M. Pivoda 8.3.2023 17:44

Za sto let se V. Kuhaj osobně určitě už divit nebude.

Že by se V. Kuhaj dnes vžil do budoucí role svých vnoučat?

Cituji závěrečnou větu V. Kuhaje: "... tak se za sto let třeba nebudeme stačit divit"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 8.3.2023 10:52

Dnes se již začíná projevovat nikoliv to, o čem kdysi spekuloval sci-fi Asimov, ale především o důsledky exponenciálního růstu IT technologie, tzn. růstu výkonnosti hardware po dobu celých cca 130 let.

Projevuje se také vliv ekonomů dnešního kapitalismu tím, že se primárně vyhledávají a financují ty aplikace IT/AI, které rychle generují peníze, nebo mají vojenské, či jiné mocenské využití. Nikoliv ty pracné přístupy jdoucí k podstatě AI, která by simulovala lidskou inteligenci, s lidským viděním, vnímáním a chápáním okolního světa. Kdo to bude tak dlouho financovat?

Projevuje se také vliv demagogů, kteří záměrně povyšují význam někdejšího poválečného názoru Alana Turinga o tom, kdy poznáme, že chování IT stroje již můžeme považovat za inteligentní. Ha. Tzn. že stroj není lidsky inteligentní tím, když vás ten stroj dokáže oklamat, protože je hrubě výkonnější, než váš lidský mozek. Ten stroj má prostě jiný druh inteligence. Konkrétně jde o inteligenci statistickou. Takový druh inteligence sice dokáže být prakticky užitečný, ale pro normální profese (jako např. lékaři, kteří interpretují RTG snímky) těžko srozumitelný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 8.3.2023 17:31

Dovolím si oponovat. AI nezatížená lidskou chybou dokáže prostudovat rtg. snímek zřejmě rychleji a pečlivěji než lékař a může objevit jisté anomálie při běžné kontrole sotva viditelné. Může provést několik nezávislých kontrol a porovnat. Pak by se lékař mohl věnovat pouze anomáliím. To je pouze jeden příklad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 8.3.2023 17:47

Jenže v "přechodovém" období k plně AI-řízené realitě, nese za pacienta stále zodpovědnost lékař.

Pointa je v tom, že současná AI jako své zdůvodnění vysype ze sebe spoustu statistických dat, kterým běžný praktik nerozumí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 8.3.2023 11:43

Máte pravdu a souhlasím s Vámi, že využití UI v tom, že si studenti a následně i další profese. Když necháte za sebe něco "myslet", může se stát, že Vaše dedukční a analytické schopnost budou zakrňovat.

Viz dnešní schopnost navigace podle mapy.

Na druhou stranu může nastat i situace, kdy "otrocké" hledání údajů a jejich jednoduchá analýza může být přenechána UI. Na Vás zůstane správná synergie získaných a rychle dodaných údajů. Správně formulovat dotazy. Což je, mimo jiné, i nyní jeden z předpokladů dopracování se k nějakým informací na Googlu a spol. A je to jedna z věcí, které se dnes probírají na školách. A oprávněně.

Čím dál lepší a "inteligentnější" UI může motivovat k vlastní sebereflexi a růstu vlastních duševních schopností. (Přeci se nenechám ztrapňovat nějakou bednou )

Tím chci říct, každá technologie může škodit, ale i pomoci s dalším rozvojem. Záleží na každém jednotlivci, jak se k ní postaví a jak ji využije.

Bez širokého povědomí o světě nepomůže ani sebeinteligentnější UI. Když nevím, na co se ptát a co chci vědět, tak mi to neřekne.

Tzn. pokud se studium zvrtne na předání zadání od učitelů do UI a nic si z toho student nevezme, tak nás čeká chmurná budoucnost.

Pokud, ale, student dále výstup analyzuje, zjistí si, proč je výsledek takový, jaký mu byl předložen, tak bych se toho nebál. To může být užitečnější, než právě jen to zpracování surových, vstupních, dat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.3.2023 13:34

Máte v ledačem kus pravdy. Jsou zde ale ve hře ještě další dosti závažné/nejasné okolnosti.

Jedna z nich tkví v tom, že člověk i když sebe sama nazval sapiens se pravidelně rozhoduje podle předtím ověřených stereotypů - tedy jako stupidus - běžně nikoliv úměrně potenciálu inteligence. Schematismus totiž v mnohých případech eliminuje nutnost namáhat inteligenční potenciál protože obvykle zásadně zkracuje rozhodovací čas a tak je upřednostnován. V dynamicky se měnícím prostředí ale tím spíše může docházet k až fatálně vadným rozhodovacím problémům. Umělá inteligence může problém prohloubit nárůstem častějšího rozhodovacího komfortu .... až nevratně se může ukázat, že neobvyklé pohodlíčko byla past.

Jiný aspekt může být ten, že v různém vývojovém stádiu je lidský mozek schopen zásadně jinak reagovat a učit se. Kdo se např. zavčas nenaučí s hlavy počítat - už to nikdy v životě nemusí dohnat i kdyby sebevíce chtěl - viz dnes běžně používané kalkulačky které ale zároven značně snižují schopnost většiny populace počítat s hlavy. To sice obvykle není potřeba ale nenápadně avšak výrazně zároven poklesnou/promění se analogické schopnosti v oblasti abstraktní představivosti kterou později zas nemusí být možné snadno dohnat. Zajímavé přitom je, že konkrétně mezi inteligencí a matematickým nadáním nemusí panovat souvstažnost.

Sám jsem pro takovéto aspekty na vývoj v této oblasti zvědav a leckdy váhám. Obecně pak vycházím s toho, že není znám žádný ověřitelný princip, který by pro mimořádně inteligentnější tvory automaticky znamenal společenskou životní výhodu. Viz např. problém neobvykle inteligentního ale egoistického zločince uvnitř na to nepřipraveného společenského ba dokonce přírodního prostředí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 8.3.2023 14:24

Stereotypní chování, zkratovité jednání, intuice. To jsou všechno vlastnosti, které žádné UI nepředáme. A to je dobře. Ta nám může pomoci se tříděním, sběrem a presentací informací.

Stereotyp nemusí být tak vždy na škodu. I když už nás, většinou, neloví velké šelmy a tak nemusíme se spoléhat na to, že nohy začnou samy běžet, když uslyší řev v houští, tak využíváme již jiné. Např. při řízení auta rychleji šlápneme na brzdu, když uvidíme v periferii míč, apod. Zde bude zajímavé, jak se bude chovat UI při řízení aut.

Nejdůležitější je intuice. Což je soubor zkušeností napříč vědomostem s "odhadem" výsledku. A tady může nastat Vámi uvedený problém. Např. při Vámi uvedeném počítání. Pokud se v mládí nenaučím z hlavy počítat jednoduché operace, tak jak uvádíte, to už asi nikdy nedoženu. A když to neumím, nemůžu relevantně "odhadovat" výsledky. Což běžně dělám např, při kurzovém přepočtu zboží a služeb v zahraničí.

A s tím souvisí i další "zkušenosti" o které můžu být ochuzen využíváním UI.

Proto je důležité, aby se tomu přizpůsobilo i vzdělávání. Ne zákazem, ale koexistencí. Stále se musíme učit základní dovednosti a stále je musíme cvičit. Jen se už nemusí tolik informací biflovat, když je dostane ihned, ale kontrolovat, zda těm informacím rozumí a chápe, jak příroda funguje. Samozřejmě v rozsahu dostupných znalostí . Ale jsou, právě s UI, obrovské a ihned dostupné.

S tím závěrem s Vámi plně souhlasím. A taky jsem zvědav na budoucnost. Jak víte, jsem spíše optimista.

• reagovat
• nahlásit příspěvek