9.5.2024 | Svátek má Ctibor


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Řidičák na mozek

Povinná maturita z matematiky nebude. Zdůvodnění pirátského poslance Bartoně, který u zrodu novely stál, je tak trochu k pláči: „Očekává se vysoká neúspěšnost, čemuž bychom chtěli předejít.“

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
F. Kusák 10.10.2019 10:23

Ano, pan Kechlibar to popsal dobře, nic jiného bych také od něj nečekal. A zmínil také, že vše závisí na atmosféře ve společnosti. A ta je dnes zcela jiná, než před sto lety nebo, geograficky vzato, třeba ve východní Asii. Co naplat, pár absolventů Matfyz nebo výborných absolventů technických škol to nezmění. V historicky rozumné době tento trend nezastavíme a znalosti exaktních věd budou doménou jiných míst na světě. Otázkou však je, co můžeme světu nabídnout my. Třeba zajímavou kulturu nebo historické památky či dobrou kuchyni. Jsme však schopni alespoň tohoto?

J. Krynický 10.10.2019 20:09

Tedy skanzen pro turisty. Skvělé!

O. Mayer 10.10.2019 21:27

.. nemaloval bych si, že i těchto třech kategoriích jsme zase takoví borci. To bych se fakt držel spíš toho průmyslu....

B. Rameš 10.10.2019 10:15

K úrovni studentů - žák může být jen tak dobrý, jako jeho učitel (výjimky potvrzují pravidlo).

K maturitě z matiky - přemyšluji, kdy jsem od maturity použil integrál, logaritmus, nedej bože matici. Deset let, dvacet let, třicet let.... hmmmm, nula? Nedělejme z toho fetiš, zdravotní sestře, doktoru práv i klasickému filologovi stačí trojčlenka a jednoduché stroje.

P.S. Nic proti matematice, je to dobrý nástroj pro poznávání světa, ale ne každý je teoretický fyzik.

F. Kusák 10.10.2019 10:28

Prosím Vás, ta tzv. maturita z matematiky (nikoliv M+) je na úrovni znalostí žáků deváté třídy ZŠ (tedy kromě pár příkladů). Na to fakt nemusíte být teoretický fyzik nebo matematik. Pokud chcete absolvovat maturitní zkoušku z ČJ, taky nejste lingvista nebo literární vědec.

R. Tichý 10.10.2019 10:07

Vcera byl v TV dokument o Nepalu, kde si k nejakym vesnicim v horach vystrileli cestu skalami. Doba cestovani se se zkratila ze 6dnu na oslech na par hodin v busu.

Tamni deti se uci zejmena anglictinu, matematiku a nepalskou kulturu. S takovym pristupem nas za par let ve srovnavacich testech predbehnou...

P. Harabaska 10.10.2019 11:23

.... takže konečně se stanou pravdivými slova Miloše Zemana, jimiž nás masíroval po sametové hitparádě 1989, že totiž v Nepálu připadá na 1000 obyvatel více vysokoškoláků než v zanedbaném komunistickém Československu. (His words will come true - vyslovte s jeho nezaměnitelnou anglickou výslovností). I v současném období sociální debilizace se dostávají do popředí lidé, jichž je třeba k hájení cílů stanovených vedením společnosti. Vím, že se opakuji, ale ministr školství by si měl mírně pozměnit příjmení záměnou koncového písmene ’a’ na ’e’. Konečně by to jméno plně odpovídalo německému slovu Plage = pohroma i jeho působení na školství.

R. Langer 10.10.2019 11:28

A co na to ochránci přírody? 8-o

F. Kratochvíl 10.10.2019 8:51

Jo matfyz to byly časy - když v 90 letech lidovci postavili předvolební kampaň na slibech (Někomu ... Něco!!! a u toho fotka Luxe) - tak jsem jeden plakát předělali na "Konstantám nenulové derivace". Kolik procent lidí tehdy asi pochopilo ten vtip? A kolik by ho asi pochopilo dnes?

F. Houžňák 10.10.2019 9:40

Asi málo. Z našich studentů (chemie) tak pět ze sta, odhadl bych.

A. Hrbek 10.10.2019 7:44

Zvrácenou logikou je mít dvě úrovně maturity z matematiky a jednotnou úroveň její výuky. To věděli již více než před sedmdesáti lety ti, kteří rozumně zavedli dva typy čtyřletých gymnázií a to technický a humanitní. Na technickém gymnáziu bylo až 6 hodin matematiky týdně a končilo se statistikou a integrály. Takže vznikaly generace perfektně připraveny na technické a ekonomické studium. Podobně tomu, s jiným zaměřením, bylo na humanitním typu.

Bohužel, zavedením studia typu ADK se úroveň posluchačů vysokých škol technického a ekonomického typu výrazně snížila.

V roce 1989 byla možnost se navrátit k osvědčenému vzoru, ale to bylo již tolik odborníků na školství, že se nebylo možno dodnes dohodnout. A stále přetrvává trend k pustému kompromisnímu okecávání všeho namísto k věcnému, logickému dlouhodobě stabilnímu řešení problémů.

M. Jarausch 10.10.2019 7:42

Laskavý Prof. V. Šatava, jediný český vědec citovaný v americkém Journal of American Ceramic Society. Kde by byl sádrokarton bez jeho základního výzkumu maltovin (50 prací). Zvolen mezi 47 prvních členů Světové akademie keramiky v roce 1989.

A. Forman 10.10.2019 7:16

V trendu obecného snižování úrovně vědění a znalostí u studentů se přidává učitelům, krucinálfagot a proč ????? Všem a šmahem... bez diferencí. Zabýval se vůbec někdy někdo tím, jaké uplatnění a úspěšnost mají absolventi středních a vysokých škol v tržní ekonomice ?

J. Prikner 10.10.2019 3:18

Zlatá slova. Bohužel jde jen o vzpomínání. Kdo chce mít technické nebo přírodovědné vzdělání musí na střední škole Dosta matematické vědomosti v rozsahu v článku uvedeném. Jinak v prvním a druhém roce vš vypadne, tam už je pozdě učit se základy. Pokud se sníží na VŠ požadavky, pak použití absolventa pro vystudovaný obor je více než sporné a v koncích nebezpečné pro celou společnost.

D. Haubelt 10.10.2019 8:13

Dovolím si oponovat - já jsem maturoval na SPŠ Strojní v Preslovce v roce 1976 - a ve čtvrťáku jsme předmět matematika neměli vůbec! Přesto z naší třídy šlo 6 lidí na ČVUT falkultu strojní a z toho 4 úspěšně absolvovali. Ano, v prvních ročnících to byl zatracený mazec na matice a fyzice, ale řekl bych, že v porovnání s gympláky z nás byli nakonec lepší strojaři...;-)

F. Houžňák 10.10.2019 9:45

No, u nás na VŠCHT byli průmyslováci první dva roky zoufalí, tedy z matematiky, fyziky a tak. Kdo z nich to ale dotáhl do čtvrťáku na specializace, byl king, protože toho už půlku věděl a měl to ošmatané.

F. Kusák 10.10.2019 10:37

No právě, na ČVUT zažívala většina absolventů průmyslovek v prvních dvou letech hotové peklo a dost často končili. Také to bylo v té době hodně kritizováno. Já jsem absolvoval maturitu z matematiky (včetně základů infinitezimálního počtu) a fyziky, měli jsme vynikajícího kantora na deskriptivní geometrii a neměl jsem problém.

R. Langer 10.10.2019 11:32

Ale houby, místo matematiky měli strojaři maturitu ze strojů a z technologie, a tam bylo matematiky habakuk. Také jsem si nevšiml, že by nějak obzvlášť zaostávali za gymnazisty, o čistě strojírenských předmětech ani nemluvě.

F. Houžňák 10.10.2019 11:48

No, já jsem u toho byl a vy ne, chcete se se mnou hádat? Ostatně VŠCHT je chemie, ne strojárna. A ve vaší váze se ta váha taky spletla.

P. Harabaska 10.10.2019 11:38

Rovněž si dovoluji oponovat. Po tzv. gymplu jsem vystudoval (cca o 10 let dříve) strojní fakultu, kde naprostá většina vyučujících a asistentů přistupovala k průmyslovákům se silným despektem, nazývajíc je průmyslováckými suverény, neboť oni věděli, co je to stoupání závitu a chlubili se, jak k tzv. diplomce obšlehli pár výkresů nějaké převodovky. Tomu pak odpovídal jejich přístup ke studiu ostatních předmětů. Tímto uvažováním absolventi gymplu zatíženi nebyli, to vše pro ně bylo nové a museli se to naučit od počátku. O to snazší však byla jejich pozice v "oblíbených" disciplínách pružnost a pevnost, hydro-, termomechanika, mechanika obecně, o vyšších matematických kategoriích ani nemluvě.