4.7.2024 | Svátek má Prokop


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Jan Palach jako výčitka

Jan Palach a jeho smrt upálením v roce 1969, 45. výročí si právě připomínáme, znamená pro část mé generace výčitku, ale bohužel ji často z pohodlnosti vytěsňujeme z paměti, i když tenkrát nás donutila si položit základní existenciální otázku: Za co má smysl položit život a jaký život má vlastně smysl?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Sládeček 19.1.2014 22:15

A co současní sebevrahové? Proč se jimi nikdo nezabývá?

Nehodí se to?

J. Pospíšil 19.1.2014 18:35

ano

K uvedenému mám několik otázek.Co se konkrétně změnilo tím nešťastným činem, nebyl by pokračoval další vývoj úplně stejně i bez té sebevraždy? Čím se liší oíd ostatních nešťastných sebevrahů, kteří unikli z nesnesitelného stavu mysli sebevraždou - jen tím motivem? K čemu konstruktivnímu hodlal sebevrah vyzvat ostatní sebedestruktivním činem? Co měl reálně národ posléze udělat, vstoupi do celonárodní stávky-jen záminka k další represi-, nebo vzít cepy a mlaty na tanky? Stojí za tu oběť a za žal celé rodiny všichni následní Krejčíři, Rathové a p.? Nemá každého děsit pomyšlení, že sebevražda či vražda jsou činy za určitých podmínek důvodem prohlašovat je za hrdinství, jindy a jinde za odsouzeníhodné, když okolnosti jsou samy o somě pomíjivé? Mohu sebevraždu chápat, ale nemohu ji ani schvalovat, tím méně vyzdvihovat jako něco, co by se mělo -nedejbože- stát vzorem, není to domyšlený čin, svědčí o jisté pošetilosti Jsem totiž matka a dítě je má budoucnost; najděte si, preboha, něco jiného pro slávu.

V. Vaclavik 18.1.2014 20:16

Slo o hluboce nemoralni cin

Kdyz uz, ma clovek risknout svuj zivot za zachranu nejake hodnoty, bez ktere by dal nechtel zit, jako treba svych blizkych, ale obetovat zivot jako Jezis pro spasu lidstva, tady tedy naroda, zvlast kdyz neni syn Boha a tak nema nadeji na nejake zmrtvychvstani... to neni nic obdivu, ci nsledovani hodneho.

Typicky mladi lide jsou ve svem pomylenem idealismu odhodlani za hodnoty umirat, ale mnohem tezsi je za ne zit, bojovat za ne. Je to taky moralni tak cinit.

M. Kosejk 18.1.2014 20:44

Re: Slo o hluboce nemoralni cin

Je to typicky české. Masturbujeme a ujíždíme si nad symbolikou. Nic ale reálně neděláme.  A víc si vážíme demonstrativní sebevraždy než skutečných bojovníků za svobodu.

A když už za něco bojujeme, tak válečné hrdiny zavřeme do krimu - a naopak adorujeme viníky zbytečného masakru na Dukle...

J. Kanioková 18.1.2014 21:41

Ještěže máte za sebou nějaké vlastní hrdinství,

když si troufáte hodnotit reakce jiných..

To vám závidím tu jistotu, že víte, jak se který jednotlivec má zachovat podle vašeho mustru.

Holt všichni do jednoho máme genetickou vybavenost být hrdiny..

M. Kosejk 18.1.2014 23:06

Re: Ještěže máte za sebou nějaké vlastní hrdinství,

Jestli tím myslíte demonstrativní pokusy o sebevraždu, tak lituji. To za sebou fakt nemám. :)))

Zahodit svůj život jako "výkřit na společnost"? Na to je život moc velká hodnota. A rozhodně bych se sám nezabil, abych ovlivnil společnost.  Když už riskovat život, tak pro něco konkrétního.

J. Kulišek 19.1.2014 3:38

Re: Ještěže máte za sebou nějaké vlastní hrdinství,

Vazena pani Kaniokova, vite jak se nasi odbojari pocinaje legionari a odbojari v dalsich konfliktech se divali na toho, kdo spachal sebevrazdu? Jako na desertera, ktery zpusobil, ze odbojaru je o jednoho min. U tech lidi, pocinaje Palachem a Zajicem a dalsimi, se jednalo o zoufaly cin, je jich skoda, ale nejde s toho delat priklady pro narod, ci pro mladou generaci. Vazne verite, ze by takovy Gabcik a Kubis udelali lepe, kdyby se na protest proti nacistum upalili? Ja skutecne verim, ze ti kluci co vyskocili na ruske tanky u rozhlasu a zapalili je, udelali mozna vetsi hrdinsky cin, nez kdyby se polili benzinem a zapalili.

M. Kosejk 19.1.2014 10:38

Re: Ještěže máte za sebou nějaké vlastní hrdinství,

Hrdinství je v evropské kultuře už od doby středověkých hrdinských eposů definováno jako ochota vše obětovat ve jménu něčeho (nejlépe obětovat rovnou svůj život ve jménu nějakého ideálu). Že je to přístup problematický, ukazují právě ti hrdinové výše zmíněných eposů - kteří ve jménu ideálu, ke kterému se zavázali, pošlapávají vše podstatné kolem sebe. Důsledky tohoto přístupu se dnes projevují u tzv. "pachatelů dobra", kteří např. ve jménu rasové tolerance zvádějí rasistické (pozitivně-diskriminační) zákony. A nebo se tento přístup projevuje v tom, jak lidé adorují zbytečnou sebevraždu "ve jménu probuzení národa".

Nejde tedy o to, že by ozborojený odboj byl hrdinštější (např. to zapálení tanků), ale je logičtější, smysluplnější a ve své podstatě lidštější.

V. Vaclavik 19.1.2014 20:10

Re: Ještěže máte za sebou nějaké vlastní hrdinství,

Hrdinstvi 'pro kazdeho' je nebat se objevit pravdu a pak si za ni stat proti nesouhlasici vetsine - ovsem jen pokud vas tato nechce kvuli te pravde upalit, ci  jinak fyzicky potrestat, treba uveznenim. Pak je na miste mlcet a pockat na lepsi casy, protoze jak rekla Randova, kde zacina nasili, tam konci moralka. Tedy hlasani pravdy je vysoce moralni cin, ale nikoli, jestlize odpurci jsou v presile a nevahaji pouzit nasili. Stat si za pravdou je pak nemoralni, iracionalni pocin.

P. Vaňura 19.1.2014 16:18

Naprosto žvaníte, ten čin měl smysl v daném místě a čase

Jinak, r. 1968 existoval voják, který se pokušel začít partyzánský boj proti okupantům, jmenoval se JURIŠ. Utekl z kasáren se samopalem a náboji. Snahy jeho nadřízených přimět ostatní vojáky aby ho chytali byly marné. Nakonec ho honili esenbáci, jednoho zastřelil a ostatní zabili později jeho.

F. Eliáš 19.1.2014 19:33

Re: Naprosto žvaníte, ten čin měl smysl v daném místě a čase

Tak vidíte, šlo to. Těch komunistů u nás byla menšina.

P. Vaňura 18.1.2014 19:45

Ještě by mě zajímal názor autora na těch pět demonstrantů,

zastřelených ve dnech 20-22. 8. 1969!

J. Charvát 18.1.2014 19:31

Ten čin smysl měl

Byť nikoli bezprostřední. Sám jsem s jeho interpretací měl problém. A víc si vážím Mašínů a spol. Jistě, bezprostřední efekt Palachova činu se nedostavil. Ale nemohu zapomenout, jak jsem si po dvaceti letech začal Palachova "výkřiku" považovat - vždyť právě Palachovým týdnem začala cesta ke změně režimu. Jistě, nastala by tak jako tak, asi ještě později (už tak jsme byli předposlední před Rumunskem a Albánií) ale jeho zásluhou je to, že lidi začali od ledna '89 vycházet na náměstí při demonstracích v hojném počtu a vrátilo nám to aspoň trochu důstojnosti, ztracené trpným přijetím "údělu" okupované země od roku 1968. A co to pindá s. Hvížďala o svém "exilu" a boji proti režimu v zahraničí? Jeho zásluhy o jeho změnu z emigrace jsou, řekl bych, zcela nulové. Naopak, jako režimní novinář jistě předtím k jeho budování svou hřivnou přispěl. A tudíž dle mého nesahá Palachovi ani po kotníky. A nemá žádné morální právo se k němu vyjadřovat.

J. Kulišek 18.1.2014 19:14

poznamka

Myslim , ze je evropsky unikat, byt hrdi na to, ze jsme okupantum nezkrivili ani vlasek na hlave. Ostatni evropske narody oslavuji ty, kteri bojovali proti nepriteli i kdyz je to stalo zivot. Proto, oslavujeme toho, kdo spachal sebevrazdu i kdyz samozrejme tento nestastny clovek vyzaduje respekt, ale odsoudili by sme ho, kdyby se padl v boji proti okupantum.

J. Kanioková 18.1.2014 19:37

Není to SEBEVRAŽDA !!!!

.

J. Vintr 18.1.2014 22:20

Re: poznamka

"Zkřivit vlásek okupantům" by znamenalo ublížit nějakému vojáčkovi, kterého sem poslali, aniž by mu řekli proč a který vůbec za nic nemohl. Ti, kterým by mělo smysl ublížit, seděli daleko v Kremlu. Jinak si myslím, že "normalizace" nebyla ani tak zásluha soudruhů z Kremlu, ale spíš našich domácích soudruhů, kteří stejně to "Pražské jaro" od začátku vůbec nemysleli vážně a moc se jim po příchodu soudruhů okupantů ulevilo, že už skončilo to blbnutí, které by se nakonec mohlo obrátit proti nim. K těm soudruhům samozřejmě počítám i "hrdinu Pražského jara" Sašu Dubčeka (který to mimochodem dokázal podepsáním "pendrekového zákona"). To že někteří soudruzi, včetně něho, byli jinými soudruhy odejdeni z funkcí, byl je obyčejný vnitrostranický boj o koryta, kterých pochopitelně nemohlo být dost pro všechny. Obyčejní lidé tohle vůbec nemohli ovlivnit. Palachův čin byl sice hrdinský, ale zcela marný a zbytečný, protože apeloval na svědomí lidí, kteří je vůbec neměli ...

J. Kulišek 19.1.2014 3:22

Re: poznamka

Problem je, ze tyto radky muzete psat, tak za to vdecite lidem. kteri ublizovali a zabijeli nevine nemecke vojacky a civilisty, kteri za nic nemohli. Tak,ze cesi se ku podivu citi povyseni, nad ty narody ktere bojovali, Takovi finove,nebo madari, kteri se nedali a zabijeli nevinne ruske vojacky, se ku podivu neciti zahambeni a budete se divit cechy v tom neobdivuji. I gen Mojse Dajan upozornoval, ze Izrael neni Ceskoslovensko, ktere se nechalo dvakrat za jednu generaci okupovat, aniz by vypalilo ranu a ze budou bojovat proti jakekoliv prevaze, tedy proti nevinnym arabskym vojackum.. Takze vetsine lidi slo o to, aby nejak  nebylo nauseno jejich pohodli, proto jim vyvhovovala sebevrada nekoho, cimz nevyvolal nejake represalie, ktere by jim zneprijemnili zivot.. Dobre pamatovali jak takovy Gapcik a Kubis, misto aby se na protest vuci nacistumm upalili, zvolili boj a tak zavinili rezke represalie okupantu. A tak ti co se nebali vyskocit na rusky tank a zapalit ho, za ty se stydime, jenze to by byl vetsi symbol pro jiny narod, nez se ujistovat, ze sklonena hlava ujde meci.

Jinak s vami samozrejme souhlasim co pisete o prazskem jaru.  Jiz tenkrat upozornoval filosof Svitak o Dubcekovi starym prislovim. Vidime li obra, je nutno se podivat v jake poloze je slunce, aby ten obr nebyl stinem trpaslika.

J. Kanioková 18.1.2014 18:07

Hodně divný článek, pane autore..

Palach NENÍ mučedník, Palach je SYMBOL..

On zemřít nechtěl, NAOPAK !

Nikdo dnes nemůže vědět, jak by se náš vývoj ubíral dál, kdyby nás ruské tanky neprobraly z iluzí, které v nás, tehdy začínajích dospělých, budily naděje Pražského jara. Nikdo jiný to také neprožíval tak plně, jako právě naše generace. Starší spíš nedůvěřovali, mladší to brali spíš jako kovbojku.

Ten rok byl naprosto úžasný, padla cenzura, přestala potřeba číst mezi řádky, autoři, které jsme dřív znali spíš jen z "pokoutně" předávaných materiálů, najednou psali, a bez servítků. Tabu přestávala být tabu, tiskly se informace, které naši rodiče jen tušili, odhadovali. Kdyby to tanky "nezarazily", on by to byl "fičák". Že by to skončilo "socialismem s lidskou tváří" ? Možná jo, ale taky možná by se začly prosazovat osobnosti, kterým by to nestačilo, které by uměly ekonomický systém posouvat dál k rozumnějším principům. To všechno nevíme. Ale bylo to naprosto úžasné. Moje generace tomu naprosto podlehla, pro nás byl srpen absolutním šokem. Ale i starší generace, která varovala, někteří, alespoň částečně, uvěřili. Můj otec, kdysi šéf Finančáku a absolutní Sokol, který si po r. 48 užil své (my s ním). Okamžitě z jara začal objíždět okolí a pomáhal znovu zakládat Sokol. A právě naše generace, i Palachova, nejvíc uvěřila nadějím, taky i nejvíc pak prožívala to ponížení, podraz. Naše aktivity byly enormní a smíření s osudem rozhodně nepřicházelo v úvahu. O to víc nás šokovala odevzdanost, která se začla dost brzy šířit.

Palachův čin byl šokujícím extrémním výkřikem vůči společnosti, ale především vůči vládním činitelům a výhrůžkou s podmínkami, kterými chtěl cosi zarazit, zabránit dalšímu prohlubování manipulačních praktik a tlaků vůči národu. Vůči šířící se zbabělosti a alibismu!

M. Kosejk 18.1.2014 18:32

Re: Hodně divný článek, pane autore..

Prostě je to divný způsob odporu. Tím, že umřel, s čímž musel počítat, hned ztratil kontrolu nad interpretací svého činu. 

Navíc ta demonstrativní a zbytečná smrt neměla dlouhý vliv - jak ukazuje rozpoložení společnosti v 70. letech. Prostě měl žít a nějak bojovat, to by mělo nějaký smysl.

J. Kanioková 18.1.2014 19:39

Každý není mačo, který si troufá

Jeho věta z videa - Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.

M. Kosejk 18.1.2014 20:38

Re: Každý není mačo, který si troufá

Takže se zapálit... :) Bohajeho.

J. Fleiszner 18.1.2014 16:34

Čin hoden následování?

Byl Palachův čin hoden následování? Měli se všichni odpůrci režimu upálit na Václaváku? To by bylo chování, které by režimu jen pomohlo. Pro mě není Palach hrdina, ale kluk, co mu přeskočilo.

J. Kanioková 18.1.2014 18:10

Jo, jo... podle sebe soudím tebe..

.

F. Eliáš 18.1.2014 10:18

Nemám rád mučedníky

Jejich protest má zapůsobit na lepší stránku tyrana, pokud nějakou má. Lepší je statečný odpor. Před Palachem u mě vítězí Mašínové.

J. Kanioková 18.1.2014 17:31

Palachův čin NEB YL sebevraždou,

ani není mučedníkem !

Čest jeho památce ! Vlastně i všem těm dalším - Jan Palach, Jan Zajíc, Evžen Plocek, Josef Hlavatý, Ryszard Siwiec (občan Polské lidové republiky), Sandor Bauer (občan Maďarské lidové republiky),

Všichni si zaslouží úctu a tichou vzpomínku

M. Kosejk 18.1.2014 18:17

Re: Palachův čin NEB YL sebevraždou,

Mladý naivní komunista brutálním způsobem položil svůj život na oltář své hloupé víry v reformovatelnost KSČ. Spíš cítím lítost a nasrání na Dubčeka a spol. - než úctu k sebeupalování.

Ani dítěti to nemůžete dát za příklad etického jednání  Co by udělal Palach? No, upálil by se, dítě...

J. Kanioková 18.1.2014 18:25

Re: Palachův čin NEB YL sebevraždou,

To nebyl čin k folozofování a etice, ale výkřik k probuzení společnosti !

Za KAŽDOU cenu chtěl zabránit kolportování Zpráv a šílené manipulaci lidí.

Jan Palach a jeho rozhovor s doktorkou v nemocnici - http://www.youtube.com/watch?v=3KNJZGXVAlI

M. Kosejk 18.1.2014 18:37

Re: Palachův čin NEB YL sebevraždou,

Já raději činy než výkřiky. A tenhle výkřik rychle zanikl - a zbyla z toho jen zbytečná a krutá smrt, kterou nemůžete dát ani za etický příklad dětem.

Kdyby umřel třeba při riskantním pokusu zabít Brežněva, tak bych tu úctu cítil. Takhle cítím jen lítost.

J. Maleček 18.1.2014 19:33

Re: Palachův čin NEB YL sebevraždou,

Je vidět, že tu dobu nepamatujete. Já to zažil jako malej kluk a budu si to pamatovat do smrti.

Kdyby postřílel pár okupačních vojáků, jak navrhujete, tak by udělal to nejhorší co mohl. Ničemu by nepomohl, a okamžitě by následovala tvrdá represe. Sovětská okupační moc potřebovala dokázat, že je tu oprávněně. Ostatně o 4 měsíce později se stalo něco podobného - po známých hokejových událostech a vítězství nad Sověty 2:0 a 4:3 následovava obrovská demonstrace se spoustou hesel (Neměli s sebou tanky, dostali čtyři branky...) a v jejím rámci došlo k rozbití výlohy Aeroflotu. Na 99% to udělal provokatér, ale taky to byl "čin". A pak už byl důvod k likvidaci odporu, a od té doby to šlo z kopce.

V době Palachova činu to bylo ještě trochu jiné. Společnost byla ještě relativně jednotná, v jakémsi pasivním odporu. Kdyby to tak zůstalo, těžko by zde okupační moc něco zmohla. Těžko by z okupačních vojáků dělala prověrkové komise, které za dva roky rozhodovaly v každém závodě, kdo smí vykonávat jakou funkci, a na každé škole, kdo smí studovat. Ale bylo jasné, že společnost pod tlakem to takhle dlouho nevydrží. Že někdo rezignuje, někdo se přizpůsobí a někdo skončí jako nepřítel. Krysy už začaly vylézat. A právě tuto společnost, která byla v podstatě v bezvýchodné situaci, se pokusil Palach svým činem probudit.

Kdybych to měl hodnotit s odstupem, skutečně nakonec ničemu nepomohl. Možná zbrzdil běh událostí o 1/4 roku. Ale to memento tady bylo pořád, a zúročilo se dokonale za 20 let, v lednu 1989. Takže ta oběť určitě marná nebyla.

P. Vaňura 18.1.2014 19:44

Máte samozřejmě pravdu, Palachův čin měl účel

v dané době na daném místě. A když to byl jen "výkřik," proč se stal symbolem v lednu 1989 a proč jím zůstal dodnes.

Mimochodem, tehdejší papež! komentoval jejho čin slovy "Palach není sebevrah, tak, jako není sebevrahem volák, který se vrhá na hradby nedobytné pevnosti."