M. Stanovský 26.3.2022 15:15

To bych neřešil. Je to historický úzus.

Taky neříkáme, že jedeme do Dresden (do Dresdenu), ale do Drážďan.

Osobně mi nějak nevadí ani přechylování zahraničních ženským jmen, za mých necelých 70 let života se to vždy dělalo. Nicméně některá jména (Olivia Newton-John) by mi přechýlená zněla blbě, jindy je mi to jedno (Joan Baez či Baezová, nebo prostě Baezovka), a někdy to člověka praští přes ucho. O speciálních případech, když géniové dokáží přechylovat i islandská patronyma, raději nemluvím. Prostě první prezidentka v Evropě byla Vigdís Finnbogadóttir a ne Vigdís Finnbogadóttirová. Protože Finnbogadóttir je dcerou nějakého Finnboga Xxxxsona

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Stanovský 26.3.2022 15:03

Já jsem v té době nastoupil na gymnázium. Paní profesorka ruštiny (vypadala jak bělogvardějská kněžna) nám řekla, že je důležité znát jazyk okupantů. A vzápětí řekla, že budeme mj. probírat ruskou literaturu, která je skvělá - a pro jistotu nejdříve tu moderní, která měla být až ve čtvrťáku. Pak se to prý už asi nebude smět. Takže přišel na řadu Solženicin, Bulgakov a další. Ve čtvrťáku se to pak opravdu nesmělo. Shodou okolností mě naučila rusky mnohem lépe, než jiná paní profesorka angličtinu. A to, přestože jsem prosím přišel na gympl vybaven jen chabou znalostí azbuky, z maturity mi jednička utekla o fous. V podstatě jsem jí za tu ruštinu docela vděčný, zvláště když jsem jednou v Leningradě sprdnul milicionáře že mi nechce dát bumážku, a ten pak měl akorát strach, protože cestovní pas inostránce viděl poprvé v životě a myslel si, že tím pádem jsem nejméně vysoký policejní důstojník, neb v Sojuze pasy jiní asi neměli. Jeho strach v očích mi vynahradil všechna příkoří spojená s výukou ruských bukvic.

I když, kdyby byla bývala paní profesorka směla učit i jiné jazyky, což nesměla), byl by to výrazně lepší vklad do života.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Přibyl 26.3.2022 14:08

Ruštinu mám rád a politiku do toho nepletu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brunner 26.3.2022 11:53

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 26.3.2022 11:41

A smíme dál říkat "Karel Veliký" nebo "Jan Bezzemek"?

Některá jména tradičně překládáme do češtiny, jiná ne. Nevidím v tom problém, vzdělaný člověk to ví a blb stejně Oněgina číst nebude

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 26.3.2022 11:38

Myslíte, že děti na základce chtěly jet obchodovat do Ruska?

Motivy byly spíš pocit, že je to snadnější jazyk, exotičnost azbuky... minimálně v jednom případě dokonce (nekecám ) seriál Jen počkej!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. A. 26.3.2022 10:41

Já bych zakázal angličtinu. Je to jazyk, v němž bylo napsáno nejvíce rasistických a sexistických děl v lidské historii. Teď je v Americe pálí, ale kdo nebude umět anglicky, tak si tento škvár nepřečte. Prostě woke, domluvil jsem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pepax 26.3.2022 10:02

souhlas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Adámek 26.3.2022 9:59

Přelétl jsem ten článek. Podle mého názoru k tomu, aby člověk četl v ruštině, musí nějakou (samo)výuku za pomoci učebnic absolvovat a tam ty přízvuky vždycky jsou. Takže ty úvahy o přízvuku mi přijdou jako pseudoproblém.

A ještě něco: v době, když už neříkáme Bedřich Veliký, ale Fridrich Veliký, apod. by se mi líbilo, kdyby se to Puškinovo dílo jmenovalo v češtině Jevgenij Oněgin. Jeden ruský básník naší generace se přece jmenoval (jmenuje?) Jevgenij Jevtušenko a ne Evžen Jevtušenko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Desef 26.3.2022 9:37

to bude ženština mravně zbloudilá k potěšení ctihodných mužů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Desef 26.3.2022 9:35

ruská politika, pane autore, je komplementárni k politice okolí. Akce vyvolává reakci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 26.3.2022 9:33

Tak ono se až doteď ruština učila hlavně proto, protože v Rusku byly lukrativní obchodní příležitosti. Tudíž ruština, hlavně v kombinace s angličtinou, mohla být zárukou slušné kariéry a výrazného osobního obohacení.

Většinu těch příležitostí ruská agrese na Ukrajinu nenávratně zničila. Zbytek bude záviset na tom, jak se bude Rusko dál vyvíjet.

Pokud by Putina a jeho kliku rychle odstranili a novi vládci ruska urychleně uzavřeli s Ukrajinou mír a všechyn hodili na Putina, většina těch příležitostí by se asi brzo obnovila.

Spíš je ale pravděpodobnější vývoj, že se Putin udrží, jaksi to s Ukrajinou vylavíruje, ale Rusko bude od Západu izolováno a dlouhodobě bude upadat. A potom bude těch příležitostí, jak by se Čech s ruštinou uplatnil, dlouhodobě pořád velmi málo.

Možná bude z pár let rovnocenná volba se učit ukrajinštinu stejně jako ruštinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 26.3.2022 9:30

Co je to "bludnica"? Ruštinářky jsou zmatené.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kovářová 26.3.2022 9:08

Já tedy ruštinu od ukrajinštiny poznám na první pohled / poslech. Přitom před válkou jsem o ukrajinštině věděla jen to, že používá H a I píše jako v latince.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 26.3.2022 8:36

Co by mělo být, když si chcete přečíst Puškinova Evžena Oněgina v ruštině, nemáte na výběr.

http://dusanpolansky.cz/clanky/rustina-vyslovnost.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Hančar 26.3.2022 7:44

Pracoval jsem onehdá v jedné montovně na Vysočině. Rád jsem v pracovní době hovořil o běžných věcech s agenturními zaměstnanci. Jsa čtvrtinový Ukrajinec a nositel ukra jména ( v angličtině Potter ), miloval jsem rozhovory s krásnými mladými Ukrajinci a Ukrajinkami. Šlo to dobře, protože zde neexistovala jazyková bariéra. Mluvili jsme rusky! Takovou tou naší praslovanskou mateřštinou! A pak že to nejde. Domluvit se!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 26.3.2022 7:26

No, je otázka, jak to dopadne se zájmem o ruštinu. Ono je taky rozdíl, jak situaci uvidí za nějaký čas většina lidí a jak páně Stejskalova bublina. Aktuálně v tom řevu propagandy se spíš přejmenovávají výrobky, ruší koncerty a odstraňují pomníky, jenže tohle nevydrží. Režim a zakazování vydržet může, ale lidi začnou pochybovat. A nakonec se může stát, že ruština získá punc něčeho protistátního a in. To ale asi až u další generace mladých, tahle je hodně zmasírovaná.

Teď nemluvím o válce, oni byli zmasírovaní už předtím. Ukazoval jsem žákům výsledky mezinárodních olympiád Ma, Fy a strašně se divili, že Rusko má na špičce tolik soutěžících. Mají představu oposlouchanou z médií...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 26.3.2022 7:17

Pane Sturte, je vidět, že nežijete u nás. Tady se anglicky učí prakticky všichni. Řeč je o DRUHÉM cizím jazyku.

Víte, my na rozdíl od anglicky mluvících zemí a Francie ty cizí jazyky bereme dost vážně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 26.3.2022 6:19

Učit by se ji děcka mela. Kdyz uz nic jiného, tak alespoň azbuku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šurgot 26.3.2022 5:55

Jsem zrejme ve stejnem veku, jako autor.

Nase trida musela za protestni napis proti sovetske/ruske okupaci na tridni tabuli zustat po vyucovani a doslo k vysetrovani.... Nebylo to hned v zari 1968, ale pozdeji, kdyz uz se zacalo normalizovat.

A i kdyz jsme protestovali, netykal se protest ruskeho jazyka.

Neuspeli... na kazdou otazku, kdo to psal, se postavila cela trida, do jednoho... Pustili nas domu a uz se o tom pak nikdo z pedagogu nezminil.

A i kdyz za to samotny jazyk nemuze, je mi dodnes neprijemne, kdyz zaslechnu nekoho, kdo mluvi “azbukou”...

Ukrajinci, kterych u nas pracuje opravdu mnoho, se podileji aspon castecne na rehabilitaci toho, kdyz nekdo mluvi “azbukou”.... Protoze absolutne nerozeznam rustinu od ukrajinstiny, nemam problem s tim, kdyz azbukou promluvi pracujici lide.... Jsou skromni, slusni a velmi pracoviti.

Parkrat se mi stalo, ze jsem potkal velmi luxusne oblecene lidi, mluvici “azbukou”, kteri byli arogantni a drzi a chovali se, jako bychom jim my Cesi odpadli od zadele... myslim, ze se nemylim, kdyz odhadnu, ze to Ukrajinci nebyli.

Urcite to nebyl vzorek ruske spolecnosti, byli to ale na milion procent reprezentanti ruske “verchusky”.

Takze tak, kazdy to ma s cizim jazykem jinak.

A verim, ze se najde mnoho tech, kteri maji problem s nemcinou, madarstinou, polstinou i anglictinou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 26.3.2022 5:12

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rudolf 26.3.2022 4:25

Tedy vy máte problémy! Jestli se budeme ještě učit rusky? No samozřejmě že ano a to v míře, v jaké odhadneme, že budeme ruštinu potřebovat. A pokud ji budeme potřebovat méně, no tak ji také méně lidí bude umět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Sturt 26.3.2022 4:12

Jsem hrozne rad , ze jsem skoncil v anglicky mluvici zemi,nez treba v nemecku V oce 68 jsem se jakz takz nemecky domluvil,anglicky jsem neznal nic.Z vlastni skusenosti vim, ze vetsina lidi se vzdelanim, at je to nemec,rus cinan,dnes i francouz se domluvi anglicky.Nehlede k tomu, ze na internetu je v anglictine vsechno.Uceni cizich jazyku, kdyz na to mate talent, ja bohuzel nemam,se vzdycky muze hodit.Zkratka ,z anglictinou se domluvite vsude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 26.3.2022 2:12

Právě, jak už napsal níže pan Koutecký, stačí v rozvrhu přejmenovat ruštinu na ukrajinštinu.

Tam sice nějaké rozdíly jsou, ale to se v rámci běžné výuky cizích jazyků na našich školách velkoryse přehlédne, a dnešní studenti zvyklí nikoliv se učit, ale přemýšlet v souvislostech si toho třeba ani nevšimnou

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Koutecký 26.3.2022 1:06

No, my jsme se za Protektorátu učili německy a při pozdějším studiu chemie se mi to náramně hodilo. I ta angličtina a ruština mi byly v zaměstnání užitečné. Vašemu vnukovi by se asi hodila i ukrajinština. Ukrajinců tu zůstane asi dost. Ale s většinou z nich se domluví asi i rusky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek