Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

PAnu Ulčákovi

Vážený pane Ulčáku, je mi moc sympatické, že máte zájem o Šumavu nad rámec suverénních hospodských závěrů, nebo přivazování se řetězem ke stromu pod záminkou, že jste ekolog, tedy vědecký pracovník, zabývající se vzájemnými vztahy živých i neživých organizmů v daném biotopu. Pokud jste vlastníkem lesa a skutečně se vám jedná o jaho zdravou obnovu, pak je nutno zahloubat se do skutečně staré lesnické literatury, prosté různých "moderních" nedmyšlených a neozkoušených praktik dvou sdiametrálně se lišících názorů, což jest názor "superbetonový" a "superzelený"

 Víte, vichřice a kalamity zde byly, jsou a budou, jenže jejich dopad je různý prodle kondice lesa. Příroda nemá ráda líné lidi a vždy je za jejich lenost potrestala. Lidi, kteří si chtěli pomoci nevhodnou chemií či mechanizací, zrovna tak jako "ekology", požadující bezzásahové hospodaření. To mohou praktikovat země jako USA, CAnada, Švédsko, Finsko, ale ne maličká kulturní přelidnená zemička, jako je ta naše. Víte, co našim předkům dalo práce, než vytvořili ZDRAVÝ les? Co necháme my našim potomkům? Úhor místo polí, případně pole prvotřídní bonity zastavěná nesmyslnými sklady obchodních řetězců, eutrofovanou vodu, modrozelenou vlivem vodních květů sinic, sila, paneláky, snobská sídlišťátka rodinných domků podle USA místo krásné architektury, kterou nám zanechali naši předkové a cosi, co není ani prales, ani produkční kulturní les, plný soušek, bezinek, ostružin, a nemocných stromů.

 Ti "Ekologové", chtějící bezzásahové lesy, jsou velice nezpdpovědní, protože jejich "úrodu" budou sklízet až pravnoučata a určitě s kletbou na rtech. TAkže pane, vyhrnout rukávy a pokud budete chtím mít les, který bude pěkný a navíc vám dá užitek, vraťte se poněkud zpět a vyhledjte literaturu skutečných odborníků.

Zbytečnéumírání stromů?

Autor příspěvku jak se to jeví "neví o čem píše". Jakoli používá líbivý sloh tak o stavu lesa nic neví a přitom se tváří jak znalec který to naopak ví a to je to nejsmutnější na celé kause.

Předně stromy neusychají zbytečně. Usychají proto, že jsou napadeny kůrovcovou kalamitou a jejich tlející dřevo bude podložím pro další les. Ke kalamitě ale nedochází zbytečně ale jako důsledek přírodních vlivů v kombinaci s lisdskými.

Jednou za století se přižene vychřice či spíše orkán a dynamika těchto jevů s růstem teploty planety poroste. Stojílo takovému orkánu v cestě les - padne. Jeli monokulturní a vzrostlý pak se na něm s největší pravděpodobností rozvine kůrovec a přejeli tomu klima teplého roku - pak až kalamitně.

Pokud autor opravdu včelaří pak ví, že delnice se mu obměnují v sezoně co pár měsíců, matka mu při troše štěstí vydrží až pět let, sám při troše štěstí vydrží deset až dvacetkrát tolik ale ten les než se z něj stane vyvážený biotop a kůrovci odolný smíšený porost se do této fáze dostane až za několik století a to je také doba, kterou  prožívají ti největší ze smrkových velikánů.

Pro člověka a jeho měřítka je hustý smrkový porost ideálem zdraví a krásy lesa. Pro ekologa je ideálem stabilní rozmanitý a druhově četný porost. V rozdílnosti těchto přístupů  kdy lesníci preferovali zisk kdežto s hlediska ekologie šlo o kaskadérství dnes přerostl na

Re: Zbytečnéumírání stromů?

vy jste taky teoretik, že? Všude jinde se napadené stromy odstraní, část dřevní hmoty, tak zvané nehroubí zůstane a ono hroubí se hospodářsky využije. Takhle by jednal normální člověk se zkušenostmi se sázením a výchovou lesa, třeba i přírodního, který ovšem na Šumavě prakticky neexistuje

Yellowstonský národní park je občas zasažen požáry.

Že jsou potřebné pro zdravý vývoj parku bylo zjištěno po létech, kdy se požárům bránilo. Dnes vidíte cedulky typu: "Ano, jedná se o lesní požár, víme o něm, není nutné jej hlásit." V 80. letech 20. stol. se jeden požár opravdu rozprostranil a shořelo 70% lesa parku. V parku se žádné zásahy nedělají, takže dnes již zde stojí od malých po vysoké stromy. Příroda nepotřebuje žádné zásahy, jen má trochu jiné vnímání času. Proto je směšné, že budeme dělat zásahy proti kůrovci. Ten se zde nachází jen jako následek lidské činnosti a to vysázení rychlerostoucích smrků. Je jedno, že to majitelé udělali už v 19. století. I dnes sklízíme plody jejich nenasytnosti. Kdyby totiž na Šumavě rostl les původní, tak by kůrovec v podstatě neměl šanci.

Re: Yellowstonský národní park je občas zasažen požáry.

V poslední větě jste to řekl sám... Kdyby totiž na Šumavě rostl les původní, tak by kůrovec v podstatě neměl šanci.... Problém je v tom kdyby. V Yellowstonském národním parku nikdy neexistoval hospodářský les, proto se k němu mohou lidé chovat jako k přírodnímu, nezasahovat a nechat na přírodě aby si poradila sama. To na Šumavě nelze. Celá Šumava je hospodářský, z valné části monokulturní les. I tam si příroda samozřejmě časem poradí ale bude to trvat stovky let, než se vytvoří přírodní les. Žijou tam ale lidi, živí je turismus a mimo jiné práce v hospodářském lese, co podle vás mají po několik generací dělat?

Smrk je náš bratr a má právo na život

zatímco kůrovec z nějakého neznámého důvodu náš bratr není a právo na život nemá. A kůrovcen zničený les není příroda - proč ? Protože nám se to nelíbí a příroda je to, co je hezké ?

Odmítá-li někdo bezzásahovost například s ohledem na místní lidi, pak to má svoji váhu. Ale tahle filozofie si může podat ruku s těmi nejpitomějšími vyznavači ekologie. A to je co říci.

Re: Smrk je náš bratr a má právo na život

Vypadá to, že jste ... vyznavač ekologie.

Pochybný článek

Autore, nejsem ekolog ani hospodský rozumbrada. Jsem jen fanda přírody a suchý ekonom, který se zaměřuje na fakta. Dozvěděl jsem se, že zatímco NP Šumava se zmítá v nerozhodnosti jestli těžit v 1. zóně nebo ne, sousedé z NP Bayerischer wald se již rozhodli. Prošel jsem si proto část Šumavy v okolí Knížecích plání. Mrtvý šedivý les a holiny opravdu nebylo nic pěkného. Vypravil jsem se proto do Finsterau zjistit stav v Německu. Tam totiž platí bezzásahovost již více než 20 let. Jak jsem se dozvěděl, po kontroverzní volbě smrkový les postupně chcípnul (kůrovec, polomy, kllima...). Asi jako u nás. Jenže mezi stojícími či ležícími mrtvolami stromů se zakrátko začaly objevovat náletové dřeviny. Tak 2/3 listnáčů a zbytek jehličnanů. Z nějakého neznámého důvodu tento nový porost celkem vydržel i v náročných klimatických podmínkách výšky kolem 1000m. Dnes jsou z těch nejstarších semenáčů tak 10m vysoké stromy. Dokonce jsem viděl na jednom návrší šedý les na České straně a o pár stovek metrů dál zcela zdravý les na Německé...

Takže. Myšlenka návratu k původnímu Šumavskému lesu je zajímavá, přínosná a velmi pravděpodobně udržitelná. Za nějaký čas pustiny to určitě stojí.

Autore, pokud jste skutečně aktivní typ jak popisujete a vidíte si dál než na špičku nosu, neztrácejte čas sepisováním ideologických žvástů, pohněte zadkem a projděte si třeba lokalitu o které píši.  

Re: Pochybný článek

Pane Rechnovský,

na argumentaci srovnáním s bavorskou stranou tu věcně nikdo nezareaguje. Nacházíte se v úlu ODS "teroristů" a ty nezajímá příroda, ale boj proti"ekoteroristům". Pohled na bavorskou stranu se nehodí do krámu jejich světového názoru, a tak se tam prostě nepodívají. Raději se zeptají otce zakladatele, jak to vidí on.

Kde je lidskost ?

No lidé tenkrát nadávali jací to jsou komunisté špatní hospodáři. Bohužel kapitalisté nejsou o mnoho lepší. Komouši si s ekologií moc hlavu nedělali, ale přírodu Šumavy nám zničili. Ekoteroristé ruku v ruce s kapitalisty ve jménu peněz však ničí vše co jim stojí v cestě vlastního prospěchu....

Re: Kde je lidskost ?

Ekoteroristi ničí opravdu kde co jim přijde do cesty. Vždy je potřeba se dívat, kdo danou organizaci sponzoruje. Kapitalista možná les vytěží až na kořeny a i kdyby to nechal ladem, tak za 20 let je tam les nový a krásně smíšený, který už bude odolnější než ona monokultura. Takže všechno zlé je k něčemu dobré.

Něco na tento způsob jsem viděl na Korsice, kde v 60-tých letech požár zničil velké území lesního porostu. Dodnes jsou tam ohořelé pahýly smrků trčící k nebi. Ale pod těmito pahýly je už krásně zelený les. Že by s tím na těch skaliskách někdo něco chtěl dělat není vidět - nechávají to přírodě a je vidět, že to umí :-).

Chyba se stala již při vyhlašování parku!

Jednak NPŠ neměl být zařazen do skupiny těch parků, které chrání přírodu naprosto nedotčenou člověkem, ve kterých platí oprávněně přísné pravidlo bezzásahovosti, které nelze aplikovat na monokulturní hospodářský les. Dále, byl-li vážně míněn úmysl přivést NPŠ do stavu, kdy by na podstatnou část porostů bylo možné aplikovat bezzásahový režim, mělo být v zákoně definováno přechodné období 50 - 100 let, kdy by se cílenými hospodářskými zásahy do ploch kulturního hospodářského lesa reintrodukovala původní dřevinová skladba (šumavský horský smrk, buk, klen, jedle) způsobem a v míře, které by zakládaly obnovu samoudržitelnosti lesa. Toto je možné snad i dnes ve zdevastovaných a zničených plochách hospodářských lesů s monokulturou introdukovaného cizorodého alpského smrku. Byť daleko obtížněji, než kdyby tento les byl cílenými hospodářskými zásahy zachráněn od sežrání. Čili zde jsou bursíkovsko-ekologistické škody nahraditelné. Co je ale nenahraditelné, to jsou enklávy opravdu původního horského smrkového lesa, které padly za oběť bursíkovsko ekologistickému šílenství. Zde by měla být vyvozena přísná trestně-právní odpovědnost. Je to výsledek stejně nemravné a morální nezodpovědnosti, jako  v případě rathovské a armádní zakázkové korupce.

Re: Chyba se stala již při vyhlašování parku!

Přesné, srozumitelné, není co dodat.

Co autor zamlčel

Autor zamlčuje několik podstatných věcí: Tam, kde vidí povalené stromy, samozřejmně nejde o práci kůrovce - on je to sice záludný brouk, ale tohle by nedokázal. A celkově na většině míst, kde "vinou ekologů" je "nevzhledný" usychající les by jediný rozdíl, pokud by tam neměli slovo ekologové, spočíval v tom, že by tam nebyl žádný les, protože by celé území někdo "sakumprásk" vytěžil.

Re: Co autor zamlčel

Smyslem ochranných opatření proti kůrovci je, aby se jeho postup zastavil nebo aspoň zpomalil. Takže tam, kde  dnes stojí houfy šedých souší, by byl živý les. Rádobyekologové k šumavským lesům přistupují jako by to byly lesy přírodě blízké, ale  skutečnost je taková, že hospodářské porosty byly vyhlášeny za národní park. Papír snese všechno, bohužel les nikoliv.

No zkrátka to tam doprasili

a jen slepý to nevidí.

Bohužel blbý zákon je na straně aktivistických šílenců.

Re: No zkrátka to tam doprasili

Paní Boublíková a nestálo by  se zeptat, kdo tento blbý zákon navrhl a také schválil ? Odpovědnost u nás nemá nikdo, ani za ten nejstupidnější zákon i když jej projednávají v Parlamentu i Senátu. Proč teda tolik projednávání, včetně podpisu prezidenta, když vznikají nesmysly.Ono to vše nejde hodit shodit na  aktivistické šílence, zejména jsou li kryti zákonem.

Je to volba občanů

a já jenom doufám, že se vzpamatují a vzejde politická reprezentace, která tyto fanatické ekoteroristy nažene do lesů na nucené práce s pilami a sazenicemi a dá jim šanci napravit tento zločin proti přírodě.

Re: Je to volba občanů

Pane Franku a nebylo by lepší, aby spolu s těmito "ekoteroristy" nastoupili ti, kteří schválili zákony, podle kterých tyto zločiny mohou fungovat?