A pralesy se na Šumavě vzaly jak?

Asi stejně, jako se jinde vzaly bažiny se svými typickými porosty a jinde zase stepi nebo buš nebo tajga nebo jiná rostlinná uskupení - to ale bylo před zásahy člověka do krajiny. Od té doby, co "začal proces civilizace" člověk do krajiny začal zasahovat a činí tak dosud.

Paní Vozábalová Šumava je hornatá a v nejvyšších patrech přežívala vždy jen horská smrčina ve které kůrovec jako ve všech ostatních smrčinách latentně přebývá. Tato nejvyšší patra se pro pomalý růst, atak počasím... prakticky nikdy neodtěžovala a zásahy tam byly proto minimální. Kůrovec tam navíc může mít jen jeden populační cyklus. Nevedly tam ani cesty, které by těžbu umožnily. Toto se dá dokázat průzkumem stáří porostů. Právě v těchto lokalitách byly ustanoveny tzv prvé tady bezzásahové zony.

To, že má někdo fantazii o přeměně bývalých hospodářských lesů na lesy původní ale nedokládá to žádou specifikací,  je jen ke škodě věci - ale takový člověk možná škodit chce! NP má řadu zon i problém s jejich vytýčením... a podle toho se v nich hospodařilo. Na naprosté většině parku a především v okrajových zonách přitom panoval soulad v tom, že tam je nutné v případě kůrovcové kalamity odtěžit napadené. Spor byl veden jen o vzláště chráněná území. Stráský zonaci ignoroval a ignoroval i doporučení vedců čímž utrpěl NP.

Dobrý den pane Mayere, mluvíte mi z duše. Vřele Vám doporučuji publikaci "Od jihočeských pralesů k hospodářským lesům Šumavy", autor vloni zesnulý Ing. Josef Jelínek, vydalo MZeČR, ISBN 80-7084-341-1.

Máte naprostou pravdu - právě jsem v tomto duchu odpovídala panu Grambličkovi níže - na to aby se mohlo něco někde vysemenit, musí to tam nejprve být. No a k tomu samozřejmě půdní eroze - ono to na Šumavě s tou půdní vrstvou není nijak slavné.

Zcela s Vámi souhlasím.

Mate aspon tolik vzdelani jako autor, aby jste mohl argumentovat, nebo mate dojem ze vsichni co pisi o Sumave jinak nez se vam libi jsou bud podplaceni nebo blbci?

Pane Seibt ta formulace "podplacení nebo blbci" je Vaše.

Kus pravdy ale máte. Tzv. technicky rozvinuté lidstvo se vesměs chová jak ropou zkorumpovaní či energií opilí "blbci". Promrhalo totiž spousty energie, surovin a času do zbrojení a podobných projevů vnitrodruhové agresivity a nevivinulo dosud náhradní zdroj za to co už z půlky zpotřebovalo. Navíc nezvládává svůj konzumní apetit a na uspokojování degenerativního pohodlí a libůstek dává prostředky, které zřejmě záhy budou nedostatkové - někde až s fatálním důsledkem.

Tak se k Vám v tom, že lidstvo se chová mnohdy jak "blbci" připojuji.

Ano i na Šumavě by bylo prospěšné louky přiměřeně spásat.... a udržet tak vyšší dverzitu. K těm orchideím jen podotýkám, že jsou v řadách druhů různě adaptovaných. Příroda to ale opravdu umí dlouhodobě lépe a levněji jak krátkodobá chtivost lidem velí. Druh homo s. s. by se totiž bez neobnovitelných zrojů s 80% neobešel a právě to mu dnes nejvíc hrozí. Příroda to přežije i když nejenže náš druh neohrožuje ale navíc nám poskytuje služby v přepočtu za 33trilionů dolarů.

http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/ekonomika-ktera-neni-o-trznich-vztazich

http://www.kosmas.cz/knihy/157352/zeme-se-ubrani/

Ale pane Rado! Můžeme komukoli připisovat nejrůznější nekalé pohnutky, ale že by byl spor o kácení v prvních zónách NPŠ veden chtivostí - no to snad ne.Tam snad jde o to, zda zabránit kůrovci v rozšíření nebo nechat šumavské smrčiny prakticky sežrat. Pokud vím, tak se ani pokácené kmeny nevyvážejí z lesa, jen loupou, aby byl kůrovec zničen.

Paní Vozábalová u Ptačího potoka se kácelo zbytečně hned s několika důvodů:

1.Předně dolet kůrovce s této lokality nemohl ohrozit hospodářské lesy ani dosud nenapadené smrky v NP.

2.Druhý důvod byl v tom, že tehdejší počasí zlikvidovalo kůrovce ještě dříve podporou masivního zaplísnění takže už proto nemohlo tam odtud žádné imago vzlétnout.

3. Zatřetí tato lokalita byla uvnitř pásma prvních zon, měla původní vegetaci a byla proto cená svým složením ve kterém byly i smrky zdravé a přesto vykácené s vysokou odolností vůči kůrovci.

4. Velkoplošné kácení zbytečně zničilo i nadějný genofond, ztížilo navíc obnovu tamních budoucích porostů nehlede na to, že proběhlo svévolně a protiprávně.

Rezervace Bavorský les je na druhé straně kopce. Lesy jsou tam stejného složení a stejného původu jako ty šumavské. Za čtyřicet let trvání parku, tam mají teprve třetího ředitele. V bezzásahové zóně se tam netěží , nikdy netěžilo, nekácí ani neloupá kůra na stojato  .Nepoužívají žádné feromonové lapáky.  A o tom že to jde, se může každý návštěvník přesvědčit na vlastní oči. Každý rok jich tam příjde asi milion. Jen tak pro zajímavost si klikněte na jejich vebové stránky. Tož tak.

Ony tam ty lesy nejsou stejného složení, byly historicky pěstovány jinak  a mají v důsledku toho poněkud jinou druhovou skladbu a taky jiné půdní a klimatické podmínky.

se Krušné hory přestaly ničit. Vstávají z mrtvých velice rychle.

mohu potvrdit, často tam jezdím

Kromě toho, že se omezily imise, byly Krušné hory revitalizovány plošnými lesnickými zásahy, včetně mohutné výsadby nových stromů. Žádné zmrtvýchvstání. Těžká a účinná práce. Zeptejte se.

podceňujete přírodu, dámo. Dle toho, co už jsem viděl, vzniká divočina zatraceně rychle. To se pak člověk nestačí divit.

Nemusíte být ironický, pane Grambličko,  nic nepodceňuji, byla bych ráda, kdybyste měl pravdu, ale bohužel. Ona je to jen otázka toho, jak si kdo z nás tu divočinu představuje. Samozřejmě vím, že rychle začne vyrůstat nejrůznější buřeň, uchytí se některá semena smrku (zatím kolem smrky jsou, tak proč ne) a tak. Může se objevit i některá jiná dřevina - jednotlivě jistě - to vše jedno přes druhé vyroste a máme "divočinu".

Jenže "zelení" předpokládají přirozenou obnovu původních šumavských lesů, a takovou "divočinu" jsem měla na mysli. A to se povést nemusí. Kde se ve složení porostů vezme   jedle bělokorá, kde se vezme buk, který byl hojně zastoupen - když to tam dnes prakticky není. Nejsem odborník ale tolik vím, že aby se mohlo někde něco přirozeně vysemenit, musí to tam zkrátka předtím být. A když opravdu necháme horské smrčiny sežrat, zmizí prakticky jejich genofond - to je taky podle Vás dobré? 

Netvrdím, že za nějaké půl tisíciletí nemůže Šumavu pokrývat dospělý, zapojený, různorodý a geneticky zdravý porost - může, ale tvrdím, že jisté to rozhodně není.

To nebyla ironie, spíš pokus o vtip. Nevím jestli zelení chtějí lesy v původním předkulturním stavu (dle mně je to stejné jako pokusy o oživení mamuta), vím však, že chtějí vše ponechat na přírodu a příroda se tam zařídí podle svého, ne podle přání zelených. Pokud skutečně chtějí původní lesy, tak bez cílených zásahů lesníků (výsazba buků, jedli, odvodňování, či zavodňování) Takže by si měli ujasnit, co vlastně chtějí, nebo spíš, co tam chceme, dyť je to nás všech. Protože, až si to příroda zařídi podle svého, nemusí se nám to líbit

.... zásahů lesníku se to prostě neobejde.

Ano,díky Bohu za názor,který odpovídá realitě,pane Pavlovský.Příroda se nedá ovládat politickým přesvědčením.Ostatně,nedovedu si představit,že by se pan Mrkva ve své době stal profesorem,kdyby nevstoupil do KSČ.Exkomunistů,kteří o tom ani nevědí,máme plnou republiku a nemusí být ani členy KSČM.Otázka má správně znít,jestli má pravdu nebo ne.

Odpověď zní, že má. Navíc používá seriozní a srozumitelnou argumentaci, o které se zeleným idealistům může jenom nechat zdát.

Autor, již při jmenování PhDr. Jana Stráského do čela NPŠ byl na jeho straně o čemž svědčí i článek ze dne 25.2.2011 v 24. Cituji: "Řídí se zdravým rozumem, protože ten tady opravdu scházel. Bude na místě, když se obklopí odborníky ze všech profesí, tudíž i přírodovědci a nakonec rozhodne tak, aby park byl objektem chráněné přírody nejen pro botaniky a zoology, ale také pro lesníky." Pan Stráský splnil tyto požadavky?