O. Kadlec 20.1.2011 14:46

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

Madam - lépe než v holých kopcích, po kterých lezou brigádníci a sází a sází a sází.

Nikdo přece netvrdí, že JE MOŹNÉ hospodařit na Šumavě lesnicky. Nic tak moc se nestane. Ale navěky zmizí poslední možnost obnovy zbytku Hercynského lesa. Vzhledem k tomu, že ho je půl v Bavorsku a půl v Čechách, mělo by velký význam postupovat na celém území stejně a snažit se o totéž. O této možnosti ale politici zarputile mlčí, protože hrozí nebezpečí, že by museli naslouchat i biologii. To nechtějí. Věda má ve volbách malou sílu. Senátora Jirsu nevolí vědci, ale Šumaváci. Zájmy, zájmy, zájmy...já, který na Šumavu dvacet let chodím, mám ale jiný zájmy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kadlec 20.1.2011 14:35

Re: "stromy rostou i bez lesníka"

Pako.

Asi si nevšimlo, že autor se vyjadřuje s uznáním o lesnictví.

I lékař ví, že v některých situacích je bezpečnější nechat organismus vyléčit se sám, třeba jen s pomocí fysiologické regulace, než invazivně léčit. Na to ale potřebuje tomu procesu rozumět a na to je VÝZKUM.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kadlec 20.1.2011 14:31

Re: článek zcela mimo mísu

To co navrhujete se děje v Jizerkách. Jeďte se tam podívat a ptejte se místních. Stojí to obrovské zdroje, musí se to dělat opakovaně než se to někde podaří. Zalesnit mrtvé hory opravdu není snadné.

Na Šumavě ovšem nebyl vyhlášen národní park kvůli kulturnímu lesu, který byl a je na většině jejího území, ale kvůli menšině tohoto území, kde jsou dnes tzv. 1.zóny, a kde bylo možné ještě nechat zregenerovat specifický šumavský les.

Pan Vlašín to napsal dobře: to co se přitom o lese dozvíme, má větší hodnotu než to dřevo. Fyzici z podobných motivů staví gigantické a nepředstavitelně drahé urychlovače, nebo observatoře v Andách. Biologové se svým přístupen ochrany a pozorování jsou tisíckrát levnější.

Možná že Šumava nakonec politicky prohraje a v "národním parku" budeme mít totéž co všude jinde v pohraničních horách. Bude to dobře obhospodařovaný les - a nenapravitelná škoda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kadlec 20.1.2011 14:22

Re: Konečně článek, kde se nepláče nad

Příroda na Šumavě byla devastována před pár lety holosečemi. To naštěstí skončilo.

Je příliš mnoho těch, kterým to vadí a chtěli by z různých pohnutek vytěžení šumavských lesů dokončit. Proto ten politický tlak. Pod suchým lesem totiž roste les nový, nevysazený, a za nějakých deset-dvacet let to bude jasný všem. Proto ten tlak! Musí se tomu zabránit dokud to není vidět. dokud je možný přesvědčit veřejnost, že to co se děje se neděje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 20.1.2011 13:02

Re: Konečně článek, kde se nepláče nad

Stačí mi fantastické výhledy na rodící se přírodu Šumavy.

Les opravdu poroste v Evropě bez traktorů. Je to zde nejsilnější rostlinná formace.

Ale roste, přetváří se déle než je volební období a lidský život.

Ale beru v potaz, že pro někoho mrtvé stromy v NP (a nové pod nimi) jsou horšm stavem než výbuch atomové bomby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.1.2011 12:48

S autorem článku

nesouhlasím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Kůrka 20.1.2011 12:39

S autorem článku

souhlasím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 20.1.2011 11:52

Re: Konečně článek, kde se nepláče nad

Děkuji stačí mi hrůzyplná toulka devastovanou "přírodou" na Šumavě. Doufám, že viníci budou postaveni před soud.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 20.1.2011 11:49

Re: článek zcela mimo mísu

Souhlasím. Ti arogantní a svůj osobní (např. grantový zisk) sledující budovatelé nové (zdegenerované kulturní přírody) nepochopili to nejdůležitější, že jsou občanem placeni za to, aby udržovali přírodu v tom stavu, v jakém se většině občanů (ne nějakým lobistům)líbí. Měli by si rychle uvědomit, že mohou být v souladu s principem předběžné opatrnosti a ekonomické úspornosti vyhozeni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 20.1.2011 11:18

Re: A taky bychom

Vidím rozdíl mezi péčí o sad za domem a stádo kraviček a "péčí" o porost a zvěř v chráněném území Národního parku/relativní divočině.

Nebo chcete očkovat drobnou zvěř zapáchající injekcí, aby si na ní, nedej bože nepochutnal rys, liška, káně?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 20.1.2011 11:14

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

Docela si myslím, paní Košařová, že pokud budete i Národní park považovat za zdroj dřevní hmoty jakožto národního bohatství, tak s úctou k přírodě bych šetřil slovy.

Myslím, že při ploše hospodářských lesů u nás, největší hodnota Šumavy je v ní jako v krajinném divokém (relativně) celku. Nikoliv ve dřevě.

Samozřejmě firma Ľesy ČR to vidí jinak. V kubících dřeva.

Ale jest to samozřejmě věcí názoru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 20.1.2011 11:01

Konečně článek, kde se nepláče nad

"nemohoucností přírody" a nedává se tím mocná zbraň do rukou dřevařským firmám a turistům, kteří si pod pojmem národní park představují jen takovou poněkud divočejší a zanedbanější zahradu. Ty firmy jdou jen za kšeftem, ti turisté mají oprávněný názor.

A těch docela nenávistných poznámek v diskusi!

S článkem velice souhlasím, kůrovec si libuje v hospodářských monokulturách, a když si vymyslíme nepřítele (v NP ale žádný už z principu nemůže být), tak máme přístup k miliardám na "ochranu a údržbu" parku.

Kontrolní otázka: Co se stane s územím (může mít na krajích i přechodové po lesnicku udržované plochy), které ponecháme samo sobě. Dle sadařů-lesníků-krasoturistů zahyne. A bude tam zřejmě jen NIC. Ani náhodou!

Přeji příjemné toulky evropskou divočinou v okolí Pürstlingu!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 20.1.2011 10:46

článek zcela mimo mísu

Národní park Šumava byl kdysi vyhlášen právě kvůli tomu jak vypadal v době (a i před )vyhlášením !!!! Byl to tehdy až na malou část "kulturní" smrkový les.  A přesto měl pro lidi i nějakou neekonomickou hodnotu.  Se jim tak líbil, že byl vyhlášen národním parkem. Pak ale přišli "jiní" lidé. Že ho sežere kůrovec při bezzásahovosti bylo jasné každému i jim. Takže ti co to způsobili nechtěli změnu na jiný typ lesa, ale pozorovat ten "proces" sežrání a "obnovy". Mimochodem, stejně se tam zase uchytává hlavně smrk - tedy monokotura a ta tam opět vyroste pokud se bude princip bezzásahovosti aplikovat i na to zmlazování. Kdyby totiž chtěli co nejrychleji změnit druhovou strukturu na "vhodnější" , tak by okamžitě vykáceli ten kousek, kde se zrovna kůrovec objevi a na té pasece by vysadili nějaké ty buky, duby, jedle, břízy atd.  A za rok za  2 zase to samé o kousek jinde. Tak by při menším počtu lidí došlo k řízené obnově lesa v jiné druhové a věkové skladbě než se děje nyní a to tím samým nevhodným smrkem. Nebo se snad apoštolové bezzásahovosti snaží vysazovat a chránit nové porosty ??? A pokud by to všechno bylo dílem dřevařské lobby, tak snad je jasné, že by si také přišli na své, těžby by byla průběžná a nemuselo se to sklízet tak zběsile.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 20.1.2011 10:43

Re: Pane, vy jste šílenec !

 V rezervacích většinou platí poněkud jiná pravidla, než v "nerezervacích".  V zoologických zahradách se také se zvířaty zachází podle trochu  jiných pravidel, než ve velkovýkrmnách čehokoliv. A myslím si , že je to jen logické  A řeč je o přece  "národním parku" ne o smrkových či jiných plantážích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Hrbek 20.1.2011 10:07

Re: "stromy rostou i bez lesníka"

Lidé rostou i bez lékařů. Nač je tedy léčit. Na co lékaře?

Prosím pan Višína, aby se, v souladu s jeho názory, dobrovolně vzdal veškeré zdravotní péče.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jaňour 20.1.2011 9:53

Už chápu,

proč musíme vyhynout.

Je potřeba vylovit všechny ryby z oceánů (les), neboť by je sežrali žraloci (kůrovec).

Je zapotřebí vykácet všechny tropické pralesy, protože potřebujeme pěstovat "biopalivo".Atp.

Z částí, které tvoří les, je skutečně nejcenější dřevní hmota.Ale především ta, co zůstane.Jen z té vzniká půda, na které roste nový les.A jedinou cenu má les jako les,ne jako dřevo.Je zločin odvézt úplně všechno dřevo včetně tzv. štěpky na topení.

Chamtivost a po nás potopa a to doslova.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Brezina 20.1.2011 9:38

Soudni znalec?

Pane Vlasine, dovolte otazku. Jste onen Mojmir Vlasin, ktery podle brnenskeho soudu zneuzil sve kulate razitko soudniho znalce k tomu, aby se zbavil odpovednosti za skody zpusobene blokadou pralesa na Trojmezne, kterou sam organizoval? Podrobnosti zde:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/sumava-obelisk-pro-aktivisty-i-dm1-/p_spolecnost.asp?c=A090831_171650_p_spolecnost_wag

Pokud jste stejna osoba, nemate nejmensi moralni pravo se k Sumave nadale vyjadrovat. Usvedceny podvodny soudni znalec ma totiz prave z ostudy kabat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kraus 20.1.2011 9:13

Pane, vy jste šílenec !

 "Jde jenom o to, abychom na malém, malinkatém kousku republiky ponechali přírodní procesy běžet. Poznání, které nám to přinese, je tisíckrát cennější než všechno dřevo, které na Šumavě stojí a leží."

Ať tedy podle vás sežere celou Šumavu kůrovec, hlavně když na malinkatém kousku republiky necháme volně běžet přírodní procesy. Jenže ten malinkatý kousek republiky není původní les, ale kulturní les vysázený člověkem. Dnes tu ale máme spoustu druhů cizích invazivních rostlin i živočichů. Takže se může docela klidně stát, že na onom malinkatém kousku přírody poroste spíše bolševník než nějaký "původní les".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 20.1.2011 8:10

"stromy rostou i bez lesníka"

Ano, a bez lesníka taky hynou.

Možná by stálo za to, část těch šumavských "hvozdů", oholených od kůry, o listech nemluvě,  dočista do čista, zcela zlikvidovat ... na stav, jaký panoval před nástupem "humánního" barbara dvacátého století.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Košařová 20.1.2011 8:09

Autor článku nemá úctu k přírodě

Autor článku si vůbec neváží dřeva, jako cenné suroviny, které je omezené množství. Ani  práce lesníků, která je dlouhodobá a přináší výsledky až po mnoha letech. Autor článku patří k těm lidem, kteří když chtějí dřevěnou skříň, dojdou si pro ní do obchodního domu. Nevidí za tou skříní práci přírody, lesníků, dřevařů. Vidí jen ty peníze, které za to zaplatí. Chybí mu úcta k darům přírody, kterou naši předci cítili mnohem silněji, předávala se z generace na generaci. Když něco v lese nebo na poli vyrosto, snažili se to využít, bylo jim to vzácné.

Když necháme stromy popadat a ztrouchnivět, samozřejmě, že tam po nich vyrostou další. Ale vzrostlý les tam bude až za padesát let. A jak se žije zvířatům a ptákům na holých kopcích, kde byl dříve les?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vlk 20.1.2011 0:48

A taky bychom

se mohli vykašlat na očkování a desinfekci a podobné pitomosti, které si vymýšlí jen doktoři , protože těch našich 10 milionů lidí jsou jen malinkým kouskem lidstva z těch milisrd, a lidi žili i před medicínou a lékama .... Autor ať si vyjede někam do tajgy a kouše kořínky a dělá pokusy sám na sobě a ne na nás. A našich lesích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek