B. Rybák 3.2.2014 14:42

Kladení správných otázek

Je určitě nejdůležitějším uměním, které by měla škola rozvíjet, protože toto umění člověk potřebuje a učí se mu a své učení jím zkvalitňuje po celý život. K tomu, aby někdo mohl klást správné otázky, musí ovšem mít značné a seriozní (kognitivní) vědomosti.

Těmi nejsprávnějšími otázkami jsou totiž ty, které jsou objektivně zodpověditelné a odhalují vnitřní rozpor (paradox) nějaké teorie a nebo její rozpor se skutečností nebo při procesu učení odhalují neúplnost vlastních vědomostí

To ale není určitě cílem "moderních" reformátorů školství, protože by tím byli studenti objektivně rozděleni podle svých skutečných schopností a mohla by být dokonce zviditelněna multikulturním dogmatismem nepřijatelná rozdílnost v učenlivosti různých etnik, nemluvě o tom, že by mohla být studenty odhalena neudržitelnost dogmat politické korektnosti, enviromentalismu, genderismu...

Až se někdo dovíte o případech, že se studenti vysmáli fanatickým obhájcům těchto "ismů", OZE, biopaliv, klimatickým odpustkům...dejte mi prosím vědět, protože až v tom případě se v západním školství začne dít něco, co by stálo za pozitivní zmínku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 3.2.2014 14:09

Re: Chybný příklad o Galileovi

Souhlasím s Vámi s upřesněním, týkajícím se toho, že papež Urban VIII byl osobním přítelem Galileovým. Nesmíme ovšem zapomínat na to, že v té době katolická církev bojovala s šířícím se protestantismem, který ji m.j. obviňoval z nedůslednosti při obhajobě bible, a ani na to, že v této pochybnostmi rozjitřené době se v negramotné společnosti začal masově šířit nebezpečný, účinky halucinogenních drog ke svým sadistickým účelům zneužívající "satanismus" (mnohé zdrogované "čarodějnice" intenzivně prožívali svůj čarodějnický sabbat jízdou na koštěti, jímž ve skutečnosti masturbovaly).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rudolf 31.1.2014 18:45

Chybný příklad o Galileovi

Cituji: "Galileo nešel před inkvizici proto, že by církev jeho model vyhlásila za

kacířský, ale proto, že ho neprezentoval jen jako hypotézu (konkurující

hypotéze geocentrické), nýbrž jako fakt, ačkoliv to nemohl dokázat."

Jenomže Galileo šel před inkviziční tribunál za to, že napsal knihu ve formě dialogu o dvou hypotézách - jedna z nich byla heliocentrická. A papeže naštval především tím, že postavu, která v dialogu zastávala obdobné názory jako papež, nazval Simplicio (asi Prosťáček). Já být papežem, také mne to nadzvedne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kolouch 31.1.2014 15:31

Dobrý článek, díky za něj

Jen si nejsem jistý, jestli je opravdu méně kognitivní přístup v protikladu s hledáním správných otázek a jestli nutně vede k prosazování vlastního ega. Spíš by se mi zdálo žádoucí, aby se žáci a studenti učili podívat se na řešené problémy z více stran. Pokud se pamatuji, ve škole jsme to příliš nezažili - od základní po vysokou. Ale připouštím, že mohou být i školy, ve kterých se tak pracuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovský 31.1.2014 10:35

Re: Bez znalosti teorie spontánních řádů nejsou žádné vědomosti

ktere to treba jsou ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 31.1.2014 10:18

Re: Bez znalosti teorie spontánních řádů nejsou žádné vědomosti

Já bych si troufl tvrdit, že mylné jsou přímo celé ty vědní obory (nebo to, co je za ně vydáváno).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 31.1.2014 9:51

Bez znalosti teorie spontánních řádů nejsou žádné vědomosti

dostatečné. Celé vědní obory stojí na mylných základech... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Frauknecht 31.1.2014 7:28

Souhlas.

Navíc asertivita "zabíjí" dialog. Odstraňuje schopnost naslouchat, vnímat a snažit se pochopit (viz některé "diskuze" zde na Psu :-)).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kersch 31.1.2014 1:03

ten článek má logiku

každý výrok autora plyne z předchozího, představa "paralelních" představ a jejich vzájemného antagonismu je názorná .... je názorná ukázka toho, jak si autor představuje problematiku vzdělávání dospívající generace. Argumentuje se poměry, které panují v údajně nejlepším gymnáziu v Česku, a z toho autorovi vyplývá poslání. Připomíná mi to biologický experiment s mikroorganizmy "in vitro" - od kterého je velký kus cesty k potvrzením "in vivo". Praktický život na dobrých středních školách v Česku je úplně jinde. K žádnému izolovanému hromadění formálních znalostí tam nedochází, ty školy žijou pestrým praktickým konáním, jsou v nich vždycky skupiny kantorů, kteří dovedou učit, jsou pro studenty důvěryhodní, umějí denně dokazovat studentům, že bez konkrétních znalostí a dovedností skončí každý pokus o asertivní chování jako pouhá drzost neználkova.

• reagovat
• nahlásit příspěvek