Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Hoši od Ptačího potoka
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
E. Heusinger 28.7.2011 18:50Kácet se musí! Developeři jsou již netrpěliví! |
|
|
J. Tužil 28.7.2011 15:56Hoši od Ptačího potoka Sledoval jsem v televizi se zájmem, jak tvrdí hoši v černém vláčejí v poutech na Šumavě zanícené "ochránce" stromů zamořených kůrovcem. Napadlo mne jak tyhle "ochránce" vypudit z lesa rychleji a efektivněji. Co jim třeba nasypat za podprdu nebo do spoďárů pár hrstí těch příjemných broučků, aby si na vlastní kůži mohli vyzkoušet jak je to fajn, když je mají na těle. Viděl jsem rozčilené dámy, protestující proti natírání špiček smrčků nátěrem proti okusu jelení zvěří tvrzením, že to ty smrčky bolí. Tak jim chlapi řekli, ať se do toho nepletou, nebo že je natřou taky. Taky mi to připomnělo jak dámy s pejsky radily, jak dostat při povodni v r.2002 slona z výběhu v pražské zoo, aby se neutopil. Měli mu dát obojek, pohladit a pak ho vyvést mírně ven. Když slyším slovo "ochránce" tak si vždycky připomenu, jak nás naši soudruzi chtěli ochránit před ošklivým imperializmem. |
|
|
J. Sinnreich 28.7.2011 11:48Ekoteroriste Zmineni "ochranci Matky Zeme", dnes zvolili novou taktiku. Visi v sitich v korunach napadenych stromu. Dalsi moznou eskalaci muze byt zpusob, ktery pouzivali jejich souputnici v USA. Totiz zatloukani hrebu do kmenu stromu. Kdyz se drevorubci na teto prekazce roztrhne motorova pila, tak dochazi nejen k hmotnym skodam, ale i k vaznym zranenim. A to je prave to o co tito aktiviste usiluji. |
|
|
B. Uhlich 28.7.2011 16:35Re: Ekoteroriste myslím, že hlavním taktickým problémem je kácet to teď o prázdninách - většina "aktivistů" má prázdniny a nudí se, tak se aktivizují..... |
|
|
P. Gabriel st. 28.7.2011 11:07Když se zapomene, Co je předmětem ochrany NP. Šumava již po staletí je kulturní krajinou. Ostatně právě oblast Ptačího potoka a Ptačí studny, viditelně rozdělená na lesní úseky, sevřená mezi plavebními kanály je dokladem toho, že uprostřed dobře obhospodařovaného, tedy zdravého kulturního lesa se podařilo zachovat několik částí sice rovněž kulturního, ale díky zdravému okolnímu lesu přirozeně zestárlého lesa. Jeho zachování bylo možné jenom díky znalému a zkušenému obhospodařování lesů starými fořty v dobách, kdy se na Šumavě žádní ekonadšenci nevyskytovali. Les chránili ti špatní a zlí fořti a špatní a zlí vlastníci lesů. A les byl. Dnes les není a hned tak nebude ani v mnohých prvních zónách. To proto, že po určitou dobu dostali rozhodovací pravomoc ti kteří zapoměli, že předmětem ochrany v NPŠ není přemnožený kalamitní škůdce. ale kulturní dobře obhospodařovaný les, ve kterém se díky dobrému obhospodařování většiny výměr mohou některé úseky ponechat volnému, přírodním procesům blízkému vývoji. |
|
|
J. Bakulová 28.7.2011 7:32ani já nejsem odbornicí na téma šumavského brouka. Zato jsem ale poznala pár zelených aktivistů nejen z Duhy. Jsem z nich ještě dnes upřímně zděšená. Stejný pan Rovenský je nejspíš odborníkem nejen na broučky, ale i na stavby silnic, má bývalá kolegyně neváhá postavit na rušnou křižovatku své dvě nezletilé dcery do cesty řidičům, kteří mnohdy vůbec netuší, oč jde, Ale to jim aktivisté rádi vysvětlí, ve zkratce a vždycky tak trochu zjednodušeně. Kolik let čekala Plzeň na obchvat, jaké metody a argumenty přitom používali zelení teroristé ? Je jedno, že tu umírají teď lidé na zhoubné nádory, ale obchvat měl být veden jinudy, pročež i za ona úmrtí jsou odpovědni ti, kteří zvolili jinou cestu. Pro zelené odborníky je všechno jednoduché, užívají stále stejné argumenty jak z nějaké příručky. Nemám je s dovolením ráda a nedokážu jim věřit |
|
|
T. Vodvářka 28.7.2011 7:47Re: ani já nejsem Vážená paní Bakulová, mým příspěvkem neobhajuji nikoho ze strany Zelených, Duhy apod. Každý fanatismus je dokladem vlastní slabosti, protože není schopen v klidu argumentovat a je nucen používat v podstatě násilné činy /kupříkladu Vám zmiňované děti na křižovatkách, případně dálniční tunel./. Jen mi prostě nesedí, že se člověk již dnes nedozví pravdu, protože už i novináři /tzv. nezávislí/ neumějí podat informace bez vlastního postoje k věci /to může dělat komentátor v diskusi, nikoli objektivní novinář/. Šumava by si dle mého názoru poradila s kalamitou sama. Osobně nechápu, proč se s velkou pompou vyhlašuje několik zón Národního parku, kde do té nepřísněji střežené buď vůbec nesmíte, či jen po malé cestě a bojíte se vypustit flatus a současně tam mohou najet stroje, které v pohodě zlikvidují podrosty a svými kolejemi způsobí eroze, které známe odjinud a víme co to při velkých deštích dokáže. Přeji Vám pěkný den. |
|
|
T. Vodvářka 28.7.2011 5:16Jako laikovi mi na uvedeném kácení v I. zóně Šumavského národního parku nejsou jasné některé věci. 1. Kůrovec jistě koná své dílo a je asi třeba popsat, co se děje. Mám však za to, že podobný problém má i Šumava na bavorské straně. Nikde jsem však nenalezl články, jak to řeší Němci, zda i oni vykácejí postižené stromy, nebo zda je nechají být. 2.Vzhledem k známým poměrům naší "vrcholové" politické scény /kam potažmo patří i bývalý ministr za ODS Stráský - odborník na dráhy, zdravotnictví a nyní na stromy/ se nemohu zbavit dojmu, že ony stromy a jejich vykácení někomu přispěje do kapsy. 3.Matka příroda si vždy poradí sama, pokud přestaneme předstírat, že něco víme lépe. Před časem byla na kaštanech klíněnka, uvažovalo se o všem možném. Dnes jsou kaštany zdravé, nebylo třeba je kácet. 4.Nemám rád ekoteroristy, avšak vykácet umí s odpuštěním, každý vůl, tvořit však je složitější. Ve shodě s dnešním vyzněním článku pana Okamury by bylo dobré, kdyby pan Stráský risknul třeba to, že pokud se ukáže, že jím zvolený postup byl vadný, viselo na 10 let na náměstí v Praze pojednání o tom, že on - správce NP Šumava - se spletl, že ničemu nerozumí a že je tedy úplný diletant. |
|
|
T. Kočí 28.7.2011 7:54Re: Jako laikovi Kaštany zdravé nejsou.Je jen otázka,jak dlouho budou přežívat. |
|
|
B. Brousková 28.7.2011 8:23Re: Jako laikovi Otázka je jednoduchá. Kam se se vozí to vytěžené dřevo? Pokud se pamatuji na svou dovolenou před lety v šumavské Lenoře , celé noci nám tenkrát kolem chaty duněly návěsy s naloženými kmeny jedoucí směrem do Němec. Že by se od té doby něco změnilo? Tam je třeba hledat ten pravý důvod toho tyjátru kolem kůrovce. |
|
|
V. Hošek 28.7.2011 9:44Re: Jako laikovi Již 100 let se hospodaří ve starších lesích tak a je povinost vlastníka lesa že tzv. kůrovčáka musí včas pokácet a uklidit z lesa. Toto je lesnické pravidlo známé desítky let a za jeho nedodržování je zde sankce. Takže kšeft není těch 3000 stromů, které ohrožují okolí, ale kšeft je nechat brouka z těchto stromů vyletět a mít kšeft za 30000 stromů. |
|
|
B. Brousková 28.7.2011 10:25Re: Jako laikovi A prachy za těch 30 000 stromů pak strčí do kapsy kdo? Ti blázni co se přivazují ke stromům? Nebo ti se kšeftují se dřevem? To je oč tu běží! |
|
|
T. Vodvářka 28.7.2011 10:40Re: Jako laikovi Máte-li pravdu, pak je to bingo a vše je vysvětleno /on totiž dle informací, které jsem zaslechl, již kůrovec vyletěl/. |
|
|
V. Hošek 28.7.2011 14:45Re: Jako laikovi kůrovec již vyletěl, ale asi ne na Ptačím potoce. |
|
|
B. Hudzieczek 28.7.2011 11:00Re: Jako laikovi Peníze za dříví ze zpracovaných stromů jsou příjmem NP. Jde o to, že současné vedení NP asi nechce z těchto peněz přispívat na činnost Hnutí Duha, jako tomu bylo v minulosti. Těžilo se i za ředitele Krejčího, a to hodně, zejména v letech 2008-2010. V těch třech letech bylo vytěženo a zpracováno cca 765 300 m3 dříví. To přestavuje (odhadem) pokácení asi 500.000 stromů na ploše 1.100 ha. Těch Stráského 3.000 stromů je proti tomu pakatel. Dalších asi 1.065.300 m3 dříví bylo v těch letech ponecháno v bezzásahových územích k odumření. Množství zpracovaného dříví v těchto letech je asi 7,5 násobně větší oproti rokům 2004-2006 (ředitel Pavličko). Na nárůstu těžeb má podíl jedank orkán Kyrill, jednak zvětšení bezzásahového území (to je v praxi líheň pro kůrovce). Pod odumřelými stromy nevznikne les na celé ploše, ale jenom místy - tam, kde už ve chvíli odumírání starého porostu byly pod ním životaschopné nárosty stromů. O zvětšení bezzásahového území se zasloužil tehdejší ministr Bursík, který svoje rozhodnutí podložil " osobní politickou odpovědností". Ta je nám dneska houby platná, ale tu tabulku by na to náměstí měl jako první pověsit on. Kaštany zdravé nejsou a klíněnka se likviduje tak, že se asanuje shrabané listí pod stromem, nikoli celý strom. |
|
|
J. Schwarz 28.7.2011 11:43Re: Jako laikovi 500 stromů na hektar - není to trochu moc? To by ty stromy musely být v průměru 4 m od sebe. |
|
|
B. Hudzieczek 28.7.2011 13:26Re: Jako laikovi Vychází asi 20 m2 na jeden strom. Čili spon skutečně 4 x 5 m. Je to samozřejmě hrubý nástřel od ranního šálku čaje. Vycházel jsem z předpoladu průměrné hmotnatosti 1,5 m3 na jeden strom (smrk). To může být např. smrk o výčetní tloušťce 40 cm a výšce 27 m. Takových se na 1 ha vejde asi 400, pokud ale máme stromy vyšší, tak pro zvolenou hmotnatost je pro výšku 31 m tloušťka 36 cm, a takových se na 1 ha vejde asi 550. A to ještě při plně zakmeněných porostech. Ne každý porost je plně zakmeněný, ne každý porost má takový štíhlostní koeficient, i když - na kyselých šumavských stanovištích se zdejším vláhovým potenciálem je předpoklad, že smrky budou ve 100 letech věku dosahovat běžně výšek nad 30 m a počtů spíše kolem 500ks/ha. |
|
|
P. Schuh 28.7.2011 12:31Re: Jako laikovi Souhlasím obzvláště s bodem 4. ikdyž je to utopie |
