2.5.2024 | Svátek má Zikmund


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Rozpad rodiny a ekonomická efektivita

V souvislosti se ztrátou tempa našeho ekonomického rozvoje se správně připomíná, že jeho kořeny vězí v obecnějších dysfunkcích celého společenského systému, včetně krize zásadní instituce naší civilizace, kterou je rodina.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kulheim 13.9.2013 14:39

Co je to rodina?

 Rodina je nejmenší, základní a zároveň nejdůležitější společenskou skupinou na světě a má své funkce. Základy uznávaných hodnot, priorit, přístupu k životu nám nadal stát, ale dali nám to rodiče, rodina, v níž jsme vyrůstali.

Dirigistický systém vždy ničí rodinné vztahy. Bere občanům nezanedbatelnou část jejich výdělku na daních a přerozděluje jí takzvaně potřebným.  Odnaučuje lidi starat se o sebe a vytvářet si vlastní "sociální polštáře" na horší časy.

Co ohrožuje tradiční rodinu? Tradiční rodinu ohrožují především neustále rostoucí daně, neustále se zmenšující mzdy, neustále více se zadlužující státy, které jsou čím dál méně schopné se postarat o své občany. Tradiční rodina sloužila hlavně jako ekonomická jednotka.  Sociální inženýři, přesunují  zodpovědnost na stát a dávají mu tak do rukou novou moc. Když svěřujeme nějakou další zodpovědnost státu, odebíráme ji člověku. Sociální stát přímo zasahuje, potřebuje větší byrokratický aparát a důsledkem toho je nesmírné zvyšování výdajů. Sociální stát vyměnil drobnou lásku k bližnímu za velké zdání abstraktní solidarity.

Levicové přerozdělování ničí rodiny, které mají být tím prvním "sociálním polštářem". Rodina ví nejlépe, který její člen je potřebný a který je jenom budižkničemu a podporu si nezaslouží.

Lidská společnost od počátku naší civilizace fungovala pouze na základě dobrovolné solidarity. Socialismus zbavuje člověka svobody, zodpovědnosti a ctností, zvyšuje její závislost na státu a v dlouhodobém horizontu prohlubuje chudobu jak jednotlivce, tak společnosti. Na krátkou chvíli sice může účinkovat. Jako drogy - chvíle extáze a vznášení se na perutích bezstarostnosti. Ale pak přichází absťák. Pád na tvrdou zem. A dlouhá odvykací kůra. Nebo zlatá dávka a smrt.