7.5.2024 | Svátek má Stanislav


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Nestydím se za Zemana

Řeknu vám dva zdánlivě nesouvisející příběhy. Zkuste chvilku přemýšlet, co mají společného…

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
I. Skolin 24.11.2014 7:41

Jenže babičku

nikdo nevolil. :-)

R. Gramblička 24.11.2014 7:35

Re: nu, povahy jsou různé

dominový efekt ;-)

J. Mrázek 24.11.2014 6:50

Dotaz na autorku:

1970 - zlato za tehdejší cenu 120 mld dolarů z různých států uloženo na třicet let u FEDu, který zaručil ziskovost  a malý vliv turbulencí cen zlata. Třicetiletá lhůta uložení (tentokrát už s cenou zlate osminásobnou!!!) končila na konci roku 2001. Shodou "nešťastných náhod" na trezory a sklad FEDu spadla tři měsíce před navrácením na tyto sklady "dvojčata" a při  odklízení trosek se NIKDY ŽÁDNÉ ZLATO NENAŠLO . Otázka zní :kdo? Bylo pojištěno? Stát se zaručil a uhradil škodu, nebo nemůže dostát svým závazkům a vyhlásí tudíž BANKROT ? Mluvíme o USA ! Do toho švícaři tuto poslední listopadovou neděli pořádají ( u nich dodržovaná  a platná) referendum o tom, že jejich národní banka musí mít 20%ˇsvé měny podloženou zlatem, tím, které má být vráceno z FEDu . Národní banka se brání, že "pak nebude mít jak intervenovat ve prospěch měny".... také si připadáte jako v Kocourkově, ale značně dokonalejším ???? Děkuji za odpověď. Včerejší ihned.cz je článek o tom referendu o zlatě....

P. Boublíková 24.11.2014 5:34

nu, povahy jsou různé

Mne bývá nekdy stydno i za uplne cizí lidi.... ale v reálném živote. Prezident a politici vůbec, to je virtualita...

Jinak nejvíc by me zajímalo, jestli včely pobodaly vašeho manžela i na tom holém zadku - jestli nastal efekt laviny či jak se tomu říká :-)

J. Vozábalová 24.11.2014 3:37

Babička a sousedi

No jo, ono by to, vážená paní autorko, možná šlo brát tak jak píšete, ale to by to sprostá (a pošetilá) babička musela být zároveň starostkou obce - pak by to byl přiměřený příměr.

V prosté roli souseda - no dobře, tak se sousedovic babička minula rozumem, sousedů je mi líto (nebo je pomlouvám, to už podle povahy), ale v zásadě mi to opravdu nemusí vadit.

A pomluvy nemusejí  vadit ani rodině té babičky - no co, sousedi mají radost z cizího neštěstí a pomlouvají - chraň pánbu většího neštěstí.

Jenže v případě starostky už je to něco jiného - žádný občan jakékoli obce nechce, aby se mu v sousední obci vysmívali - jo ty jsi z XY, co tam máte tu sprostou a megalomanskou starostku - no co jste si to zvolili?! - to jste nikoho lepšího nenašli?!

No a pak se člověk stydí a dokonce se začnou stydět i někteří z těch, kteří ten výsledek svou volbou umožnili. Jenže je tu nezanedbatelné procento těch, co za humna paty nevytáhli (a nevytáhnou), doma mluví úplně stejně jako ona babička a mají pocit, že v čele obce konečně stojí někdo, kdo jim rozumí, kdo je stejný jako oni. Jen je trochu divné, že by asi nebyli rádi, kdyby za jejich oblíbený fotbalový klub hráli hráči, kteří by fotbal ovládali taky asi tak stejně jako oni.

Č. Ludvík 24.11.2014 2:14

Národní hrdost

Existuje také něco jako národní hrdost. Chci být hrdý nejen na sebe, ale i na můj stát a jeho představitele. Proto nemůžu s vámi souhlasit, že je to jen prezidentova ostuda a ne moje. Vždyť právě prezident může udělat hodně pro to, aby se o naší malé zemi ve světě více vědělo. (Václavu Havlovi se to například povedlo.) Bohužel, prezident Zeman pracuje úspěšně na tom, že o naší zemi se sice bude více ve světě vědět, ale bude všem pro smích. A to je ostuda nás všech.

P. Kersch 24.11.2014 0:38

Sdílení odpovědnosti

Inu,  moc objevné to pozorování bližních, o kterém pojednává článek paní autorky, není.

Základy psychologie nás poučují, že svalování viny na druhé je běžná, tradiční a úspěšná taktika. Někdy jsou tyto výmluvy veselé ("on si začal, neměl mi brát kyblíček", "ta úča si na mně zasedla (pětkař mluví o nespravedlivosti - upřesňuji, aby zde nedošlo k nedorozumění)" , "všichni házeli, tak jsem taky házela, co jsem měla dělat" atd.)

Bohužel, někdy vám zmrzne úsměv na rtech: "nemůžu za to, ten nůž se do něj zabod sám", "poručil mi to alláh", "byly to kolaterální škody (při bombardování Bělehradu)" atd.

Nelze se z tohoto způsobu vymanit. Ten, kdo vás kárá za plané vymlouvání, ať si vezme koště a důkladně omete své prahy.