J. Kostelanský 6.1.2021 10:31

Článok je veľmi pekný príklad, ako my, "ľudia moderní" vidíme históriu. Pritom všetko sú to len a len teórie, ktoré niekto v 19. storočí začal šíriť a potom už nikto nemal odvahu ich spochybniť.

Ono to mohlo nejako takto prebiehať, ale nie pred 10 - 12 tisícmi rokmi. Bohužiaľ archeológia sú zahľadení len do seba a poznatky iných vied o tejto dobe ich buď nezaujímajú, alebo ich účelovo ignorujú.

Začnime s tým, čo s archeológiou síce priamo nesúvisí, ale na rozdiel od nej máme relatívne presné informácie. Jedná sa napr. o klimatológiu (nie budúcu, ale tú minulú). Pomocou rôznych metód sa dá zistiť a krížovou kontrolou overiť, či a kedy Zem postihla nejaká globálna katastrofa - odchýlka merania je niekoľko promile, max. 1 percento. Vieme zistiť, že napr. pred 600 rokmi približne v tom a tom roku vybuchla nejaká sopka (často podľa zloženia spadu, aj ktorá), ktorá potom mala negatívny účinok na ľudí po celom svete po dobu niekoľkých rokov. Popol zatemnil oblohu, na zem dopadalo menej slnka, bola neúroda a z toho vyplývajúce hladomory, tuhšie zimy atď, a to všetko viedlo k zvýšenému počtu vojen.

Dá sa celkom spoľahlivo zistiť a overiť, že pred 12 000 rokmi končila doba ľadová, čo sa prejavilo relatívne rýchlym zvyšovaním hladín morí. Hladina morí bola vtedy zhruba o 80 - 120 metrov nižšie ako dnes pretože voda bola "uväznená" v ľadovcoch pokrývajúcich súš, často v hrúbke niekoľkých kilometrov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 6.1.2021 10:22

Tak nevím, co tímto chtěl autor říct.Nikdo mu nebrání být lovcem, divočiny je pořád ještě dost, přemnožené vysoké a divočáků také.Dotoho autore.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 6.1.2021 9:51

Dovolím si článek shrnout jednou větou:

"Pláč kvůli vyhnání z Ráje" ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vébr 6.1.2021 9:49

Však to by se autorovi líbilo. Zpátky na stromy!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 6.1.2021 9:38

Tak podle článku vedou lovci a sběrači proti zemědělcům asi tak 5:0. Ale myslím, že v souhrnu se zemědělci začali dožívat vyššího věku než lovci a sběrači, což je spíš dobře, ne? Jinak vtipný článek na toto téma vyšel už dávno na satirickém Infobadenu:

http://www.infobaden.cz/2015/04/27/zemedelstvi-je-jednim-z-nejvetsich-omylu-lidstva-zjistili-vedci/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 6.1.2021 9:08

Autor má poněkud jednostranný pohled na historii lidstva.

Takze mu připomínám, že lidská civilizace by bez zemědělství a následného vzniku větších sídlišť nikdy nevznikla.

Lovecká tlupa nikdy nepotřebovala vynalézt kolo, těžit rudy, vymyslet písmo atd.

Bez vzniku zemědělství bychom dnes stále žili v loveckých tlupách. Mládež by se učila používat luk se šípem a nikoli mobilni telefon.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 6.1.2021 8:37

Řekl bych, že o životě lovců mamutů máte naprosté iluze. Když mamuta ulovili tak se přecpali, pak hladověli týdny. Pak se naučili maso udit (velmi nezdravé). Také lov byl velmi riskantní a úrazy a úmrtí časté. Lovci mamutů měli stálá sídla kde žili staletí (skoro starší nežli Jeruzalém)... takže hnijící kosti a zbytky, paraziti atd. Suma sumárum málokterá kostra z té doby byla starší nežli 40 let. Sebemenší úraz totiž mohl znamenat smrt a šaman se mohl strhat. A člověk je všežravec takže zemědělství spolu s chovem dobytka byla potravně lepší nežli jenom lov. I dnes kmeny co se živí lovem a sběrem se dožívají třetinu našeho věku. Není o co stát. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 6.1.2021 8:10

No to, co se nazvalo člověkem se dostalo do pasti dávno před objevem zemědělství. A zavinila si to příroda sama tím, že dopustila k výbavě instinkty i výbavu rozumem, zpětnou vazbou, vnímáním času a chápavými končetinami s palcem. Bez toho by člověk pšenici, kukuřici a jiné rostliny okusoval nebo zobal na louce, na které to všechno rostlo dávno před ním i teď. Jak a proč si příroda s jedním druhem živočicha takhle zahrála nevím. Člověk ji nakonec obelstil ale ona ještě neřekla poslední slovo. Je ale možné, že to v dávnověku proběhlo jinak, bez přírody. Třeba někdo nebo něco vědělo kam šáhnout a provedlo úpravu toho, čemu dnes říkáme software. A tak nakonec z toho vykrystalizoval i přechod na zemědělství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rybenský 6.1.2021 7:58

Dokonalý soulad s přírodou je smrt hlady při neúrodě. To jsem radši trochu v nesouladu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 6.1.2021 7:19

Zemědělství v n-tém důsledku umožnilo pokrok lidstva svou vysokou produkcí potravin, zejména v mírném pásmu. A taky v tom pásmu došlo k nejvyššímu rozvoji technologií i techniky. Protože v tropickém pásmu je dost potravy a příliš horko na přemýšlení, v pásmu polárním je nutno veškerou energii člověka vynaložit na získání potravy a tepla. Buďme rádi, že praotec Češka vybral právě to mírné pásmo, copak nám v něm není dobře?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Vacek 6.1.2021 6:25

Strádáme tak, že se věk dožití stále prodlužuje. A i množství potravy roste rychleji, než počet obyvatel na zemi, takže místo problému s hladomory máme problémy z nadvýživy. Stačí se podívat, jak roste energetický příjem a i příjem (kvalitních) bílkovin:

http://www.fao.org/faostat/en/#data/FBSH/visualize

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 6.1.2021 4:21

Nebylo to náhodou přesně obráceně. Že totiž rostoucí nedostatek té lovené zvěře vedl naše předky k nutnosti se přeorientovat na zemědělství, které bylo tehdy naopak méně efektivní?

Protože, ve srovnání s kýtou masa hned v den uloveni, přinášela políčka úrodu až někdy za dlouhou sezónu, navíc tehdy s nízkou výnosností, a vysokým rizikem ztráty během dlouhého čekání, kterou už pak nešlo nahradit..

• reagovat
• nahlásit příspěvek