4.5.2024 | Svátek má Květoslav


Diskuse k článku

ŠUMAVA: Les může růst i bez lesníka...

Na stránkách Neviditelného psa probíhá diskuse mezi vědci ze Šumavy a profesorem lesnické fakulty v Brně. Radomíra Mrkvu znám už řadu let, mnoho hodin jsme strávili diskusemi o Šumavě, a tak mohu potvrdit, že je to člověk znalý věci, uvážlivý a čestný. Je vůbec možné, aby se profesor, který je seznámen s kůrovcem i se smrkem tak, jak málokdo v České republice, mýlil?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jaňour 20.1.2011 9:53

Už chápu,

proč musíme vyhynout.

Je potřeba vylovit všechny ryby z oceánů (les), neboť by je sežrali žraloci (kůrovec).

Je zapotřebí vykácet všechny tropické pralesy, protože potřebujeme pěstovat "biopalivo".Atp.

Z částí, které tvoří les, je skutečně nejcenější dřevní hmota.Ale především ta, co zůstane.Jen z té vzniká půda, na které roste nový les.A jedinou cenu má les jako les,ne jako dřevo.Je zločin odvézt úplně všechno dřevo včetně tzv. štěpky na topení.

Chamtivost a po nás potopa a to doslova.

I. Brezina 20.1.2011 9:38

Soudni znalec?

Pane Vlasine, dovolte otazku. Jste onen Mojmir Vlasin, ktery podle brnenskeho soudu zneuzil sve kulate razitko soudniho znalce k tomu, aby se zbavil odpovednosti za skody zpusobene blokadou pralesa na Trojmezne, kterou sam organizoval? Podrobnosti zde:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/sumava-obelisk-pro-aktivisty-i-dm1-/p_spolecnost.asp?c=A090831_171650_p_spolecnost_wag

Pokud jste stejna osoba, nemate nejmensi moralni pravo se k Sumave nadale vyjadrovat. Usvedceny podvodny soudni znalec ma totiz prave z ostudy kabat.

V. Kraus 20.1.2011 9:13

Pane, vy jste šílenec !

 "Jde jenom o to, abychom na malém, malinkatém kousku republiky ponechali přírodní procesy běžet. Poznání, které nám to přinese, je tisíckrát cennější než všechno dřevo, které na Šumavě stojí a leží."

Ať tedy podle vás sežere celou Šumavu kůrovec, hlavně když na malinkatém kousku republiky necháme volně běžet přírodní procesy. Jenže ten malinkatý kousek republiky není původní les, ale kulturní les vysázený člověkem. Dnes tu ale máme spoustu druhů cizích invazivních rostlin i živočichů. Takže se může docela klidně stát, že na onom malinkatém kousku přírody poroste spíše bolševník než nějaký "původní les".

B. Brousková 20.1.2011 10:43

Re: Pane, vy jste šílenec !

 V rezervacích většinou platí poněkud jiná pravidla, než v "nerezervacích".  V zoologických zahradách se také se zvířaty zachází podle trochu  jiných pravidel, než ve velkovýkrmnách čehokoliv. A myslím si , že je to jen logické  A řeč je o přece  "národním parku" ne o smrkových či jiných plantážích.

J. Václavíková 20.1.2011 23:54

Re: Pane, vy jste šílenec !

S těmi velkovýkrmnami jste to přesně vystihla!

S. Ševeček 20.1.2011 8:10

"stromy rostou i bez lesníka"

Ano, a bez lesníka taky hynou.

Možná by stálo za to, část těch šumavských "hvozdů", oholených od kůry, o listech nemluvě,  dočista do čista, zcela zlikvidovat ... na stav, jaký panoval před nástupem "humánního" barbara dvacátého století.

A. Hrbek 20.1.2011 10:07

Re: "stromy rostou i bez lesníka"

Lidé rostou i bez lékařů. Nač je tedy léčit. Na co lékaře?

Prosím pan Višína, aby se, v souladu s jeho názory, dobrovolně vzdal veškeré zdravotní péče.

O. Kadlec 20.1.2011 14:35

Re: "stromy rostou i bez lesníka"

Pako.

Asi si nevšimlo, že autor se vyjadřuje s uznáním o lesnictví.

I lékař ví, že v některých situacích je bezpečnější nechat organismus vyléčit se sám, třeba jen s pomocí fysiologické regulace, než invazivně léčit. Na to ale potřebuje tomu procesu rozumět a na to je VÝZKUM.

M. Košařová 20.1.2011 8:09

Autor článku nemá úctu k přírodě

Autor článku si vůbec neváží dřeva, jako cenné suroviny, které je omezené množství. Ani  práce lesníků, která je dlouhodobá a přináší výsledky až po mnoha letech. Autor článku patří k těm lidem, kteří když chtějí dřevěnou skříň, dojdou si pro ní do obchodního domu. Nevidí za tou skříní práci přírody, lesníků, dřevařů. Vidí jen ty peníze, které za to zaplatí. Chybí mu úcta k darům přírody, kterou naši předci cítili mnohem silněji, předávala se z generace na generaci. Když něco v lese nebo na poli vyrosto, snažili se to využít, bylo jim to vzácné.

Když necháme stromy popadat a ztrouchnivět, samozřejmě, že tam po nich vyrostou další. Ale vzrostlý les tam bude až za padesát let. A jak se žije zvířatům a ptákům na holých kopcích, kde byl dříve les?

Š. Hašek 20.1.2011 11:14

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

Docela si myslím, paní Košařová, že pokud budete i Národní park považovat za zdroj dřevní hmoty jakožto národního bohatství, tak s úctou k přírodě bych šetřil slovy.

Myslím, že při ploše hospodářských lesů u nás, největší hodnota Šumavy je v ní jako v krajinném divokém (relativně) celku. Nikoliv ve dřevě.

Samozřejmě firma Ľesy ČR to vidí jinak. V kubících dřeva.

Ale jest to samozřejmě věcí názoru.

K. Kužel 20.1.2011 15:46

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

Zřejmě jste přehlédl, že paní Košařová považuje les nejen za zdroj dřevní homty, ale také za teritorium pro zvířata a ptáky. Je to na konci jejího příspěvku, česky, černé na bílém.

Les sežraný kůrovcem je prostředí pro zvířátka dosti nehostinné. To v příspěvku paní Košařové stojí také, a také česky.

O. Kadlec 20.1.2011 15:58

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

Holoseč taky. To není argument proti přírodní obnově lesa. Ta je každopádně šetrnější.

O. Kadlec 20.1.2011 14:46

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

Madam - lépe než v holých kopcích, po kterých lezou brigádníci a sází a sází a sází.

Nikdo přece netvrdí, že JE MOŹNÉ hospodařit na Šumavě lesnicky. Nic tak moc se nestane. Ale navěky zmizí poslední možnost obnovy zbytku Hercynského lesa. Vzhledem k tomu, že ho je půl v Bavorsku a půl v Čechách, mělo by velký význam postupovat na celém území stejně a snažit se o totéž. O této možnosti ale politici zarputile mlčí, protože hrozí nebezpečí, že by museli naslouchat i biologii. To nechtějí. Věda má ve volbách malou sílu. Senátora Jirsu nevolí vědci, ale Šumaváci. Zájmy, zájmy, zájmy...já, který na Šumavu dvacet let chodím, mám ale jiný zájmy.

O. Kadlec 20.1.2011 14:47

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

pardon. Nikdo nepopírá, že...

J. Václavíková 20.1.2011 23:51

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

Zase souhlas! Je buď produkce dřeva (= výroba), nebo přírodní procesy bez nároků na produkci dřevní hmoty. Nejhorší je, že umanutí zastánci výroby se zaštiťují přírodou.

O. Kadlec 21.1.2011 0:02

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

já myslím že Vlašín má pravdu, že výroba dřeva není ten hlavní nepřítel, ale druhořadý faktor. Podle mne je ten hlavní problém že tu kůrovcovou kalamitu nelze v parku udržet. A to vadí lesníkům a nikdo se jim nemůže divit.

Jenže já chodím po Šumavě od chvíle, co jsem byl svědkem stříhání drátů. Byl jsem tam tedy i před kalamitou. Ale tu kalamitu všichni znalí čekali a došlo by k ní stejně! Nikdo nevěděl jak se jí vyhnout. Krátce to zkusili s holosečemi jako v Jizerkách a v Orličkách. Ale to je horší než všechno co vás napadne. Totální devastace. Postupné "vyžínání" napadených stromů - jsem laik ale podle mne finančně nereálné. Na to nejsou lidi a není kdo by je platil. A stejně by to muselo nakonec skončit postupným zkulturněním všech 1.zón - a bez výsledku! Kůrovec by hrozil stále znovu a znovu, ve vlnách. To co nakonec zvolili bezpochyby ohrožuje hospodářské lesy. Uvidíme na jak dlouho. Teoreticky to nejde do nekonečna a Šumava se uzdraví, zatímco hospodářské lesy budou zachráněny tou metodou, jakou chtějí lesníci zachraňovat samu Šumavu. Možná...

Každopádně přírodovědci nejsou žádní fanatici, ale to co dělají má dalokosáhlý význam pro budoucí generace a pro porozumění tomu, jak zachovat při životě lesy.

J. Václavíková 21.1.2011 0:14

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

Nejhorší jsou fanatici, kteří nahrazují nedostatek vědomostí vírou v jedinou pravdu. Myslím, že jsem byla kdysi poučena, že pro smrky je ,,určena" poněkud vyšší nadmořská výška, než v jaké je pěstujeme povětšinou my. Proto jeho zdravotní problémy. Přirozený porost v těch nižších partiích by obsahoval hlavně listnáče a pak taky jedle. Když my radši znásilňujeme přírodu!

O. Kadlec 21.1.2011 0:42

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

Ono to tak snadno změnit skladbu lesů nejde. A na Šumavě myslím ani nevíme, kde původně rostl horský smrkový prales. Já akorát vím, podle pozorování, od které přibližně vrstevnice a kde už nevyroste buk.

To hlavní ve sporu je přece to, že les musel zápasit s kůrovcem odjakživa a uměl to, i když to nemáme zdokumentováno. Tak je asi potřeba to ten les znovu "naučit" a přitom ten proces dokumentovat. Od toho snad národní parky máme! Na Šumavě by z žádného jiného důvodu park být nemusel. Nepotřebujeme Národní park Šumava jako ekonomický subjekt, který by kromě lesního hospodářství neuměl nic než regulovat pohyb turistů a zakazoval obnovu zničených obcí. Ale přesně do tohoto stavu parku by se chtěli dostat politici.

J. Václavíková 21.1.2011 1:18

Re: Autor článku nemá úctu k přírodě

Myslím, že to vidíme podobně. Jen jsem chtěla naznačit, že umělá smrková monokultura si s kůrovcem sama neporadí, předpokládám, že vznikne les pestřejší, než byl původní. Už jsem trochu unavena z neustálého vyvracení zjednodušujících pohledů, Vy ne? Nevím, proč vznikla tak silná averze ke všemu zelenému, dnes je tak módní si kopnout, každý hlupák se cítí povolán vynášet odsudky, všichni jen opakují naučené mantry, aniž by si o věci zjistili aspoň nezbytné minimum a přemýšleli o tom.

V. Vlk 20.1.2011 0:48

A taky bychom

se mohli vykašlat na očkování a desinfekci a podobné pitomosti, které si vymýšlí jen doktoři , protože těch našich 10 milionů lidí jsou jen malinkým kouskem lidstva z těch milisrd, a lidi žili i před medicínou a lékama .... Autor ať si vyjede někam do tajgy a kouše kořínky a dělá pokusy sám na sobě a ne na nás. A našich lesích.

Š. Hašek 20.1.2011 11:18

Re: A taky bychom

Vidím rozdíl mezi péčí o sad za domem a stádo kraviček a "péčí" o porost a zvěř v chráněném území Národního parku/relativní divočině.

Nebo chcete očkovat drobnou zvěř zapáchající injekcí, aby si na ní, nedej bože nepochutnal rys, liška, káně?