neválčí degeneruje je asi pravdivá!

P. Rada 16.12.2019 14:19

Pravdivost si nejspíše vykládáte militantně po svém. Diktátorské režimy jako byl ten Hitlerův či Stalinův... byly právě o takovémto hregemonistickém postoji. Ekonomický rozmach nastal až poté co světové války zkončily.

Ta posledí vedená IS nevratně zničila kde co v oblasti. Pro Vás je to ale asi nedostatečné memento.

Naopak např Máyská civilizce která nikdy válečně neexpandovala a nikdy ji ani vnější atak nezlomil, patřila mezi ty pozoruhodně stabilní a prsperjící. Vykolejila ji až několik-setletá lokální klimatická změna.

Běžná sociální agresivita sice ve své přirozené formě může vést ke zdravé adaptaci třeba tím, že druh osídlí v důsledku vnitřních tlaků rozsáhlejší oblast a posléze tak unikne místní katastrofě. Ničivé války pro války... jsou pravidelně o patologické agresivitě a nutně omezené zdroje proto vyčerpávají více jak je i teritoriálně získávají.

Co vůbec vnímáte pod pojem "národ"? Nepletete si to s tlupou mocí zdrogovaných psychopatů?

K. Kocourek 17.12.2019 0:07

Kočující lidé znovu vyhrávají. Akorát si je nelze představovat jako nějaké primitivy. Značná část vrcholového managementu kočuje. Pár let v Americe na určité pozicí, pár let někde v EU, občas i nějaká ta Čína. Životní styl nehromadící předměty denní potřeby (ideální je kočovat jen s kreditní kartou :-)).