L. Novák 2.2.2016 10:44

Re: Doufejme?

V roli "objeti" Radových blábolů je lepší se odebrat k objedu... :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 2.2.2016 10:43

Re: Doufejme?

Pane Rado, před lety jsem měl možnost se projet severozápadní Kanadou (Yucon). Jsou tam tisíce hektarů neobhospodařovaných lesů, v nichž občas vznikají požáry - podél silnic od neopatrných turistů, jinde většinou od blesků. Ten les je tvořen stejnověkými stromy rostoucími tak hustě, že je prakticky neprůchodný. Ty stromy bych měl raději dát do uvozovek, jedná se spíš o tyčovinu. Na spájeništích nebo po sežrání kůrovcem se les znovu obnoví přirozenou cestou, ovšem výsledkem je zase jen stejnověký les z tyčoviny. Něco podobného čeká i Šumavu, kde budou, vzhledem k nadmořské výšce, obdobné klimatické poměry. Mezi mrtvými stromy zde vzniká nahusto rostoucí mlází ze smrkové monokultury. Výsledkem může být zase jen neprostupná houština smrkové monokultury. Kecy o smíšeném lese jsou jen kecy, dokud tam ty listnáče nějdo nevysází. Čekat na sojky, až tam pár žaludů zanesou a z těch snad za 50 let vyrostou stromy schopné reprodukce je dost úsměvné.

Samozřejmě, i tato forma je "nedotčenou přírodou".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rybenský 2.2.2016 10:08

Dojeďte na Šumavu

a podívejte se, jak se zmlazuje les. Stačí i v zimě na běžkách. Už to nejsou jen semenáčky, už koukají ze sněhu.

Jedno přísloví říká Pro les nevidí stromy, novější bude říkat Pro holinu nevidí zmlazování

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kopta 2.2.2016 9:28

Re: Doufejme?

bla bla bla...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.2.2016 9:26

Re: "Ochránci" přírodních jevů a procesů na Šumavě,

Pane Prokope, myslel jste sníženou těžbu dřeva?

Jinak moc škod nevidím. Krom ovšem zajíkání se některých návštěvníků "no, mámo, takovou spoušť jsem nikdy neviděl". A v noci se jim zdá, jak Šumava umírá. Též byl skoro vesmírně-státnický problém v Horních Uhrách, když jim "hynuly" před očima reportérů TV Vysoké Tatry (po tom větru v noci). Vzpomínáte??

Zkráceno, zjednodušeno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 2.2.2016 9:13

"Ochránci" přírodních jevů a procesů na Šumavě,

to je takový český přírodní Barnevernet. Mnoho keců o dobrých úmyslech, mnoho nadělané škody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.2.2016 9:07

Máte v tom guláš/gulyás, pane Řího.

Už jen Vaše tvrzení (kde jste na něj přišel?), že les/porost se obnovuje stovky let! Má ty prostoto! Asi jste to odkoukal od přírodozpytce Pitharta ("kde brouk, tam nikdá nic kloudného už nebude", citace).

Prostě jde o miliardy za dřevo (též termín dřevní hmota, používají i "šumavotvůrci") všude. Všude. Ani hektar přírody nemůže být. A potom do toho mluví i délka volebního období a názor, že Šumava bude něco jako "moje zahrádečka u chalupy". Posekaná, hezoučká, asfalt cestičky, lanocentra, hlavně, abych si "neumazal běloučkéadidasbotičky"!! A u každého padlého stromu (též básníci městští používají termín "umírající") poučení a výstraha, že s tím si příroda neuměla poradit a musí nastoupit "moudrý člověk-hospodář". Děkuji, nechci. Zjednodušeno, zkráceno.

Ze zelených/Jaujau a Bursíka se mi dělá zle. Aby bylo jasno. Data beru z "tlustých knih" o lesích mírného pásma. A též tam vobčas zajedu. Často. Taky do Bavor. Třeba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 2.2.2016 8:52

Re: Doufejme?

K tézi: ... "nedokážu pochopit, jak si někdo může vážně myslet, že mrtvý les je schopen zplodit les živý."...

To, že to nechápete je mi líto - ale díky za upřímnost která je žel obrazem dneška. Toto se ale dělo a děje od pravěků a je spíše s podivem, že jste si na žádném místě nevšimla, jak se porosty obnovují.

Něco jiného - co vás možná zmátlo - je ale produkční les, kde se stromy nutně sází do řádek, sponů..... nebo městský park, tak aby se na hektar vyprodukovalo maximum kubíků či estetickáho dojmu... Toto se přirozeně skutečně neděje. Příroda totiž upřednostnuje tvorbu rozmanitosti - nikoli jen jednoho produktu podle lidských představ. Kdo je ale trochu všímavý, tak dokonce i dnes může ve víceméně "pralesním" prostředí odpozorovat krátké řádky stromů rostoucích právě tam, kde kdysi předtím padl k zemi velikán - jejich předchůdce. Na Bavorské straně Šumavy to je k vidění také tam kde se právě po kalamitách neodtěžovalo.

Naopak, pokud někdo plošně odtěží dřevní hmotu, zvláště v horské lokalitě, která má malý půdní profil ale je extrémě namáhaná změnami teplot od oslunění, větrem, deštěm... - pak i bezodkladné a nákladné znovuzalesnění třeba rozmanitými druhy... nemusí zabránit vzniku holin. Každopádně vede ke stejnověkému porostu který se do různých pater může rozvinout jen s větším zpožděním.

Obnova porostu se proto daleko spíše daří samovolnou a postupnou suxcesí kde postupně popadávají odumřelé kmeny... Právě nejodolnější je věkově i druhově rozrůzněný porost. To co ale člověk zmenil náhlým zásahem - třeba kácení z roku na rok, nebo i plošná výsadba.... se ale nedokáže tak rychle vrátit ke stabilitě i přesto, že obvykle je přirozená suxcese nejrychlejší cestou. Za dnešní situace pokračující kyselé depozice a změn klimatu je de facto situace pokračujícího lidského vlivu a proto tuplovaně obtížnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 2.2.2016 8:14

Šumavu stále ničíme.

V tom s autorem souhlasím i když ve smyslu kterému se on striktně vyhnul. Pojem "bezzásahovost" byl totiž zůžen jen na přímé použití pesticidů a těžbu přičemž kyselá depozice jako hlavní viník zkázy horských lesů v letech 80tých ještě neustala - jen poklesla na čtvrtinu. Depozice dusíku dokonce rostou.

Černé jezero a jeho přítoky proto zůstavají pro překyselení mrtvé, porosty jsou už od překyselení stále stresované a tím méně odolné, klimatická změna jako další podstatný vliv navíc zrychlila postup a tak je všeobecně navýšen potenciál pro působení kůrovce. Ten je latentně přítomen ve všech a nejen Šumavských porostech a čeká na výraznější podnět jako polom ... aby kalamitně dorazil to, co člověk načal tvorbou monokulturního a alespon přírodně urychlil přeměnu málo vitálního na novou půdu.

Těch co by ten zbytek dřevní hmoty narostlé za století v dnešním jaksi nikomu nepatřícím chtěli zpeněžit těžbou a tím v důsledcích na mikroklima dorazit zbyteček oněh pár procent relativně nejméně dotčené přírody zřejmě neubývá. Zatím právě ale žel jen jim brání legislativa v extenzivnosti. Toto autor asi považuje za znevýhodnění podnikavců svého druhu a tak to zabalil do dnešní účelové agitky ve které je Šumava jen další potenciální objetí, která nikde v lidských mocenských strukturách nemá svého přímého zástupce - ačkoli nám všem spoluumožnuje i dýchat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vozábalová 2.2.2016 1:46

Doufejme,

že zdravý rozum ještě zvítězí, byť šanci má pramalou a konečné řešení se blíží mílovými kroky.

Jen pořád nedokážu pochopit, jak si někdo může vážně myslet, že mrtvý les je schopen zplodit les živý. Tak přece život nefunguje, jen živoucí organismus má potenciál rozmnožení - tedy samozřejmě myslím přirozenou, přírodní cestou.

Šumava je mi hodně blízká, je mi jí do budoucna velmi líto, nemyslím však, že by dnes byla síla, která by mohla úplnému zničení šumavských lesů zabránit.

S velkou dávkou zloby a ironie někdy říkám - no co, vždyť dnes se věda chystá "oživit brontosaura" - tak proč by za pár set let někdo nedokázal vrátit na Šumavu původní smrčiny a jedlové či bukové porosty.

Máte pane autore pravdu - přírodu zničit nelze (tedy i to by lidstvo možná dokázalo, kdo ví), ale Šumava téměř jistě přestane být plícemi Evropy, rezervoárem vody a domovem mnohdy ohrožených druhů zvěře - no nakonec, mrtvý les, buřeň a erozí obnažené skály jsou také příroda, o tom není pochyb.

• reagovat
• nahlásit příspěvek