Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

muze mi nekdo vysvetlit

proc na satelitnich snimcich jmenovane oblasti je jasne videt  prubeh statni hranice, tzn. na ceske strane holiny, na nemecke celkem normalni porost. Pokud si odmyslim, ze by kurovec dobrovolne respektoval statni hranici, nenapada mi jine vysvetleni, ze halt pece o les v CR je jina nez v SRN.  A pokud vim, bavorsti lesnici jsou proti zasahum.......

Re: muze mi nekdo vysvetlit

1) škoda, že jste sem nedal link na ty snímky

2) jak jsou ty snímky staré

Jiná je péče pouze v Rakousku. Tam se zasažené stromy kácí všude. U nás i SRN se v bezzásahových zónach nekácí. V ostatních lesích se zasahuje. V SRN se s kácením zasažených stromů přestalo dříve, kůrovec se k nám rozšířil právě odtud. Proto bych rád viděl ty satelitní snímky.

Pane Brezino

Vam nevadi nezasahovani do emisii CO2, proc vam vadi nezasahovani do kurovcove kalamity?

doporučená četba

Když jsem tak procházel diskusí, všiml jsem si, že osoba s nikem Sem Tam je přímo prototypem některých postav z románů Duhová šestka (T. Clancy) a Říše strachu (M. Crichton). Autoři těchto románů většinou popřáli těmto postavám jejich vytoužený osud, harmonii s přírodou, popř. s přírodními národy. Doporučuji ke čtení.

Re: doporučená četba

V harmonii s přírodnímy zákony ty naše společenské tedy rozhodně nejsou a literatury k tomu je dost a dost.... To je také sama podstata problému a nejen u smrkových kultur v nejexponovanějších partiích např hor ale docela obecně. Harmonie s přírodou je moc hezký pojem - často však zneužívaný. Praktičtější je sledování dopadů pojmů jako Ekostopa nebo energetická efektivita. Všude tam ale parametry ukazují na neudržitelnost situace homo bez radikálních změn. Žijeme na dluh a biofyzikální zákonitosti nám to sotva trvale odpustí. Pam Brezina našel pár obětin a předkládá líbivý populistický návrch je "sejmout" a zbavit se tak vlastní odpovědnosti. Snížit osobní spotřebu která je ve vyspělých zemích cca 10x proti rozvojovým by sice bylo nejhodnotnější cestou k nápravám ale politicky naprosto nepopulární. Jako doporučenou četbu jen k tématu okyselení našich lesů a vod...: "Hrška a kol. Živa 2+3+4/2009.

Každý vlastník je povinen se o své vlastnictví starat.

Správci šumavských lesů se však o ně nestarají a nechávají je zničit - přitom ani nejsou jejich, ale jsou státu. Myslím, že je plně na místě vznést proti nim obvinění z porušování povinností při správě cizího majetku.

Také je vhodné uplatnit po nich požadavek na náhradu škody způsobné jimi chovanými kůrovci na cizích porostech, do nichž kůrovci zaletí a v nichž zanechají svá vajíčka. Jde o velké peníze, které kvůli nim musí utrácet jiní lidé na ochranu svého majetku.

Smutek nad lidskou blbostí.

Je až trapné číst některé komentáře tzv.ochránců přírody.Tyto "Zelené"organizace vedou

často lidé,kteří svým myšlením můžeme přirovnat k islámským fundamentalistům,t.j.ke

zločincům.Podle toho by se mělo s takovými jednat.Jejich stoupenci-kanonenfutr-často,

ač se chlubí maturitou či vysokoškolským diplomem,bývají většinou naprostí neználci co

se týče ekologie a omýlají pouze hesla,která jim vtloukl do hlav jejich "zelený" guru.

Možná by stačilo přejmenovat

Šumavský národní park na Rezervaci lýkožrouta smrkového. Pak by to bylo všem jasné.

Nechcete jít raději zpátky na Novinky.cz

Tam budete mezi svými.

zlatý Krušný hory

ty za chvíli budou hezčí než ten park na Šumavě.

Re: zlatý Krušný hory

Jojo, hezkost, ta je strašně důležitá. :-)))

Z Vašeho článku je mi smutno.

Za socialismu jsme se pyšnila tím, že ochraňuji přírodu proti ničení. Nyní se stydím za tzv. ochránce přírody, kteří vše kolem sebe bezmyšlenkovitě ničí.

Re: Z Vašeho článku je mi smutno.

Každý ten ochránce přírody co se přiváže řetězem ke stromu,by potřeboval dostat přes tlamu gumovou hadicí.Však oni by se rychle odvazovali.Celý ten spolek darebáků by se měl podílet na uhrazení škod.

Pan Brezina hledá a obvinuje konkrétně ale chybně a možná záměrně.

Aby les zdravě prosperoval potřebuje žít v souladu mezi klimatem, půdním složením a typem hospodaření. Všechny tyto prvky se již dlouhodobě stávají neskučitelné se současným stavem. Monokultury jsou zranitelné - přesto je člověk vysadil. Kyselé deště změnily složení půdy ve které chybí dostatek zásadotvorných prvků Ca, Mg, Na, K... a naopak jsou syceny sírou a dusičnany a tak acidita půdy stále klesá už od dob socialismu. Zároven rostou globální a tím spíše místní teploty a srážky se stávají častěji přívalové a tak půda relativně vysychá. To všechno nahrává kůrovci a to už od dob co na tyto aspekty doplatily ostatní naše pohraniční porosty ztrátou zejména smrkových kultur.

Udělat závěr, že za pastvu pro kůrovce můhou Brezinou jmenovaní může udě právě jen brazina a navíc v hlavách těch co o o tomto vážném antropogením problémukterý sužuje stále větší rozlohy nevědi nic hlubšího. Pohnat k zodpovědnosti managment průmyslu a potažmo celou konzumní společnost je hold daleko obtížnější a tak se děje to co se děje. Smrk s našich lesů postupně mizí a nenávratně.

Re: Pan Brezina hledá a obvinuje konkrétně ale chybně a možná záměrně.

Milý pane, nebýt toho smrku (a borovice), který vyřešil potřebu paliva pro průmysl, neměli bychom lesy, jaké máme, ale lesy řecko-italského typu.

Pan Brezina MÁ pravdu.

j

na jedné straně těžaři a různé zajmové skupiny a na druhé straně zelení extremisti. Jeden obvinuje druhého a preventivně a účelově používají katasrofické scénáře. A ostatní se bijí v prasa za to či ono. Bylo by zajimavé kolik zde zasvěcených si dala tu práci a tu kůru si odlopla a mrkla se na toho prcka aby věděla o čem vlastně mluví