Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Rodiče ničí dětem život
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Papež 9.5.2014 17:56Re: nějak v tom tápu Jak vás čtu, ani se to nesnažte pochopit. Je to marné. Možná, že kdyby vás rodiče učili doma, byl byste schopen pochopit více, než jen základní věci. |
|
|
M. Rastislav 8.5.2014 10:08Výchova od dětství a chudoba Považuji stejně jako F. Matějka za klíčovou vazbu „rodiče a jejich děti“. Též považuji existenci alternativ za jeden ze základů svobodné společnosti. Přesto po přečtení tohoto článku zůstávají ve mně pochybnosti a proto si dovolím přetisknout opět svůj poznatek, který jsem na NP poslal letos v únoru. Odvolal jsem se na nedávný pořad v TV „Pošta pro tebe“, ve kterém „děda“ (Rom), hledal svého vnuka. Ten děda měl asi 7 dětí, a říkal, že všem dal svou rodičovskou lásku a zajistil hezké dětství. Pouze jeden syn se mu nepovedl a nepostaral se o své děti. Proto děda se nyní stará o jeho 3 děti, svá vnoučata a hledá čtvrtého vnuka, kterého v ústavu dali před asi 18 lety bez jeho vědomí k adopci. Na otázku pí. Janečkové, jak si vedou zbývající jeho děti (6) tj. zda mají práci a jak si vedou v životě, neodpověděl a jen opakoval, že všem dal svou veškerou rodičovskou lásku a že měli hezké dětství. Děda, přišel do TV studia se 3 svými vnoučaty, aby se dozvěděli něco o osudu čtvrtého vnuka. Pošta ho nalezla a v krátkém rozhovoru s ním bylo vidět, že je dobře vychován a že se mu daří dobře. Žil v adoptivní rodině, kterou měl za svou a protože měl hudební talent, chodil myslím do druhého ročníku na AMU. Bydlel se svými spolužáky, jako jeden z nich na koleji, a do studia TV přišel se svými adoptivními rodiči i se spolužáky, aby poznal svoji biologickou rodinu, o které nic nevěděl. Děda i 3 vnoučata byli překvapeni, jak je jejich sourozenec úspěšný a vzájemné setkání proběhlo „normálně“. Uvědomil jsem si, že vedle rodičovské lásky a krásného dětství, musí děti od malička dostávat od rodičů něco více, aby ve svém dalším životě nebyly odkázány jen na sociální dávky. A jestli jim to vlastní biologičtí rodiče nejsou schopni dát, ať už z jakýchkoliv důvodů, omlouvám se, ale byl bych pro radikální řešení, přes "legislativu" i různá lidská práva, především proto, aby děti těchto rodičů neměli zkažený celý další život. |
|
|
J. Němec 8.5.2014 12:33Re: Výchova od dětství a chudoba Ten děda ale asi neměl domácí školu a děti do školy neposílal asi vůbec. Na takové věci jsou zákony, které nemají s domácí školou nic společného a jejichž existence není zákonem o domácí škole nijak ohrožena a nejsou jím nijak omezeny. |
|
J. Krásenský 8.5.2014 7:38Tedy pane Matějko, po přečtení tohoto článku budu volit Svobodné. Výborně, jen tak dál. |
|
|
J. Strakoš 8.5.2014 6:45Nedohlédnutí důsledků S dnešním článkem s Matějkou vyjímečně nesouhlasím a až mě zaráží, jak nedohlíží na důsledky, které by povolováním domácího vyučování vznikly. Jistě, bylo by tam několik rodin, u nichž rodiče dohlížejí na výchovu a vzdělání (a předpokládám, že právě ti se zúčastnili zmiňované statistiky). Pak by byli "normální", které by to ani nenapadlo. No a pak by byli naši přizpůsobiví, kteří už teď mají problém děti do školy poslat - ti by zjistili, že nemusí. V této chvíli je jakási (byť minimální) naděje, že jejich děti začnou pracovat a nepřijdou jen natahovat ruku. Takhle by společnost ještě více podporovala rozmnožování skupiny, na kterou se pouze přispívá - prostě by jim odpadla další povinnost. |
|
|
J. Němec 8.5.2014 7:24Re: Nedohlédnutí důsledků Vzhledem k tomu, že ta možnost domácího vzdělávání je už léta a menšiny se toho nikdy nechytly, asi nebudete mít pravdu. Navíc jsou děti na domácí škole co půl roku kontrolovány a to důkladněji, než se to dělá ve škole, kde, jak všichni víme, není problém se protlouct některou látkou nedotčený. Zjistěte si o problematice víc. |
|
|
Z. Bartoňová 8.5.2014 12:06Re: Nedohlédnutí důsledků Souhlasím s Vámi. Rodin, které učí děti doma je skutečně velmi málo. Z vlastní zkušenosti vím, že je to nádherné i náročné. Výhoda je v tom, že se učivo probírá s jedním dítětem a můžete tak i v matematice zabrousit na jiná témata. Jestli si někdo představuje, že se třičtvrtě hodiny probírá jen jeden předmět, pak je bláhový. Učitelka má ve třídě tak dvacet dětí a někdy je pro ni ta "hodina" málo. Děti si nesou domů spoustu úkolů, které s nimi zodpovědní rodiče stejně dělají nebo kontrolují. V domácí škole zbývá čas na odpovědi na dotazy i na důkladné probrání učiva - škola hrou. Žádné úkoly na odpoledne nejsou. Stihlo se to všechno ve "škole" . Tři z mých vnuků bez problému udělali přijímačky na šestileté gymnázium a se "socializací" nemají problémy. V ZUŠ a ve sportovním kroužku nemají problémy komunikovat s vrstevníky. Copak si někdo myslí, že děti z domácí školy nemají sousedy a kamarády jako děti, které chodí do "normální" školy? Nežijí na pustém ostrově. Já sama, ač vysokoškolsky vzdělaná bych si na druhý stupeň ZŠ netroufla, ale takové rodiny obdivuji. "Specializovaný" učitel celé dlouhé roky učí jedno a to samé, vtlouká do hlavy novým a novým generacím dětí pořád stejný předmět podle osnov, myslíte, že ho to třeba po třiceti letech uspokojuje? Domácí škola nikdy nebude masová záležitost. Jen se opět ukazuje, že když někdo vyčnívá z davu, dostane pěkně po hlavě. Stát se chová jako rodič, který upírá už dospělému dítěti vlastní názor. |
|
|
J. Fleiszner 8.5.2014 7:43Re: Nedohlédnutí důsledků Cikáni by nemohli doma vzdělávat děti ani kdyby chtěli. Když chtějí rodiče učit dítě na prvním stupni, tak musí mít maturitu a když na druhém stupni, tak vysokou školu. Dále jsou děti každý půlrok přezkušováni ve škole, do které svým bydlištěm patří. Pokud propadnou, tak musí nastoupit do normální školy. |
|
|
P. Dvořák 8.5.2014 1:28Ohromující statistika. Výsledky sociálního pokusu způsobu vzdělávání vlčích dětí, který provedl Národní ústav pro vzdělávání naznačují, že dítě chované v izolaci se stává téměř geniální. Sice se trochu bojí pošťáka a neví, kde se prodávají rohlíky, nicméně bude z něho jistě dobrý manager. P.S. Již starý Hlustvisihák říkal, že pomocí statistiky dokáže každý blbec, co chce. |
|
J. Skála 8.5.2014 4:38To jste mu to nandal Sice dítě ve škole se nesetká s pošťákem nikdy a pro rohlíky si chodí do školní jídelny, ale jen když jste si plivnul. |
|
|
V. West 8.5.2014 7:30Re: To jste mu to nandal Ale je vidět, že se trefil. |
|
|
P. Dvořák 8.5.2014 8:51Re: Máte pravdu, pane Skálo. Naše specifické etnikum dělá všechno pro to, aby již předem naplnilo vizi Františka Matějky. Pošťáka se určitě nebojí a dokonce na rozdíl od pošťáka, když k vám půjdou do bytu, domu nebo do firmy, tak jako filmový pošťák nejenže nezvoní dvakrát, ale nezvoní vůbec. V obchodech se vyznají jako nikdo, mezi regály jsou jako doma, takže určitě nemají problém s hledáním rohlíků. Také se mi v článku velice líbilo přirovnání, že socializací ve škole a vůbec životem mezi lidmi se člověk stane hlupákem, což dokazuje větou "Už Hitler říkal, že je štěstím pro stát, když lidi nepřemýšlejí." Toto věděla už Marie Terezie, když nařídila povinnou školní docházku. Ostatně děti obecně vůbec nepatří mezi děti. Jsou přece majetkem rodičů tak jako třeba kredenc nebo hodinky. Měly by být vyjmuty z jakékoliv státní a mezilidské struktury, jako je třeba evidence obyvatel, právní a bezpečnostní systém, veřejná doprava, nákupy, sport, kultura atd. atd. Tam všude totiž hrozí nebezpečí, že potkají člověka chytí od něho nějaký nepatřičný názor. |
|
|
M. Kosejk 8.5.2014 11:10Re: Ohromující statistika. Manager musí umět pracovat s lidským faktorem a musí se umět prosadit v pracovním kolektivu - a to se doma prostě nenaučí, i kdyby jeho rodiče byli geniální vše-vzdělanci. |
|
L. Krajíček 8.5.2014 11:45Re: Ohromující statistika. František Matějka si myslí pravý opak. Hlavně nebýt mezi lidmi. Knižní postavy jako Mauglí nebo Tarzan mu jsou evidentně velice blízké. |
