Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Rodiče ničí dětem život
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Míkovcová 8.5.2014 11:21Re: no... No jo, tak nějak. Tu možnost bych jim nebrala, ale nechápu to. Čím jsem starší, tím zřetelněji vidím, že známosti ze školy mají kvalitu, která už nikde dál nemohla být nahrazena; už z principu toho, že čím jsou lidé starší, tím méně samozřejmě se berou. A jsou to vazby, které by nikdy nevznikly v umělém kolektivu známých našich rodičů. O nezbytnosti naučit se vyrovnávat s frustrací ani nemluvím - tam je škola přímo nenahraditelná! :-D |
|
M. Kosejk 8.5.2014 11:10Re: Ohromující statistika. Manager musí umět pracovat s lidským faktorem a musí se umět prosadit v pracovním kolektivu - a to se doma prostě nenaučí, i kdyby jeho rodiče byli geniální vše-vzdělanci. |
|
|
M. Kosejk 8.5.2014 10:59no... Aniž bych chtěl někomu nakazovat, jak se má vzdělávat své dítě, tak socializační roli škol beru vážně. Domácí vzdělávání připravuje děti o možnost naučit se fungovat mezi skupinou stejně starých dětí. A důsledky můžou být fatálně negativní - dítě se nenaučí se samo prosadit v kolektivu, zkrátka se nenaučí hrát sociální hry. A žádné mimoškolní kroužky nenahradí dítěti sociální zkušenosti a společenské vazby, které může získat pouze ve škole. Když přemýšlím o sobě, tak jestli mi školství dalo něco užitečného, tak jsou to sociální vazby, které jsem si během studia vytvořil. A taky mě školství naučilo se otrkat a připravit se na život v lidské společnosti, která nikomu nic zadarmo nedá. Jak píšu: Nikomu nic nechci vnucovat, ale já bych děti do školy rozhodně dával - právě kvůli těm nenahraditelným sociálním dovednostem. |
|
|
R. Hroza 8.5.2014 10:39souhlas souhlas. P. ministr nas chce socializovat ve prospech sve vladni strany. |
|
|
M. Šejna 8.5.2014 10:31nějak v tom tápu Pokud máme v Česku povinnou školní docházku a díky tomu téměř 100% českého obyvatelstva umí číst a psát, pak opravdu netuším, co je tak skvělého na domácím vyučování na druhém stupni ZŠ. Škola zajištuje učitele matematiky, češtiny, fyziky, dějepisu, chemie, tělocviku atd. Každý učitel má specializaci na něco. A najednou tu máme rodiče, kteří jsou experti na všechny tyto předměty a ještě umějí salto a kotrmelec v domácí tělocvičně, nebo experimentují v domácí chemické laboratoři. To už můžeme rovnou zavést domáci studium střední školy a univerzity. Předpokládám, že maturita se bude skládat před domácí komisí, sestavené z matky, sestry, babičky a strejdy. Státnici na domácí univerzitě bude synáček skládat před ségrou, tetou a matčiným tchánem. Diplom z domácí univerzity natisknou na inkoustové tiskárně a slavnostně předají dítěti ve vyzdobené předsíní za účasti celého příbuzenstva. Titul by mohl být MFA (Master of Family Administration). |
|
|
M. Rastislav 8.5.2014 10:08Výchova od dětství a chudoba Považuji stejně jako F. Matějka za klíčovou vazbu „rodiče a jejich děti“. Též považuji existenci alternativ za jeden ze základů svobodné společnosti. Přesto po přečtení tohoto článku zůstávají ve mně pochybnosti a proto si dovolím přetisknout opět svůj poznatek, který jsem na NP poslal letos v únoru. Odvolal jsem se na nedávný pořad v TV „Pošta pro tebe“, ve kterém „děda“ (Rom), hledal svého vnuka. Ten děda měl asi 7 dětí, a říkal, že všem dal svou rodičovskou lásku a zajistil hezké dětství. Pouze jeden syn se mu nepovedl a nepostaral se o své děti. Proto děda se nyní stará o jeho 3 děti, svá vnoučata a hledá čtvrtého vnuka, kterého v ústavu dali před asi 18 lety bez jeho vědomí k adopci. Na otázku pí. Janečkové, jak si vedou zbývající jeho děti (6) tj. zda mají práci a jak si vedou v životě, neodpověděl a jen opakoval, že všem dal svou veškerou rodičovskou lásku a že měli hezké dětství. Děda, přišel do TV studia se 3 svými vnoučaty, aby se dozvěděli něco o osudu čtvrtého vnuka. Pošta ho nalezla a v krátkém rozhovoru s ním bylo vidět, že je dobře vychován a že se mu daří dobře. Žil v adoptivní rodině, kterou měl za svou a protože měl hudební talent, chodil myslím do druhého ročníku na AMU. Bydlel se svými spolužáky, jako jeden z nich na koleji, a do studia TV přišel se svými adoptivními rodiči i se spolužáky, aby poznal svoji biologickou rodinu, o které nic nevěděl. Děda i 3 vnoučata byli překvapeni, jak je jejich sourozenec úspěšný a vzájemné setkání proběhlo „normálně“. Uvědomil jsem si, že vedle rodičovské lásky a krásného dětství, musí děti od malička dostávat od rodičů něco více, aby ve svém dalším životě nebyly odkázány jen na sociální dávky. A jestli jim to vlastní biologičtí rodiče nejsou schopni dát, ať už z jakýchkoliv důvodů, omlouvám se, ale byl bych pro radikální řešení, přes "legislativu" i různá lidská práva, především proto, aby děti těchto rodičů neměli zkažený celý další život. |
|
|
P. Dvořák 8.5.2014 8:51Re: Máte pravdu, pane Skálo. Naše specifické etnikum dělá všechno pro to, aby již předem naplnilo vizi Františka Matějky. Pošťáka se určitě nebojí a dokonce na rozdíl od pošťáka, když k vám půjdou do bytu, domu nebo do firmy, tak jako filmový pošťák nejenže nezvoní dvakrát, ale nezvoní vůbec. V obchodech se vyznají jako nikdo, mezi regály jsou jako doma, takže určitě nemají problém s hledáním rohlíků. Také se mi v článku velice líbilo přirovnání, že socializací ve škole a vůbec životem mezi lidmi se člověk stane hlupákem, což dokazuje větou "Už Hitler říkal, že je štěstím pro stát, když lidi nepřemýšlejí." Toto věděla už Marie Terezie, když nařídila povinnou školní docházku. Ostatně děti obecně vůbec nepatří mezi děti. Jsou přece majetkem rodičů tak jako třeba kredenc nebo hodinky. Měly by být vyjmuty z jakékoliv státní a mezilidské struktury, jako je třeba evidence obyvatel, právní a bezpečnostní systém, veřejná doprava, nákupy, sport, kultura atd. atd. Tam všude totiž hrozí nebezpečí, že potkají člověka chytí od něho nějaký nepatřičný názor. |
|
|
J. Fleiszner 8.5.2014 7:43Re: Nedohlédnutí důsledků Cikáni by nemohli doma vzdělávat děti ani kdyby chtěli. Když chtějí rodiče učit dítě na prvním stupni, tak musí mít maturitu a když na druhém stupni, tak vysokou školu. Dále jsou děti každý půlrok přezkušováni ve škole, do které svým bydlištěm patří. Pokud propadnou, tak musí nastoupit do normální školy. |
|
J. Krásenský 8.5.2014 7:38Tedy pane Matějko, po přečtení tohoto článku budu volit Svobodné. Výborně, jen tak dál. |
|
|
V. West 8.5.2014 7:30Re: To jste mu to nandal Ale je vidět, že se trefil. |
|
|
J. Němec 8.5.2014 7:24Re: Nedohlédnutí důsledků Vzhledem k tomu, že ta možnost domácího vzdělávání je už léta a menšiny se toho nikdy nechytly, asi nebudete mít pravdu. Navíc jsou děti na domácí škole co půl roku kontrolovány a to důkladněji, než se to dělá ve škole, kde, jak všichni víme, není problém se protlouct některou látkou nedotčený. Zjistěte si o problematice víc. |
|
|
J. Strakoš 8.5.2014 6:45Nedohlédnutí důsledků S dnešním článkem s Matějkou vyjímečně nesouhlasím a až mě zaráží, jak nedohlíží na důsledky, které by povolováním domácího vyučování vznikly. Jistě, bylo by tam několik rodin, u nichž rodiče dohlížejí na výchovu a vzdělání (a předpokládám, že právě ti se zúčastnili zmiňované statistiky). Pak by byli "normální", které by to ani nenapadlo. No a pak by byli naši přizpůsobiví, kteří už teď mají problém děti do školy poslat - ti by zjistili, že nemusí. V této chvíli je jakási (byť minimální) naděje, že jejich děti začnou pracovat a nepřijdou jen natahovat ruku. Takhle by společnost ještě více podporovala rozmnožování skupiny, na kterou se pouze přispívá - prostě by jim odpadla další povinnost. |
|
J. Skála 8.5.2014 4:38To jste mu to nandal Sice dítě ve škole se nesetká s pošťákem nikdy a pro rohlíky si chodí do školní jídelny, ale jen když jste si plivnul. |
|
|
P. Dvořák 8.5.2014 1:28Ohromující statistika. Výsledky sociálního pokusu způsobu vzdělávání vlčích dětí, který provedl Národní ústav pro vzdělávání naznačují, že dítě chované v izolaci se stává téměř geniální. Sice se trochu bojí pošťáka a neví, kde se prodávají rohlíky, nicméně bude z něho jistě dobrý manager. P.S. Již starý Hlustvisihák říkal, že pomocí statistiky dokáže každý blbec, co chce. |
