Z. Jiroušek 18.10.2021 8:46

4leté učební obory vznikaly již po roce 1975.

Nesmyslplné obory po roce 1980.

Za vše může Putin!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 18.10.2021 8:43

Cituji z článku: "... vize pseudovzdělanostní společnosti ..."

Komentuji:

Připomenu analogickou někdejší klasifikaci o "základně a nadstavbě" z Marxismu (což nemohli překladatelé-lingvisti dobře přeložit v době, když český disident-prezident Václav Havel, pronášel svoji řeč v americkém Kongresu). Bylo to 21. února 1990.

Tou dnešní "základnou" je totiž konkurenceschopná ekonomika. A ve 21. století jde především o technologickou konkurenceschopnost (ať už se vám to líbí nebo ne). Tzn. podnikatelství a inovace! Jenže jak učit právě tyto kritické obory na českých školách (včetně univerzit)?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 18.10.2021 8:41

Vysokoškolský diplom z obskurních oborů vysokých škol má stejnou vážnost, jako by měly diplomy rozhazované z vrtulníků k volnému použití. Jejich majitelé nacházejí zaměstnání výhradně ve státní správě a v parazitických neziskovkách, kde se v lepším případě flákají a v tom horším aktivně škodí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. De Winter 18.10.2021 8:34

Po roce 1990 u nás vznikla situace, že na lidi pracující rukama se začalo pohlížet s opovržením, jako na ty, co jsou něco méně, nemusí se jim moc platit a když budou reptat, tak se doveze někdo ze zahraničí. Není divu, že v takovéto atmosféře se na učební obory nikdo nehrnul. Prostě hlavně nedělat práci, při které se člověk zpotí nebo ušpiní. A nejsme v to sami. Západní země to tak dělají o desítky let déle.

Jenže taková strategie je krátkozraká. Co když ti zahraniční dělníci z nějakého důvodu nepřijedou. Jako třeba teď? Najednou se ukazuje, že všichni ti kravaťáci a úředníci žádné hodnoty netvoří a pro něco užitečného jsou prakticky nepoužitelní.

A pak taky ta byrokracie. Vemte si třeba takového řidiče náklaďáku.

Uchazeč o práci řidiče tedy musí uhradit tyto úkony:

Výcvik v autoškole sk. C: 15–18 000 Kč. Zkouška + poplatek za vystavení řidičáku: 750 Kč. 2× zdravotní potvrzení od lékaře: cca 600 Kč. Školení na profesní průkaz: 25–60 000 Kč. Zkouška na profesní průkaz + vydání průkazu: 900 Kč. Karta do digitálního tachografu: 700 Kč. EEG a dopravně psychologické vyšetření 3–4000 Kč

Celkové náklady: 45 950 Kč až 84 950 Kč

Jak je vidět, jen přímé finanční náklady spojené se získáním řidičského oprávnění na nákladní automobil nejsou malé. Připočteme-li k tomu stovky hodin strávených na školení, jízdách či přípravou, jedná se o velmi finančně i časově náročnou investici. A s jakým výhledem? Velmi náročná a stresující práce s často nevalným oceněním. Taky máte pocit, že nových řidičů nebude příliš přibývat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 18.10.2021 8:22

Kdo a co za to může? 300 000 na pracáku a štědré "dafki" i pro 30 let nic nedělajícím (ale zdatně plodným individím). "Dafki" obecné + "dafki" na oplégry, toť zlatý důl pro to, aby "nemuseli rúčky pchať" s násadou lopaty na stavbě, ale ve dne spát a po nocích se veselit a šukáním "dafkoví kapitál výhledově akumulovat". Taková etnická logika. Kdysi na "práce se štítící" byl paragraf "O příživnictví", tjurma s povinností práce, třeba v kamenolomu. Dnes je tjurma něco jako "convalescent home all inclusive". Omluva, asi jsem v některých věcech staromilec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 18.10.2021 8:20

Poslední věta článku: "... Přijde-li nějaký toužebně očekávaný nástup nové fáze vědeckotechnické revoluce, jak se kdysi říkávalo, jedním si můžeme být zcela jisti – určitě ho v důsledku této vzdělávací politiky nezachytíme."

Vědeckotechnická revoluce skutečně přichází, ALE:

Profese, které vyžadují improvizaci (viz například opravář) a manuální zručnost (anglicky: dexterity) přijdou na pořad (náhrady člověka v pracovním procesu) naposledy.

A určitě neplatí ekonomický pohled, že nejlevnější pracovní síly jsou nejsnadněji nahraditelné strojem, což platí i pro uklízečku. Vězte, že například právníka (rozhodujícího se dle algoritmu) lze dnes snadněji nahradit, než mizerně placenou uklízečku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.10.2021 8:17

No, to máte zřejmě pravdu. A jak se to tehdy dalo udělat lépe?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.10.2021 8:16

No, tržní proces v socialismu ovšem nefunguje. To ale není Klausova chyba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 18.10.2021 8:16

Do chvíle, než se jim přestane zvyšovat podpora v nezaměstnanosti od 4. měsíce včetně, resp. bude odebrána. Známý takhle parazitoval na státu 8 let, přitom oborem SŠ ekonom/účetní, v době, kdy byl o ně výrazný zájem. Bydlel navíc u matky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 18.10.2021 8:11

Vy máte informace o tom, že IVK přispívá stát? Doložte!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 18.10.2021 8:09

Obtížně. Když jsem byl před pár lety skoro půl roku nezaměstnaný a byl ochoten vzít i toho skladníka (je mi přes 50), sdělili mi na sociálce, že mám příliš vysokou kvalifikaci. Spolupráce s nimi byla zcela kontraproduktivní a práci jsem si nakonec sehnal sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 18.10.2021 8:07

Školství odráží zájem dětí a jejich rodičů. Až neužitečné profese nebudeme ochotni financovat a neuživí se tam, zájem se přesměruje na profese zajišťující spolehlivější obživu. Už aby to nastalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 18.10.2021 8:03

No a? Však i skladník ve šroubárně může mít vysokoškolský titul.

Problém není v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale v tom, že každý z nich si dnes dříve či později (spíš dříve) najde své teplé místečko (pelíšek, kutloušek) někde ve státní správě nebo v jiném subjektu ke státu pevně přisátém, kde v lepším případě nevytváří nic, v horším škodí těm několika málo lidem, kteří by ještě něco tvořit chtěli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 18.10.2021 8:02

Rozbitím tzv. socialistických molochů (viz příklad ŠKODA Plzeň, ovšem takových podniků byka celá řada) došlo k odtržení zařízení učňovského školství, které samo, bez opory v aktivně žijícím podniku, kam dříve mířila významná část jím vyškolených učňů, ztratilo životaschopnost a zaniklo. Likvidací podniků se primárně udělalo místo pro konkurenci zahraničních subjektů a současně kvůli umrtvení učňovského zařízení téměř vymizela jedna generace vyškolených řemeslnických pracovníků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fráňa 18.10.2021 7:57

Klaus se rozhodl, že nemá rád zedníky a pokrývače a od té doby mají všichni maturitu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 18.10.2021 7:56

Letní povzdech majitele pražského klubu Lávka: "Lidé odešli do obchodů, skladů, na stavby, ale nejvíce jich odešlo do státní správy. Mají tam jistotu a už se nechtějí vracet, i když jsme jim chtěli přidat.“

A studenti středních a vysokých škol, kteří před lockdownem studovali jen tak "aby se neřeklo" letos celkem drsně chtějí po svých učitelích a profesorech "aby jim to prostě dali a neotravovali je přednáškami, cvičeními a zkouškami".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 18.10.2021 7:26

Obávám se, že jste si můj příspěvek špatně vyložil. O zřizování dalších neziskovek jsem nepsal ani náhodou ani jako způsob řešení. Neziskovky jsou financovány ze státního rozpočtu, veřejných rozpočtů - tedy z daní, ze soukromých zdrojů, z vlastní činnosti a ze zahraničí.

Když už jste začal s neziskovkami, řešením je omezit finance zvláště politickým neziskovkám, například kontrolou efektivity vynaložených prostředků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Džmuráň 18.10.2021 7:20

Nedostatek pracovních sil a všeho je systémovým a typickým jevem socialismu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Caslavka 18.10.2021 7:19

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Caslavka 18.10.2021 7:18

No mate asi kratkou pamet, nebo nejste pametnik... Vsadila na "trzni proces", navic spatne urcila tarif na zaka pro financovani skol.... Gym. stejny, jako odborne skoly a SOU. Navic neregulovala pocet skol, takze je v souc. obsazenost tak 60% a musi se provadet nepopularni fuze....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.10.2021 7:09

A jak to tehdy udělala?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Rozbořil 18.10.2021 7:08

Opravte mne, pokud se mýlím, ale nemohu se zbavit dojmu, že to byla vláda VK, která během privatizace dopustila totální zničení učňovského vzdělávání (tehdy vesměs součásti velkých firem).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nový 18.10.2021 6:40

Je třeba zřídit další neziskovky....Pene Krásenský, a kdepak se berou peníze, která si tam rozdělují?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 18.10.2021 6:39

Jinak další z nekonečné řady reforem školství má dělat Gazdík, který na tom prý spolupracoval se senátorem Drahošem. Nepochybně budou pokračovat v Plagově ničivém díle (protože jim radí stejná "experti" = aktivisté), takže školství zase o kus upadne.

A to si já blb myslel, že horší než za Valachové to být nemůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nový 18.10.2021 6:37

Na jakou práci? Je někdo hladový až tak, že by pracoval? Všichni vytvářejí virtuální realitu a dostávají za ni zaplaceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 18.10.2021 6:36

To máte tak, pane Weigele. Před lety se tady vedla debata o gymnáziích, a každý, kdo si nemyslel, že na gymnázium má jít každý, kdo chce, byl označen za komunistu. Prý se má pravicově nechat, ať si děti studují, co chtějí, no a rodiče většinou chtějí, aby děti měly maturitu a nějaký diplom. Samozřejmě rodiče své děti moc objektivně nevidí... Takže minulé vlády, pravicové i levicové, to nechaly na těch rodičích. Výsledek tomu odpovídá - na VŠ je každý trouba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Vacek 18.10.2021 6:34

Jedná se o trend, který je vidět v každé vyspělejší zemi. Teplé fleky pod penzí jsou podmíněny (třeba formálním) vzděláním. A na taková místa se další generace připravují.

Jedná se o místa, kde nehrozí levná konkurence z ciziny. A to je rozdíl oproti třeba práci v zemědělství, kde našinec bude těžko konkurovat ukrajinci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 18.10.2021 6:31

Přesně tak. Je to otázka tržních zákonů - nabídky a poptávky.Firmám nechybí OSVČ řemeslníci - takové nezaměstnávají, chybí jim manuálně pracující zaměstnanci. Pokud chtějí řemeslníky přitáhnout, musí zatraktivnit tabulková pracovní místa, aby překonali nabídky konkurence - což pro mladé znamenají místa například ve státní správě a neziskových organizacích.

Jaká jsou negativa zaměstnání ve fabrikách? Pevná pracovní doba (předepsaný začátek i konec, pevná pauza na oběd), směnný provoz, doprava do zaměstnání, stereotypní práce, hluk, pevně stanovená dovolená zaměstnavatelem, praktická nemožnost dlouhodobého neplaceného volna, ... Jaké jsou platy v průmyslu? Krom Škodovky nejsou srovnatelné s nástupními platy ve státní sféře, obchodních organizacích, o neziskovkách nemluvě. Je smutné, když kvalifikovaný dělník (nyní "operátor provozu" což je trapný pokus o "zatraktivnění" pracovní pozice) po desítkách let praxe má podobný plat, jako nabízejí prodavačkám v Lidlu. Jistě můžeme lkát nad požadavky mladých - nástup za třicet, služební auto, mobil, tarif a notebook, jenže to mnohde dostanou. Zkázou našeho průmyslu jsou i nízké mzdy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 18.10.2021 6:15

Netvrdím, že na tom něco není až na to, že autor článku patří přesně mezi ty, do kterých se neváží. Je čímsi jako politologem v politické neziskovce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 18.10.2021 6:10

Slovutní pánové zaměstnavatelé:

Zkuste platit ŘEMESLNÍKY hodné svého jména:

ZLA|ŤÁKAMA-STŘÍBRŇÁKAMA-ba i MĚĎÁKAMA, nebo pro začátek třeba i BITCOINEM

Možná budete překvapeni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek