Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Enderáci měli za socíku gymnastiku a veslování, my měli hokej. V rámci třídního boje se muselo sportem reprezentovat jak jsme dobří, tak se do toho lily nejen obří peníze v případě našich "amatérů", papírově zaměstnaných ve škodovce i jinde, ale v případě toho NDR i drogy. Ano, tak moc na těch vítězstvích záleželo. Proto naši amatérští sportovci vítězili nad západními profíky s mnohem větší základnou. Po převratu už to tak nehoníme, čili já současný stav našeho hokeje považuji za celkem logickou výslednici výše uvedeného. Konečně začínají být věci v pořádku, tedy aspoň v tom hokeji.

Jak můžeme mít kvalitní národní tým, když nejlepším hokejistou naší extraligy je v současnosti 50 letý Jaromír Jágr, při vší úctě k jeho umu.

Spoléhat na to, že se někdy uvolí reprezentovat nějaký profesionál z NHL, je jako spoléhat na výhru ve Sportce. Tam se z každého aktéra snaží vytěžit maximum (i když dobře zaplacené), že se nedivím, že už mají hokeje plné zuby a chtějí z toho kolotoče vypadnout. Základem budou vždy domácí hráči.

Je ostudou místního hokeje už to, že trenérem reprezentačního mužstva je Fin.

Ty před pár desetiletími učil hrát hokej český trenér a od té doby patří mezi těch 6-8 mužstev, které " vládnou " světovému hokeji.

Gustav Bubník. Dokonce mu fanatici vytloukli okna, když nás Finové poprvé na MS porazili.

Čemu se divíte?

Sport odjakživa potřebuje za a výsledky a za b peníze. Pokud něco z toho není, lidi se začínají hádat a systém se začíná rozpadat.

Dneska pokud nějaké děcko dělá hokej, musí jeho rodiče každý rok zaplatit za výstroj a led 50 - 100 tisíc, po zdražování možná i dost víc. Každý rok od cca 5 - 6 let děcka po cca 15 - 17 let věku děcka, kdy se děcko uchytí v juniorech a začne hokejem vydělávat. Tudíž dneska je hokej jenom pro bohaté rodiny. Na rozdíl od doby socialismu, kdy všechny tyto náklady platil stát. A po rodiči se jenom chtělo, aby děcko někdy ve 4 hodiny ráno "přistavil" na ranní trénig před školou a odpoledne děcko přistavil na tréning po škole a někdy večer v 9 - 10 odvezl domů. To tehdy za socíku šlo splnit, pokud v rodině byla stará škodovka koupená za pár tisícovek a pozáplatovaná někde v garáži.

Neboli za socíku mohly hrát hokej na vysoké úrovni dané místními oddíly i děti z chudých rodin, dnes výhradně jen děti z bohatých rodin.

Neboli dnes je základna českého hokeje desetkrát nebo ještě výrazně víc užší než za socíku. Kvůli tomu je mnohem méně talentů a kvůli tomu nejsou výsledky. A jak nejsou výsledky, nejsou peníze a jak nejsou peníze, jsou hádky a rozbroje.

Jsme světoví přeborníci ve schopnosti volit si do čela (nejen) sportovních svazů bizardní figury. Berbr byl jenom třešničkou na zkaženém dortu.

Hadamczik je privatizačním podnikatelským žralokem ve stylu devadesátek. Je mu úplně jedno, jak dopadne klub či tým (většinou špatně), hlavní je zisk. Osobní. Jestliže se s takovým stylem řízení snoubí kádrování reprezentantů, nemůže to skončit jinak, než propadákem.