Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Šumava

O Šumavě již odmítám diskutovat. Je to zářný příklad naší společnosti, kdy dva dogmaticky prosazované způsoby ošetření v tomto případě šumavské přírody bez výsledného konečného konsensu vedou k ničení větší plochy přírody, než je nutné. A tento způsob komunikace, bez řízení diskuze někým s nadhledem se projevuji v mnoha oblastech českého života. Výsledkem je zmar, v lepším případě zmatek vedoucí k naštvání a rezignaci českého obyvatelstva. Jsou u nás nějaké osobnosti, které by svoji vahou dokázali usměrnit život do určitého dlouhodoběji orientovaného chodu společnosti.

Re: Šumava

Poněkud jste pominul, že právě situace "zmaru" jak píšete ..." v lepším případě zmatek vedoucí k naštvání a rezignaci českého obyvatelstva".... byla podnětem pro tvorbu zákoného rámce ohledně NPŠ který má jako novelizovaný být konečně schvalován sněmovnou.

Problém je ale v tom. že tento zákon by v případě nabytí platnosti zásadně omezil možnosti těžby dřeva ... a to leckomu zřejmě velice vadí. Proto ten opakovaný lobistický pokřik zejména na NP.

Na Šumavě totiž po století růstu dozrála dřevní smrková úroda kterou by někdo rád privatizačně sklidil dřív, než ji kůrovec vrátí odkud vzešla. Kdyby tak člově učinil - pak by sobě momentálně sice pomohl ale zároven výrazně omezil šance pro růst následného porostu a o to také zas jiným jde.

Jednoduché řešení

Zakázat pražákům vstup na Šumavu, nebudou tam hotely, těžba ani čumilové!

Re: Jednoduché řešení

Ano, zakázat přístup cizákům do mého teritoria, které budu mít jen pro sebe. Zde žádné zásahy, žádné skládky radiomateriálu, žádné spalovny odpadků a další žádné. Ale do teritoria mi budete posílat elektřinu, z teritoria budete odebírat odpady. A jinde si dělejte co chcete (např. těžba uhlí v severních Čechách), atd. atd.

prales

selským rozumem bych viděl, že pokud máme obrovské plochy smrkové monokultury, necháme je sežrat kůrovcem, tak nálet a nová generace lesa bude z drtivé většiny opět smrková. sem tam do doho nějaká ta bříza a náhodně zatoulaná semínka.

když to necháme, bude to růst, bude se to vyvracet, zahnívat, postupem času krz to člověk těžko projde, ale pralesem bych to asi nenazval, páč to zase bude hlavně smrk.

sem tam se do toho dostane opět něco jiného a vývoj toho touženého pralesa se nakonec uskuteční, ale celkem bych souhlasil s autorem, že ta staletí nejsou nadsazena.

dle mého názoru, pokud chceme tam prales, což by měla být skladba různorodých dřevin, měli bychom mu v daném prostředí pomoci a teprve až budeme mít mladý a zdravý a druhově pestrý les, můžeme si dovolit se bezzásahově radovat, jak nám hezky džunglovatí.

toť můj amatérský názor, nepodložený dlouholetými studiemi na vysokých školách, ale odpozorovaný tím, jak les funguje, páč v lese pracuji jako lesní dělník.

Re: prales

Tak asi, ano.

NP Šumava zrušit

Malérem Šumavy je, že NP nebyl založen k ochraně přírody, ale kvůli maximalizaci dojení turistů omámených značkou NP tamními vlastníky penzionů, což jsou téměř 100% starostové šumavských obcí či místními zákonodárci.

Jim pak značku NP vyfoukla dřevařská mafie, krytá Bursíkem a zelenými, kteří v zájmu maximalizace těžby dřeva vyvolali kůrovcovou kalamitu. No a přidali se i dotacedojiči z nejrůznějších vědeckých ústavů.

Tuhle v zájmu vlastní kapsy Šumavu ničící verbež zastaví jediné. A to zrušení NP jako snadného zdroje jejich příjmů. Jen to umožní přirozenou obnovu Šumavy do té podoby, pro kterou je milována. A k tomu bohatě stačí CHKO s rezervacemi jen tam, kde sezachovala původní šumavská příroda.

To se neobejde bez obnovy zlikvidovaných obcí a v nich žijících hospodářů, pro které bude Šumava dlouholetým zdrojem obživy, ne rychlého zbohatnutí za cenu zničení toho, co dělá Šumavu Šumavou.

Re: NP Šumava zrušit

Celkem souhlas, až na tu obnovu obcí. Nežily by už z hospodářství na poli a v lese jako dříve, ale jedině z turistiky.

Pane Řího,

trochu mě zarazilo, že i Vy v článku píšete, že"nástup pralesa byl reálně oddálen o stovky roků". Tak silný výraz bych přenechal některým parlamentním plamenořečníkům. Neznám vaši definici pralesa, ale určitě víte, že do desetiletí vyrůstá neprostupný porost (základ budoucna), kterým se nedá projít. Žádná eroze, žádný zmar, pouze se mění skladba rostlinná i živočichů. Průšvih, že se na tom ale neuživí plánovači a lesořepkaři. Ti také mají požadavky na výnos, dotace, vytváření krajiny podle nákresů, atd., kšeft je kšeft.

Máme jiné názory, snad se někdy potkáme - dle Vás v umírající krajině, dle mého v krajině, "která se nelíbí smrkotěžařům a krasohledům v bílých botkách a na naleštěných cykloasfaltkolech". Sám ale též jezdím krajinou kol Klatov na cykloasfaltkole. Na Šumavě pomalejc - pěšky, abych se furt rozhlížel.

Boj s ideologií

je bojem s větrnými mlýny. Jde vlastně jen o politikaření. Dnes je to tak, zítra (po volbách) to bude jinak (změna zákona je snadná :-))). Šumava samozřejmě přežije a příroda si poradí. Jen těch lesů je mi fakt líto!

Re: Boj s ideologií

Nemám problém v definovaném území (řekněme národní park, krajinná oblast) s bezzásahovým režimem (řekněme až na maličkosti). Myslím, že bychom si mohli něco také "neudržovat pilou a sekačkou, asfaltem, traktory a dotacemi na průmyslové dřevo/boj s broukem". Ale nelekat se, že i občas "něco přijde a padaj stromy".

Přesně říkáte, že Šumava (krajina, příroda) přežije), já bych řekl, že krom toho přežití, bude totiž krásně žít. Nedomnívám se totiž, že by bez "nějakého ministra na čtyři roky", se příroda "sama zahubila". Taky jsem slyšel, že po větru jim zahynou Vysoké Tatry, viděl politik z auta.

Všimněte si těch politiků, kteří se nám snaží namluvit, že bez nich ani trnka/bříza/jeřáb nevyroste, nic , oni říkají "zmar". Kdo chce, ať Pithartovi věří. Rád bych věděl, co ta příroda dělala před evropskými dotacemi a chalupáři, co mají travičku na 4.5 cm. Sám jsem chalupář!! A nevolím zelené. Jen se jako volič/turista toulám u Aussergefild. I jinde.

Zkráceno, zjednodušeno.

Které vztahy mohou být "podlé"?

Přírodovědně krkolomnou úvahu příznačně předvedl autor v závěru: ..."špatný zákon, alespoň nebude zrůdný a podlý"...

Mohou být přírodní zákony, zákonitosti, vztahy... "podlé"? Na to se ptám v souvislosti s tím, že NPŠ je přírodním parkem, kde by mělo být lidským zákonem chráněno vše živé - ale právě před zásahy člověka.

Podlého jednání je totiž schopen vzhledem ke schopnosti abstrakce prakticky jen člověk který ale právě v NP není chráněným druhem. Podle se může člověk chovat už tím, že své zákony (majetkoprávní, finanční...) často povyšuje na - či dokonce nad - zákonitosti přírodní. Např. majetkoprávně nebo skrze tisk nekrytých peněz kterými ale přírodní hodnoty poměřuje. Člověk to dělá asi proto aby skrze formální projev co možná získal faktickou výhodu vzhledem ke konkurenci/bližnímu. Ve svých zákonných ustanoveních často egoisticky nerespektuje ani svou smrtelnost na úkor budoucího života a přitom pokrytecky až "podle" z okolního živého potravu čerpá.

O tom do jaké míry budou pokřiveny i zákony o NPŠ se jedná a použitím pojmu "podlost" autor připomíná, že ve hře jsou zřejmě i osobní lidské zájmy - ve střetu s obecnou potřebou ochrany životního prostředí.

Re: Které vztahy mohou být "podlé"?

Osobní lidské zájmy, KAMUFLOVANÉ obecnou potřebou ochrany životního prostředí. V tom jsou "melouni" valmi zkušení.