Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ještě doplnění

Můj názor je, že je to nesmysl par excellence - zaměstnavatele většinou zajímá zda maturitu máte (za 4 nebo za16 je jedno) nebo ne, popř. když mu na tom bude záležet, tak přeci má každá škola nejakou pověst. Nakonec maturita je jenom zkouška a v praxi pak rozhodují jiné věci (vůbec nic to neříká o morálním profilu žáka/člověka a jeho postoji k práci).

 Díky "státnímu" dotovanému a "finančně podporovanému" školství (přeci musíme chtít znalostní společnost - brrr) máme hafo středoškoláků i vysokoškoláků různé kvality a žádná zkouška nezpůsobí, že se zázračně změní strukturálně rozložení IQ hodnot absolventů. Většina středních škol bere takřka každého bez přijímaček a řada VŠ také.

Ty školy, které dbají na kvalitu na na ni budou dbát i bez SM a ty ostatní to nezmění. 

Re: A ještě doplnění

Nejsem zcela přesvědčen, že dnešní zaměstnavatele víceméně zajímá hlavně skutečnost, zda daný člověk, resp. uchazeč o práci maturitu má, nebo nemá, aniž by pozorněji zohlednili klasifikaci v předmětech, jejichž obsah a nároky silně souvisejí se zaměřením a úkoly dotyčného pracoviště. Pokud se řekněme jedná o strojírenské pracoviště, připouštím, že lidé odpovědní za získávání nových zaměstnanců nemusejí tak zásadně hledět na maturitní, popř. i předmaturitní prospěch z českého jazyka a literatury, event. také z cizího jazyka, výrazně jinou tematikou jsou podle mého názoru výsledky z odborných předmětů /strojírenská technologie, stavba a provoz strojů apod./, stejně jako míra úspěšnosti při praktické maturitní zkoušce z odborných předmětů, což je - v podmínkách odborného školství - pátá položka na maturitním vysvědčení. Odhlédneme-li poněkud od maturitní klasifikace ve všeobecně vzdělávacích předmětech, může otázka absolventského skóre znít nikoliv 4 : 16, na středních odborných školách pak patrně 5 : 20, ale z hlediska odborně profilových, úzce propracovních předmětů spíše 3 : 12. A opravdu nevím, jestli třeba i tento prospěchový /ne/poměr zůstává zpravidla stranou pozornosti profesně, produktově, kvalitativně či ziskově zainteresovaných přijímacích pracovníků.

Jistě - maturita je v určující míře zkouška, zkouška zralosti, dospělosti, za sebe dodávám

zkouška relativní /odborné/ připravenosti pro vstup na pracovní trh, do profesního prostředí. Podmíněně souhlasím s tím, že ve sféře každodenní praxe rozhodují /také/ další faktory - patrně osobnostní, komunikační, etické, zpětně třeba i jazykové. Specificky střední odborné/technické školy se snaží připravovat jak vědomostně, tak prakticky, pracovně orientované absolventy. Maturitní zkouška, ať už do budoucna nová, nebo v dosavadním pojetí, by každopádně měla být jedním z hodnověrných vypovídacích činitelů 

ohledně kompetencí či flexibility mladého člověka na pomezí školského a pracovního sektoru.

Co se týká "Státních maturit"

sorry, omylem jsem odklepl - takže ještě jednou  - zkuste Václav Klaus ml. (ředitel Porgu) a jeho krátké a výstižné shrnutí k čemu jsou St. maturity dobré. Ať si udělá každý obrázek sám.

Co se týká "Státních maturit"

Ten článek je hloupý a tendenční

Co se týče normálních středních škol, pracovití učitelé nebo žáci státní maturitu vítají a přejí si ji už dlouho. Maturity se bojí líní profesoři a líní studenti. Prostě lemplové, kteří na středních školách nemají co pohledávat. Bohužel se maturity chopili politici a ti ji začali prodražovat. Aby získali hlasy zmíněných lemplů, kteří si pochopitelně maturitu nepřejí, začali ji oddalovat a vytvářet umělé problémy.

Re: Ten článek je hloupý a tendenční

Vážený pane, nevím zda to budete ještě číst, ale trochu jsem se o to zajímal. Principem státní maturity z češtiny nebude napsat zajímavý článek, esej, ale dodržet přesný rozsah a formu zadaného tématu. To znamená, že originální text, neopsaný, který vyšel z hlavy studenta, ale bude mít holt o jeden odstavec více, bude hodnocen hůře, než hezky napsaný článeček Šípkové Rúženky o tom, jak každé ráno vstává a čistí si zoubky a poté zalévá zahrádku u babičky. Celé to směřuje k zglajchšaltování společnosti, přesně ve smyslu paroubkovského pojímání společnosti, kde bude useknuto to, co přečnívá. Mohu Vás ujistit, že z toho mají studenti - ti dobří - bohapustou srandu a nikoli strach. Lemply - jak píšete - to neodfiltruje.

Malá časová oprava

S příspěvkem pana Slípky je možno souhlasit až na jednu časovou a nikoli malou nepřesnost. Nikoli v devadesátých letech, ale již hluboko za socialismu si politici usmysleli, že většina národa bude středoškolsky vzdělána, a proto byly zřízeny učební obory s maturitou, od té doby byly i maturity zejména ve všeobecně vzdělávacích předmětech nejen dvou-, ale dokonce trojúrovňové.

Témata písemných maturitních prací byla v padesátém roce bez problémů poslána v zapečetěných obálkách do gymnázií ( ani to nebyl strašný organizační problém )s jednou pikantní chybou, jedním z témat byl určen omylem revoluční rok 1948, po půlhodině školním rozhlasem opravený na 1848, v naší třídě se stejně nikdo nenamáhal se tímto tématem zabývat.

Zdá se, že "ceckoni"

přežijí jakéhokoliv ministra či ministryni.

Konec konců, jen další díra na naše peníze. Globální oteplování, sociálno, EU, státní maturity .......

Místo vzdělání likvidace

Ač nejsem příznivec socialismu, nutno podotknout, že, systém školství v té neblahé době měl svá nepopiratelná pozitiva. Jedním z nich byl systém stupňovitého vzdělávání od základní školy až po postgraduální dokončení /teď samozřejmě nemám na mysli politické zábrany přijetí na školy a deformaci charakteru včetně povinného marx-leninismu/. V osnovách byl jistý systém, který umožnil vychovat specialisty v oboru a kdo měl vysokou školu, poskytoval jistou záruku, že něco umí. V současnosti popisovaný marasmus se státní maturitou je jen viditelným znakem toho, že někteří lidé umí výborně bořit, avšak již neumějí stavět.

Vedle státních maturit / zajímal se někdo, kdo tvoří firmu Cermat, jaké mají pedagogické vzdělání a renomé?/ jsou to i přijímací testy na vysokou i střední školu, které zcela opanovala firma Scio. Tento systém testů byl vyvinut pro informaci u americké armády, kde je opravdu asi nutné najít ty, co se umějí ve vteřině správně rozhodovat. Jaksi mi však tento systém nesedí u jedinců, kteří mají ambice stát se právníkem nebo lékařem. V současné době je však pro některé nemožné se dostat na školu,  protože jsou odpáleni nutností vyřešit ve zběsilém tempu cca 45 otázek  z matematiky, z češtiny a obecných studijních předpokladů. Důsledkem tohoto systému je to, že se na školu dostane člověk - v podstatě střelec - který však může být sociálně nedozrálý a podaří se mu rozložit kolektiv / toto vím z vlastní zkušenosti/. Naopak neuspěje ten, který je zvyklý trochu před úkonem přmýšlet a třeba přijít na nové, originální řešení. U postgraduálního systému - například na medicíně - byla nesmyslně zrušena dvoustupňová postgraduální atestace, kterou nám v podstatě záviděla celá Evropa.

Působí to na mě tak, že se tady někdo snaží buď zcela likvidovat vzdělanost tohoto malého národa, nebo někdo vydělává nekřesťanské sumy a je mu jedno za co. Rozumu v tom není ani za mák.

Re: Místo vzdělání likvidace

Nevzdělané blby lze snáze ovládat.

Ale IMHO se jedná spíše o to vyžírkovství, než o úmysl.