O. Severýn 11.6.2012 16:11

Problém není KOLIK platím, ale NA CO platím.

Pokud mám mluvit za sebe, tak hlavní důvod nespokojenosti se současným stavem není to, že platím velké daně, ale to, že se nemohu zbavit pocitu, že stát s penězi ode mě vybranými špatně hospodaří.

Kdybych věděl, že z každé koruny ode mě vybrané je, řekněme, 85 halířů (nebo víc) použito na všeobecně užitečné věci, infrastrukturu, justici, policii, armádu, atp., tak by mě asi nevadilo těch 15 halířů neefektivně použitých. Jenomže dnes mám pocit, že dnes z každé odvedené koruny je nanejvýš 15 halířů použito rozumně a zbylých 85 použito na přebujelé sociální dávky, předražené státní zakázky, implementaci (to slovo miluju) nesmyslných direktiv z Brusele, rostoucí státní byrokracii a nebo rovnou rozkradeno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bílý 11.6.2012 15:07

Vybral jsem si z článku tuto autorovu větu: ... kupříkladu zdravotnictví. Náš systém považuji za vynikající a postupného zavádění "trhu" do zdravotnictví se velmi obávám.

Mám kamaráda ve Švýcarsku.Je tam od roku 1969. Několikrát jsme ho navštívili, několikrát byl po roce 1989 u nás.Vždy přišla řeč na zdravotnictví a vždy jsem valil oči, jak může být s pacientem zacházeno. V jednání i v léčení. Nepůjdu do podrobností, bylo by to dlouhé povídání. jen dodám, že lupičská akce "My odejdeme a vy pomřete"  je tam nemožná. Protože tam funguje trh!!!

Ovšem i u nás je jedno zdravotnictví na světové úrovni. Jsou to veterinární kliniky (opět proto, že u nich fuguje trh.) Že naše jsou na stejné úrovni jako na př. ve Švýcarsku, nebo v Britanii, vím od vnučky, která tam byla několikrát na praxi. Zajímavé přitom je, že pacienti (jak u nás, tak tam) nás pocházejí od majitelů všech vrstev, což je u nás (vzhledem k velkému počtu třicetikorunáčů) s podivem.

Takže: já naše humánní zdravotnictví nepovažuji za vynikající, musím ovšem dodat, že značnou část našich lékařů ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 11.6.2012 14:20

Odpovídat na položené otázky je zbytečné

neboť zastánci "malého státu" bojují za SVOBODU. A takovými detaily, jako spokojenost se životem, se vůbec nezabývají. To už jaksi samozřejmě vyplyne z nastolení spravedlivějšího řádu. A pokud ne, pak to není důležité.

Nápadně to připomíná osazenstvo předlistopadových marxistických škol a kateder. Tyto instituce byly ovšem zřízeny mj. i proto, aby nadšenci, kteří si redukují skutečnost na rovnici o jedné neznámé nemohli doopravdy do ničeho mluvit. Zároveň se pokládalo za samozřejmé, že virtuální svět těchto lidí nebral nikdo mimo okruh jim podobných vážně. 

Dnes jsme na tom, jak se zdá, hůře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Rychlý 11.6.2012 14:20

Pan Drápal má jistě pravdu v tom,

že výše daní může být v pořádku, pokud nám za ně stát poskytne adekvátní služby. Obrana, ochrana, justice a fungující administrativa státní správy jsou věci potřebné a nutné - a něco stojí.

Ale náš stát to tak nedělá - tudíž je to nepřítel. Ovládaný a zneužívaný různými skupinami stal se nástrojem perzekuce. Pokud nám už přímo nelže, tak minimálně skrývá podvůdky, podvody, neefektivnost a bůhví, co ještě. Stal se Golemem, kterému vkládají šém různí drebáci.

Nevidím řešení, jelikož se vše děje pod prohnaným pláštíkem pseudokorektnosti, vykonávání dobra a ochrany slabších, nařízené solidarity. Je to pláštík skrývající příšernou prohnilost - ovšem dokud se daří oblbovat voliče sliby a populismem, pak se okamžik prozření a procitnutí ze sna automatického blahobytu odsouvá na další volební období, kdy již bude na jednoduchá řešení pozdě. Řešení budeme hledat až tehdy, až budeme opravdu cítit pokles životní úrovně, který bude hlubší, než jen to, že letos si dovolenou v Egyptě musíme odpustit. Až bude košík v supermarketu s bídou pokrývat dno. A neargumentujte mi existencí poloopilého žebráka na ulici.

Stát nyní hloupě plní požadavek voličů - generuje pracovní příležitosti - vytváří nové "úředníky" a systémem dotací a systému zakázek generuje soukromé firmy, které by si bez korupce a dotací na skutečném trhu ani nevrzly.

Ještě jedna věc. Pan Drápal popisuje příklady, kde svobodný trh "selhává". Jenže třeba u telekomunikací jde o takřka monopolní postavení, které již před stoletími popsal Adam Smith. Že si ani po 200 letech s touto situací "neumíme" poradit, je zarážející. To, že jsou to soukromé firmy vůbec nic neřeší - dokud není vytvořena skutečná konkurence na skutečném svobodném trhu. Přímé tržní prostředí u zdravotnických služeb povětšinou vytvořit nelze, neb nabídka produktů (za peníze) je neomezená a nikdy se nesejde s poptávkou, která  by též byla neomezená (ale peníze jaksi nejsou). A nutný aspekt trhu - znalost produktu - nám laikům též chybí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vacek 11.6.2012 13:30

Pane Drápale

ve svém aktivistickém článku píšete, že stát není nepřítel - opak je pravdou, náš stát je nepřítel. Okrádádá občany prostřednictvím daní a na oplátku jim nabízí velice mizerný servis, fůru regulací, zákazů, příkazů, vyhlášek a buzerací. Silnice nebezpečné a rozmlácené, přebujelý byrokratický aparát, mizernou policii, ještě mizernější soudy, podivné státní zástupce... Když pak člověk vidí, jak se s vybranými penězi hospodaří, jak se rozkrádají, jak se staví naprosto zbytečné věci, nemůže tento stát vnímat jinak, než jako svého úhlavního nepřítele. Občan tohoto svinského státu nemá být na co hrdý a pyšný - ve smyslu národní hrdosti. Vidím-li 140 naprostodebilních poslanců, kteří bez mrknutí oka schválili závazek 340 miliard Kč pro ESM, mám dokonce chuť střílet...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vacek 11.6.2012 13:20

Pane Drápale,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Malaschitz 11.6.2012 11:33

Hrozné

Trh mobilných operátorov nie je "voľný trh" a ani sa k tomu nepribližuje. Subjekt na tomto trhu je viazaný celou radou predpisov (musí spĺňať rôzne technické normy, zo zákona musí poskytovať určité služby, musí spolupracovať s inými operátormi, musí spolupracovať so štátom, niektoré ceny má limitované a to dokonca na medzinárodnej úrovni) a povolení (musí si kupovať nejaké licencie a pod.). Je to uzavretý trh a keď sa nejaký podnikateľský subjekt rozhodne podnikať u nás v tomto obore tak mu trvá roky a vyžaduje to veľkú investíciu aby mohol začať.

.

Takže to čo si vy predstavujete pod zlyhaním voľného trhu je zlyhanie riadeného trhu. Je to práve naopak - v skutočnosti by ste v histórii nenašli ani jedno zlyhanie voľného trhu ! Ale zlyhaní štátu vidíme denne desiatky.

.

Pocit osobného štastia alebo zlyhania ekonomiky nesúvisia priamo s výškou daňovej slobody. Keby ste si zobrali iné štáty - India, HongKong, USA, Kuba, Severná Kórea - tak by Vaše závery boli úplne opačné alebo úplne rozporuplné - v Grécku sú ľudia štastní (vysoký vek dožitia, minimum samovrážd) ale ekonomika je v zlom stave.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 11.6.2012 9:03

"Nejlepší je prý malý stát, ale bylo by to tak nejlepší?"

Bylo.

Protože málo agend by se dalo dělat pořádně a odpadla by spousta věcí, kde stát vyloženě škodí. O nadstátu v Bruseli s jeho soudruhy ani nemluvě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 11.6.2012 7:41

Milý pane Drápale,

to, co byste požadoval od státu / právo, bezpečí / je méně než to minimum , které by měl zajišťovat onen minimální stát. Pokud by to nezajišťoval, neměl by žádný smysl a vlastně by neexistoval. A pokud jde o trh a operátory - mobilní operátoři tvoří prakticky kartel, proti kterému má stát uživatele chránit - platíme si k tomu úřad - ale ten na nás se.e. Pokud jde o fungující "velké" státy, tady jde o obdobný problém jako se slepicí a vejcem. Byli dřív Němci a Švédové se svou morálkou , dodržováním pravidel a minimem zlodějny nebo stát, který to na nich za veliké peníze vynutil? Pokud je ve Švédsku možné  nezamykat dům ani auto a nikoho nenapadne si je "vypůjčit" , tak tam bude možná fungovat i rozsáhlejší stát. Ale stát je především mocenský nástroj - ono organizované násilí. Proč by se proboha mělo používat násilí k obstarávání věcí, které lze mít na základě dobrovolných transakcí mezi lidmi - tedy trhu? V Česku je společnost rozdělená zhruba na dvě poloviny a není důvod pro to, aby jedna polovina pseudodemokraticky převálcovala  druhou, když si může každá řešit své záležitosti po svém. Když bude  čtyřicetičlenná rodina řešit kam na dovolenou, bude třeba levnější když pojedou všichni na stejné místo. Objednají si  autobus, patro v hotelu a jídlo s hromadnou slevou. Bude to úžasné, pokud mají o vydařené dovolené všichni přibližně stejnou představu - třeba milují koupání v moři a povalování se na pláži. Pokud pár členů má raději hory, netřeba měnit plány, horalé si pojedou na hory za svoje a zbatku rodiny přijde dovolená o nějaké procento dráž. Co ale když bude rodina se svými preferencemi rozdělena půl na půl? Bude rozumným "demokratické" řešení kdy 12 členů proti 11 rozhodne pro moře, zatímco 17 zbylých sedí namísto hlasování v hospodě zhnuseni poměry v "rodině"? Jde stále o úsporu nebo o zkaženou dovolenou pro 1/2 příslušníků? Není v takové rodině rozumnější nepředstírat jednotu tam kde není a nechat dovolenou na jednom každém? I když to přijde "rodinu" dráž?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kunes 11.6.2012 6:17

staty s vysokym zdanenim

Nevim proc k Nemecku pristupujete, jakoby tam bylo buhvijak vyssi zdaneni nez v Cesku. V Nemecku jsem par let dane platit a nebyly v pomeru ke mzde vyssi nez ty ceske (nesmite se ovsem divat jen na sazby, ale take na to jak se stanovi zaklad pro vypocet dane). To, ze se Nemecku dari lepe, ma s vysi dani jen malo spolecneho. V Nemecku je podstatne vyssi produktivita prace nez v Cesku, coz plati predevsim ve statni sfere. Nemecke urady funguji pomalu, ale spolehlive a vstricne, coz se v Cesku rict dost casto neda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 11.6.2012 1:45

daňová svoboda - co je to?

Zastavím se u několika bodů. Nejprve - přiznám se, že neznám metodiku výpočtu daňové svobody. Má to být (dle wikipedie) doba, než se "zaplatí" veřejné výdaje státu. Dobře, ale promítá se tam kromě zdanění platů, také zdanění firem? Daň z přidané hodnoty? Spotřební daň? Co zdravotnictví (zdravotní pojištění) a sociální oblast (pojištění) - také "veřejné výdaje! Musíme si uvědomit, že veškeré daně a pojištění "pochází" ze zisků firem! Tedy z práce zaměstnanců. Osobně odhaduji, že stát "zestátní" různými formami nejméně 80% naší "hyper hrubé mzdy". Zdá se mi proto, že výpočet daňové svobody je poněkud zjednodušený.

Představme si teoreticky dvě země se stejným podílem "daně na hlavu". To, že nastane daňová svoboda v jedné zemi "později" vůbec nemusí znamenat, že  odevzdávají více! Právě naopak. Bude-li jim stát "zestátňovat" menší část procent, bude jim zaplacení veřejných výdajů trvat déle. Už Churchill prý řekl: Věřím jen těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval...

Druhá věc - trh. Myslíte si, že může fungovat trh tam, kde je státními zásahy (regulacemi) povázán? Jestliže prakticky neexistuje manévrovací prostor pro snižování nákladů,  jestliže úspěšná firma je "trestána" vysokými daněmi (a srážena tak na úroveň méně úspěšné, ale nic nedanící), tak získání státní zakázky "za každou cenu" je v tomto zdeformovaném pseudotržním prostředí jedinou efektivní formou konkurenčního boje. (Bohužel)

Třetí věc. Napsal jste: "Nicméně jsou věci, na které by stát neměl rezignovat. Měl by zajistit vymahatelnost práva a rovnost před zákonem. Měl by zajistit elementární bezpečí. Měl by zajistit funkční justici.". OK. Tady se myslím bez problémů shodneme. Takže pokud souhlasíte s tím, že všechny ostatní oblasti může stát "pustit", vítám vás mezi námi -  zasánci "malého sátu". (Osobně bych role "malého státu" ještě rozšířil) 

• reagovat
• nahlásit příspěvek