Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
UDÁLOSTI: Saša Uhlová a Mikuláš Kroupa účtují s národem
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
F. Navrátil 11.1.2017 9:34Otázky Zanedlouho se budou děti ptát: Jak jste mohli dopustit rozkradení průmyslu, zemědělství, přírodního bohatství? Jak jste mohli dopustit, že při stejné produktivitě práce jsou u nás čtvrtinové mzdy? Jak jste mohli dopustit vznik mafiálnské ofigarchie? Proč jste volili neschopné a zkorumpované politiky? Každá mladá generace klade rodičům otázky. |
|
|
J. Laták 11.1.2017 11:44Re: Otázky Na otázky mají naše děti právo. Škoda, že na otázky dospělých současníků po 27 letech není nálada, ani čas, přitom by to měla být naše nepsaná povinnost. |
|
|
A. Alda 11.1.2017 9:23Ne všichni podepsali Antichartu vědomě. Mnozí si mysleli, že podepisují presenční listinu, jak už bývá na schůzích obvyklé. Byla prostě vyhlášena schůze v Národním, nevěděli o čem, ale na nepovinně povinné i otevřeně povinné schůze byli zvyklí, tak šli a podepsali presenční listinu, která ovšem byla připojena za jakési prohlášení, které jim na té schůzi soudruzi přečetli. Pamatuji se, jak na Portě v Plzni, snad v roce 1981, obcházely dvě dívky s velice tlustou knihou a sbírali do ní podpisy přítomných trampů, polotrampů i zvědavců. Pijíce s kamarádem pivo, byli jsme jimi též osloveni. Kamarád se už už chtěl podepsat, ale já věren své profesní deformaci jsem si chtěl ověřit, co máme podepsat, a otočil jsem na první stránku. A tam bylo jakési slavnostní prohlášení účastníků za mír ve světě a proti imperialistickým válkám a podobné bolševické pindy. Tak jsme to těm holkám podepsat ihned odmítli a tak překvapené obličeje jsem od té doby viděl už jen občas v soudní síni. Měly tam těch podpisů už určitě několik tisíc... maskované svazačky. |
|
|
P. Rudolf 11.1.2017 11:20Re: Ne všichni podepsali Antichartu vědomě. Tak takhle trapnou výmluvu jsem neslyšel ani od samotných signatářů Anticharty. |
|
|
P. Švejnoch 11.1.2017 11:28Re: Ne všichni podepsali Antichartu vědomě. Ono z Vašich příspěvků jaksi obecně vyplývá, že se na světě vyskytují spousty dalších věcí, o kterých jste nikdy nic neslyšel, pane Rudolfe... :-) |
|
|
P. Rudolf 11.1.2017 19:36Re: Ne všichni podepsali Antichartu vědomě. To bezesporu, pane Švejnochu. Prostě vím, že nic nevím. Přál bych to, i když vím, že je to nemožné, i vám. |
|
|
A. Alda 11.1.2017 13:43No já jsem antichartu nepodepsal. Ani kondolenci k úmrtí Břežněva. Ani podporu pro umístění raket SS-25. Ovšem nepodepsal jsem ani Prohlášení Charty 77, ani prohlášení HOS, ani prohlášení VONS ... nebyl jsem statečný k otevřenému odporu, ale nebyl jsem ani tak zbabělý, abych jim podepisoval nějaké souhlasy. A na rozdíl od Vás si tu dobu velmi dobře pamatuji, většinu svého života jsem prožil v komunismu (bez vlastního přičinění). Vím, jak to tehdy chodilo. A jaké šikovné nátlaky a triky byly používány. Myslíte si snad, že třeba takový Werich vystoupil proti Chartě tím, že podepsal "antichartu"? Vždyť dobrá polovina prvních signatářů ho pravidelně navštěvovala! A přesto tam jeho podpis je. |
|
J. Sova 11.1.2017 14:06Re: No já jsem antichartu nepodepsal. Werich chtěl svůj podpis odvolat, ale byl vyslán Miloš Kopecký, aby ho přemluvil. |
|
|
Ś. Svobodová 11.1.2017 12:11Re: Ne všichni podepsali Antichartu vědomě. Děli se různé věci. Jsem přesvědčena, že většina Antichartistů věděla, co podepisují. Na druhou stranu - bylo jejich právo se rozhodnout tak, jak se rozhodli a nikdo nemá právo je za jejich rozhodnutí soudit. Ke stejnému typu rozhodování (etika a morálka versus pohodlný život) jsou lidé nuceni dnes a denně, leckdy s podobnými následky. Chartistům patří úcta, že dokázali svůj pohodlný život vyměnit za své přesvědčení. |
|
|
P. Vaňura 11.1.2017 15:49Máte pravdu, kromě podpory režimu se také jednalo o to, zda se dotyčný propůjčí k tomu, aby udělal jedno konkrétní svinstvo. A v tomto se doba, bohužel, nezměnila a řekl bych, že dnešní mladí jsou v tomto minimálně tak podělaní, jako příslušníci naší generace! |
|
|
J. Laták 11.1.2017 8:10Pane Doležale srovnávat otrockou práci politických vězňů v pracovních táborech z padesátých let s životem v Husákové normalizaci kulhá na všechny čtyři. Normalizace se velice brzy stala normou běžného života, přestože po sovětské okupaci již bylo. Za normalizace už šlo pouze o přirozenou lidskou nenažranost, kterou komunisté rafinovaně vyzbrojili přitažlivými serepetičkami a ideologií. Kdo chtěl něčeho dosáhnout, získat moc, nebo alespoň mít pocit vlastní důležitosti, musel lhát a skákat v rytmu KSČ a Rudého Práva. Myšlenkové stereotypy dneška jsou přežívající produkty bývalého systému. Po vyhnání Sudetských Němců a Únorovém puči .., v této medem a strdím oplývající zemi .., čeští bolševici pokořili člověka a rozkradli co se dalo. Když uplynulo 40 let a CCCP došel dech, Českoslovenští komunisté zinscenovali parádní sametovou revoluci. Z přímých potomků bolševických konfiskátorů se v obrácení stali osvícení demokraté a zdatní privatizátoři. Použiji-li komunistického slovníku .., vznikala rudá buržoazie. |
|
|
P. Vaňura 11.1.2017 11:39"Zapomněl" jste na ZDALEKA NEJDŮLEŽITĚJŠÍ metodu vlády normalizačních komunistů, kterou bylo vydírání rodičů přes jejich děti. Do průvodů samozřejmě chodila za normalizace jen část lidí, já jsem tam například nebyl nikdy a zase tak moc se mi za to nestalo. Mnohem horší bylo, že mi údajně (protože stranický posudek, který se psal i na nestraníky byla "vnitrostranická záležitost" a já jako nestraník jsem neměl právo si ho přečíst) napsali do posudku, že rodiče nevyvěsili vlaječky na prvního 1. 5. a 9. 5.)... |
|
|
J. Laták 11.1.2017 13:34Re: "Zapomněl" jste na ZDALEKA NEJDŮLEŽITĚJŠÍ Nebojte se, pane Vaňuro, nezapomněl, ale v té době to ještě nebyl můj problém. Když mne, jako politického vězně (roku 1957 před Vánocemi), prezident Novotný amnestoval, děti jsem ještě neměl. Nu, a soudruzi normalizátoři se mne natolik štítili, že mne do žádného průvodu nezvali. Když pak přišli děti, cítil jsem se stále svobodný. Nikdy jsem bolševikům nepodlézal. |
