V. Kuhaj 6.1.2021 9:38

Tak podle článku vedou lovci a sběrači proti zemědělcům asi tak 5:0. Ale myslím, že v souhrnu se zemědělci začali dožívat vyššího věku než lovci a sběrači, což je spíš dobře, ne? Jinak vtipný článek na toto téma vyšel už dávno na satirickém Infobadenu:

http://www.infobaden.cz/2015/04/27/zemedelstvi-je-jednim-z-nejvetsich-omylu-lidstva-zjistili-vedci/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 6.1.2021 9:08

Autor má poněkud jednostranný pohled na historii lidstva.

Takze mu připomínám, že lidská civilizace by bez zemědělství a následného vzniku větších sídlišť nikdy nevznikla.

Lovecká tlupa nikdy nepotřebovala vynalézt kolo, těžit rudy, vymyslet písmo atd.

Bez vzniku zemědělství bychom dnes stále žili v loveckých tlupách. Mládež by se učila používat luk se šípem a nikoli mobilni telefon.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 6.1.2021 8:37

Řekl bych, že o životě lovců mamutů máte naprosté iluze. Když mamuta ulovili tak se přecpali, pak hladověli týdny. Pak se naučili maso udit (velmi nezdravé). Také lov byl velmi riskantní a úrazy a úmrtí časté. Lovci mamutů měli stálá sídla kde žili staletí (skoro starší nežli Jeruzalém)... takže hnijící kosti a zbytky, paraziti atd. Suma sumárum málokterá kostra z té doby byla starší nežli 40 let. Sebemenší úraz totiž mohl znamenat smrt a šaman se mohl strhat. A člověk je všežravec takže zemědělství spolu s chovem dobytka byla potravně lepší nežli jenom lov. I dnes kmeny co se živí lovem a sběrem se dožívají třetinu našeho věku. Není o co stát. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 6.1.2021 8:10

No to, co se nazvalo člověkem se dostalo do pasti dávno před objevem zemědělství. A zavinila si to příroda sama tím, že dopustila k výbavě instinkty i výbavu rozumem, zpětnou vazbou, vnímáním času a chápavými končetinami s palcem. Bez toho by člověk pšenici, kukuřici a jiné rostliny okusoval nebo zobal na louce, na které to všechno rostlo dávno před ním i teď. Jak a proč si příroda s jedním druhem živočicha takhle zahrála nevím. Člověk ji nakonec obelstil ale ona ještě neřekla poslední slovo. Je ale možné, že to v dávnověku proběhlo jinak, bez přírody. Třeba někdo nebo něco vědělo kam šáhnout a provedlo úpravu toho, čemu dnes říkáme software. A tak nakonec z toho vykrystalizoval i přechod na zemědělství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rybenský 6.1.2021 7:58

Dokonalý soulad s přírodou je smrt hlady při neúrodě. To jsem radši trochu v nesouladu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 6.1.2021 7:19

Zemědělství v n-tém důsledku umožnilo pokrok lidstva svou vysokou produkcí potravin, zejména v mírném pásmu. A taky v tom pásmu došlo k nejvyššímu rozvoji technologií i techniky. Protože v tropickém pásmu je dost potravy a příliš horko na přemýšlení, v pásmu polárním je nutno veškerou energii člověka vynaložit na získání potravy a tepla. Buďme rádi, že praotec Češka vybral právě to mírné pásmo, copak nám v něm není dobře?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Vacek 6.1.2021 6:25

Strádáme tak, že se věk dožití stále prodlužuje. A i množství potravy roste rychleji, než počet obyvatel na zemi, takže místo problému s hladomory máme problémy z nadvýživy. Stačí se podívat, jak roste energetický příjem a i příjem (kvalitních) bílkovin:

http://www.fao.org/faostat/en/#data/FBSH/visualize

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 6.1.2021 4:21

Nebylo to náhodou přesně obráceně. Že totiž rostoucí nedostatek té lovené zvěře vedl naše předky k nutnosti se přeorientovat na zemědělství, které bylo tehdy naopak méně efektivní?

Protože, ve srovnání s kýtou masa hned v den uloveni, přinášela políčka úrodu až někdy za dlouhou sezónu, navíc tehdy s nízkou výnosností, a vysokým rizikem ztráty během dlouhého čekání, kterou už pak nešlo nahradit..

• reagovat
• nahlásit příspěvek