Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
5.5.2024 | Svátek má Klaudie
Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Bloudění bludných balvanů
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Jana H 24.3.2006 10:54Re: Existuje více druhů bludných balvanů? Stačí, díky za odborný výklad :-) |
|
|
Eva M. 24.3.2006 7:01Re: Pořád si myslíte, že Bludné balvany sem přivlekl ledovec? Sopuvislý okraj ledovce se samozřejmě objevuje, říká se mu moréna. Máme morénu čelní a morény boční. Všechny dohromady ohraničují prostor, kam ledovec sahal. |
|
|
jura-p 23.3.2006 1:38Re: jura-p: Nečetl jste to zcela pozorně - je tam ta pomínka cizorodosti takže musí být půlmetrový, cizí a osamělý a je jedno jestli nahoře nebo v zemi. Děkuji. |
|
|
Loki_F 22.3.2006 22:38Hrome, přijměte omluvu, uvedl jsem chybné datování Stáří jihofinských intruzí alkalickýchh granitů rapakivi. Teď jsem si to na základě diskuse znovu ověřoval a vstaly mi vlasy na hlavě, nad tím jakou hroznou chybu jsem tu šířil v dobré víře.
Intruze těchto granitů tvoří granitové klenby starých štítů staro a středně proterozoického stáří, tedy v rozmezí 2,5 - 1,2 miliardy let. Ty finské konkrétně mezi 1,7 - 1,5 miliardy let. Variská orogeneze je pouze vynesla k povrchu a umožnila jejich větrání (oněch +/- 300 miliónů let).
Takž tyto bludné balvany tvořené žulou rapakivi jsou vizitkou velmi staré historie Země. };-)
|
|
|
Loki_F 22.3.2006 21:53Re: jura-p: Nečetl jste to zcela pozorně - je tam ta pomínka cizorodosti oprava: 'podmínka', 'adjektivum' -nějak se mi po tom Cabernetu motají prsty. |
|
|
Loki_F 22.3.2006 21:50jura-p: Nečetl jste to zcela pozorně - je tam ta pomínka cizorodosti a potom také na zrnitosti. Pro balvan platí, že musí mít rozměry ve směru hlavních os větší než 450 mm.
To znaměná, že pro řadu význačných balvanů je adjektuvum 'bludný' neodůvodněné, jaksi navíc, protože jeho původ lze v regionu vystopovat... Ty zbytky morén skutečně jsou souhrnně označovány jako eratika, klasifikačně pak jako glaciogenní sedimenty, tillity.
Bludný balvan naopak zůstane bludným balvanem, i když ho najdeme pohřbený v sedimentu, s nímž mohl být přesen nebo jímž mohl být zanesen. };-D
|
|
|
ticha@dohoda 22.3.2006 18:54tak tady je odkaz na jeden http://www.mikroregion-krnov.cz/article.asp?AID=78&ID=0&CID=5 jinak mam dojem, ze v Meste Albrechticich je jeden primo na namesti, udelali z nej snad pomnik, myslim, ze byl z nacervenale severske zuly |
|
|
VladaPing 22.3.2006 17:57Re: Existuje více druhů bludných balvanů? ..Eratické neboli bludné balvany Nemáte tam chybu?
Nemá býti spíše erotický bludný balvan?
|
|
|
jura-p 22.3.2006 17:27Re: Existuje více druhů bludných balvanů? Doporučuji Novohradské hory. Tam je to taky pěkně plné "výchozů". |
|
|
jura-p 22.3.2006 17:25Dík za informaci. Loki a je každá přemístěná hornina či suť bludný balvan. Já si myslím, že tenhle název se používal jenom pro větší, až nápadné osamělé kameny. To že někde dotlačil ledovec třeba i morénu neznamená, že bysme říkali že je složena z bludných balvanů, bludných kamenů a bludného písku. A docela drze, ač o tom nic nevím, si myslím, že šutru, co byl deset metrů pod zemí a vykopali ho v pískárně, se česky neříká nijak, nebo jen v odborné pískařské či geologické češtině. Třeba takový Kozel, co má několik metrů, támhle pár kiláků od Koryčan, směrem na Cimburk, tomu rozumím. Ten má i obligátní legendu. |
|
|
Čumil 22.3.2006 17:25Potrvrzuji ony "erozní výchozy třebíčsko meziříčského syenitového masivu", ač definicí onoho materiálu bych stěží mohl sloužit. Nicméně jako častý obyvatel oné krajiny podotýkám, že půvab oněch "výchozů" spočívá v kulovitém zvětrávání, čímž se krajina plní mocnými oblými valouny (zvíci i několika metrů), vzbuzujících dojem, že byly přivlečeny z koryt dávných řek. Mám dokonce mineralogicky nepotrvzené podezření, že jeden z těch balvanů zdobí hrob Jiřího Mahena na brněnské centrálce a předstírá (hraje) roli bludného kamene, jímž ve skutečnost není... |
|
|
Loki_F 22.3.2006 15:48Led narůstající do kopce? To je vskutku pozoruhodná myšlenka...
Prosím, prosím, rozveďte to... Také pár novátorských hypotéz o původu eratických balvanů by jistě zpestřilo diskusi a přinoslo poučení nevědomým. Určitě sem ještě nakouknu! };-D
|
|
|
Loki_F 22.3.2006 15:39Existuje více druhů bludných balvanů? Eratické neboli bludné balvany - jsou bloky, balvany, valouny, které se svým složením liší od geologického složení v širším okolí. Jemnozrnnější typy jsou obecně nazývány eratika (štěrky, písky, prach). Jejich transport může mít více příčin, ale pro eratické balvany ve střední a severní Evropě platí, že byly přineseny kontinentálním ledovcem až ze Skandinávie (halštrovské zalednění - starší čtvrtohory - před cca 400 tis. lety). Již zmiňované alkalické žuly rapakivi jsou snadno identifikovatelné díky svému specifickému vzhledu. Podobný typ (vzdáleně) se u nás vyskytuje jen v okolí Liberce tzv. 'liberecká žula'. Přineseny však byly i další typy hornin, které jsou méně nápadné. Obdobně se nacházejí eratické balvany v údolích po obvodu Alp, transportované alpskými horskými ledovci.
To co jste pozorovala na houbařských vycházkách jsou s velkou pravděpodobností zvětrávací relikty výchozů intruzívních hornin a jejich derivátů, které jsou obvykle odolnější něž metamorfika a sedimenty v nadloží, takže jsou postupně obnažovány až vypreparovány a tvoří celou morfologickou škálu v závislosti na puklinovém systému matečné horniny, v závislosti na podmínkách eroze, působení gravitace, konkrétní morfologie terénu.... (Zde doporučuji prolistovat 'Atlas skalních, zemních a půdních tvarů' od Rubína, Balatky a kol, Academia).
Velmi typické jsou takové výchozy na plzeňsku - v okolí Žihle, Blatna a Tisu u Blatna na výchozech tisko-jesenického žulového masívu ve východní části Tepelské vysočiny. Podobně v oblasti mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, zemjména v okolí Budišova a Rudíkova jsou nádherné erozní výchozy třebíčsko-mezeříčského syenitového masivu. Dalo by se vyjmenovávat stovky dalších míst: okolí Třešti, Dačic, Jindřichova Hradce, Pelhřimova... Stačí? };-)
|
|
|
ptakopysk 22.3.2006 14:51vášnivá houbařka.. za svých mladých let jsem si vždycky přál setkat se v lese s vášnivou houbařkou... Bohužel se v lese samy vyskytovaly většinou dámy, které by mohly jít samy pralesem a nic by se jim nestalo. No a ty ostatní s sebou obvykle tahaly nějakýho vopruza :o((( |
|
|
Radek 22.3.2006 14:34Pořád si myslíte, že Bludné balvany sem přivlekl ledovec? Tato teorie vydávaná za oficiální má tak velké trhliny, ale pořád se objevuje. Tj. proč se místo jednotlivých bludných balvanů neobjevuje souvislý okraj zanechaný ledovcem? Jak se může balvan o váze několika tun přesouvat v ledu který má narůstat do kopce? |
|
|
Jana H 22.3.2006 14:20Otázka na odborníky - existuje více druhů bludných balvanů? Nemyslím tím mineralogické složení, to určitě různé bude u různých balvanů, ale myslím tím spíše z hlediska jejich původu a historie. Jako vášnivá houbařka jsem s manželem navštívila spoustu lesů středních, jižních, jihovýchodních a jihozápadních Čech a na několika místech (bohužel si nemohu vzpomenout na kterých) jsme viděli obrovské, opuštěné, jakoby roztroušené či rozházené balvany. Některé byly zpola zapuštěné do terénu, od severu zarostlé mechem, či hodně vyčnívající. Barvu a tvar jsem moc nezkoumala, jen vím, že byly tmavé a všechny ohlazené. Ty, které se zdály rozbité na více menších měly samozřejmě ostřejší hrany, ale všechny vzbuzovaly dojem staletých či tisíciletých pozůstatků. Čeho vlastně? - kladla jsem si vždy otázku. Jak se tam balvany dostaly? Jaká nesmírná síla s nimi pohnula? S manželem jsme pak rozvíjeli teorie, jak asi to místo vypadalo tenkrát, že tam třeba ani žádný les nebyl, možná ani ten kopec ne... Tenhle článek ve mně vzbuzuje nutkání odpovědět si, že to také jsou bludné kameny. Ví někdo, jak to s nimi doopravdy je? |
|
|
michal 22.3.2006 13:54připomínka toho, že patent na blbost a necitlivost nemá jen bolševik... |
|
|
Loki_F 22.3.2006 11:55Teoeticky je to bezchybné, živce jsou samozřejmě citlivé na větrání ortoklas zvláště (jeden ze zdrojů růžové barvy žuly), fakticky však jsou například stolní desky, krbové římsy a různé další stavební prvky interiérů k vidění na mnoha místech (zvláště na místech s vysokou koncentrací snobů), krásně vyleštěné. Ve své poznámce jste zřejmě vycházel z názvu (rapakivi = shnilý kámen), podle eluvií v okolí matečných intruzí. Pokud balvan neobsahuje pukliny, odpadem je nějakých 15 cm povrchové vrstvy. Tyto balvany fakticky přdstavují jádra původních zvětrávacích bloků především z Finsku, ale i Švédska, opracovaná ledovcovým transportem. Stáří intruzí je variské a když vydržely přes 300 M(ega) let, jako dekorce pár let vydrží.
Je to jen otázka použitých leštících kotoučů. Jinak by nešel leštit ani např. labradorit, mramor...
|
|
|
jura-p 22.3.2006 11:23No jo, ale bludný balvan z pískovny? Vidíte, já myslel, že se tak říká jen těm na povrchu. |
|
|
Zlý kukuč 22.3.2006 11:08Díky autorovi za příjemné počtení, bohužel se obávám že chybějící čtyři balvany se daly na politiku a založily si každý vlastní stranu:
Oválova Demokratická Strana
Kameňákova Strana Českých Mamlasů
Kamenná Důstojnost Umrlců
Česká Strana Sypané Drtě
|
|
|
Sch.glosátor 22.3.2006 10:17V některých odlehlých místech jsou bludné balvany o váze několika tun součástí krajiny. No, nebýt mohou těžko..... |
|
|
dino 22.3.2006 10:12Jak příjemné je přečíst si takový článek mezi vším tím nactiutrháním. Alespoň si člověk sám nezačne připadat jako bludný balvan. Dík a pěkný den
|
|
|
JirkaM. 22.3.2006 9:30Re: Ta žula se jmenuje 'Rapakivi' Rapakivi je sice efektní, ale jistě víš, že červenou barvu způsobují živce, které celkem ochotně zvětrávají a mění se na jílové minerály. A v nevelkém balvanu, který se poměrně dlouhou dobu válel v ledovci ty živce docela určitě zvětralé budou. Bludný balvan by sice šel rozřezat na desky, ale ty by se díky navětralým živcům nedaly naleštit |
|
|
JirkaM. 22.3.2006 9:25Smutný osud? Nevím proč píšete, že bludný balvan z Poruby postihl "vcelku smutný osud". Je umístěn na Vřesinské ulici a je to jedna z mála pamětihodností kterou stojí za to v Porubě vidět. Koukněte se aspoň na tuto adresu:
|
|
|
Loki_F 22.3.2006 7:48Ta žula se jmenuje 'Rapakivi' Současnými technickými prostředky se snadno dá rozpárat na desky, které po vyleštění mají velmi efektní kresbu a slouží jako skvělý dekorační kámen. To znamená, že (bludný) balvan po zpracování představuje desítky tisíc korun... Nedivte se proto, že tak nějak ...zabloudily! };-D |
|
|
Eva M. 22.3.2006 6:55Pátrání Zkuste areál Přírodovědecké fakulty na Kotlářské ulici. Pokud si správně vzpomínám, nejméně jeden eratický balvan byl umístěn mezi budovami geologie a geografie. |
