B. Rybák 15.10.2013 11:37

Re: Pane Vyhnálku,

Ano. Řadu desetiletí byl politicky aktivní (západní) inteligencí "milován" SSSR a bylo i období jejího obdivu k fašismu. "Jenom" ta interpretace tohoto jevu se nedařila (a nedaří se dodnes).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 15.10.2013 11:25

Re: Máte naprostou pravdu, pane autore,

Přesně tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 15.10.2013 2:24

Váš návod, jak volit vypadá hezky

ale je to jen naivní teorie. Pokud chcete vybírat podle volebního programu, tak jste asi jaksi přehlédl skutečnost, že volební programy se nejpozději v okamžiku vyhlášení výsledků voleb stávají bezcennými cáry papíru. Neexistuje totiž nic, co by stranu po vstupu do parlamentu přimělo, aby své předvolební sliby dodržovala. Do příštích voleb je daleko a paměť voličů je krátká (jak ostatně dokazujete i vy s vašimi naivními predstavami). A s výběrem konkrétních osob je to naprosto stejné. Nebo si snad pamatuje za uplynulých 23 let někoho, kdo vybočil z řady? Ty prebendy, které sebou nese poslanecká funkce, spolehlivě zkorumpují každého, kdo jich užívá. A nakonec, i kdyby se do parlamentu dostali lidé, kteří by to chtěli dělat jinak (neříkám správně, protože kdo ví, co je správně?), tak se nic nezmění, protože fungování státu ve skutečnosti určuje chování armády nevolených úředníků (a především kmotři v pozadí). Takže si klidně volte koho chcete, nic tím nespravite ani nepokazíte ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Dlouhy 13.10.2013 1:26

Navod jak volit

https://mail-attachment.googleusercontent.com/attachment/?ui=2&ik=8b6f594c65&view=att&th=141aeca695ce7527&attid=0.1&disp=inline&realattid=57c9d73b79add55b_0.1&safe=1&zw&saduie=AG9B_P-enlwwY_WW3RsxGbhMrJLd&sadet=1381620279450&sads=-B_7KyZpkLecAQ4tZWSgPbj4S1k

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 12.10.2013 14:44

Re: Pane Vyhnálku,

Psal jsem o kvalitě vzorku, ale důležitá je také "kvalita zadavatele". Přesněji řečeno jeho zainteresovanost na výsledku.

Pokud je klientem řekněme výrobce jogurtu, zajímá ho skutečnost taková jaká je, protože podle výsledků se rozhodne o výrobě, nebo reklamní kampani a pokud by výsledky jeho jogurt nadhodnocovaly, mohl by na tom výrazně prodělat.

Jiná situace je, pokud je zadavatelem někdo, kdo je zainteresovaný na výsledku, řekněme ministerstvo rozdělující evropské fondy. Projeví se to nejen na formulaci otázek, ale i na formulaci závěrů, kdy se cíleně vyzdvihují pouze ty příznivé, nebo dobře znějící.

Osobně výsledkům STEM věřím, ale pro skutečnou analýzu by bylo třeba porovnat vnímání EU s jinými novými věcmi. To, že vzdělaní a mladí lidé příznivěji vnímají EU, které jim umožňuje cestovat a hledat případně uplatnění v zahraničí, než starší a méně vzdělaní je očekávatelný výsledek. Nefér je jeho zdůrazňování bez vysvětlení souvislostí. Vytváří se tak dojem, že EU kritizují pouze hlupáci. Přitom solidní výzkum by porovnával srovnatelné, tedy vývoj třeba preferencí v jednotlivých sociodemografických skupinách v čase. Problém tedy není ve velikosti vzorku, ale v klientově zadání. Výzkumníci seberou data, rutinním způsobem popíší rozdíly mezi sociodemografickými skupinami a NAKONEC se toho chopí PR a vybere jednu, dvě informace maximálně podporující zamýšlený účel.

Pokud bychom udělali podobný výzkum na 25 000 respondentů, dostaneme 5x přesnější výsledky, ale od toho, co naměřil STEM se budou lišit max. o 1-2 %. Problém není ve vzorku, ale v zadání a v interpretaci výsledků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 12.10.2013 14:27

Re: Máte naprostou pravdu, pane autore,

Jednak musí pokrývat všechny relevantní (a předem definované) demografické podskupiny (pohlaví, věk, region, vzdělání, velikost místa bydliště atd.), což bývá splněno. Dále je dobré, aby každá podskupina byla reprezentována alespoň nějakým minimálním počtem respondentů (v případě vzorku 1000, řekněme 20). Každá podskupina použitá pro analýzu (muži/ženy, mladí/střední/staří, velkoměsta/města/vesnice atd.) měla nejméně 50, lépe 100 respondentů.

Pokusím se to vysvětlit na příkladu. Řekněme, že mezi uživateli nějakého výrobku budou převládat ženy v poměru 4:1. Mám-li sebrat 200 respondentů (někdy může být problém je vůbec najít), pak nemá smysl trvat na tom, hledat 160 žen a 40 mužů, zvlášť pokud by nás zajímal rozdíl mezi ženským a mužským chováním. Pak potřebuji mužů nejméně 50, ideálně 100. Statistická přesnost je totiž ovlivněna zejména velikostí menšího podvzorku. Celkové výsledky pak musím vážit tak, že ženské odpovědi převážím 8/5 a mužské 2/5. Tohle už klient často nechápe a trvá na "přirozeném" poměru mezi muži a ženami mezi respondenty. Dostane pak nepřesné výsledky, nebo za výzkum zaplatí dvakrát tolik, než je nezbytné.

Poslední a často opomíjená je pravděpodobnost zahrnutí do dotazování, která by měla být ideálně alespoň 80 %. To není splněno téměř nikdy. Koncem 90. let bylo pokrytí domácností pevnými telefonními linkami přes 90 %, dnes je to méně než 20 %. Mobil má "skoro" každý, ale velká část lidí odmítne odpovědět. Je jasné, že na nějaké vybavování se po telefonu nemají čas vytížení podnikatelé, nebo matky od rodin, které počítají každou minutu.

Na druhou stranu, politické výzkumy tvoří zanedbatelné procento práce agentur a ty mají možnost konfrontovat výsledky s reálnými daty například o prodejích a velmi často se trefují velice dobře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 12.10.2013 14:13

Pane Vyhnálku,

ta anketa k důvěře v EU je součástí jednoho většího celku dotazů. Až na ten výsledek k EU z ostatních všude leze navrch, a to dost moc, KSČM. A byť si o našich lidech nic moc zářivého nemyslím, přesto celý ten průzkum mi připadl hooodně nevěrohodný. Navíc tam bylo uvedeno třeba - že proti EU jsou převážně staří a minimálně vzdělaní. A podobných bludů tam bylo víc. Takže si nejsem jistá, kdo si to zadal, buď komunisti, nebo někdo, kdo to potřeboval k strašení proti nim..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 12.10.2013 13:48

Re: Máte naprostou pravdu, pane autore,

A "kvalitu" vzorku poznáte jak?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 12.10.2013 13:42

Re: Porovnání průzkumných agentur

Souhlasím. CVVM v minulosti skoro vždy nadhodnocovalo ČSSD, ale i Zelené a levici obecně. Nemyslím si, že by agentury upravovali vzorky. Spíše se jedná o změny metodiky. Jednak mohou přejít k jinému způsobu sběru dat (kombinace internetu a telefonu místo osobního dotazování apod.), jednak si mohou změnit "koeficienty pravdomluvnosti". V 90. letech se lidé často zdráhali přiznat, že volí KSČM, nebo Republikány a proto uváděli jiné strany, agentury pak porovnáním výsledků voleb a sesbíraných dat stanovily koeficienty, kterými se snažily toto "lhaní" kompenzovat. Jenže postupně se lidé přestali zdráhat hlásit ke komunistům a tak se tyto koeficienty postupně staly zbytečnými. Nemyslím, že by je dneska ještě někdo používal.

Rozdíly mezi agenturami jsou i v metodice. Dneska se agentury jistí a úmyslně prezentují výsledky, které NEJSOU odhadem výsledku voleb. Jednak jde o tzv. volební potenciál, kdy respondent má tím větší váhu, čím je nerozhodnutější a na druhé straně někdo prezentuje pouze procenta za pevně rozhodnuté voliče. Agentury se tak vyhýbají konfrontaci jejich predikcí a výsledků voleb.

Realistický model by měl zahrnovat pravděpodobnost volební účasti, kdy každá odpověď třeba na škále "určitě půjdu volit", "spíše půjdu volit", "ještě nevím", "spíše nepůjdu volit", "určitě nepůjdu volit", dostane pravděpodobnostní váhu v (0<v<1). Protože i ti, co volit chtějí nakonec k volbám jít nemusejí a naopak. Podobně by se dotazník měl ptát na alternativní volbu a na pevnost rozhodnutí. Celý model by ovšem neměl obsahovat víc parametrů, než je možné z výsledků voleb odhadnout.

Alternativou je volební panel, kdy se agentura ptá na volební preference stále stejných lidí. Nevýhodou by bylo, že se respondenti "vytrénují" a budou sledování politiky věnovat daleko více času než je průměr. To se dá použít během volební kampaně, kdy politika je je všudypřítomná, ale mezi volbami je to nepoužitelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 12.10.2013 13:18

Re: Až moc těžké to s předpovědi není

Záleží na tom, jak voliči vnímají důležitost voleb a na volebním systému. Například výsledky loňských krajských a místních voleb se lišily od předpovědí poměrně výrazně a to zejména u pravicových stran. Bylo to dáno tím, že v době průzkumů lidé ještě podrobně nezkoumali kandidátky, to dělají až před těsně volbami. Proto pravicoví voliči při dotazování vybírali ze zavedených stran, ale u voleb se často rozhodli pro některou z místních alternativ, často založených bývalými politiky ODS, US atd. Potvrdilo se tak, že voliči pravicových stran jsou zklamaní a i když nechtějí volit levici, hledají alternativy.

Situace u voleb do PS je naprosto odlišná. Kandidujících stran je daleko méně a nespokojení voliči se tak mohou včas rozhodnout. Důkazem toho jsou vysoké preference ANO. Tím netvrdím, že ANO je pravicová strana, ale jejich kampaň je cíleně připravena tak, aby oslovila právě nespokojené voliče na pravici.

Úsvit oslovuje také spíše pravicové voliče, ale proti ANO viditelně ztrácí. Levicové voliče přetahuje SPOZ a ve městech SZ. KDU se sice prohlašuje za konzervativní stranu, ale dávají si pozor na to, aby se neoznačili za pravicovou stranu a jejich rétorika také může přitáhnout část levice, nehledě na to, že se netají ambicí spolupracovat s ČSSD a distancují se jak od ODS, tak od TOP 09.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 12.10.2013 13:05

Re: Máte naprostou pravdu, pane autore,

1000 respondentů bohatě stačí! Dokonce by stačilo i méně, 1000 respondentů se dotazuje kvůli tomu, aby bylo možné zjistit rozdíly mezi různými skupinami populace.

Nezáleží tolik na velikosti, ale kvalitě vzorku. Přesnost odhadu roste s druhou odmocninou velikosti vzorku, zatímco náklady rostou lineárně a pokud by se měl výzkum dělat kvalitně tak ještě rychleji. Statistická chyba při velikosti vzorku 1000 respondentů jsou 1-3 % a to je, vzhledem k tomu, že nálady a názory se v čase mění naprosto dostačující.

Důležitá je kvalita vzorku, tedy zda vzorek pokrývá celou populaci (standardně se bere v úvahu pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště, kraj a příjem respondentů, někdy i velikost domácnosti atd.). Důležitá je i pravděpodobnost zahrnutí do výzkumu, měla by být co nejvyšší aby se výzkum systematicky nevyhýbal určité části populace atd.

Obecně platí, že výzkumy, které se chlubí velkým počtem respondentů bývají méně kvalitní, protože jejich autoři zdůrazňováním velikosti vzorku nahrazují nedostatečnou kontrolu jeho složení. Pokud nějaký často navštěvovaný web zveřejní anketu, tak se snadno dostane v počtu odpovědí na desetitisíce a přesto jsou výsledky hausnumera, neboť odpovídají pouze ti, kdo daný web navštěvují a zároveň se jim chce odpovídat (otázka je pro ně důležitá/zajímavá).

Ve zmiňovaném výzkumu STEM je důležité si zjistit, jak byl přesně dotazník formulován a jakým způsobem byla sbírána data, abychom pochopili, co čísla znamenají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 12.10.2013 11:33

Budete se divit, ale i statistikou jsem se živila

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 12.10.2013 11:19

Re: Máte naprostou pravdu, pane autore,

Šmankote,co to píšu?:-O

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 12.10.2013 11:17

Re: Máte naprostou pravdu, pane autore,

A co tedy víte vy? Je vzorek dostatečně vypovýdající?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mlich 12.10.2013 9:16

Porovnání průzkumných agentur

Na http://datasklad.ihned.cz/volebni-pruzkumy/www/ si můžete kliknutím na stranu a agenturu tlačítky nahore zobrazit, jak kvalitní má která statistický vzorek, resp. kdo jim ten průzkum platil. A taky o kolik procent se mýlily. Třeba taková CVVM dává ČSSD permanentně o cca 50%! víc (místo 22 byli přes 30 a 50% z 22 je 11). A vypadá to, že po volbách agentury upravují vzorky, aby byly blíž k výsledku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 12.10.2013 8:49

Re: Máte naprostou pravdu, pane autore,

Pane Formane, ani já toho o statistických vzorcích moc nevím, ale uváděný počet občanů je jako "vzorek" v poměru k počtu obyvatel EU  poněkud směšný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Forman 12.10.2013 8:43

Re: Máte naprostou pravdu, pane autore,

Vy toho o statistice, potažmo o statistických vzorcích respondentů moc nevíte, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Reček 12.10.2013 7:30

Až moc těžké to s předpovědi není

Neobyčejně věrnou a zcela nefalšovanou předpovědí byly výsledky krajských a senátních voleb konaných přesně před rokem 12.-13.října, které naznačily vývoj nálady občanů na chování politiků jakýchkoli stran.  Skutečnost propadu ODS a poklesu TOP 09 je evidentní, ale vzestup ČSSD a KSČM nebude takový, jak si vedení těchto stran a skalní příznivci přejí, protože jejich praktické chování neozářilo.  Proto dobré umístění může očekávat Babišovo ANO a návrat do poslaneckých lavic u lidovců.  Bez šance na překročení 5% hranice  není ani Úsvit či SPOZ, kteří budou získávat hlasy nespokojenců právě s chováním politiků socdem a komunistů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 12.10.2013 2:31

Máte naprostou pravdu, pane autore,

o těch průzkumech si dávno myslím své. Například před pár dny bylo v médiích jásavě napsáno, že STEM zjistilo, že EU důvěřuje 40% občanů. No... ze zdroje vyplývá, že průzkum byl proveden z rozsáhlého průzkumu - 1093 občanů..... =  0,0104 %

I když už výběr otázek v anketě bývá zavádějící, tak odpovědi  takového procentního množství z celku může považovat za relevantní jen pitomec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek