Alfons 2.9.2006 10:31

Re: Re: Re: PTPácká poezie-oprava

Ladislave N, nechoď sem, jde ti zde o život. Infarkt je na dosah ruky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alfons 2.9.2006 10:29

Re: relativnost veci

Z PTPáků se dělají v ČR největší chudáci a oběti režimu. Není to zdaleka pravda, pisálkové se chtějí zviditelnit a být zajímaví. PTPáci na tom byli mnohdy mnohem lépe, než některé jiná základní vojenská služba, kde byl pořádný záběr o kterým se PTPákům ani pomateným pisálkům a kšeftuchtivým rádobyfilmařům nesnilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Boudný 2.9.2006 9:41

Vysvětlení autora

Máte pravdu, že PTP je zkratka Pomocné technické pluky. Myšlenky v článku jsou naprosto pravdivé, jinak by pro mě neměly smysl. Mohl bych je samozřejmě přikrášlit o myšlenky jiných a připsat je sobě, ale nebudu napodobovat ty, co za cenu zkreslení vyzdvihují sami sebe. A proto z tohoto hlediska mně ani nevadí, když někdo mému článku nevěří. V dnešním světě, který se vyznačuje skepticismem, jen málo lidí má důvěru k druhým a proto se snažím oslovit ty, kteří ještě zcela neztratili důvěru k jiným lidem. S pozdravem B.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 2.9.2006 9:20

Re: Re: Re: Re: PTPácká poezie-oprava

Tam taky musel být voják vzešlý z rodičů pro režim spolehlivých...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František 2.9.2006 9:01

Re: názor

 V létech 1956÷1958 jsem sloužil v Klecanech u Prahy a PTP pracovali nedaleko v Řeži. Tehdy jsme místo modraček pro denní zaměstanání vyfasovali mundůry afrikakorpsu pískové barvy, kde byly dobře snát vyšísovaná původní označení. Ty jsme vylepšili obtáhnutím černou barvou a byli jsme wehrmacht jako květ. V létě jsem byl na neurčito vyslán s trhačkou bianko vyplněných jízdních příkazů, se svou T 111, do  STS u Roudnice jako výpomoc na žně. Takto vyparáděného mě zastavila ATI před hospodou u Veltrus, kde jsme byli na jídle. Samozřejmě mě sebrali jako zběha a přičetli převlek do nepřátelké uniformy. Na polích se zatím zastavily stroje, kterým jsem rozvážel palivo v sudech. Brigadýr STS to vzal přes partaj a nastal obrat. Lampasáci, co mě sebrali potom se mnou jezdili až do rána a tankovali kombajny místo mě. Byla to doba, jak je dobře znát z "Baronů" plná neuvěřitelných absurdit. Navíc jsem dostal extra průkazku - "Nekontrolovat, Zvláštní poslání" Díky tomu jsem s partou z STS objížděl po šichtě všechny lepší kuželníky v okrese ( tehdy tam byla kuželky hoby č. 1) a nad ránem zase zpátky. Rozdíl byl jen v tom, že oni měli svých 12 piv a já jen 5. Ostatně tehdy se to tak nebralo a jedno pivo po jídle se tolerovalo. Já musím dodat, že T111 se nejlíp řadila po dvou desítkách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Catch 22 2.9.2006 8:51

Re: Re: Re: PTPácká poezie-oprava

ALFONS MA PRAVDU - vojna byla tak na stejno, jestli u PTP, nebo u tankistu, nebo u zenistu. PTP skutecne meli jiste nezanedbatelne finacni ohodnoceni. Co ale byla pohadkova vojna, byl odposlech radio-provozu americke armady v Nemecku, to byla pohodovka v suchu a teple, a jeste byla obcas sranda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 2.9.2006 8:38

Re: Re: PTPácká poezie-oprava

Alfons, komunistické grázly, jako jsi ty, by měli věšet pro výstrahu! Tohle je tvoje komunistická "Osvětimská lež", hajzle jeden...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alfons 2.9.2006 7:54

Pro polit

Potvrzuji že autor dojemného článku zde píše o něčem čemu vůbec nerozumí a u PTP byla placená rekreace oproti základní vojenské službě. Zajímavé je, že hlídaví služba na PSU nevrátila tuto blbost autorovi zpět a uveřejnili to zde. PSE-kecáš a dáváš sem ptákoviny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alfons 2.9.2006 7:47

Re: PTPácká poezie-oprava

ne za 20letou, ale 2letou službu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 2.9.2006 7:42

Re: názor

Označení pétépáci se mezi lidem používalo ještě v hluboko v šedesátých letech. K roku 1960 - je vidět, že jste to vyprávění ani nepřečetl celé. On tam autor totiž o tom píše. .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hulda 2.9.2006 7:42

Re: stavební prapor

Stavebni prapory patrily k zeleznicnimu vojsku a existovaly prinejmensim do roku 1980. Zeleznicni (a stavebni) vojsko bylo treba v Pohorelicich (posadka), zeleznicni samostatny prapor z Pohorelic pusobil v Jiznich Cechach (Vodnany, Protivin atd.), kde bydlel ve stanech a opravoval trate, stavebni prapor z Pohorelic stavel v te dobe branicky most v Praze. Slozeni bylo zajimave, u zeleznicaru byli jednak vzdelanci - vsichni absolventi zeleznicarskych prumyslovek, ruzni masinfirove ap., jako absici hosi ze Ziliny (vysoka skola dopravni), a potom ruzni "nevhodni ke zbrani". Rezim byl volny, protoze dustojnictvo dostavalo za nasi praci premie, a i vojsko bylo placene. U stavebniho praporu byli hlavne zlocinci, jak mi vypravel kolega - tylar, ktery se dostal k nim, zatimco ja byl v relativni pohode ve Vodnanech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alfons 2.9.2006 7:42

PTPácká poezie

Zdejší dojemný příběh je vhodný jako přednáška do dámského klubu. Ženisté na tom byli mnohem hůř, než PTPáci. Nadřeli se jako koně při stvbách mostů v létě a v zimě. Výcvik byl velice tvrdý. Ženisté za 20letou službu NIC nevydělali na rozdíl od PTPáků kteří nějako korunu vydělali. Zdejší PTPácké kvílení jsou třesky-plesky pro staré báby aby ronily slzičky. Za celou vojenskou službu jsem byl 1 x doma a v base naopak několikrát, třeba když sem poslal na PŠM politruka do p...... bylo hned 10 ostrých. Jinak to hodnotím jako vhodný adrenalinový sport. Původní příspěvek jsme měl víc vymakaný, jenže hlídací pes na vstupu do PSA mně ho nevzal. Film o PTPácích ukazuje, že to byla vlastně placená rekreace oproti ženistům, nad kterými NIKDO neúpí. 10268890 = číslo odmítnutého příspěvku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alfons 2.9.2006 7:26

PTPácká chvilka poezie

Vyprávění utiskovaného PTPáka mně vůbec nedojímá. Chlapec nebyl u ženistů. Dřina která byla tam při stavění dřevěných a pontonových mostů v létě a zimě v řece kde se napřed musel rozstřílet led a pak jsme lezli do vody v neoprenech bylo jiné kafe, než popisované kňourání bagristy. Za celou vojnu jsem byl 1 x doma. A velitelé stejná verbež jako u PTP a byl u toho navíc pořádný vojenský výcvik, který měl daleko od legrace. Minová pole, zákopy atd. byly příjemné rozptýlení. A nakonec HOVNO ZA TO. PTPáci aspoň nějakou korunu vydělali. Takže PTPák může jít kňourat na dýchánek do dámského klubu. O ženistech se NIC neví, jen se zde blbě kňourá na ubohými PTPáky. Jasan, rozcitlivělé a dojaté PTPácké obecenstvo? PTPáci byli proti ženistům dobře placení rekreanti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

polit 2.9.2006 7:23

názor

PTP byly zrušeny v r.1953 - čili jste u PTP nebyl - byl jsem v té době také na vojně a vedle nás budovali nějaké sklady technické jednotky - měli lepší vojnu než my a navíc víc peněz - barevné výložky a označení skončilo v r.1960 - takže nepleťte mladým lidem hlavu - i u normálních vojsk byla někdy pěkná buzerace a dost debilních důstojníků se zeleným vylízaným mozkem

• reagovat
• nahlásit příspěvek

joseph 2.9.2006 6:57

casu prolinani

ano mily priteli,

pekne se mi cetlo vase vypraveni, jistojistotne tak, jak se stalo...jak pekne, ze jste nasel kus cloveciny i  mezi lidmy a pribehy,z doby tak vytrzene ,snad podobne snu cloveka s vysoku horeckou,,,ale prece tak realneho pro mnoho z nas..jedna doba odchazi a jina bere za kliku,nam nezbyva nez  se tise usmat...:

                                                                        joseph

• reagovat
• nahlásit příspěvek

KROKODYL 2.9.2006 6:38

Dekuji z apekne cteni,

i kdyz ta doba asi nebyla moc pekna...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 2.9.2006 6:12

stavební prapor

existoval na letišti v Čáslavi ještě v roce 1975. Z 90% ho tvořili Cikáni a jeho hlavním úkolem (de facto) byla výstavba chat pro lampasáky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EVa 2.9.2006 5:58

Pravdivé.

Sloužil  jsem u silničního vojska až v r. 1964 - 65 v Liberci, takže jsem většinu věcí, o kterých autor píše také zažil. I když už to nebylo tak zlé, jako u PTP. Je pravda, že věkový průměr vojáků byl někde kolem 25 let a někteří z nás dosluhovali základní vojenskou službu třeba v 50 letech a je také pravda, že strana a vláda nám nevěřila stejně, jako nevěřila PTPkům. Ale jak správně autor říká - nebyli tam jenom zločinci z vězení (i když v přijimači v České Lípě pamatuji, že jsem byl skoro nejmladší a že se 80 % ostatních znalo z kriminálu), ale byli tam (i v r.1964) politicky nespolehliví (např. já, táta velkoobchodník, děda 7 let Valdice jako sociální demokrat - mimochodem, vím o některých ze stejné strany, které by tam děda poslal docela rád i dnes), lidé z cizinecké legie nebo emigranti, kteří byli záhadným způsobem vráceni domů, aniž věděli jak. V jednotce bylo hodně evangelických kněží (zajímavé - katolíčtí kněží nikde nebyli), umělci (pokud vím, knihovnu vymaloval Kristofori a myslím, že se někteří lampasáci poznali) a pochopitelně řada vrahů po 20 letech kriminálu. Důstojníci tam byli také buď z trestu, ale hlavně důstojníci t.zv. "na paragraf". O tom se vůbec málo ví a píše. To byli lidé, kteří - pro svoji profesi, kterou armáda potřebovala - museli narukovat a dostali důstojnické funkce a povinně sloužili, tuším nejméně 5 let. Jenomže za tu dobu většina z nich rezignovala a obvykle to skončilo tím, že začali pít, na vojnu kašlali a skončili u silničního vojska. Případně někteří zblbli a stali se štábními důstojníky. - Ono to po těch více než 40 letech dneska taky vypadá jako selanka a člověk to špatné brzo zapomíná, ale je potřeba, aby si to občas lidé uvědomili a připomněli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

bruner 2.9.2006 4:36

nikdo

kdo by skutečně sloužil u složky PTP nezapomene, že to byly pomocné technické prapory. Pokud zapomene jednu ze základních věcí, pak jsou ostatní jeho vzpomínky nedůvěryhodné.Pravda, pokud jsou to skutečně jeho vzpomínky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

rex 2.9.2006 3:10

hmm

pekne a pravdive

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Borek@Exil 2.9.2006 3:09

Vážený pane Boudný, považoval bych za čest, kdybych si s vámi mohl potřást rukou.

Jelikož to fyzicky není možné, činím tak aspoň takto...virtuálně. Doufám, že mě neodmítnete. Děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Herakleitos 2.9.2006 3:09

U PTP Nesloužili jenom političtí

Ti kteří tam sloužili z trestu to zn. z politických důvodů zaslouží uznání, ale byli tam všichni z těchto důvodů ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jirina Kokesova 2.9.2006 2:28

Velice pekny a poutave napsany clanek

Na vojne jsem pochopitelne nikdy nabyla, ale za ta leta jsem poznala par petepaku. Jako mladou holku v Cesku mne vojaci zajimali z naprosto jinych nez politickych duvodu. Tenkrat uz petepaci nebyli a o jejich existenci jsem se dozvedela az mnohem pozdeji, hlavne kdyz jsem pak nahodou nejakeho byvaleho petepaka poznala. Takze se vubec nedivim, ze dnesni mladez o takovych vecech nic nevi a ani nechce vedet. Zije uz v jinem svete a ma jine zajmy a starosti. Ja jsem je kdysi davno take mela, i kdyz se kolem mne prave menil svet. Tenkrat mne daleko vic nez Dubcek a Smrkovsky zajimal Neckar a Matuska, a eventuelane nejaky ten kluk, at uz vojak nebo ne, ktery by se dal "nabalit".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Catch 22 2.9.2006 1:10

relativnost veci

Clanek je pravdivy, lec je treba poznamenat, ze VSE, co se dalo zacit u PTP, se dalo zazit na normalni vojne, a vice versa. Rozdil byl jenom v te barve vylozek. A kdyby byla vojna povinna ted, tak by se esence tech pripbehu opakovala opet jen se zmenou barev (nepritel by ted byl, pro nas modre, cerveny). Nakonec, staci se podivat na Hlavu 22 ci Pahorek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

andy 2.9.2006 0:39

Pěkné vyprávění o PTP

to se člověk běžně nedozví.

Jen holt asi žiju teď v jiném světě. Nikoho nevydírám a nikdo nevydírá mne, žádné zločiny v okolí, klid, pohoda. Země vůčihledně vzkvétá, dělat můžu co chci a ne co mi nařídí nějaká umístěnka. Kádrovací komise jenom na Psu a spřátelených webech a cestovat můžu, když chci, ať je to nebezpečné nebo ne, prostě můžu. Poměrně výrazný rozdíl oproti dobám před rokem 89.

Ale věřím, že ještě starší lidé to třeba vidí jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Cedr 2.9.2006 0:32

Díky

za pravdivý článek. To se teď moc často nestává.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

AeroKarel 2.9.2006 0:31

Spíš než značně humoristického

Švandrlíka (byť populárního), bych doporučoval Kunderův "Žert". Méně veselé, realističtější............

• reagovat
• nahlásit příspěvek