M. Prokop 1.2.2016 10:16

Re: O jedno vás prosím, milí diskutující

Blbne zdatně, dtto Novák číslovaný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.2.2016 10:14

Re: O jedno vás prosím, milí diskutující

Pane Gamblička máte pravdu v tom, že pokud se vysázejí mladé smrky i tam, kdy posléze nikdy nedorostou s důvodů nevhodných klimatických či půdních podmínek a následné kůrovcové kalamity.... mohou prvých cca 30 - 50 let prosperovat zdánlivě pěkně vitální.

V toto období jejich mládí je totiž kůrovec běžně nenapadá. Ten potřebuje ke svému rozvoji silnější kůru, vyhledává nejprve oslabené polámané stromy podle množství terpentenů které citlivě vnímá - ty posléze feromonem značkuje s cílem hromadného náletu. jeden brouček totiž velký strom nejen neudolá ale byl by praskyřicí a dalším pravidelně zabit. Pro jeho až explozivní přemnožení kůrovce je třeba les stejnověké monokultura s hustými spony bez spodního patra větví a co možná suché teplé počasí.

Toto je ale právě situace prakticky ve všech našich produkčních lesích. Kůrovec je dnes na celém našem území latentně ale smrk se mu obvykle ještě ubrání. Lesníci mohou udržet takovou monokulturu pokud budou ihned vyřezávat silně napadené stromy a jejich nejbližší okolí a nenastane přitom nějaká extrémní situace. I rozvolněné boreální lesy jsou ale celosvětově na ústupu k severu. Pro zvláště rychle se měnící klima v severních oblastech to ale nestíhají. Než dorostou tak se mnohde neúnosně oteplí a vysuší krajina.

http://ac.blog.sme.sk/c/388896/ihlicnate-lesy-sa-rozpadavaju.html

Ti kteří si dělají na nově zarůstajících plochách fotku na památku s kráskou ale mladou, stejnoletou jednodruhovou přírodou, mají záznam jen s doby jakési její hájenosti - nikoli doklad stabilní životaschopnosti víc jak stoletého biomu. Smrkové porosty dnes přitom chřadnou celosvětově a kdo je trochu pozorný tak je to schopen rozeznat už s počínající defoliace která postupuje od nejnižších pater, potom čůrky praskyřice na kmenech.... Takové stromy rostou ještě přesto zdánlivě rychle, nemají u země silné větve, minimum lesnické náročnosti během růstu ... zkrátka zdánlivě ideál pro dřevospracující průmysl - ale na jak dlouho?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kopta 1.2.2016 9:31

hezký článek

hezký článek, a hlavně pravdivý. eko fanatikům nejde o záchranu přírody, jde jim o ideologicky čistý přístup i kdyby to mělo šumavu zlikvidovat...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Czernin 1.2.2016 9:19

Re: it's clear! :-))))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 1.2.2016 9:18

Re: it's clear! :-))))

Přesné!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 1.2.2016 8:52

Re: O jedno vás prosím, milí diskutující

heh, tak nějak jsem si vzpomněl na Meluzínu v Krušných horách - eklogitová stolová hora s krásnými výhledy, skálami a několika jeřabinami, ještě před cca 15 lety holá. Jeden z nejhezčích vrcholů KH. Teď už je vrcholové plató z velké části zarostlé mladými smrky, které tam lesníci vysázeli jen proto, že tam žádné nebyly. Za 15-20 let to bude jen tuctový zarostlý vrchol, bez výhledů a bez přitažlivosti pro turisty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Maleček 1.2.2016 8:13

Zelení ve službách byznysu

A to si přestavte, že původní šumavský les byl tvořen tak řídce řídce rostoucími velikány, že se mezi nimi pásly krávy. To co dnes bezzásahovostí produkují zelení pomatenci je opět jednodruhová stejnověká smrková monokultura, ke všemu s nepůvodním nešumavským smrkem.

Tím sami na sebe prozrazují, že jsou jen figurkami v rukou velkodřevařské mafie, která přesně takový les pro své zisky potřebuje.

A takhle to je u zelených mozků se vším. Za krásnými kecy o ochraně přírody od byznysových mafií úplatky nacpané kapsy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Novák 1.2.2016 7:54

Re: O jedno vás prosím, milí diskutující

Jde o přirozenou sukcesi, která bude velmi zdlouhavá a dá se lidským zásahem urychlit. Otázka je, jestli není lepší nezasahovat, protože do zásahů se jednak vloží lidé jako je P. Mrkva a budou je ohýbat podle svých podnikatelských záměrů a jednak nevím, do jaké míry jsou lesníci důvěryhodní. Když mi profesor řekne, že když vidí paseku, tak zalesňuje, a když zalesňuje, tak smrkem, tak bych radši vyhlásil bezzásahovost. Kromě toho tam, kde stromy neomlazují přirozeně, neporostou ani ty vysazené. Krušné hory jsou toho příkladem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Frauknecht 1.2.2016 7:28

it's clear! :-))))

Co je blábol ňákýho Prof. Ing. R. Mrkvy, CSc. proti vědeckému názoru pánů P.Rady a K.Nováka 396.

A podobně to v naší banánový republice funguje téměř ve všech oborech!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 1.2.2016 7:06

Re: O jedno vás prosím, milí diskutující

Vy tou bezzásahovostí myslíte jen nekácení stromu, ale tady jde i o možnost aktivně vysazovat žádoucí dřeviny a to je taky zásah. Ve smrkových lesích vám jen tak buky nevyrostou a tam, kde smrkové monokultury již vymřeli by bylo žádoucí vysázet buky, javory, osiky, jedle atd., ať je nový les pestřejší a odolnější vůči příštím kalamitám

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Novák 1.2.2016 5:37

Re: O jedno vás prosím, milí diskutující

S P. Radou lze jedině souhlasit. Článek R. Mrkvy je navzájem so odporující blábol, jehož účelem je obhájit, že NPŠ nebude Národním parkem, ale příležitostí, aby si někdo namastil kapsu. Přímo se to nedá říct, tak se R. Mrkva kolem toho kroutí jako had. Přitom ať se nechá les bezzásahový nebo se budou vysazovat smrky, nový les vyroste až za řadu desetiletí, a samozřejmě tím lépe, čím víc starého dřeva na místě zůstane a zetlí. O ten budoucí les ale P. Mrkvovi a jemu podobným nejde, na ten kašlou. Jde o to kácet, odvážet a prodávat to dřevo, které ještě teď na Šumavě stojí, čili vydělávat peníze. Boj proti lýkožroutovi je jen záminka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Skála 1.2.2016 5:04

O jedno vás prosím, milí diskutující

nereagujte na výplody pana Rady! Nemá to smysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.2.2016 1:23

Ochrana Lesa nebo NP?

Autor si průběžně v celém článku plete funkce produkčního lesa s funkcí Národního Parku. Je to přízačné jeho profesi - chráni les - ale jen les. A v této jednostrannosti tkví problém. V produkčním lese zacíleném předně na výnosy kvalitní dřevní hmoty totiž skutečně platí to co píše úvodem: ..."kácet (a hubit kůrovce) nebo nekácet (a nechat les „bezzásahový“)"... Ostatní je tam má význam podřadný.

V NP ale není ochrana jen jednostranná - jen pro jeden druh dřevin, rostlin, živočichů... ale co možná pro celek. Tedy i toho kůrovce který je zde spolu se smrkem už 65milionů let a za tu dobu se stal jakousi bílou krvinkou celého systému. Může se až přemnožit zejména v extrémních situacích jako jsou polomy nebo neobvyklý vývoj klimatu. Pak urychleně rozkládá nemocné stromy na půdu která je předpokladem pro nový typ vegetace.

V chráněných územích - at už jsou kdekoli - tedy jde co možná o bezzásahovost o kterou už přišlo prakticky 99% území našeho státu a podobně i okolního světa který je nyní tzv "kulturní krajinou". Ta kulturnost je ale dnes na pováženou s hlediska překročení stability prostředí a úbytku druhové rozmanitosti. Druhová rozmanitost dnes klesá víc jak 1000x rychleji než před antropocénem jen druh homo s.s. zatím bují. Nestabilní jsou ale i další oblasti - viz "planetární meze": http://www.stockholmresilience.org/21/research/research-programmes/planetary-boundaries.html

Dávám však autorovi v úvodní otázce zapravdu, že hrozí rozpad vzrostlého lesa - celostátně! Ten na Šmavě "vzrostl" do formy velmi nestabilní stoleté monokultury. Důvodem je vedle neprozíravosti předků zejména postupující klimatická změna a setrvávající kyselé depozice které poklesly od neblaze proslulých let 80tých jen na čtvrtinu. V neposlední řadě pak lidská chtivost velící vytěžit s takto oslabeného přírodního prostředí co se ještě vůbec dá - a po nás potopa?

• reagovat
• nahlásit příspěvek